Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Virtuální astronomický kroužek VI / 2021


Virtuální astronomický kroužek VI / 2021
0 Komentářů

Slunce:

Jak jsme již zmínili v minulém díle, Slunce so opravdu pravděpodobně probouzí do aktivity. Jako příklad si uveďme obrázky z 26. května 2021.

Pohled v bílém světle, tedy tak, jak je můžeme vidět okem chráněným vhodným filtrem. Hledíme do tzv. fotosféry s teplotou přibližně 6000 st. C. Sluneční skvrny zde pozorované jsou o cca 1500 st. C. chladnější.

Ve spektrální čáře H-alfa vidíme tyto aktivní oblasti související se skupinami slunečních skvrn AR 2824 a 2826 v tzv. chromosféře, která leží těsně nad fotosférou.

Ve stejné spektrální oblasti vidíme i sluneční protuberance, což jsou oblaka chladnějšího a hustého plazmatu, která „visí“ v magnetickém poli Slunce.

Ve spektrální čáře vápníku pak vidíme situaci v magnetickém poli Slunce.

zdroj: (SILSO data/image, Royal Observatory of Belgium, Brussels)

Pro zajímavost přinášíme ještě přehled výskytu slunečních skvrn (sunspot number), jak je publikuje Royal Observatory of Belgium, Brussels.

Čeká nás také částečné zatmění Slunce. A to 10. června. U nás bude viditelné v maximální fázi 0,17. Bude tedy zakryta ani ne jeho pětina. V severních oblastech Země (Grónsko, Kanada, Rusko) bude viditelné jako prstencové. Podrobnosti o tomto zatmění, jeho průběhu a další informace naleznete například na webové stránce věnované zatměním Slunce. Z tohoto zdroje pochází i následující mapka viditelnosti zatmění:

Zdroj: Xavier M. Jubier

Jak takové zatmění bezpečně pozorovat?

Slunce je velmi významný zdroje světelné i tepelné energie. Proto si musíme při pozorování částečné (a prstencové) fáze zatmění Slunce chránit svůj zrak. Existuje několik bezpečných způsobů.

Použití speciálních brýlí pro pozorování Slunce:

Takové brýle je většinou možno zakoupit buď ve specializovaných prodejnách s astronomickou či fotografickou technikou, někdy též na hvězdárnách. Takové výrobky by měly být bezpečné, vždy se však podívejte, mají-li uvedený příslušný certifikát CE. Pozor však na různé možné padělky, nebezpečné je též používání různých podobných náhražek. Určitě je nebezpečné používání například stříbrné folie na balení květin, i když vypadá podobně. Nemá však potřebné vlastnosti odstranění tepelného záření.

Použití svářečského skla, nebo svářečské kukly:

Toto je také bezpečný způsob pro pozorování. Je však nutno použít co nejtmavší sklo.

Využití projekce skrze listí stromů či keřů, tedy využití dírkové komory obecně:

Toto je asi nejbezpečnější metoda pozorování. Můžeme využít jakýkoliv malý otvor nebo skupinu otvorů (nápřiklad právě tvořených mezírkami v listoví), který se nacházi v cestě slunečním paprskům. Můžeme tedy kromě listí využít například dírky v papíru, dírky pro tkaničky v botě, štěrbiny ve dveřích a podobně k vytvoření jednoduché dírkové komory, která nám například na zemi vykouzlí obraz zatmnělého Slunce.

Projekce skrze dalekohled:

Tato metody využívá podobného principu jako předešlá, tedy projekci Slunce, ovšem místo prosté dírky staví do cesty optický systém. Zde jsou však nutná některá omezení a opatření. při míření a pozorování se nesmíme do dalekohledu dívat. Neníí také možno využívat všechny typy a konstrukce dalekohledů. Vhodnější jsou dalekohledy čočkové než zrcadlové a i zde je nutno věnovat pozornost konstrukci zejména okulárové části. Zejména je nutno pamatovat že plastové části (čočky a jejich uchycení) stejně jako například tmely v případě tmelené optiky mohou dojít k újmně případně ke vzplanutí. V ohnisku dalekohledu se totiž objektivem soustředí velké množství tepla na velmi malé ploše.

Pokud je celá aparatura k pozorování vhodná, objeví se například na papíře ve vhodné vzdálenosti obraz Slunce.

Pozorování skrze dalekohled:

I tato metoda je použitelná. Je při ní ovšem nutno umístit vhodný filtr (buď speciální skleněný s napařenými zeslabujícími vrstvami, nebo specializovaná folie stejného typu jako ve specializovaných pozorovacích brýlích) PŘED objektiv tak, aby nemohl při pozorování spadnout a vpustit tak paprsek Slunce do dalekohledu. Není možno vkládat filtry do okulárové části či za ní. Zde vždy hrozí velká pravděpodobnost poškození filtru a následně poškození zraku.

Další pozorovací metody:

Samozřejmně, pro velmi krátká pozorování je možno využít i vnitřek diskety či několik vrstev vyvolaného proexponovaného černobílého filmu (tedy části černé barvy), která bývá na osvícené zaváděcí části filmu. Jedná se ovšem o metody ne úplně bezpěčné a pouze krátkodobé.

