Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Úkazy na obloze v červnu 2022


Úkazy na obloze v červnu 2022
0 Komentářů

Měsíc červen je z hlediska noční astronomie dosti nepříznivý. Teploty bývají sice příznivé, ovšem tma nastává až velmi pozdě a obloha se dá pozorovat vlastně tak po 22. hodině a o 4. hodině ráno už začíná pomalu svítat. V oblastech nad 48° 34′ zeměpisné šířky (tedy vlastně u nás) Slunce okolo letního slunovratu neklesá víc než 18° pod horizont, večerní astronomický soumrak tak splývá s ranním a astronomická noc tak nenastává. V Česku trvá toto období přibližně čtyři týdny.

Types-of-twilight csUser:Wmc824, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0

 

Slunce

V každém případě se můžeme těšit z oblohy denní. Slunce je silně aktivní, což můžeme vidět i z jeho chování v minulém měsíci. Dopředu sice ještě nevidíme, ale můžeme předpokládat, že zvyšující se aktivita bude i nadále pokračovat.

4. května zachytil teleskop Hvězdárny v Úpici hezkou erupci. Časy vyznačené na grafu toku záření z družice GOES korespondují s jednotlivými obrázky na dalším kompozitním snímku.

 

 

3. května pak radiový přijímač SID zachytil nádhernou velmi intenzivní erupci třídy X1.

 

Samozřejmostí se pomalu stávají i mohutné protuberace, dosahující výšek přes 150 000 km nad slunečním povrchem.

Mohutné skupiny slunečních skvrn také dosahují úctyhodných rozměrů, jak se můžete přesvědčit i na následujícím obrázku v bílém světle s vkomponovanou rozměrovou škálou.

A opět jedna erupce (jasný bílý útvar ve velké skupině slunečních skvrn) nad středem slunečního disku.

U Slunce ještě chvíli zůstaneme. 21. června v 11 hodin a 14 minut nastává letní slunovrat, což je začátek astronomického léta. Slunce vstupuje do znamení Raka.

 

Měsíc

U Měsíce si přibližme základní údaje pro tento měsíc:

2.6. je v odzemí (406 211 km)

7.6. je v první čtvrti

14.6. je v úplňku

15.6. je v přízemí (357 428 km)

21.6. je v poslední čtvrti

29.6. je v novu a zároveň opět v odzemí (406 581 km)

Pozorovatelnost Lunar-X v červnu 2022

V červnu 2022 bude Lunar-X (měsíční X) z České republiky pozorovatelné dne 6. června 2022 zhruba kolem 23. hodiny SELČ (tj. kolem 21. hodiny UT).

-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti; pozorovatelné pouze s použitím dalekohledu za jasného počasí

Planety

Planety se nám schovávají spíše na ranní obloze a asi nejzajímavější bude seskupení planet Merkur (patrně nepozorovatelný těsně nad obzorem), Venuše, Mars, Jupiter a Saturn spolu s Měsícem před východem Slunce nad východním obzorem.

Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červnu 2022 prostým okem

Večerní z České republiky prostým okem pozorovatelné přelety Mezinárodní kosmické stanice skončily 31. května 2022, po většinu června 2022 je tedy Mezinárodní kosmická stanice z České republiky prostým okem nepozorovatelná, ke konci června 2022 začnou ranní z České republiky prostým okem pozorovatelné přelety této kosmické stanice.

