Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Virtuální astronomický kroužek III. / IV. serie


Virtuální astronomický kroužek III. / IV. serie
0 Komentářů

Opět pokračujeme dalším, tentokrát III. dílem Virtuálního astronomického kroužku Hvězdárny v Úpici. Bude věnován týdnu od 10. do 16. května 2021.

Měsíc

Měsíc bude v tomto týdnu v období okolo novu. Ten nastane 11. května ve 20:59 SELČ. Měsíc se tedy okolo 12. května začne objevovat na večerní obloze a postupně se jeho viditelnost bude zlepšovat. Od 12. do 15. května se posune od Venuše přes Merkura až po Mars a postupně bude “tloustnout”.

zdroj: Stellarium

zdroj: Stellarium

Nov představuje vlastně fázi Měsíce, kdy se tento pohybuje na obloze v blízkosti Slunce a jeho přivrácená strana není osvětlena Sluncem. Takže ji nemůžeme pozorovat.

Opravdu je tomu ale tak?

Existují výjiměčné případy, kdy při vhodné geometrii drah Měsíce kolem Země a Země kolem Slunce dojde k tzv. přesné konjunkci Měsíce a Slunce, tedy Měsíc se dostane “před” sluneční disk a dojde k úplnému zatmění Slunce. A v těchto případech je možno speciálními matematickými postupy z fotografií zatmění získat i obraz Měsíce, který je nasvětlován sice slunečním světlem, ale odraženým od naší Země.

To ostatně můžete vidět i na snímku zatmění Slunce pořízeném výpravou Hvězdárny v Úpici a matematicky zpracovaném prof. Miloslavem Druckmüllerem.

Ostatně, o některých výpravách úpické hvězdárny za pozorováním úplných zatmění Slunce se můžete dočíst na stránkách hvězdárny věnovaných zatměním Slunce.

 

Slunce:

V minulém týdnu se na Slunci děly věci již dlouho nevídané.

Na východním okraji Slunce se zpoza jeho okraje díky jeho rotaci “vyloupla” aktivní oblast AR2822. A hned se začala projevovat aktivitou, která, byť spíše střední intenzity, za současného stavu patří mezi ty silnější.
Na její aktivitu se můžete podívat jednak na záznamu naší stanice SID umístěné v Jaroměři, která zachytila jednak středně mohutnou erupci tříty C dne 7. 5. 2021 a poté slabší erupci třídy B o den později, tedy 8. 5. 2021. Erupci ze 7.5. můžeme vidět i na záznamu ze stanice přímo na Hvězdárně v Úpici, která registrovala na frekvenci 27 kHz (tzv. atmosferiky).
Více se o měřeních prováděných na Hvězdárně v Úpici dozvíte na stránce věnované radiovému měření. O pozorování z dalších observatoří a družic se dozvíte například na stránce serveru SPACEWEATHER.

 

Obloha tohoto týdne

O putování Měsíce večerní oblohou jsme se již zmínili. Na mapce vidíme, že zvečera již začínají být vidět i letní souhvězdí Labutě, Lyry a podobně.

zdroj: Stellarium

 

Ranní oblohu budou zdobit planety Jupiter a Saturn, letní souhvězdí již budou téměř v zenitu. Nad jihem opět bude vidět výrazně centrální část naší Galaxie.

zdroj: Stellarium

 

Zaměříme se tentokrát na hvězdu Vega ze souhvězdí Lyry.

 

Autor: Kvap – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6341790

Vega, označovaná též α Lyrae je nejjasnější hvězdou souhvězdí Lyry. Nachází ve vzdálenosti 25,3 světelných let od Slunce a je pátou nejjasnější hvězdou noční oblohy a po Arcturu ze souhvězdí Pastýře druhou nejjasnější hvězdou severní nebeské polokoule.Pokud by se vám zdálo, že hvězda Sirius ze souhvězdí Velkého psa je jasnější, tak to je pravda, ovšem Sirius, byť je u nás viditelný, patří se svou zápornou deklinací jíž na jižní nebeskou polokouli. Pokud bychom tedy uvažovali od nás viditelné hvězdy, tak je Vega třetí co do jasnosti.

Přibližně 12 tisíc před naším letopočtem se Vega nacházela poblíž severního nebeského pólu a znovu se u něho bude nacházet okolo roku 14 tisíc našeho letopočtu. Vega byla po Slunci první hvězdou, která byla vyfotografována a bylo pořízeno její spektrum.

Její stáří odhadujeme na 450milionů let. Je 2 krát hmotnější a velmi rychle rotuje rychlostí 236 km/s na rovníku.

V souhvězdí Lyry, jehož je nejjasnější hvězdou, nalezneme hezkou a fotogenickou planetární mlhovinu M57.

Tu si můžete vychutnat například na snímku našeho spolupracovníka a Foto ambassadora ESO Zdenka Bardona.

foto: Zdenek Bardon

Merkur:

V květnu přichází druhá letošní maximální východní elongace (22°), která nastává 17. 5. v 7 h SEČ.Ale samozřejmně již na konci tohoto týdne bude Merkur na večerní obloze pozorovatelný.

zdroj: Stellarium

Hledat jej můžeme po západu Slunce na západní obloze. Je dobré vybrat si pozorovací místo s dalekým výhledem k západu.

