Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Virtuální astronomický kroužek – září 2021


Virtuální astronomický kroužek – září 2021
0 Komentářů

A opět máme po prázdninách a mnohdy i po dovolených. Ovšem nad hlavou se nám stále dějí věci …. O některých se můžete dočíst v našem příspěvku, který je nejen virtuálním astronomickým kroužkem, ale i malým průvodcem dění nad našimi hlavami.

Meteory:

A začneme hned „dramaticky“… 1. září nás čeká maximum meteorického roje Aurigid. I když je jejich „zenitový hodinový počet“ odhadován na 10 meteorů/hodinu (což už není vůbec špatné samo o sobě), je očekávána možná sprška až 100 meteorů za hodinu. Okolo 5. hodiny ranní (našeho času). Tak uvidíme.

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

Meteory tohoto roje budou zdánlivě vylétat ze souhvězdí Vozky (Auriga). Nedaleko v Blížencích budeme moci pozorovat zároveň Měsíc, ten však bude jakou úzký srpek a tak by neměl pozorování výrazně rušit.

 

Když už jsme u těch meteorů, vraťme se ještě k srpnovým Perseidám. Pokud jste měli tu možnost a třeba i náhodně jste je na svých procházkách večerní a noční přírodou, nebo i ze zahrady či dokonce cíleně pozorovali, a vydrželi jste i několik dní po jejich maximu 12-13. srpna, zjistili jste, že nejvíce jich létalo 14. srpna ráno. S tímto „maximem“, přesahujícím maximum předpovězené téměř nikdo ani z astronomické komunity nepočítal a můžeme jej dát na vrub prašnému vláknu uvolněnému z mateřské komety při některém z předchozích přiblížení ke Slunci.

 

Předchozí obrázek ukazuje den 14.8.2021 (časy v UT) z pozorování radaru Hvězdárny v Úpici. A jak vypadá radiový záznam meteoru pořízený na Hvězdárně v Úpici, je vidět na dalším obrázku.

 

Tyto snímky představují dvě Perseidy tak, jak je pozorujeme v různých úhlových vzdálenostech od radiantu, tedy místa odkud meteory zdánlivě vylétají. První snímek byl pořízen ve velké vzdálenosti od radiantu a meteor je zobrazen dlouhý. Druhý snímek pak představuje obraz meteoru poblíž radiantu a je krátký. Oba meteory jsou označeny šipkou, radiant je pak mírně vlevo od obrazu meteoru na spodním obrázku.

Z podkladů serveru IMO (www.imo.net) pak můžeme vidět (obrázek výše) záznam tohoto pozorovaného maxima z vizuálních pozorovaní získaných od pozorovatelů po celém světě.

Jak vypadá záznam z vizuálního pozorování meteorů, můžete vidět na přiloženém protokolu pořízeném během letního astronomického soustředění mládeže Astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici.

 

 

Slunce:

Mírně dramatická situace začíná být už i na Slunci. Na dvou následujících obrázcích vidíte záznam slunečních erupcí z 28. a 29. srpna, které pořídil tzv. SID monitor, který nepřímo registruje sluneční aktivitu. Mohutné erupce jsou na záznamech zvýrazněny, bohužel ta největší intenzity M4,7 není na našem záznamu zobrazena, neboť Slunce u nás v té době teprve vycházelo. Přinášíme i portréty těchto aktivních skupin slunečních skvrn, ovšem již z 28. srpna, neboť od té doby u nás bylo kvůli oblačnosti přímé pozorování nemožné. Přinášíme tedy obraz v tzv. bílém světle, kde můžeme vidět zejména sluneční skvrny (žlutý obraz). Obrázek v červeném světle H-alfa představuje pohled do tzv. chromosféry, kde se odehrávají například právě sluneční erupce. Jak záznamy erupcí tak snímky byly pořízeny na Hvězdárně v Úpici buď přímo, nebo na naší stanici v Jaroměři.

 

 

 

Poslední obrázek představuje poslední stav vývoje tzv. Mezinárodního čísla slunečních skvrn. Graf byl pořízen produkcí „Sunspot Index and Long-term Solar Observations“. Podrobnosti o tomto projektu i o problematice vývoje slunečních skvrn naleznete např. na tomto serveru: https://wwwbis.sidc.be/silso/home.

(SILSO data/image, Royal Observatory of Belgium, Brussels)

Se Sluncem souvisí ještě jedna zajímavá událost. Tou je podzimní rovnodennost. Ta nastává 22.9. ve 21 hodin a 21 minut letního času a Slunce v tu chvíli vstupuje do znamení Vah. Pojmy rovnodenností a slunovratů jsou velmi často v souznění s kalendářními systémy dávných civilizací a našich předků vúbec, a tak jsou mnohdy využívány archeology. Nějaké zajímavé informace a odkazy k tomuto tématu naleznete například na serveru Archeologie a historie.