-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami

 

Výběr zajímavých výročí měsíce června

2. června 2017 se v kosmické lodi Sojuz MS-03 z Mezinárodní kosmické stanice zpět na Zemi vrátili Oleg Novickij a Thomas Pesquet; při startu této kosmické lodi ze Země byla jejich spolucestují Peggy Whitsonová, ta se však s nimi nevracela a zůstala ještě na Mezinárodní kosmické stanici, kosmonauti Oleg Novickij a Thomas Pesquet po přistání oznámili, že modul se po dosednutí na Zem převrátil a byl tažen padákem z místa dopadu, oba byli krátce po přistání evakuováni z kabiny lodi a podstoupili první lékařská vyšetření (5 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [5], [6]

4. června 2002 bylo objeveno transneptunické těleso jménem Quaoar; obíhá kolem Slunce v Kuiperově pásu; bylo objeveno na fotografiích pořízených na Observatoři Palomar a nález byl veřejně oznámen 7. října 2002 na setkání Americké astronomické společnosti; těleso je kandidátem na zařazení mezi trpasličí planety; obíhá po téměř kruhové dráze kolem Slunce ve vzdálenosti přibližně 41,6 až 44,9 astronomické jednotky; vzhledem k excentricitě dráhy trpasličí planety Pluto může být Quaoar v některých okamžicích ke Slunci blíže, než je v některých okamžicích od Slunce vzdálené Pluto (20 let) [1a], [1b]

4. června 1967 se narodil se Robert Shane Kimbrough, americký inženýr a od 2004 astronaut NASA; třikrát pobýval na Mezinárodní kosmické stanici, naposledy tam letěl v dubnu 2021 jako velitel mise Crew-2, tato mise byla zajišťovaná soukromou americkou společností Space-X a byli při ní na dobu přibližně půl roku kosmickou lodí Crew Dragon na Mezinárodní kosmickou stanici dopraveni 4 astronauté (55 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6], [6]

5. června 2017 podruhé ve své historii odstartovala těžká indická raketa GSLV Mk.3 schopná vynést na přechodovou dráhu k dráze geostacionární čtyřtunovou družici, poprvé ve své historii byla tato raketa použita k dopravě družice na oběžnou dráhu Země, raketa odstartovala úspěšně a satelit GSAT-19 se od horního stupně úspěšně oddělil, horní stupeň indického nosiče ale dosáhl neplánovaně mírně jiné dráhy, než jaká byla původně vypočtena (5 let) [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [5]

5. června 2002 odstartoval v rámci mise STS-111 raketoplán Endeavour, v rámci této mise byla vystřídána dlouhodobá posádka Mezinárodní kosmické stanice a byly na ni dopraveny zásoby a některé části vybavení (20 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]

6. června 2012 bylo zatím naposledy možné z některých míst na Zemi pozorovat přechod planety Venuše před slunečním kotoučem (byl pozorovatelný i z České republiky, i když ne v celém rozsahu), nejbližší ze Země pozorovatelný přechod Venuše přes sluneční disk se odehraje v prosinci 2117, nejbližší přechod Venuše přes sluneční disk pozorovatelný z Evropy se odehraje v roce 2125 (10 let) [1a], [1b], [3a], [6], [6]

6. června 1932 se narodil David Randolph Scott, americký astronaut, účastník a velitel mise Apollo 15, mise, která jako čtvrtá úspěšně dopravila lidi na povrch Měsíce; sedmý člověk v historii, který se prošel po jeho povrchu (90 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]

7. června 1992 byla nosnou raketou Delta II (Delta 6920) vynesena družice Extreme Ultraviolet Explorer (též EUVE, též Explorer 67), americká vědecká družice, která úspěšně mapovala oblohu v extrémní ultrafialové oblasti vlnových délek 7 až 76 nm, aktivní život sondy byl ukončen v průběhu ledna 2001, později zanikla neřízeným vstupem do atmosféry (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]

7. června 1862 se narodil fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard, zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí; politicky se stavěl na stranu nacismu a antisemitismu (60 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [6], [6]

8. června 2007 v 23:38 UTC odstartoval z LC39A Cape Canaveral k misi STS 117 raketoplán Atlantis se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem tohoto letu (k Mezinárodní kosmické stanici) byla doprava a montáž dalšího pravobočního dílu příčného příhradového nosníku a příslušných fotovoltaických panelů; vystřídán byl také jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

