Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Úkazy na obloze v dubnu 2022


Úkazy na obloze v dubnu 2022
0 Komentářů

Tak hned 1. dubna na „apríla“ bude Měsíc v novu. Tedy na denní obloze a ještě úplně u Slunce. Nebude tedy pozorovatelný a během noci nebude rušit v astronomických pozorováních.

Měsíc nebude vidět … ano, to je sice pravda, ale jen částečná. Pokud nastane přesná konjunkce obou těles, tedy Slunce a Měsíce, dojde i k zatmění Slunce a my budeme moci pozorovat částečně i Měsíc, tedy ve skutečnosti nerovnosti na jeho okraji, tedy hory a krátery, které způsobují jednak fakt, že okraj Měsíce promítající se na sluneční kotouč během zatmění není úplně hladký, jednak během úplného zatmění způsobuje jev zvaný Bailyho perly. Bailyho perly jsou optickým úkazem pozorovatelným těsně před začátkem úplného zatmění Slunce a těsně po jeho skončení. Vzniká přechodem slunečních paprsků přes nerovnoměrný okraj Měsíce a projevuje se jako  řetězec zářivých perel. Úkaz popsal Francis Baily při úplném zatmění Slunce v Itálii v roce 1836.

Bailyho perly, foto Hvězdárna v Úpici, zpracování Miloslav Druckmüller

 

Exituje však ještě během úplného zatmění Slunce okamžik, kdy můžeme, ovšem po důkladném zpracování snímků, pozorovat nejen okrajové nerovnosti, ale i detaily na povrchu Měsíce. Ty jsou totiž i během pobytu Měsíce na denní obloze osvětleny slunečním světlem odraženým od Země, a během úplného zatmění, kdy je zářivý jas slunečního disku Měsícem odcloněn, můžeme jeho zastíněný povrch „slabě“ pozorovat.

Foto: Hana Druckmüllerová a Hvězdárna v Úpici, zpracování Miloslav Druckmüller

Po novu následuje první čtvrt 9. dubna, úplněk 16. dubna, poslední čtvrt 23. dubna a opět nov 30. dubna.

 

Planety:

Planety nás v tomto měsíci moc nepotěší. Venuše, Mars a Saturn jsou na ranní obloze a strácejí se ve svitu vycházejícího Slunce. Ovšem možná se vám podaří zahlédnout 5. dubna ráno před východem Slunce těsnou konjunkci Marse se Saturnem, které bude asistovat ještě o něco vzdálenější Venuše. Úkaz se odehraje nad JV obzorem.

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

 

Pomineme-li planetu Merkur zvečera na konci měsíce nízko nad západem a poblíž hvězdokupy Plejády, tak více parády s planetami neuděláme.

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

 

Meteory:

Zajímavější to bude s meteory.

22. dubna ve 20 hodin nás čeká maximum meteorického roje Lyrid. Zenitová přepočtená frekvence se očekává okolo 20 meteorů/hodinu, což už je docela dost. Jeho mateřskou kometou je C/1861 G1 (Thatcher) s oběžnou dobou 415 roků,  její další návrat nás čeká v roce 2276. Čínští hvězdáři údajně tento roj zaznamenali již před 2500 lety a jedná se tedy patrně o nejstarší záznam meteorického roje.

Optický záznam meteorického roje Lyrid, 2020

Radiový záznam meteorického roje Lyrid, 2020

 

 

Pozorovatelnost Lunar-X v dubnu 2022:

V dubnu 2022 je Lunar-X (měsíční X) pozorovatelné z České republiky dne 8. dubna 2022 zhruba mezi 22. až 24. hodinou SELČ (tj. mezi 20. až 22. hodinou UT).

-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti; pozorovatelné pouze s použitím dalekohledu

 

Vybrané z České republiky prostým okem pozorovatelné přelety Mezinárodní kosmické stanice během dubna 2022:

1.4.2022 večer (zdánlivě prolétá poblíž pásu Oriona a poblíž Síria)
2.4.2022 večer (zdánlivě prolétá poblíž pásu Oriona a poblíž Síria)
4.4.2022 večer (nízko nad obzorem)
5.4. až 24.4.2022 z České republiky prostým okem nepozorovatelná
25.4.2021 ráno (nízko nad obzorem)
27.4.2021 ráno (nízko nad obzorem)
28.4.2021 ráno (nízko nad obzorem)
29.4.2022 ráno (první přelet)
29.4.2022 ráno (druhý přelet, nízko nad obzorem)
30.4.2022 ráno

-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; platí k datu vydání článku – predikce se mohou změnit; lokalizace na obloze platí pro pozorování z Úpice a okolí; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami

 

A to je asi ze zajímavých úkazů vše. S výjimkou stále rostoucí aktivity Slunce. Tam se však vývoj mění tak rychle, že raději sledujte web a FB Hvězdárny v Úpici.

