Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Virtuální astronomický kroužek – prosinec 2021


Virtuální astronomický kroužek – prosinec 2021
0 Komentářů

Poslední měsíc v kalendářním roce a s ním i poslední virtuální astronomický kroužek roku 2021. Takže, co nás čeká …

Slunce:

Tak hned na začátku měsíce, 4. prosince, nás čeká jeden z nejzajímavějších úkazů roku. Bohužel jej uvidí nejspíše tučňáci a několik málo bohatších cestovatelů. A také nějaký ten astronom. V Antarktidě bude pozorovatelné úplné zatmění Slunce. My jej tady neuvidíme ani jako částečné, takže budeme přát kolegům astronomům hezké počasí a budeme doufat, že přivezou zajímavé snímky.

© Xavier M. Jubier, 1991-2021.

 

Na obrázku ze serveru autora Xavier M. Jubier (http://xjubier.free.fr/en/index_en.html) vidíme mapu Antarktidy s vyznačeným pásem totality, tedy oblastí viditelnosti úplného zatmění. V oblasti okolo pólu bývá tento pás mnohem širří než blíže k rovníku. Obrázek Slunce představuje místo s nejlepšími podmínkami.

Pro zajímavost přinášíme snímek širokoúhlým objektivem (výřez) ze zatmění Slunce 2010 v Argentině, pořízený kvůli studiu struktury zodiakálního světla v těsné blízkosti Slunce.V tomtopřípadě nastalo v Argenině, respektive na pozorovacím místě Hvězdárny v Úpici zatmění těsně nad obzorem a Slunce těsně po konci zatmění zapadlo.

Tyto pozorovací podmínky, prakticky nepřijatelné pro pozorování úplného zatmění Slunce v „klasickém“ stylu poskytují unikátní možnost pozorovat některé netradiční aspekty zatmění, jako například vnitřní i vzdálenou korónu a její přechod do „zodiakálního světla“.

Gillett, F. C.; Stein, W. A.; Ney, E. P. : Astroph. Journal, vol. 140, p.292, 1964

Title: Observations of the Solar Corona from the Limb of the Sun to the Zodiacal Light, July 20, 1963.
Authors: Gillett, F. C., Stein, W. A., & Ney, E. P.
Journal: Astrophysical Journal, vol. 140, p.292

 

Oba výše uvedené obrázky ukazují návaznosti v pozorování zodiakálního světla na pozorování prachové části sluneční koróny, i s pomocí pozorování z balónů. Cílem našeho experimentu bylo doplnit tato pozorování přímo s možností fotometrického navázání na pozorování koróny.

Bohužel v tuto chvíli nejsou ještě pozorování plně zpracována, zeména kvůli matematicko-technickým potížím zpracování soumrakových jevů při západu Slunce.

Podrobnější článek o zodiakálním světle naleznete na Wikipedii, spíše v její anglické verzi: https://en.wikipedia.org/wiki/Zodiacal_light.

foto: Zdenek Bardon, www.bardon.cz

Jak takové zodiakální světlo vypadá v plné kráse můžeme vidět na snímku našeho kolegy Zdenka Bardona, který jej pořídil na observatpři La Silla v Chile, v místě kde mléčná dráha „vrhá stín“.

V našich šířkách je zodiakalní světlo díky světelnému znečištění vzácnějším jevem, viditelné zejména v okolí rovnodenností, kdy ekliptika svírá s horizontem velký úhel. Zde jej vidíme na snímku z celooblohové komory na Hvězdárně v Úpici.

Asi poslední událostí letošního roku bude zimní slunovrat. Ten letos nastane 21. prosince v 16 hodin a 59 minut.

volné dílo

Astronomicky se sice nejedná o žádný významný jev, který by bylo nutno pozorovat, ale historicky se jednalo vždy o důležitý okamžik. Starým národům se v tuto dobu začal opět prodlužovat den, což byl v mnoha civilizacích důvod k oslavám. Ostatně i naše vánoce na tyto tradice navazují. Slunce v tuto chvíli vstupuje do znamení Kozoroha.