8. června 1937 se narodil se Bruce McCandless, americký elektroinženýr, pilot US Navy a v letech 1966-90 astronaut NASA (85 let) [1a], [1b], [2b]

9. června 1897 zemřel Alvan Graham Clark, americký astronom a konstruktér dalekohledů; 31. ledna 1862 fotograficky objevil při testování nového 18 palcového (45 centimetrového) dalekohledu, který jeho rodina vyrobila, hvězdného průvodce hvězdy Sirius (s využitím předpovědi německého astronoma Fridricha Bessela) dnes označovaného Sirius B, šlo o první objevenou hvězdu typu bílý trpaslík (125 let) [1b], [1b], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [6], [6], [6]

9. června 1812 se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle, který poprvé spatřil planetu Neptun na pozici matematicky předem vypočtené; spatřil ji v noci z 23. na 24. září 1846; výpočet pro jeho hledání mu poskytl francouzský astronom Urbain Le Verrier; Galle s nalezením Neptunu těsně předběhl britské astronomy, kteří měli ve stejné době k dispozici předpovědi britského matematika a astronoma Johna Couche Adamse (210 let) [1a], [1a], [1a], [3a], [3b], [3], [3], [6], [6], [6], [6]

10. června 2007 byla ze základny Palmachim poblíž Tel Avivu nosnou raketou Shavit 1 na retrogárdní oběžnou dráhu vypuštěna izraelská vojenská fotoprůzkumná družice Offeq 7 (též označovaná Ofeq 7 či Ofek 7), první snímky zemského povrchu pořídila 14. června 2007 (15 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6], [6], [6]

10. června 1997 odstartovala ze Země z kosmodromu Xichang nosnou raketou CZ-3 na geostacionární dráhu čínská meteorologická družice Fengyun 2A (25 let) [1b], [1b], [2b], [6], [6]

10. června 1927 se narodil Eugene Newman Parker, americký astrofyzik; NASA v r. 2017 pojmenovala jednu ze svých slunečních sond jeho jménem (95 let) [1a], [1b], [2b], [6]

11. června 1867 se narodil francouzský fyzik Maurice Paul Auguste Charles Fabry; byl například spolutvůrcem metod, z nichž se postupně do roku 1898 vyvinul Fabry-Pérotův interferometr, nebo dokázal Dopplerův princip v laboratorních podmínkách (155 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2b]

12. června 1967 odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 4; sonda byla úspěšná a do atmosféry planety vstoupila 18. října 1967; data o atmosféře Venuše její přistávací pouzdro vysílalo do té doby, než bylo velkým tlakem zničeno asi 25 km nad povrchem; šlo o historicky první sondu, která doletěla k jiné planetě a úspěšně studovala její atmosféru (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b], [3a], [3b], [6], [6]

13. června 2012 byla na geocentrickou dráhu Země vyslána družice NuSTAR (NASA’s Nuclear Spectroscopic Telescope Array, označovaná též SMEX-11 či Explorer-93) nesoucí rentgenový teleskop, družice byla vynesena pomocí rakety Pegasus XL startující z podvěsu letounu; první snímky v uvedené oblasti spektra dalekohled pořídil 28. června 2012 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [4], [4], [6], [6], [6], [6]

14. června 2017 v 09:20 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru k Mezinárodní kosmické stanici nákladní loď Progress MS-06, let i připojení k Mezinárodní kosmické stanici proběhly bez větších komplikací, ale po startu odhozené urychlovací boční stupně způsobily v místě dopadu na Zem rozsáhlý požár s dvěma oběťmi na životech mezi osobami zajišťujícími práce spojené s vyhledáváním a sběrem částí rakety; zástupci Roskosmosu a kazašských úřadů se po události nakonec dohodli na provádění úkonů předcházejících opakování podobné události (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b], [5]

