Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Úkazy na obloze v červenci 2022


Úkazy na obloze v červenci 2022
0 Komentářů

Tak, noci se opět začínají pomalu prodlužovat, navíc bude teplo a dovolené a prázdniny.

Měsíc se na své dráze na naší obloze bude pohybovat nízko nad obzorem, takže si budeme moci pořídit třeba zajímavé fotografické scenérie s pozemskými objekty v popředí.

foto: Richard Kotrba

Zajímavým bude například úplněk. V rozmezí cca 10 hodin nastane totiž tzv. perigeum Měsíce, tedy ten se dostane na svou nejmenší vzdálenost od Země v tomto období, a zároveň nastane úplněk. Čeká nás tedy tzv. „superúplněk“, byť nebude příliš výrazný. Červencový úplněk je nazván po častých letních bouřkách „hromový“, nebo též senný, to kvůli v této době probíhající senoseči. To vše nastane 13. července.

Superúplněk, Foto Zdenek Bradon (www.bardon.cz)

 

4. července se asi „neohřejeme“. Slunce bude nejdále od Země v tomto roce. Ano, jistě jste postřehli ty uvozovky. Sice je Slunce nejdále od Země, ale to nehraje téměř vůbec žádnou roli. Důležitější je sklon Země vůčí ekliptice a tedy i toku slunečního záření. V létě je ke Slunci více nakloněna severní polokoule, Slunce zde tedy vystupuje během dne výše nad obzor, svítí déle a tak ohřeje více naší polokoule i atmosféry nad ní. A proto máme léto.

Na Hvězdárně v Úpici jsme pro Vás na tento den připravili pozorování „Nejmenšího Slunce roku 2022“. Mezi 16. a 18. hodinou se budete moci podívat na Slunce ve vzdálenosti větší než 152 miliónů kilometrů. Ovšem, pokud bude jasno. Pozorování je vhodné jak pro seniory, tak pro děti a i pro ostatní věkové skupiny.

 

Pozorovatelnost Lunar-X v červenci 2022:

V červenci 2022 bude Lunar-X (měsíční X) z České republiky nepozorovatelné, potřebné nasvícení měsíčního povrchu nastává dne 6. července 2022 zhruba mezi 10. až 11. hodinou SELČ (tj. mezi 8. až 9. hodinou UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem.

-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti

Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červenci 2022 prostým okem:

V první třetině července 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná až po půlnoci, v druhé a třetí třetině měsíce se její pozorovatelnost z České republiky bude posunovat do předpůlnočních a večerních hodin.

-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami

 

Výběr zajímavých výročí měsíce července:

1. července 2012 se na Zem z Mezinárodní kosmické stanice v Sojuzu TMA-03M úspěšně vrátili Oleg Kononěnko, André Kuipers a Donald Pettit, let zpět na Zem trval přibližně 3,5 hodiny (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [6], [6], [6], [6]

1. července 1997 odstartoval z Cape Canaveral k misi STS-94 raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; cílem letu byla realizace experimentů v laboratoři Spacelab MSL umístěné v nákladovém prostoru raketoplánu (25 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6], [6], [6], [6]

2. července 2017 při svém historicky druhém startu selhala nejsilnější aktuálně provozovaná čínská nosná raketa CZ-5 (Changzheng 5, též označovaná Long March 5); vynášený náklad, kterým byla experimentální družice Shijian-18 (technologický a komunikační demonstrátor), byl ztracen (5 let) [1b], [1b], [2b], [5], [6], [6]

3. července 1992 odstartovala ze Země malá americká sonda SAMPEX (Solar Anomalous and Magnetospheric Particle Explorer), označovaná též SMEX 1 či Explorer 68; z polární oběžné dráhy Země studovala několik druhů částicového záření (30 let) [1b], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]

4. července 2012 byl na základě dat z experimentů CERNu oznámen objev nové částice s vlastnostmi odpovídajícími bosonu, který byl teoreticky předpovězen Peterem Higgsem roku 1964 (10 let) [1a], [1b]

4. července 1997 úspěšně měkce přistála americká sonda Mars Pathfinder na povrchu Marsu, přistávací modul pak úspěšně pracoval, stejně tak i robotické vozítko (rover) Sojourner, které sonda přivezla (25 let) [1a], [1b], [1b], [2b], [3a], [6], [6], [6], [6], [6]

4. července 1982 se z mise STS-4 úspěšně na Zem vrátil raketoplán Columbia; šlo o poslední zkušební let, další lety již byly operační tj. měly pracovní náplň jako například vypuštění družice či jiného zařízení, provádění experimentů, připojení k nějaké orbitální stanici apod., zároveň šlo o poslední let s dvěma pasažéry, další lety měly již minimálně 4 osoby (40 let) [1a], [1b], [3], [6], [6], [6]