 

Výběr zajímavých výročí měsíce dubna:

1. dubna 2002 po automatickému bezpilotnímu letu úspěšně přistála zpět na Zemi čínská kosmická loď Šen-čou 3 (též označovaná Shenzhou 3); na palubě byla figurína se senzory; během letu proběhla různá měření a experimenty; let trval necelých 7 dní a kosmická loď absolvovala 107 obletů Země; šlo o třetí nepilotovaný let Číny na zemskou orbitu (20 let) [1a], [1b], [6]

1. dubna 1997 prošla přísluním kometa C/1995 O1 (Hale–Bopp), kometa, která byla pouhým okem na noční obloze viditelná více než rok; Zemi byla nejblíže 22. března 1997; mnoho jejích fotografií se stalo snímkem dne soutěže APOD (Astronomy Picture of the Day), fotografické soutěže pod záštitou NASA (25 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [4], [6]

2. dubna 1992 přistál v rámci mise STS-45 zpět na Zemi po necelých 9 dnech letu raketoplán Atlantis, na palubě byla sedmičlenná posádka včetně prvního belgického kosmonauta Dirka B. Frimouta; během úspěšného letu byly provedeny vědecké experimenty se zaměřením například na studium zemské atmosféry a slunečního záření (30 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6]

2. dubna 1952 zemřel Bernard Ferdinand Lyot, francouzský astronom; zabýval se výzkumem planet a Slunce (70 let) [1a], [1b], [3b]

3. dubna 1827 zemřel Ernst Florens Friedrich Chladni; je znám díky jeho pracím ohledně šíření zvuku; také se zabýval sběrem a studiem a meteoritů (195 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

4. dubna 1997 odstartoval z kosmodromu na Cape Canaveral k misi STS-83 raketoplán Columbia se sedmi pasážéry na palubě; let STS-83 měl být plně věnován experimentům v mikrogravitaci, ale vzhledem k závadě na palivovém článku byl let zkrácen z plánovaných 17 dní na pouhé 4 dny; raketoplán přistál na Zemi 8. dubna 1997 (25 let) [1a], [1b], [2b], [6]

4. dubna 1807 zemřel Joseph Jérôme Lefrançois de Lalande, francouzský astronom; věnoval se pečlivému pozorování noční oblohy, například studiu planet a Halleyovy komety; 8. a 10. května 1795 pozoroval na dvou mírně odlišných polohách na obloze neznámou hvězdičku, kterou zakreslil do svých záznamů; dnes víme, že šlo o tehdy ještě neznámý Neptun a posun „hvězdy“ byl projevem vlastního pohybu planety (215 let) [1a], [1b], [2b], [3], [3a], [3b]

od 4. dubna do 24. dubna 2017 proběhly na Guyanském kosmickém centru protesty pracovních odborů a domorodých obyvatel, které byly součástí širších protestů týkajících se kulturního dědictví obyvatel Francouzské Guyany, místní ekonomiky a kapacit pro vzdělání a zdravotní péči probíhajících od 20. března 2017; zde plánované kosmické starty byly vzhledem k těmto nepokojům odloženy na květen a červen 2017 (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [2b], [2b], [3b]

6. dubna 2002 dopadl v Německu u německo-rakouské hranice poblíž německého města Hohenschwangau meteorit později nazvaný Neuschwanstein; v roce 2002 se z něj našel 1 kus o hmotnosti 1,75 kg a v roce 2003 se z něj našly další 2 kusy o hmotnostech 1,63 kg a 2,84 kg; diky snímkům oblohy, na kterých byl zachycen jeho pád, se stal jedním z takzvaných meteoritů s rodokmenem (20 let) [1a], [1b]