14. června 1967 odstartovala z kosmického střediska Eastern Test Range na Floridě za pomoci rakety Atlas Agena D 2L k Venuši sonda Mariner 5; byla postavena jako záloha Marineru 4, ten byl ale při svém letu k Marsu úspěšný, Mariner 5 byl proto upraven (zmenšeny solární panely, přidána tepelná ochrana, odstraněna kamera) a letěl k Venuši; při průletu kolem planety 19. října 1967 ve vzdálenosti asi 3990 km sonda ověřila měření Veněry 4 v tom ohledu, že atmosféra je hodně horká a hustší, než se čekalo (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b], [6], [6], [6]

15. června 1917 zemřel norský vědec, fyzik a vynálezce Kristian Olaf Bernhard Birkeland, objevitel podstaty vzniku polárních září (105 let) [1a], [1b], [2b]

16. června 2012 odstartovala ze Země z Jiuquan LA-4/SLS-1 k čínské vesmírné stanici Tchien-kung 1 (též označovaná Tiangong-1 nebo Nebeský palác-1) čínská kosmická loď Šen-čou 9 (též označovaná Shenzhou 9 nebo Božská loď 9); šlo o druhý ze tří letů k této orbitální stanici během její existence na oběžné dráze Země a o první pilotovaný čínský let (tedy let s lidskou posádkou) k této historicky první čínské orbitální stanici; úspěšné připojení ke stanici proběhlo v automatickém režimu 18. června 2012 a téhož dne astronauté přestoupili do kosmické stanice, 24. června 2012 bylo provedeno ještě odpojení a připojení za ručního řízení (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [3a], [5], [6]

16. června 1977 úspěšně odstartoval z Cape Canaveral na nosné raketě Delta 2914 geostacionární meteorologický satelit GOES 2 známý také jako GOES-B; satelit v pozdějších letech fungoval také jako komunikační (45 let) [1b], [2b], [4], [6], [6]

17. června 1967 startovala do vesmíru z kosmodromu Bajkonur na raketě Molnija meziplanetární sonda při startu pojmenovaná Kosmos 167, sesterská sonda meziplanetární sondy Veněra 4 (sovětské sondy často startovaly v párech s odstupem několika dní od sebe); bohužel, selhal 4. stupeň nosné rakety a sonda zanikla v atmosféře Země 25. června 1967 (55 let) [1a], [1b], [1b], [2b]

19. června 2002 se zpět na Zemi z mise STS-111 vrátil raketoplán Endeavour, v rámci této mise byla vystřídána dlouhodobá posádka Mezinárodní kosmické stanice a byly na ni dopraveny zásoby a některé části vybavení (20 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]

21. června 1897 gregoriánského kalendáře (6. června 1987 juliánského kalendáře) se narodil Jurij Vasiljevič Kondratjuk, vlastním jménem Aleksandr Ignatyevich Shargei, ukrajinský a sovětský inženýr a matematik, průkopník sovětské raketové techniky (125 let) [1b], [1], [2b]

22. června 2007 se zpět na Zemi vrátil z mise STS 117 raketoplán Atlantis se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem tohoto letu (k Mezinárodní kosmické stanici) byla doprava a montáž dalšího pravobočního dílu příčného příhradového nosníku a příslušných fotovoltaických panelů; vystřídán byl také jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]

23. června 2017 odstartovala ze Země indická nosná raketa PSLV v konfiguraci PSLV-XL (PSLV-C38); na oběžnou dráhu Země úspěšně vynesla družici Cartosat-2 (Cartosat-2E) a také více jak 20 dalších družic včetně malého českého umělého satelitu VZLUSAT-1 (historicky druhý čistě český satelit, první čistě český satelit na oběžné dráze Země byla Mimosa) a malého slovenského satelitu SkCube (první čistě slovenský satelit) (5 let) [1b], [1a], [1a], [1a], [2b], [2b], [2b], [3b], [5], [5], [5], [6], [6]

23. června 2017 odstartovala na oběžnou dráhu Země pomocí rakety Falcon 9 FT bulharská telekomunikační geostacionární družice BulgariaSat-1; mise byla úspěšná; předpokládaná doba, po kterou má družice zajišťovat telekomunikační služby, je 15 let (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [6], [6], [6], [6]