5. července 2012 odstartovala z Guyanského kosmického centra na raketě Ariane 5 na oběžnou dráhu geostacionární meteorologická družice Meteosat-10, označovaná též MSG-3 (Meteosat Second Generation-3), třetí z druhé generace těchto družic; k jejím úkolům patří napřiklad sledování rychle se rozvíjejících meteorologických jevů jako jsou mlhy či bouřky; zároveň byla uvedenou raketou vynesena geostacionární komunikační družice EchoStar 17, označovaná též jako EchoStar XVII, Jupiter 1 či Spaceway 4 (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [3a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

5. července 1867 se narodil Andrew Ellicott Douglass, americký astronom, objevitel vztahu mezi letokruhy stromů a cykly sluneční činnosti (155 let) [1b], [2a], [2b]

5. července 1687 (zřejmě juliánského kalendáře) poprvé vyšlo knižně dílo Isaaca Newtona Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (335 let) [1a], [1b], [1b], [2b], [3a], [6], [6], [6], [6]

6. července 2007 dopadl v Kolumbii do osídlené oblasti u města Cali meteorit pozorovatelný předtím jako denní bolid (jas odhadem mínus 15 magnitud); tři úlomky dopadly na domy (15 let) [1b], [2b], [6], [6]

7. července 2017 byla na samostatnou oběžnou dráhu vypuštěna z modulu Kibo komplexu Mezinárodní kosmické stanice první družice státu Ghana Ghanasat-1, cubesat o rozměrech 10×10×10 cm a hmotnosti 1 kg; na palubu Mezinárodní kosmické stanice byla družice dopravena v nákladní kosmické lodi Dragon v rámci mise CRS-11 (5 let) [1b], [2b], [6], [6]

Pravděpodobně 7. července 1992 proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km) a pravděpodobně přitom došlo k jejímu rozpadu; kometa byla objevena na fotografii z 23. března 1993 a další fotografie odhalily, že se jedná o množství úlomků doprovázených prachovou stopou nikoli jedno těleso; kometa neobíhala Slunce, ale planetu Jupiter; dopad jejích částí do atmosféry Jupiteru začal 16. července 1994 (30 let) [1a], [1b], [3a]

9. července 1997 bylo z Vandenberg AFB nosnou raketou Delta 7920 vyneseno na oběžnou dráhu Země pět družic Iridium, šlo o třetí várku první generace těchto satelitů zajišťujících satelitní hlasové a datové služby (25 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6], [6]

10. července 1992 proletěla evropská vesmírná sonda Giotto kolem komety Grigg-Skjellerup; hlavním cílem sondy byla Halleyova kometa, kolem které úspěšně proletěla 14. března 1986 (30 let) [1a], [1b], [3a]

10. července 1832 se narodil v rodině astronoma a výrobce astronomických dalekohledů Alvana Clarka Alvan Graham Clark; 31. ledna 1862 fotograficky objevil při testování nového 18 palcového (45 centimetrového) objektivu dalekohledu, který jeho rodina vyrobila, hvězdného průvodce hvězdy Sirius (s využitím předpovědi německého astronoma Fridricha Bessela) dnes označovaného Sirius B, šlo o první objevenou hvězdu typu bílý trpaslík (190 let) [1b], [1b], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [3a], [6], [6], [6], [6]

11. července 2012 byl oznámen objev 5. měsíce obíhajícího trpasličí planetu Pluto; tento měsíc byl nalezen na snímcích Hubbleova vesmírného dalekohledu pořízených v období od 26. června do 9. července 2012 a později byl nazván Styx (10 let) [1a], [1b], [2a], [6]

11. července 1927 se narodil Theodore Harold Maiman, americký fyzik a inženýr považovaný za vynálezce prvního funkčního laseru; šlo o laser založený na iontech chrómu v syntetickém rubínovém krystalu; jeho laser poprvé emitoval koherentní záření v květnu 1960 (95 let) [1a], [1b], [2b], [6]

13. července 1762 zemřel anglický astronom James Bradley, který v roce 1727 objevil aberaci světla a v roce 1748 nutaci zemské osy (260 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [6]

14. července 1977 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Delta 2914 vynesena japonská meteorologická geostacionární družice Himawari 1, též označovaná GMS-1 (Geostationary Meteorological Satellites 1), první z řady družic Japonské meteorologické agentury (45 let)) [1b], [1b], [6], [6], [6], [6]

14. července 1967 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Centaur vynesena sonda Surveyor 4, americká sonda, která měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce a pořídit odtud fotografie; bohužel, ve výšce 10 km nad povrchem Měsíce, 2,5 minuty před plánovaným dosednutím, se spojení neočekávaně přerušilo a sonda dopadla na jeho povrch, příčiny neúspěchu se nepodařilo objasnit (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [6], [6], [6], [6], [6]