Jak takové zatmění vypadá:

Tyto snímky byly sice pořízeny během částečné fáze úplného zatmění Slunce v roce 2017 v USA výpravou Hvězdárny v Úpici, to však není podstatné. Fáze tohoto zatmění bude o něco větší než na prvním snímku. Tmavý disk před Sluncem, který jej částečně zakrývá je Měsíc, který se nachází mezi Sluncem a Zemí. Pokud budeme mít štěstí, uvidíme třeba i nějaké sluneční skvrny.

Fotografie zatmění Slunce:

I částečné zatmění Slunce je možné fotografovat. I zde je však nutno respektovat bezpečnost pozorování a využít stejné postupy, jako při vizuálním pozorování dalekohledem. Tedy zejména vhodný filtr před objektiv fotoaparátu. Vhodnou expozici zejména u digitálních přístrojů zjistíme snadno. Musíme však spolehnout na manuální zaostření na nekonečno, nebo se spolehnout na opravdu dobrou automatiku některých typů fotoaparátů (většinou ovšem téměř nepoužitelné). Výjimečně je možno fotografovat přes středně hustou oblačnost, která funguje jako filtr.

 

Meteorologie:

Nastává období jarních a letních bouřek s nimi i větší pravděpodobnost výskytu duhy. Ta tedy nesouvisí přímo s jevem bouřky, ale spíše se skutečností, že po lokální bouřce často opět vysvitne Slunce a cesta k duze je tu.

Krásný článek o duze naleznete na webu Hvězdárny v Úpici v článku Richarda Kotrby.

V souvislosti s duhou, Sluncem a oblačností přinášíme ještě jednu zajímavost: Vzácné nebeské divadlo nad Josefovem i v EPOD.

V úterní odpoledne 6. října byl obyčejný podzimní a již téměř klasicky zamračený den. Těžká oblaka zakrývala oblohu a déšť byl na spadnutí. Náhle a naprosto nečekaně se nad severovýchodním obzorem rozzářila neuvěřitelně krásná plná duha. Klenula se nad městem Jaroměř a autorovým rodným Josefovem. Ovšem nebyla to jen tak obyčejná duha. Byla fantasticky barevně sytá, a hlavně ji jako vějíř protínaly anti-krepuskulární paprsky. To všechno dohromady je raritní atmosférický jev za který je zodpovědné Slunce a otvory v mracích. Celý děj však neměl dlouhého trvání. Vše proběhlo v řádech minut, ale jak se opět potvrdilo, tak být ve správný čas na správném místě, je podstata úspěchu. O unikátnosti zachyceného jevu svědčí mimo jiné i fakt, že prestižní americký portál Earth Science Picture of the Day (EPOD) tuto fotografii ocenil jako snímek dne. Více na stránce EPOD.

foto: Zdenek Bardon

Autor snímku, Zdenek Bardon, spolupracovník Hvězdárny v Úpici a mimochodem josefovský rodák, obyčejně používá mnohem sofistikovanější techniku, než jakou použil k pořízení tohoto obrázku. Ostatně, jeho snímky zejména noční oblohy již prolétly astronomický svět a dostalo se jim nejen několika ocenění, nýbrž se staly podkladem i pro vědecké práce. Krátkost jevu jej tedy donutila použít tentokrát pouze fotoaparát umístěný v jeho iPhone. Jev nakonec po pár okamžicích zmizel, ale na čipu fotoaparátu naštěstí zůstal.

Duhu vidět není až takový problém, dokonce ani vyfotit ne. Důkazem nám budiž snímek duhy pořízený také nad Jaroměří. Podíváte-li se pozorně, uvidíte nad její pravou částí i druhou, slabší a s obráceným pořadím barev. Duha vzniká lomem a vnitřním odrazem slunečního světla na kapkách, které při či po dešti zůstávají v zemské atmosféře. Je to způsobeno rozdílnými indexy lomu světla ve vodě a ve vzduchu. Pokud v kapkách vody dojde ke dvojitému odrazu, spatříme navíc druhou duhu, slabší a s opačným pořadím barev. Duhu pozorujeme vždy na opačné straně oblohy, než je Slunce.

Druhým jevem, také nepříliš vzácným, jsou krepuskulární paprsky. Ve své podstatě se jedná o kombinaci slunečního světla a stínů oblaků, promítající se na pevné či kapalné částice v atmosféře. Objevují se převážně v době, kdy je Slunce při východu či západu nízko nad obzorem a vějíř paprsků se rozevírá směrem vzhůru. Pokud je Slunce vysoko nad obzorem a prosvítá za vhodné konfigurace oblačnosti na částečky v atmosféře, rozevírá se vějíř směrem od Slunce dolů k zemi. Naši pradědečkové a prababičky tomu říkali „boží oko“. Ovšem objasnění popisovaného snímku je ještě o malinko složitější.