Níže Merkurem uvidíme ještě planetu Venuši a hvězdu Aldebaran z Býka. Jasnost Merkura se pohybuje okolu 0 mag a pomalu slábne. Nejlepší období jeho pozorovatelnosti je 60 až 90 minut po západu Slunce.

 

Meteory:

I když tento týden není meteorům příliš nakloněn, můžeme se podívat na záznam z radiového přijímače Hvězdárny v Úpici, zapojeného do sítě Bolidozor.

Na záznamu hodinových počtů, které naše stanice ukazuje v rámci pozorovacího serveru RMOB, je vidět, že maximum stávalo v dopoledních hodinách (červeně a žlutě vybarvené čtverečky).

A takto vypadá záznam jednoho z pozorovaných meteorů.

Všechna tato pozorování, tedy radiová i fotografická, si budou moci mladí zájemci o astronomii, účastníci Letní astronomické expedice v Úpici, vyzkoušet. A nejen to, máme připraveny i pomůcky pro pozorování meteorů metodami z druhé poloviny 20. století. Tak, jak se prostě pozorovalo “dříve”.

Ostatně, o expedici je možno se více dozvědět na webu Hvězdárny v Úpici v sekci “Letní astronomická expedice”, kde pod odkazem Expedice 2021 naleznete i způsob jak se přihlásit.

 

Družice:

Družice na obloze vypadají občas podobně jako meteory. Většinou však letí pomaleji a mají delší dráhu po obloze. I když některé v současné době, díky odrazným vrstvám na svém povrchu, případně solárním panelům, vrhají k Zemi světelná “prasátka”, mnohdy s meteory zaměnitelná.

Dnes přinášíme jednak záznam z přeletů nově vypuštěné várky družic Starlink (více v článku o těchto družicích na našem facebooku), jednak jasný přelet kosmické stanice ISS.

 

Snímek a video z celooblohové kamery Hvězdárny v Úpici umístěné v Jaroměři zachytila přelety ze 7. 5. 2021 (07.5.2021 21:10 hod až 21:24 hod a 07.5.2021 22:43 hod až 22:57 hod).

Tento obrázek a video přinášejí přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS ze dne 8. května ve 2:50 ráno, kdy dosáhla jasnosti až -3,8 mag, tedy asi jako Venuš v největším lesku.

 

Počasí:

Počasí 10.5. – 16.5. 2021 oblast Úpice a okolí

V tomto týdnu bude pokračovat proměnlivé jarní počasí.

V pondělí 10.5. jasno s nejvyššími denními teplotami kolem 20 stupňů. Vát bude mírný jihovýchodní vítr do 7 m/s, nad ránem s nárazy do 20 m/s..

V úterý 11. 5. nás čeká zvětšená oblačnost, kolem 17 večer slabé přeháňky.  Nejvyšší denní teploty mezi také kolem 20 stupňů. Vítr stále  kolem 7 m/s, v noci na středu s nárazy kolem 20 m/s.

Středa 12. 5. oblačno, odpoledne a večer s přeháňkami. Nejvyšší denní teploty kolem 17°C. Vítr jižní až jihovýchodní kolem 2 m/s.

Ve čtvrtek 13. 5. nás bude čekat zatažená obloha s deštěm. Nejvyšší teploty 11°C, vítr západní  kolem 7 m/s bude postupně zeslabovat.

Pátek 14. 5. bude podobný, jen se nám poněkud oteplí na 13 stupňů a vítr zeslábne na 1 m/s. Jeho směr bude západní.

Sobota 15.5.  převážně zataženo.  Denní maxima kolem 15° C , Jihozápadní až západní vítr do 3 m/s. Se bude ve večerních hodinách postupně stáčet k severu až severovýchodu.

Neděle 16.5. polojasnoaž jasno, okolo 20°C a mírný  proměnlivý vítr do 4 m/s.

 

Máme za sebou měsíc duben. Ten je charakterizován těmito údaji:

průměrná teplota vzduchu – 1,76 °C

minimální teplota  – 4 °C (26.4)

maximum 18,5 (1.4.)

průměrná vlhkost vzduchu 92,3%

úhrn srážek 45,7 mm/m2

úhrn svitu 330,3 hodinách

maximální denní svit 11,2 h (27.4.)

vítr převážně severozápadní o průměrné rychlosti 2 m/s, náraz 21 m/s

Další vybrané parametry jsou dostupné v následující tabulce:

 

Zajímavá výročí tohoto týdne:

10. května 1971 byla vypuštěna sovětská planetární sonda Kosmos 419, která se měla pokusit o přistání na Marsu

11. května 1864 schválil Český zemský sněm návrh na soustavný přírodovědný výzkum Čech v čele s J. E. Purkyněm

11. května 1871 zemřel britský astronom, matematik, chemik a průkopník fotografie, syn Williama Herschela John Herschel, (* 7. března 1792)

11. května 1916 zemřel německý fyzik a astronom Karl Schwarzschild, (* 9. října 1873)

11. května 1956 zemřel americký astronom Walter Sydney Adams, (* 20. prosince 1876)

12. května 1910 zemřel anglický astronom William Huggins, (* 7. února 1824)

14. května 1973 byla vypuštěna první vesmírná stanice USA Skylab

15. května 1618 potvrdil Johannes Kepler  svůj objev třetího zákona planetárního pohybu

15. května 1720 se narodil slovenský astronom Maximilián Hell, († 14.4. 1792)

 

 

Napsat komentář

PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com