 

Měsíc:

I když někteří astronomové považují „Měsíc“ za nepřítele – svým svitem totiž ruší pozorování slabých objektů na obloze – přesto je pohled na něho zajímavý.

7.9 nastává nov a Měsíc je na obloze poblíž Slunce a není pozorovatelný.

13.9. se nachází v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze v podobě písmene D. To je také vhodná doba k jeho pozorování, neboť bočním osvětlením se plasticky vykreslí krátery a další útvary na jeho povrchu.

21.9. nastává úplněk a Měsíc svítí celou noc. Pohled na něho je poněkud plochý, neboť je nasvícen přímo „zepředu“. Hezky vyniknou zejména tzv. měsíční moře.

29.9. nastává poslední čvrt a Měsíc se pomalu přes ranní oblohu přesouvá na oblohu denní. Je ve tvaru písmene C.

Během své pouti oblohou se bude potkávat také s jasnými planetami a hvězdami. Vyberme z nich například:

5.9. konjunkce s hvězdou Regulus (alfa Leo)

9.9. konjunkce se Spikou (alfa Vir)

10.9. konjunkce s Venuší

13.9. konjunkce s Antaresem (alfa Sco)

17.9. konjunkce se Saturnem

18.9. konjunkce s Jupiterem

26.9. konjunkce s Aldebaranem (alfa Tau)

 

Jako příklad uvádíme mapku pro 17.9. večer a seskupení Měsíc – Jupiter – Saturn.

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

 

 

Výběr zajímavých výročí měsíce září:

v noci z 31.8. na 1.9.2016 startovala z čínského kosmodromu Tchaj-jüan raketa Dlouhý pochod 4C, která měla na oběžnou dráhu vynést družici Gaofen 10, start byl neúspěšný, selhala nosná raketa (5 let) [1a], [1b], [3a], [5]

1.9.2016 ve 13:07 UT explodovala na startovním komplexu 40 na Cape Canaveral dva dny před plánovaným startem nosná raketa Falcon 9, která měla v hlavici družici Amos 6, jejíž hodnota se odhadovala na minimálně 200 miliónů dolarů, Amos 6 byla zničena, stejně tak nosná raketa, poškozena byla také startovací rampa (5 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [3], [3a], [5]

1.9.1886 pořídil Eugene von Gothard první fotografii prstencové mlhoviny M57 (135 let) [1b], [2a]

2.9.1971 v 02:54 UTC odstartovala z Bajkonuru nosná raketa Proton-K/D se sondou Luna 18, té se ale nezdařilo plánované měkké přistání a na povrch Měsíce se pouze zřítila (50 let) [1a], [1b], [3c], [3b]

3.9.2006 dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1, při této misi ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon (15 let) [1a], [1b], [3c], [3b]

3.9.1976 dosedl na povrch Marsu v oblasti Utopia Planitia přistávací modul americké sondy Viking 2 (45 let) [1a], [1b], [2a], [3b]

5.9.2016 předala americká sonda Juno na Zemi první snímky a další data z těsného průletu kolem planety Jupiter (data a snímky byly pořízeny v období od 25. do 29. srpna), sonda 27. srpna proletěla ve vzdálenosti asi 4200 km od horních vrstev oblačné pokrývky Jupitera (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]

6. 9.1811 se narodil James Melville Gilliss, americký astronom a námořní důstojník (210 let) [1b]

7.9.2016 v 01:13 UTC úspěšně přistál na Zemi návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-20M s třemi kosmonauty, kteří se tak vrátili z Mezinárodní kosmické stanice (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]

8.9.2016 v 23:05 UT (9.9.2016 v 00:05 SEČ) odstartovala ze startovního komplexu 41 na Cape Canaveral AFS nosná raketa Atlas 5 (411), která vynesla na základní dráhu sondu OSIRIS-REx, jejímž hlavním úkolem je doprava vzorku regolitu z planetky Bennu, samotný odběr vzorku byl pak proveden 20. října 2020 (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]

9.9.2006 v 15:14:55 UTC odstartoval z Cape Canaveral se šesti kosmonauty na palubě raketoplán Atlantis k letu STS 115, cílem byla Mezinárodní kosmická stanice (15 let) [1a], [1b], [2a]

10.9.2011 v 13:08:52.775 UTC odstartovala ze Země vesmírná mise GRAIL, v jejímž průběhu byly na oběžné dráze Měsíce umístěny dvě malé sondy pro výzkum jeho gravitačního pole (10 let) [1a], [1b], [2b]

12.9.1966 ve 14:42:26 UTC odstartovala ze Země z Cape Canaveral předposlední mise programu Gemini, mise Gemini 11, na palubě byli Charles Conrad a Richard Gordon (55 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

12.9.1966 bylo z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vypuštěno cílové těleso pro Gemini 11, označované jako Agena TV-11 (COSPAR 1966-080A), ke kterému se loď Gemini 11 pak několikrát připojila (55 let) [1a], [2a]

12.9.1966 se narodila americká podnikatelka, původem íránka, účastnice kosmického letu lodi Sojuz TMA-9 Anúše Ansárí (55 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a]