 

Planety:

4. prosince nás však čeká jeden u nás pozorovatelný jev. Byť je planeta Venuše velmi jasnou ozdobou večerní oblohy, toho skutečně největšího jasu dosáhne právě 4. prosince, a to v 15 hodin. Její magnituda bude -4,7.

zdroj: Stellarium

Večer je planeta po západu Slunce pozorovatelná nízko nad JZ obzorem.

Spolu s ní můžeme vidět i později zapadající Saturn a Jupiter.

zdroj: Stellarium

Mezi 6. a 9. prosincem se k Venuši připojí i úzký srpek Měsíce a bude se pohybovat na pozadí skupiny planet Venuše, Saturn a Jupiter (obraz Měsíce je 10x zvětšen).

 

Meteory:

V úterý 14. prosince se můžeme těšit na bohatý roj meteorů Geminid. Zejména ve druhé půlce noci budou vynikající podmínky pro jeho pozorování.Zde je ukázka záznamu meteoru roje Geminid z meteorického radaru úpické hvězdárny, pracujícího v rámci sítě Bolidozor.

A také můžeme vidět průběh hodinových počtů zachycených týmž radarem v roce 2015. Je vidět, že byla zachycena 2 téměř stejně intenzivní maxima (fialová čára).

Mateřská tělesa většiny meteorických rojů jsou komety, ale u Geminid tomu tak možná není. Předpokládá se, že pocházejí z planetky 3200 Phaethon. Je dost pravděpodobné, že ani Phaethon není obyčejným asteroidem, ale je to jádro vyhaslé komety. Ovšem některé výzkumy tento původ roje zpochybňují.

Vynikající podmínky pro pozorování nastanou 14.12. v ranních hodinách.

 

Výběr zajímavých výročí měsíce prosince:

1. prosince 2016 v 14:51:52 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru zásobovací kosmická loď Progress MS-04, měla na Mezinárodní kosmickou stanici dopravit přibližně 2450 až 2600 kg nákladu a zásob, po oddělení zásobovací kosmické lodi od třetího stupně však došlo k explozi, trosky třetího stupně nosné rakety a trosky zásobovací kosmické lodi dopadly do vzdálenosti až 3500 km od Bajkonuru, později bylo oznámeno, že nehoda rakety Sojuz-U spojená se ztrátou zásobovací lodi Progress MS-04 byla způsobena s největší pravděpodobností závadou na motoru třetího stupně rakety Sojuz (5 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3a], [5], [5]

1. prosince 1991 v 22:34:12 UTC přistál v rámci mise STS-44 po přibližně 7 denním letu zpět na Zemi raketoplán Atlantis s 6 členy posádky, jednalo o 10. misi z 33 misí pro raketoplán Atlantis, cílem letu byla doprava a vypuštění nespecifikovaného nákladu pro americké ministerstvo obrany (30 let) [1a], [1b], [1b]

2. prosince 1971 vstoupila na oběžnou dráhu Marsu sovětská sonda Mars 3, která podobně jako sesterská sovětská sonda Mars 2 měla také vysadit na povrch Marsu přistávací pouzdro, to přistálo, ale po 14,5 sekundách vysílání obrazového signálu se z neznámých příčin odmlčelo (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

4. prosince 1996 v 06:58:07 UTC byla z Cape Canaveral nosnou raketou Delta II (Delta 7925) vypuštěna sonda Mars Pathfinder, který s sebou vezla malé vozítko zvané Sojourner o rozměrech 65 cm x 48 cm x 30 cm, vozítko Sojourner i povrchový modul po sedmiměsíční cestě úspěšně přistály a na povrchu Marsu úspěšně pracovali (25 let) [1a], [1b], [2a]