Tedy zpátky k úvodnímu popisovanému obrázku Zdenka Bardona. Na něm je totiž zachycena nejen duha, ale i takzvané anti-krepuskupární paprsky. Ty se objevují na opačné straně oblohy než paprsky krepuskulární a vycházejí z tzv. antisolárního bodu. Přesněji řečeno se v něm sbíhají. Jedná se totiž vlastně o paprsky krepuskulární, které vznikly na opačné straně oblohy a po obrovských kružnicích, do kterých se ve skutečnosti projektují přímé sluneční paprsky, se skrze celou oblohu sejdou právě v antisolárním bodě. Už samotné anti-krepuskulární paprsky jsou nepoměrně vzácnější než krepuskulární, natož, když se k nim přidá dokonce celá duha.

foto: Zdenek Bardon

 

1. června 2011 se raketoplán Endeavour se vrátil ze své poslední mise. Na jeho palubě měl astronaut Andrew Feustel plyšovou postavičku českého Krtečka. Více se o něm můžete dozvědět v článku Milana Halouska na serveru astro.cz

3. června 1965 odstartovala pilotovaná kosmická loď Gemini 4, která byla první vícedenní americká vesmírná misí

7. června 1826 zemřel Joseph von Fraunhofer, německý optik, fyzik a astronom (narozen 1787)

7. června 1925 zemřel Camille Flammarion, francouzský astronom a spisovatel (narozen 26. února 1842)

8. června 1625 se narodil Giovanni Domenico Cassini, italsko-francouzský astronom (zemřel 14. září 1712)

8. června 1695 zemřel Christian Huygens, nizozemský matematik, fyzik a astronom (narozen 14. dubna 1629)

9. června 1812 se narodil Johann Gottfried Galle, německý astronom který v noci z 23. na 24. září 1846 jako první člověk pozoroval planetu Neptun, jejíž polohu znal z výpočtů francouzského astronoma Urbaina Le Verriera. (zemřel 1910)

10. června 1901 ae narodil Antonín Bečvář, astronom a klimatolog. V letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové observatoře na Skalnatém plese a byl jejím prvním ředitelem (1943–1950). Na hvězdárně v Úpici je umístěn jeho dalekohled, který je plně funkční. (zemřel 10. prosince 1965)

11. června 1985 se Sovětská sonda Vega 1  setkala s Venuší

11. června 2008 vypustila NASA vypustila družici Fermi studující  gama záblesky

11. června 2013 odstartovala čínská kosmická loď Šen-čou 10

12. června 1967 odstartovala sonda Veněra 4 pro výzkum Venuše. Byla to první sonda, která provedla analýzu atmosféry jiné planety

13. června 1595 se narodil Jan Marcus Marci, český lékař, fyzik a matematik. Zabýval se například lomem světla (zemřel 10. dubna 1667)

13. června 1831 se narodil britský fyzik James Clerk Maxwell (zemřel 5. listopadu 1879)

14. června 1875 zemřel Heinrich Louis d’Arrest, německý astronom a objevitel komety 6P/d´Arrest (narozen 1822)

15. června 763 př. n. l.  Asyřané zaznamenali úplné zatmění slunce, které později posloužilo k upřesnění chronologie mezopotámské historie

16. června 1963 se Valentina Těreškovová  stala na palubě lodi Vostok 6 první kosmonautkou

18. června 1178 bylo pět mnichů z Canterbury  svědkem exploze na povrchu Měsíce, způsobené pravděpodobně pádem meteoritu

18. června 1907 zemřel Alexander Stewart Herschel, britský astronom, syn Johna Herschela a vnuk Williama Herschela. Vykonal průkopnickou práci v oblasti spektroskopického zkoumání meteorů. Také pracoval na identifikaci komet jako zdrojů meteorických dešťů (narozen 5. února 1836)

21. června 1633 byl Galileo Galilei souzen inkvizicí za své učení v Itálii a byl donucen odvolat Koperníkovo učení

21. června 1863 se narodil Max Wolf, německý astronom a průkopník na poli astrofotografie (zemřel 1932)

21. června 1874 zemřel Anders Jonas Ångström, švédský astronom a fyzik (narozen 1814)

22. června 1633 odvolal Galileo Galilei před inkvizičním soudem Koperníkovo učení, že Země se točí kolem Slunce

22. června 1927 se narodil Miroslav Mikulecký, profesor vnitřního lékařství a biometrie, dlouholetý účastník seminářů Hvězdárny v Úpici Člověk ve svém pozemském a  kosmickém prostředí

23. června 1993 zemřel Zdeněk Kopal, český astronom (narozen 4. dubna 1914)

24. června 1928 byla v Praze na Petříně otevřena Lidová hvězdárna (dnes Štefánikova hvězdárna)

29. června 1995 se v rámci vesmírné mise STS-71  raketoplán Atlantis poprvé připojil k ruské vesmírné stanici Mir

29. června 1868 se narodil americký astronom George Ellery Hale (zemřel 1938)

29. června 1916 se narodila Ľudmila Pajdušáková, slovenská astronomka (zemřela 5. října 1979)

30. června 1905 představil Albert Einstein  v článku „On the Electrodynamics of Moving Bodiesteorii relativity

 

 

Napsat komentář