14. července 1847 (některé prameny uvádí 14. června 1847) dopadl u Broumova železný meteorit; nalezeny byly dva kusy, jeden kus (17,2 kg) dopadl do obydleného domu v obci Křinice, jeden kus (23,6 kg) na louku v obci Hejtmánkovice; společné oficiální jméno meteoritu je Braunau (175 let) [1a], [1b], [2b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

15. července 2012 odstartovala ze Země v kosmické lodi Sojuz TMA-05M tříčlenná posádka k Mezinárodní kosmické stanici, ke které se úspěšně připojila po přibližně 50 hodinách letu, posádka pracovala na Mezinárodní kosmické stanici přibližně čtyři měsíce (10 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [3a], [3a], [6], [6], [6], [6]

17. července 1997 se zpět na Zemi vrátil (přistál na Cape Canaveral) z mise STS-94 raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; posádka byla stejná jako u letu STS-83, což byl jediný případ kompletně stejné posádky v historii letů raketoplánů (25 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]

18. července 2017 vyslalo řídicí středisko na sondu LISA Pahtfinder též označovanou SMART-2, což byl technologický demonstrátor, který měl ověřit, zda je možné pozorovat ve vesmíru na principu laserové interferometrie gravitační vlny, příkaz k ukončení její činnosti; sonda byla umístěná u libračního bodu L1 systému Slunce – Země; v dubnu 2016 (LISA Pahtfinder svou vědeckou činnost započal 8. března 2016) Evropská kosmická agentura oznámila, že takováto pozorováni budou realizovatelná (5 let) [1b], [2b], [6], [6]

18. července 1997 zemřel Eugene Merle Shoemaker, objevitel a spoluobjevitel velkého množství komet včetně komety Shoemaker-Levy 9, komety, která atypicky neobíhala Slunce, ale planetu Jupiter, a jejíž úlomky dopadaly od 16. července 1994 do 22. července 1994 na tuto planetu, což se podařilo pozorovat ze Země (25 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [3a]

19. července 2017 zahájila aparatura NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) připevněná k vnějšímu povrchu Mezinárodní kosmické stanice (k venkovní plošině modulu KIBO) vědeckou část mise – měření rentgenového záření z neutronových hvězd; NICER odstartoval ze Země k Mezinárodní kosmické stanici 3. června 2017 v nehermetizované části nákladní kosmické lodi Dragon v rámci mise CRS-11 a na povrch ISS byl instalován robotickým ramenem 14. června 2017 (5 let) [1b], [1a], [5], [6], [6], [6], [6]

19. července 1967 odstartovala ze Země z Eastern Test Range na Cape Canaveral nosnou raketou Thor Delta E1 americká sonda Explorer 35 (též IMP-E či AIMP-2); sonda úspěšně doletěla na oběžnou dráhu Měsíce, kde se věnovala studiu plazmatu a magnetických polí (55 let) [1a], [1b], [2b], [3a], [6], [6], [6]

20. července 1822 se narodil Gregor Johann Mendel, moravský přírodovědec německého původu, který po vysvěcení na kněze studoval ještě matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii a který po roce 1862 kromě jiného prováděl každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni (200 let) [1a], [1b]

22. července 1987 úspěšně odstartovala ze Země z Bajkonuru mise Sojuz TM-3 k sovětské kosmické stanici Mir; na základě mezivládní dohody se Sovětským svazem přitom na stanici Mir na krátký pobyt letěl první sirský kosmonaut Muhammed Ahmad Fariz (35 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [6]

22. července 1972 úspěšně přistálo na Venuši přistávací pouzdro sovětské sondy Veněra 8; ze Země sonda odstartovala 27. března 1972 (50 let) [1a], [1b], [3a], [6], [6], [6]

22. července 1962 startovala (neúspěšně) k Venuši sonda Mariner 1; byla zničena i s raketou krátce po startu poté, co se raketa vychýlila z kurzu (60 let) [1a], [1b], [3a], [4], [6]

23. července 2012 zemřela první americká astronautka a třetí žena, která letěla do vesmíru, Sally Ride(ová); ke svému prvnímu kosmickému letu se vydala na palubě raketoplánu Challenger v rámci mise STS-7 v červnu 1983 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [6], [6], [6], [6], [6]

23. července 2012 bylo na Slunci zaznamenáno vyjímečně mohutné vyvržení koronální hmoty (coronal mass ejection, CME); vyvržená sluneční hmota tvořená především nabitými částicemi Zemi naštěstí těsně minula; vědci NASA později spočítali, že při plném zásahu by doprovodná geomagnetická bouře byla zcela srovnatelná s takzvanou Carringtonovou událostí (10 let) [1b], [1a], [1b], [6]