4. prosince 1821 se narodil Ernst Wilhelm Leberecht Tempel, původem saský astronom, objevitel či spoluobjevitel mnoha komet včetně komety 55P/Tempel-Tuttle, jejíž prach je zdrojem Leonid, meteorického roje či lidově „padajících hvězd“, které se objevují každoročně v listopadu (200 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [3a], [3b], [6]

5. prosince 2001 v 22:19:28 UTC ze Země úspěšně odstartoval v rámci mise STS-108 raketoplán Endeavour, v rámci této mise bylo zajištěno střídání dlouhodobých posádek na Mezinárodní kosmické stanici, k ní při této misi letěla její 4. dlouhodobá posádka (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b]

8. prosince 2016 zemřel John Glenn, první Američan, který v kosmické lodi letěl po oběžné dráze kolem Země (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3a], [5], [5], [5], [5], [5], [5], [5], [5]

10. prosince 2006 v 01:47:35 UTC odstartoval z Cape Canaveral k misi STS-116 v rámci výstavby Mezinárodní kosmické stanice raketoplán Discovery se sedmi kosmonauty na palubě (15 let) [1a], [1b], [2a]

10. prosince 1896 zemřel švédský fyzik Alfred Nobel (125 let) [1a], [1b]

11. prosince 2011 zanikla v hustých vrstvách atmosféry nad západním Atlantikem česká družice MIMOSA (Microaccelerometric Measurements Of Satellite Acceleration), družice zanikla po více než osmiletém pobytu na oběžné dráze Země, družice nebyla zcela úspěšná, protože se po navedení na pracovní dráhu nepodařilo odaretovat hlavní přístroj satelitu – akcelerometr (10 let) [1a], [1b], [2b]

11. prosince 1911 se narodil Hsue-Shen Tsien (též psáno Qian Xuesen), „otec čínského kosmického programu“ (110 let) [1b], [2b]

11. prosince 1796 zemřel Johann Daniel Titius, německý astronom a profesor na univerzitě ve Wittenbergu v Lipsku, je po něm pojmenováno Titiovo–Bodeovo pravidlo pro vzdálenosti od Slunce, v kterých se mohou vyskytovat planety (225 let) [1a], [1a], [1b], [1b]

12. prosince 1921 zemřela Henrietta Swan Leavittová, spolupracovnice Edwarda Charlese Pickeringa na hardvarské observatoři, jako první si všimla vztahu mezi svítivostí a periodou změny jasu proměnných hvězd známých jako Cefeidy a tím položila základy měření vzdáleností ve vesmíru (100 let) [1a], [1b], [3]

14. prosince 2011 zemřel ve věku téměř jednoho sta let jeden z tvůrců sovětské raketové techniky akademik Boris Jevsejevič Čertok (10 let) [1b], [2b]

14. prosince 1546 se narodil astronom Tycho Brahe (475 let) [1a], [1b], [2a], [2b], [3a], [3b]

16. prosince 2011 prošla přísluním kometa C/2011 W3 (Lovejoy), v prosinci 2011 vzniklo mnoho jejích fotografií, z paluby Mezinárodní kosmické stanice ji 25. prosince 2011 vyfotografoval americký astronaut Daniel Burbank, byla také dobře patrná na snímcích z koronografu sondy SOHO (10 let) [1b], [2b], [2b], [2b], [3], [3], [3b], [3b], [3b], [3b]

16. prosince 1826 se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, průkopník spektroskopického studia hvězd, Slunce a komet, jmenuje se po něm například kráter na Měsíci, kometa Donati (C/1858 L1), kterou objevil v roce 1858, nebo planetka 16682 Donati (195 let) [1b], [2a], [3a], [3b]

16. prosince 1776 se narodil německý chemik, fyzik a filozof Johann Wilhelm Ritter, objevitel ultrafialového záření (245 let) [1a], [1b]

