Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Virtuální astronomický kroužek – říjen 2021


Virtuální astronomický kroužek – říjen 2021
0 Komentářů

Měsíc se s měsícem sešel a opět je tu Váš říjnový virtuální astronomický kroužek a přehled dění na obloze z Hvězdárny v Úpici. Podíváme se jak vypadaly některé astronomické jevy minulého měsíce a co nás čeká nyní. Takže do toho …

 

Planety:

Jako první se zaměříme na 2 jevy, které jsou pro nás nepozorovatelné. Jedná se o konjunkci Marse se Sluncem a dolní konjunkci Merkura se Sluncem.

Jedná se o nejmenší úhlové přiblížení planety na obloze ke Slunci, vztaženo samozřejmě k danému přiblížení. V různých přiblíženích může být tato úhlová vzdálenost různá. Extrémním případem pro Merkur (a Venuši) je jejich přesná konjunkce – přechod planety před slunečním kotoučem.

Ještě dlužíme vysvětlení rozdílu konjunkce a dolní, případně horní konjunkce. Princip je jednoduchý. Při dolní konjunkci se příslušná planeta dostává mezi Slunce a Zemi. Což je možné pouze u Merkura a Venuše, neboť se pohybují uvnitř dráhy Země kolem Slunce. Ostatní planety dále od Země, tedy i Mars, se mohou dostat pouze do tzv. horní konjunkce, tedy „za“ Slunce. U nich pak není nutno rozlišovat dolní a horní konjunkci.

8. října v 6 hodin nastává tedy konjunkce Marse se Sluncem.

zdroj: Stellarium

9. října v 18 hodin nastává dolní konjunkce Merkura se Sluncem.

zdroj: Stellarium

 

9. 10. nás ještě čeká konjunkce Měsíce s Venuší. Přesná konjunkce se odehraje sice až ve 22 hodin, ale my si ji budeme moci vychutnat i před západem Měsíce v soumrakových červáncích. Měsíc bude od Venuše vzdálen téměř 2 stupně (na obrázku je Měsíc 4x zvětšen).

zdroj: Stellarium

 

Jinak z planet bude večer pozorovatelná právě Venuše, která bude 24.10. v tzv. východní elongaci ve vzdálenosti 47 stupňů od Slunce. Díky své jasnosti bude opravdu nepřehlédnutelná.

zdroj: Stellarium

 

 

Slunce:

Občas zde, občas na facebooku Hvězdárny v Úpici ukazujeme snímky Slunce pořízené slunečními teleskopy naší hvězdárny. Přehledně si je můžete prohlédnout v archivu pozorování. Aktuální snímky pak naleznete v denním přehledu (pokud je tedy jasno).

Co těmito dalekohledy můžeme pozorovat si můžete přečíst v dalším článku.

Dnes se zaměříme na srovnání velikostí toho, co na Slunci pozorujeme. Nejlépe nám k tomu poslouží ilustrativní snímky, které byly pořízeny 11.9.2021 a do kterých jsme vkopírovali jednak malý kotouček představující velikost naší Země, jednak šipku vyznačující vzdálenost Země-Měsíc. A již jen pro úplnost příslušné skutečné velikosti:

Průměr Slunce je 1 392 700 km

Průměr Země je 12 742 km

Vzdálenost Země-Měsíc je 384 400 km

A již příslušné obrázky:

 

Sluneční aktivita postupně roste. Během tohoto slunečního cyklu jsme již poněkolikáté zaznamenali silnou sluneční erupci od aktivní oblasti, která byla ještě za okrajem Slunce. Tak tomu bylo i 17. a 18. září. Aktivní oblast za východním limbem (okrajem) Slunce vyprodukovala silné erupce typ G a přitom byla viditelná strana Slunce beze slunečních skvrn.

Meteory:

Z  výraznějších meteorických rojů nás v říjnu čekají pouze Orionidy. Ty jsou aktivní od 4. října  do 14. listopadu. Maximum je letos předpovězeno na  21. října. Roj by měl dosahovat zenitových hodinových  počtů až 20, což už ož představuje poměrně silný roj.

Na přiloženém grafu vidíme hodinové počty meteorů z roku 2017 z meteorického radaru sítě Bolidozor na Hvězdárně v Úpici. Je na něm patrný vzestup počtu večer 21. října (modrá křivka) a prudký nárůst ráno 22. října.

 

Výběr zajímavých výročí měsíce října:

2.10.1991 startovala ze Země z Bajkonuru mise Sojuz TM-13, šlo o 13. misi ke stanici MIR, poslední misi kosmické lodi Sojuz před rozpadem SSSR (26.10.1991), na palubě byl první rakouský kosmonaut Franz Viehböck (30 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b]

3.10.1971 byla sonda Luna 19 navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce (50 let) [1a], [1b]

4.10.1921 se narodil Alexandr Leonovič Kemurdžian, ruský konstruktér, který se podílel na konstrukci Lunochodů (100 let) [1b], [1a], [1b], [2b]

6.10.1981 odstartovala ze Země americká sonda Explorer 64, známá také jako Solar Mesosphere Explorer (SME), určená k výzkumu ozónové vrstvy a jejího ovlivnění zejména vlivem ultrafialového záření Slunce a koncentrací oxidů dusíku (40 let) [1a], [1b]

7.10.1906 se narodil James Edwin Webb, americký pilot, právník a manažer, 1961-68 administrátor NASA, je po něm pojmenován Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který by měl brzy odstartovat do vesmíru (115 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4]

10.10.1991 přistála kosmická loď Sojuz TM-12 zpět na Zemi, náplní mise byl let ke stanici MIR (30 let) [1a], [1b]