23. července 1972 odstartoval ze Země na její oběžnou dráhu z kosmodromu Vandenberg satelit Landsat-1, první satelit určený k podrobnému snímkování naší planety (50 let) [1a], [1b], [3a], [4], [6], [6], [6]

V noci z 23. na 24. července 2012 byl poprvé v kosmickém prostoru otestován systém Kurs-NA, což je systém autopilotáže kosmických lodí využívaný při letech ruských kosmických lodí k Mezinárodní kosmické stanici (například umožňuje kosmickým lodím připojit se k Mezinárodní kosmické stanici už na čtvrtém oběhu, tedy po 6 hodinách letu, a ne až po dvou dnech letu); otestování proběhlo s využitím nákladní kosmické lodi Progress M-15M, a to poté, co předtím proběhlo standardní připojení k Mezinárodní kosmické stanici, co předtím proběhlo přemístění dopraveného nákladu do Mezinárodní kosmické stanice, co předtím proběhlo přemístění nepotřebného odpadu (který společně s Progressem tradičně shoří v atmosféře Země) do Progressu a co předtím proběhlo odpojení této kosmické lodi od Mezinárodní kosmické stanice; pokus o připojení pomocí systému Kurs-NA tedy proběhl v rámci následného testovacího znovupřipojení; napoprvé nebyl test systému Kurs-NA úspěšný (před připojením byla čidly hlášena chyba), a tak uvedený Progress na určitou dobu zaparkoval v bezpečné vzdálenosti od Mezinárodní kosmické stanice; druhý pokus o automatické připojení tohoto Progressu s pomocí systému Kurs-NA proběhl v noci z 29. na 30. července 2012 a v tomto případě již byl úspěšný (10 let) [1b], [1a], [2a], [3a], [3]

24. července 1992 odstartoval ze Země z Cape Canaveral na raketě Delta II na zemskou oběžnou dráhu satelit GEOTAIL určený k výzkumu zemské magnetosféry (30 let) [1b], [3a], [4], [6], [6], [6], [6]

28. července 2017 íránská média oznámila, že země úspěšně vyzkoušela raketu Simorgh (též označovaná Safir-2), která je schopná dopravit na oběžnou dráhu ve výšce kolem 500 km družici o hmotnosti až 250 kilogramů; ke startu došlo 27. července 2017 a test byl ve skutečnosti neúspěšný kvůli závadě na druhém stupni rakety; šlo o druhý test této rakety a zároveň o první orbitální test této rakety; vypuštění rakety bylo součástí oficiálního otevření kosmického střediska/terminálu Imáma Chomejního (5 let) [1b], [1b], [1b], [1b], [2b], [2b], [6], [6], [6]

28. července 2017 odstartovala ze Země mise Sojuz MS-05; po přibližně 6 hodinovém letu (po čtyřech obězích Země) se kosmická loď s tříčlennou posádkou úspěšně připojila k Mezinárodní kosmické stanici (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [6], [6], [6]

28. července 2012 odstartovala ze Země z ruského kosmodromu Pleseck nosná raketa Rokot-KM; vynesla 4 zařízení, vojenský komunikační satelit Kosmos 2481 (též označovaný Strela-3), civilní komunikační satelity Gonets-M 3 a Gonets-M 4 a malý výzkumný satelit MiR (zkratka z Mikhail Reshetnev, též označovaný jako Yubileyniy 2 či RS-40) (10 let) [1b], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

29. července 1982 zanikla v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 6, která ze Země odstartovala 29. září 1977 (40 let) [1a], [1b], [3a], [6], [6], [6], [6]

Kolem 30. července 2017 zahájila v prostorách bývalého vojenského letiště ve městě Pila (Velkopolské vojvodství) provoz laboratoř Lunares, která byla vybudována za pomoci Evropské kosmické agentury; v objektech laboratoře probíhají tréninkově-výzkumné mise, při kterých jsou simulovány podmínky v budoucích lunárních a marsovských základnách [2b], [6], [6]

30. července 2017 provedla soukromá japonská společnost Interstellar Technologies zabývající se vývojem raketové techniky testovací start své suborbitální rakety MOMO TF1; šlo o první start rakety soukromé japonské společnosti; start byl neúspěšný; asi 1 minutu po vzletu přestala docházet telemetrie o stavu motoru a motor rakety byl nouzově zastaven; raketa dosáhla výšky zhruba 20 km z plánovaných 100 km; raketa dopadla do Tichého oceánu asi 8 km od pobřeží severního ostrova Hokkaidó (5 let) [1b], [2b]

 

Napsat komentář