7. dubna 2007 odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici pomocí nosné rakety Sojuz-FG pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-10, na palubě byli Oleg Valerjevič Kotov a Fjodor Nikolajevič Jurčichin, ti na Mezinárodní kosmické stanici zůstali do 21. října 2007, a Charles Simonyi, americký miliardář maďarského původu, pátý vesmírný turista, ten opustil Mezinárodní kosmickou stanici 20. dubna 2007 v Sojuzu TMA-9 (15 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [6], [6], [6]

7. dubna 1972 se narodil Timothy Peake, britský kosmonaut; odstartoval 15. prosince 2015 na kosmické lodi Sojuz TMA-19M k Mezinárodní kosmické stanici a vrátil se z ní na Zemi v téže kosmické lodi 18. června 2016; jako první britský kosmonaut vystoupil 15. ledna 2016 do volného vesmírného prostoru (50 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1b], [6]

8. dubna 2002 odstartoval ze Země v rámci mise STS-110 raketoplán Atlantis se sedmičlennou posádkou; hlavním z cílů letu byla doprava příhradové konstrukce umožňující vybavení Mezinárodní kosmické stanice dalšími fotovoltaickými panely (20 let) [1a], [1b], [6]

9. dubna 1987 se k ruské orbitální stanici Mir připojil modul Kvant 1; ze Země odstartoval 31. března 1987; při připojování modulu k Miru musela posádka Miru, kosmonauté Jurij Romaněnko a Alexandr Lavejkin, neplánovaně vystoupit do otevřeného vesmírného prostoru a, aby mohl modul správně dosednout, odstranit textilní vak, který se do míst připojení omylem dostal (35 let) [1a], [1b]

10. dubna 2017 se od Mezinárodní kosmické stanice vrátila na Zem kosmická loď Sojuz MS-02, na palubě byli Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough, přistáli v cílové oblasti v kazašské stepi u Džezkazganu (5 let) [1a], [1b], [3a], [3a], [6]

10. dubna 1667 zemřel Jan Marek Marci z Kronlandu (tj. z Lanškrouna), český astronom a fyzik; zabýval se též teologií, filozofií a medicínou (355 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b], [6]

12. dubna 2012 realizovala Korejská lidově demokratická republika start nosné rakety Unha-3 nesoucí podle Korejské lidově demokratické republiky meteorologickou družici Kwangmjongsong-3; start proběhl navzdory protestům a prohlášením mnoha států (včetně Ruska), které toto považovaly za součást testovaní balistických střel dlouhého doletu použitelných pro vojenské účely a/nebo porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN; start byl neúspěšný, raketa se rozpadla krátce po startu a její trosky dopadly do Žlutého moře (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [6]

12. dubna 1997 v 7:04 hodin místního času (11. dubna 1997 ve 23:04 UT) odstartovala z čínského kosmodromu Xichang Satellite Launch Center nosná raketa CZ-3B, která na oběžnou dráhu Země vynesla komunikační družici Shijian-13 určenou k poskytování přístupu k internetu v letadlech a ve vysokorychlostních vlacích (5 let) [1b], [2a], [2a]

12. dubna 1817 zemřel Charles Messier, francouzský astronom, autor jednoho z nejznámějších katalogů mlhavých objektů hvězdné sféry, do kterého jsou zahrnuty i galaxie (205 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b]

14. dubna 1942 zemřel estonský výzkumník Leonid Alexejevič Kulik, organizátor výprav do oblasti Podkamennej Tungusky, tedy do míst, kde spadl roku 1908 známý Tunguzský meteorit (80 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

15. dubna 2012 čínská sonda Čchang-e 2 (též označovaná Chang’e 2, vypuštěná ze Země 1. října 2010), která v první fázi svého letu dálkově zkoumala Měsíc, opustila oblast vázanou na librační bod L2 soustavy Slunce – Země a vydala se do meziplanetárního prostoru na cestu vedoucí k těsnému minutí planetky Toutatis; kolem té pak proletěla 13. prosince 2012 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [5], [6]

15. dubna 1707 se narodil Leonhard Euler, švýcarský matematik a fyzik; je považován za zakladatele teorie grafů a známý je například tím, že jako první vyřešil v jeho době zkoumaný logický problém sedmi mostů v Königsbergu neboli Krakovci (315 let) [1a], [1b], [2a], [2b]