17. prosince 2001 se na Zem vrátil v rámci mise STS-108 raketoplán Endeavour, v rámci této mise bylo zajištěno střídání dlouhodobých posádek na Mezinárodní kosmické stanici, na Zemi se při misi vrátila 3. dlouhodobá posádka této kosmické stanice (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b]

17. prosince 1966 se narodil se Miloš Tichý, český astronom v současné době působící na hvězdárně Kleť, objevitel a spoluobjevitel značného počtu planetek (55 let) [1a], [1b], [2a]

18. prosince 2001 byla ukončena mise americké sondy Deep Space 1, která byla roku 1998 vyslána k planetce 9969 Braille a v rámci dodatečné mise pak také ke kometě 19P/Borrelay (20 let) [1a], [1b], [6]

18. prosince 1991 odstartovala ze Země na její oběžnou dráhu česká sonda Magion 3 určená k výzkumu zemské magnetosféry a ionosféry (30 let) [1a], [6]

18. prosince 1856 se narodil sir Joseph John Thomson, anglický fyzik, který v roce 1897 objevil elektron (165 let) [1a], [1b], [2a]

20. prosince 1996 zemřel Carl Edward Sagan, americký astronom, astrofyzik a exobiolog, spolunavrhl například pozlacenou plaketu na sondě Pioneer 10 nebo se u NASA zasadil o pořízení legendární fotografie zvané Pale Blue Dot, na které je ze sondy Voyager 1 chystající se opustit sluneční soustavu ze vzdálenosti 40,5 astronomických jednotek vyfotografována planeta Země jako malá modrá tečka (25 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

21. prosince 2011 odstartovala ze Země kosmická loď Sojuz TMA-03M, cílem byla Mezinárodní kosmická stanice, 23. prosince proběhlo úspěšné připojení kosmické lodi k Mezinárodní kosmické stanici, 24. prosince kolem 17:30 byl pozorovateli z Belgie, Nizozemí, Francie a Německa sledován zánik horního stupně nosné rakety v hustých vrstvách atmosféry, původní plánovaný termín startu byl 25. listopadu 2011, ale start byl odložen, aby se prošetřily příčiny zničení nákladního Progressu M-12M při neúspěšném vzletu 24. srpna 2011 (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [2b], [3b]

21. prosince 1966 odstartovala ze Země ruská měsíční sonda Luna 13 (55 let) [1a], [1b], [2a], [2b]

23. prosince 2016 zemřel v Houstonu ve věku 61 let bývalý americký astronaut britského původu Piers John Sellers (5 let) [1a], [1b], [2a]

23. prosince 2011 dopadly po nevydařeném startu pomocí nosné rakety Sojuz-2.1b z kosmodromu Pleseck části jedné z vojenských družic Meridian do vesnice Vagajcevo a dalších míst v oblasti Novosibirska (10 let) [2b], [2b], [2b], [2b], [6]

24. prosince 1966 měkce přistála na povrchu Měsíce sovětská sonda Luna 13, úspěšně na něm pracovala do 30. prosince 1966 (55 let) [1a], [1b], [2a]

27. prosince 2006 byl nosnou raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur vynesen na oběžnou dráhu Země kosmický teleskop CoRoT určený především k hledání exoplanet (15 let) [1a], [1b], [2a], [2b]

27. prosince 1571 se narodil Johannes Kepler (450 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]

30. prosince 1906 juliánského kalendáře (12. ledna 1907 gregoriánského kalendáře) se narodil Sergej Pavlovič Koroljov, tvůrce sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti (115 let) [1a], [1b]

31. prosince 2011 vstoupila sonda GRAIL-A (Gravity Recovery and Interior Laboratory) na oběžnou dráhu Měsíce, sonda GRAIL-A a stejně tak s ní společně vynesená sonda GRAIL-B měly za úkol mapovat jeho gravitační pole (10 let) [1a], [1b], [2b]

Napsat komentář