12.9.1906 se narodil A. M. Makarov, sovětský organizátor výroby raketové a kosmické techniky (115 let) [1b], [2a]

13.9.2016 byl oznámen nález meteoritu, který je označován jako „Gancedo“ podle obce v Argentině, která se nachází poblíž místa nálezu, hmotnost meteoritu dosahuje přibližně 30 tun (5 let) [1a], [2a]

15.9.2016 ve 14:04 UT odstartovala z čínského kosmodromu Jiuquan nosná raketa CZ-2F, která na základní oběžnou dráhu Země vynesla v pořadí druhou čínskou orbitální stanici Tiangong-2, na zemské orbitě obíhala do 19. července 2019, zhruba 1 měsíc byla obydlena dvěma čínskými kosmonauty (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]

15.9.1976 v 09:48:30 UTC odstartovala na oběžnou Země kosmická loď Sojuz 22, s dvěma kosmonauty provedla 127 oběhů Země, byly fotografovány některé části zemského povrchu, mimo fotografování se posádka věnovala experimentům biologického výzkumu (45 let) [1a], [1b], [2a]

15.9.1976 13:59:35 UTC posádka mise Gemini 11 úspěšně přistála v Tichém oceánu (45 let) [1a], [1b], [2a]

16.9.2011 v 03:59:39 UTC úspěšně přistála v kazašské stepi trojčlenná posádka mise Sojuz TMA-21, vrátila se z přibližně 164 dní dlouhého pobytu v kosmickém prostoru, z čehož přibližně 162 dní kosmonauti pobývali na Mezinárodní kosmické stanici (10 let) [1a], [1b], [2b], [3b]

16.9.1996 odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Atlantis k misi STS-79, následně se připojil ke stanici Mir (25 let) [1a], [1b], [2a]

16.9.1736 zemřel Gabriel Daniel Fahrenheit, německý fyzik, který sestrojil rtuťový teploměr (185 let) [1a], [1b], [2a]

17.9.1956 byl v Německu uveden do provozu radioteleskop Stockert Radio Telescope (65 let) [1b], [2a]

17.9.1826 se narodil Georg Friedrich Bernhard Riemann, německý matematik (195 let) [1a], [1b], [2a]

18.9.2006 odstartovala ze Země z Bajkonuru pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-9, na palubu Mezinárodní kosmické stanice dopravila 3 kosmonauty, mezi nimiž byla vesmírná turistka původem íránka Anúše Ansárí (15 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a]

18.9.1896 zemřel Armand Hippolyte Louis Fizeau, francouzský fyzik, který jako první změřil úhlové průměry hvězd (125 let) [1a], [1b], [2a]

20.9.1966 odstartovala ze Země měsíční sonda Surveyor 2 (55 let) [1a]

20.9.1576 zemřel Geronimo Cardano, italský matematik, lékař, astrolog a filozof (445 let) [1a], [1b], [2a]

21.9.2011 zemřel v nemocnici Arizonské univerzity ve věku 65 let ředitel Laboratoře pro výzkum Měsíce a planet Michael Julian Drake, který 38 let působil na Arizonské univerzitě, zúčastnil se projektů řady meziplanetárních misí, včetně OSIRIS-REx (10 let) [1b], [2b]

22.9.2006 byly ze základny Kagoshima nosnou raketou M-V vypuštěny družice Hinode, Hitsat a SSSat. Hinode (označovaná také jako Solar-B) je chronologicky třetí japonská sonda určená k výzkumu Slunce (15 let) [1b], [2a], [3a], [3b], [5]

22.9.2001 proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly (20 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

23.9.1966 havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání (55 let) [1a], [3a], [3b]

23.9.1846 objevil německý astronom Johann Gottfried Galle planetu Neptun (175 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

25.9.2016 byl v Číně uveden do provozu aktuálně největší pozemní radioteleskop FAST (5 let) [1a], [1b], [2a]

27.9.2016 přibližně ve 12:00 UT provedla sonda Cassini jeden ze svých blízkých průletů u Saturnova měsíce Titan (5 let) [1b], [2a]

27.9.1976 se narodil italský pilot a astronaut Luca Parmitano (45 let) [1a], [1b], [2a]

27.9.1966 se narodila Stephanie Diana Wilson(ová), členka týmu astronutů NASA (55 let) [1a], [1b], [2a]

27.9.1966 se narodil Alberto Conti, italský astrofyzik (55 let) [1b], [2a]

28.9.1971 odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 19 (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

29.9.2011 v 13:16 UTC (21 hodin 16 minut 0 sekund místního času) byla z čínského kosmického střediska Jiuquan na severozápadě Číny úspěšně vypuštěna kosmická loď Tiangong-1 (10 let) [1a], [1b], [2a]

30.9.2016 v 10:39 UT řízeně dopadla sonda Rosetta na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, čímž zanikla (5 let) [1a], [1b], [2a]

Napsat komentář