15. nebo 16. dubna 1452 se narodil Leonardo da Vinci, malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér italského původu; v oblasti techniky navrhl například různé druhy létajících a válečných strojů či vylepšil jejich předcházející návrhy (570 let) [1a], [1b], [2a]

16. dubna 1972 odstartovala ze Země k Měsíci posádka lodi Apollo 16; šlo o pátou z šesti úspěšně dokončených expedic Apollo, při nichž lidé přistáli na Měsíci, a druhý ze tří případů, při kterých během pohybu po povrchu Měsíce astronauti použili lunární rover (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6]

16. dubna 1682 se narodil anglický matematik a fyzik John Hadley (340 let) [1b], [3a], [3b]

17. dubna 1967 odstartovala s pomocí nosné rakety Atlas Centaur ze Země americká měsíční sonda Surveyor 3; 20. dubna 1967 pak úspěšně měkce (pomocí přistávacích trysek, které byly povelem ze Země vypnuty ve výšce 3 metry nad povrchem) přistála a ještě týž den zahájila snímkování povrchu; sonda 24. dubna 1967 pořídila barevné snímky zatmění Slunce Zemí a 30. dubna 1967 pořídila snímky Země z měsíčního povrchu; zajímavostí je, že o dva roky později sondu navštívili během vycházky po měsíčním povrchu astronauti z expedice Apollo 12; Apollo 12 byla druhá expedice Apollo, při které astronauté chodili po měsíčním povrchu (65 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [2b], [3a], [3b], [6], [6], [6]

19. dubna 2002 přistál zpět na Zemi v rámci mise STS-110 raketoplán Atlantis (20 let) [1a], [1b], [6]

19. dubna 1982 byla úspěšně vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Proton orbitální stanice Saljut 7, poslední ze série sovětských orbitálních stanic předcházejících orbitální stanici Mir (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6]

19. dubna 1892 se narodil ruský astronom Grigorij Abramovič Šajn, který v roce 1925 objevil 3 planetky a spoluobjevil jednu kometu (130 let) [1b], [3a], [3b]

20. dubna 2017 odstartovala na nosiči Dlouhý pochod 7 (též Long March 7 či Chang Zheng 7) do vesmíru čínská autonomní kosmická loď Tchien-čou 1 (též Tianzhou 1); cílem byla čínská orbitální stanice Tchien-kung 2 (též označovaná Tiangong-2); let proběhl bez posádky a byl úspěšný; do 12. září 2017 bylo na oběžné dráze Země provedeno trojí připojení a odpojení této kosmické lodi a této orbitální stanice a opakovaně se provedlo přečerpávání paliva z kosmické lodi do orbitální stanice (5 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2b], [3b], [6]

20. dubna 2017 odstartovala z Bajkonuru k Mezinárodní kosmické stanici kosmická loď Sojuz MS-04 s dvěma pasažéry na palubě (Fjodor Nikolajevič Jurčichin a Jack Fischer); k Mezinárodní kosmické stanici se kosmická loď úspěšně připojila po šestihodinovém letu; třetí místo v kabině kosmické lodi Sojuz, která je třímístná, bylo neobsazené, byl tam umístěn kontejner s nákladem (5 let) [1a], [1b], [1a], [2b], [3b], [6]

20. dubna 1972 přistál v rámci mise Apollo 16 lunární modul s Johnem Youngem a Charlesem Dukem na povrchu Měsíce (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6]

21. dubna 2007 přistál zpět na Zemi Sojuz TMA-9; z dlouhodobých pobytů na Mezinárodní kosmické stanici se vrátili Michail Ťurin a Michael Lopez-Alegria a z krátkodobého turistického pobytu na Mezinárodní kosmické stanici se vrátil Charles Simonyi (15 let) [1a], [1b], [6], [6]

23. dubna 1962 odstartovala ze Země sonda Ranger 4, první americká sonda, jejímž cílem byl povrch Měsíce; zřejmě 26. dubna 1962 tvrdě dopadla na jeho povrch; sonda dopadla na Měsíc, ale úspěšná nebyla, palubní počítač nepracoval a neotevřely se solární panely; dopadla asi o 2,5 roku později, než na Měsíc dopadla první ruská sonda, kterou byla Luna 2 (60 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6], [6]