10.10.1846 objevil anglický astronom William Lassell Neptunův měsíc Triton (175 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

11.10.2016 zemřel britsko-americký astronom Ewen Adair Whitaker (5 let) [1b], [2a]

11.10.1971 zanikla v atmosféře Země na Tichým oceánem vesmírná stanice Saljut 1 (50 let) [1a], [1b]

13.10.1776 se narodil se Peter Barlow, anglický matematik a fyzik (245 let) [1a], [1b], [2a]

14.10.1976 odstartovala ze Země kosmická loď Sojuz 23 se dvěma kosmonauty na palubě s cílem připojit se na oběžné dráze Země k orbitální stanici Saljut 5 (45 let) [1a], [1b], [2a], [3b]

15.10.2016 zemřel ukrajinský astronom Klim Ivanovič Čurjumov, spoluobjevitel komety 67P/Churyumov-Gerasimenko (5 let) [1a], [1b], [2a]

16.10.2016 odstartovala ze Země z kosmodromu Ťiou-čchüan na nosné raketě Long March 2F čínská vesmírná loď Šen-čou 11 s dvěma kosmonauty na palubě, cílem bylo připojit se k čínské kosmické stanici Tchien-kung 2 (5 let) [1a], [1b], [2a]

16.10.1976 přistál návratový modul lodi Sojuz 23 se dvěma kosmonauty na zamrzlou hladinu jezera Tengiz (původně se plánovalo přistání na polích Kazachstánu), a to poté, co se kosmické lodi nepodařilo připojit se na oběžné dráze Země ke kosmické stanici Saljut 5 (45 let) [1a], [1b], [2a], [3b]

16.10.2016 se v rámci první části mise ExoMars, první část mise zahrnovala orbiter (TGO – Trace Gas Orbiter) a přístávací modul (Schiaparelli), oddělil přistávací modul od sondy (5 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [3a], [3a], [3a], [3]

18.10.2016 se úspěšně spojila čínská kosmická loď Šen-čou 11 s čínskou orbitální stanicí Tchien-kung 2 a oba dva čínští kosmonauti přešli z transportní lodi do prostor orbitální stanice (5 let) [1a], [1b], [2a]

19.10.2016 se v rámci první části mise ExoMars dostal orbiter na oběžnou dráhu Marsu (5 let) [1a]

19.10.2016 odstartovala ze Země z kosmodromu Bajkonur pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-02, cílem byla Mezinárodní kosmická stanice (5 let) [1a], [1b], [2a]

20.10.2016 ESA oznámila, že s marsovským modulem Schiaparelli ztratila spojení méně než minutu před plánovaným přistáním, později se ukázalo, že přistání neproběhlo, jak mělo, a modul Schiaparelli havaroval (5 let) [1a]

21.10.2001 startovala ze Země v rámci mise TM-33 kosmická loď Sojuz TM-33, cílem byla Mezinárodní kosmická stanice (20 let) [1a], [1b]

21.10.2016 se kosmická loď Sojuz MS-02 s třemi kosmonauty na palubě úspěšně připojila k Mezinárodní kosmické stanici (5 let) [3a], [5]

21. října 2011 vynesla raketa Sojuz ST-B na oběžnou dráhu první dva satelity evropského globálního družicového polohového systému Galileo, poprvé odstartovala raketa Sojuz z místa mimo území bývalého Sovětského svazu, z Guyanského kosmického centra, kde vyrostla kopie startovní rampy, která stojí i na Bajkonuru (10 let) [1a], [1b], [3b], [3b]

21.10.1966 se narodil americký astronaut Douglas Gerald Hurley (55 let) [1a], [1b], [2a]

22.10.1966 byla kosmodromu Bajkonur nosnou raketou Molnija vypuštěna měsíční sonda Luna 12 (55 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

24.10.2006 sonda Messenger, určená k průzkumu planety Merkur, dokončila první gravitační manévr u planety Venuše (15 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [4]

24.10.2001 byla na orbitu Marsu navedena sonda Mars Odyssey (20 let) [1a], [1b]

24.10.1851 objevil anglický astronom William Lassell Uranovy měsíce Ariel a Umbriel (170 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]

24.10.1601 zemřel v Praze astronom Tycho Brahe (420 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

25.10.1671 objevil italský astronom Giovanni Cassini Saturnův měsíc Japetus (350 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

26.10.2006 byly z Cape Canaveral nosnou raketou Delta 7925-10L vypuštěny sondy STEREO A a STEREO B určené k výzkumu Slunce (15 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

29.10.1991 ve 22:36:40 UT proletěla sonda Galileo cestou k planetě Jupiter kolem planetky (951) Gaspra a pořídila její fotografie (30 let) [1a]

30.10.1981 odstartovala ze Země sonda Veněra 13 určená k průzkumu planety Venuše, k té sonda po čtyřech měsících úspěšně doletěla a úspěšně na ní přistála (40 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

30.10.2016 úspěšně přistál návratový modul kosmické lodi Sojuz MS-01 s třemi kosmonauty na palubě, ti se vrátili z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici (5 let) [1b], [2a]

31.10.2001 v  05:00:00 UTC přistál Sojuz TM-32 a z Mezinárodní kosmické stanice tak na Zemi dopravil tři kosmonauty (20 let) [1a], [1b]

31.10.2011 odstartovala ze Země k bezpilotnímu letu čínská kosmická loď Šen-čou 8, která se pak na oběžné dráze Země dvakrát úspěšně spojila s čínskou orbitální stanicí Tchien-kung 1 [1a], [1b], [1a], [1b], [2b]

 

 

 

Napsat komentář