24. června 1982 odstartoval do vesmíru první francouzský kosmonaut Jean-Loup Chrétien; letěl v Sojuzu T-6 společně s V. A. Džanibekovem a A. S. Ivančenkovem; 25. června 1982 se jejich kosmická loď úspěšně připojila k sovětské orbitální stanici Saljut 7 a kosmonauté společně s její základní posádkou A. Berezovým a V. Lebeděvem prováděli předem naplánované vědecké experimenty (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [6], [6]

25. června 2017 odstartovala na oběžnou dráhu Země druhá várka družic Iridium NEXT, které slouží k satelitnímu poskytování hlasových a datových služeb; družice Iridium NEXT jsou vynášeny raketami Falcon 9 soukromé americké kosmické společnosti Space-X, jsou vynášeny (až na jednu výjimku) po 10 kusech najednou (5 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [5], [6], [6]

25. června 1997 nákladní kosmická loď Progress M-34 podstoupila nezdařený pokus o znovuspojení s kosmickou stanicí Mir, který vedl k trvalé dehermetizaci modulu Spektr této kosmické stanice (25 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]

25. června 1992 odstartoval ze Země v rámci mise STS-50 raketoplán Columbia se sedmi pasažéry na palubě; cílem letu bylo provádění vědeckých experimentů během letu v laboratoř Spacelab USML-1, která byla po celou dobu letu v nákladovém prostoru raketoplánu (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]

27. června 1997 proletěla americká kosmická sonda jménem NEAR Shoemaker ve vzdálenosti 1212 km od planetky Mathylde a při tomto přiblížení udělala 144 snímků, pak byla nasměrována k planetce Eros (25 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [3b], [6]

27. června 1982 odstartoval do vesmíru k misi STS-4 raketoplán Columbia; šlo o poslední zkušební let (další lety již byly operační tj. měly pracovní náplň jako například vypuštění družice či jiného zařízení, provádění experimentů, připojení k nějaké orbitální stanici apod.) a zároveň poslední let s dvěma pasažéry (další lety měly již minimálně 4 pasažéry); na Zem se z tohoto letu Columbia úspěšně vrátila 4. července 1982 (40 let) [1a], [1b], [3], [6], [6]

27. června 1937 se narodil Joseph Percival Allen, americký fyzik a v letech 1967-85 astronaut; během kariéry astronauta úspěšně absolvoval dva kosmické lety raketoplánem (85 let) [1a], [1b], [2b], [6]

27. června 1767 se narodil Alexis Bouvard, francouzský astronom; ředitel pařížské observatoře; na základě rozdílů mezi vypočtenými a pozorovanými parametry dráhy planety Uran došel k domněnce, že musí existovat osmá planeta, která je odpovědná za nepravidelnosti v oběžné dráze Uranu; pozici předpovězené planety (Neptunu) pak na základě Bouvardových pozorování vypočetli po jeho smrti nezávisle na sobě John Couch Adams a Urbain Le Verrier (255 let) [1a], [1b], [2b]

28. června 1912 se narodil Carl Friedrich von Weizsäcker, německý fyzik, astronom a filozof; bratr Richarda von Weizsäckera, prezidenta Spolkové republiky Německo 1984 až 1994; zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd; na začátku druhé světové války, v roce 1939, začal v nacistickém Německu pracovat na projektu německé jaderné bomby (110 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [6]

29. června 2012 v Číně v autonomní oblasti Vnitřního Mongolsko v poušti Gobi přistála kosmická loď Šen-čou 9 (též označovaná Shenzhou 9), kosmická loď s tříčlennou posádkou strávila ve vesmíru přibližně 13 dní, z toho několik dní byla připojená na historicky první čínskou orbitální stanici Tchien-kung 1 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [5], [6]

Napsat komentář