24. dubna 2007 zemřel RNDr. Ladislav Křivský, CSc., český astronom a meteorolog, který se zabýval zejména výzkumem Slunce (15 let) [1a], [3]

24. dubna 1967 zahynul při přistávání návratového modulu kosmické lodi Sojuz 1, prvním letu kosmické lodi typu Sojuz, sovětský kosmonaut Vladimir Michajlovič Komarov; kosmická loď ze Země odstartovala z kosmodromu Bajkonur na nosné raketě Sojuz 23. dubna 1967 v 00:35:00 UTC (55 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2b], [2b], [3a], [3b], [6], [6]

25. dubna 2002 odstartovala ze Země k Mezinárodní vesmírné stanici kosmická loď Sojuz TM-34, jedním ze tří členů posádky byl historicky druhý kosmický turista, jihoafrický podnikatel Mark Shuttleworth (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6]

25. dubna 1997 byla na Cape Canaveral nosnou raketou Atlas 1 vypuštěna meteorologická družice GOES 10, též označovaná jako GOES-K (25 let) [1b], [2b]

25. dubna 1882 zemřel německý astronom Johann Karl Friedrich Zöllner, jeden ze zakladatelů současné astrofotometrie; zabýval se také optickými klamy a spiritismem (140 let) [1b], [3b]

26. dubna 2012 vypustila Indie pomocí nosné rakety PSLV-C19 svůj satelit označovaný RISAT-1 neboli Radar Imaging Satellite 1 (10 let) [1b], [2b], [3a]

26. dubna 1962 úspěšně odstartoval na nízkou oběžnou dráhu Země z amerického Cape Canaveral na nosné raketě Thor DM-19 Delta první britský satelit jménem Ariel 1, satelit byl vyrobený ve spolupráci s NASA Goddard Space Flight Center a Velká Británie se tak stala třetí zemí s vlastní umělou družicí na oběžné dráze Země (60 let) [1b], [2a], [5], [6]

kolem půlnoci z 26. na 27. dubna 2017 tichomořského letního času (PDT) obdržela NASA první data ze sondy Cassini svědčící o jejím úspěšném prvním průletu prostorem mezi Saturnem a jeho vnitřním prstencem (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b], [4]

27. dubna 2017 doběhla úspěšně první fáze přečerpávání komponentů paliva z nákladní lodí Tchien-čou 1 (též označovaná Tianzhou 1) do modulu čínské orbitální stanice Tchien-kung 2 (též označovaný Tiangong-2); Čína se tak stala po Rusku a USA třetí zemí, která zvládla tankování na oběžné dráze (5 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2b], [2b]

27. dubna 2012 se v kosmické lodi Sojuz TMA-22 z Mezinárodní kosmické stanice vrátila na Zem tříčlenná posádka; Rusové Anton Škaplerov a Anatolij Ivanišin i Američan Daniel Burbank strávili ve vesmíru více než 165 dní, z toho 163 dní na Mezinárodní kosmické stanici (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [6]

27. dubna 1972 přistála kosmická loď Apollo 16 s posádkou po úspěšné návštěvě Měsíce zpět na Zemi (50 let) [1a], [1b], [6]

28. dubna 2007 zemřel Carl Friedrich von Weizsäcker, německý fyzik, astronom a filozof; bratr Richarda von Weizsäckera, prezidenta Spolkové republiky Německo 1984 až 1994; zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd; na začátku Druhé světové války, v roce 1939, začal v nacistickém Německu pracovat na projektu německé jaderné bomby (15 let) [1a], [1b], [1b], [6]

29. dubna 1997 se uskutečnil první společný výstup Američana a Rusa do otevřeného vesmírného prostoru; realizovali ho Jerry Michael Linenger a Vasilij Ciblijev, kteří toho času pobývali na orbitální stanici Mir; výstup trval téměř 5 hodin; účastníci výstupu instalovali detektor kosmického záření, jiné materiály, které byly vystavené douhodobému působení kosmického prostoru, naopak sejmuli (25 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6]

30. dubna 1777 se narodil německý matematik, astronom, geodet a fyzik Karl Friedrich Gauss (245 let) [1a], [1b], [2a], [2b], [3a], [3b]

 

 

 

Napsat komentář