Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Úkazy na obloze v září 2022


Úkazy na obloze v září 2022
0 Komentářů

Noci se začínají prodlužovat, zejména večery zůstávají však ještě poměrně teplé. Ideální doba na pozorování oblohy.

Abychom si to však pořádně užili, musíme sledovat Měsíc. ten nám totiž svým svitem může pozorování zejména slabých objektů noční oblohy pokazit.

 

Měsíc:

První čtvrť 3.9.2022 ve 20:07

Toto období je vhodné pro pozorování kráterů a dalších útvarů na Měsíci. Ten je příjemně osvětlen z boku, kdy struktury na jeho povrchu hezky vyniknou. Navíc je možno jej pozorovat zvečera a dokonce i v době, kdy není ještě úplná tma. Vhodné pro děti.

Úplněk 10.9.2022 v 11:59

Měsíc je nasvícen zepředu, tedy jeho struktury příliš nevynikají, působí velmi plochým dojmem. Vyniknou však například světlé pásy pocházející z některých mladých kráterů z vyvrženého materiálu.

Poslední čtvrť 17.9.2022 ve 23:51

Měsíc svítí až ve druhé polovině noci a tak již večer můžeme sledovat slabé objekty oblohy. Při pozorování ráno Měsíc opět vykazuje příjemnou strukturu, neboť je opět osvíce z boku, ovšem z druhé strany než při první čtvrti.

Nov 25.9.2022 ve 23:54

Měsíc je na denní obloze a tak v noci vůbec neruší pozorování.

 

Planety:

Velké planety Sluneční soustavy jako Jupiter a Saturn jsou buď těsně po opozici a největším přiblížení k Zemi (Saturn byl v srpnu), nebo jej toto čeká v září – Nejblíže Zemi bude Jupiter 26.9. ve 4 hodiny ráno ve vzdálenosti 591,4 miliónů kilometrů. V opozici se Slunce (tedy zjednodušeně na druhé straně oblohy než je Slunce) je téhož dne, ale večer ve 22 hodin. To bude dosahovat jasnosti -2,9 mag.

Takto vypadají planety Jupiter a Saturn v dalekohledech Hvězdárny v Úpici. A nyní je ideální příležitost se na ně přijít podívat. I když to není jak snímky z kosmických sond, vidíte je „na vlastní oči“.

Planeta Merkur nebude v říjnu pozorovatelná, stejně se postupně ztrácí z ranní oblohy i Venuše ve svitu Slunce. Vedruhé půlce noci je pozorovatelná již i planeta Mars.

 

Slunce:

Slunce vstupuje 23.9. ve 3 hodiny ráno do znamení Vah a začíná tak astronomický podzim. Tento den se nazývá podzimní rovnodennost. Pro detaily o rovnodennostech odkazuji na Wikipedii s poměrně relevantními informacemi (https://cs.wikipedia.org/wiki/Rovnodennost).

V souvislosti s rovnodennostmi se naskýtá možnost pozorování dalšího, u nás díky světelnému znečištění již poměrně vzácného, jevu. Je jím zodiakální světlo. To podzimní můžeme pozorovat ráno před východem Slunce, ale ještě na velmi temné obloze. Jedná se totiž o velmi slabou záři, která se nachází podél ekliptiky. Je způsobena rozptylem slunečního světla na prach v okolí ekliptikyy (https://en.wikipedia.org/wiki/Zodiacal_light).

Slabé zodiakální světlo pozorované v Argentině (slabý světlý kužel směřující od levého horního okraje ke středu snímku k Mléčné dráze).

 

Jarní zodiakální světlo pozorované celooblohovou komorou na Hvězdárně v Úpici. Označeno šipkou.

Aktivita Slunce roste. Jak však ukazuje následující obrázek z produkce SILSO data/image, Royal Observatory of Belgium, Brussels, současná situace nedává odpověď, zda se bude vývoj ubírat směrem k predikci vyšší či nižsí hodnotě sluneční aktivity v maximu, tedy v informaci, jak bude tento cyklus silný.

SILSO data/image, Royal Observatory of Belgium, Brussels

 

Meteory:

Bohužel, v září nás nečeká žádný výrazný meteorický roj, i srpnové Perseidy již nelétají. Tak snad již jen jako vzpomínka na tento letošní roj snímek z celooblohové komory Hvězdárny v Úpici v Jaroměři.

Ani očekávaná drobná sprška Aurigid 1. září ráno se alespoň v radiovém oboru výrazně neprojevila.

 

Pozorovatelnost Lunar-X v září 2022

V září 2022 bude Lunar-X (měsíční X) z České republiky nepozorovatelné, potřebné nasvícení měsíčního povrchu nastává dne 3. září 2022 zhruba kolem 9. hodiny SELČ (tj. kolem 7. hodiny UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem.

-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti

 

Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v září 2022 prostým okem:

V první třetině září 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze v předranních hodinách, zhruba od poloviny září 2022 se její pozorovatelnost prostým okem přesune do večerních hodin.

-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami

 

Výběr zajímavých výročí měsíce září:

3. září 2017 přistáli v rámci mise Sojuz MS-04 po pobytu na Mezinárodní kosmické stanici zpět na Zemi Fjodor Jurčichin, Jack Fischer a Peggy Whitsonová; šlo o misi, která měla při startu k Mezinárodní kosmické stanici na jaře 2017 na palubě pouze dva pasážéry (Fjodor Jurčichin, Jack Fischer), to bylo dáno rozhodnutím, že početnost posádky ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice bude od jara 2017 snížena ze tří na dva kosmonauty (5 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]

5. září 2012 (4. září 2012 Pacific Daylight Time) opustila kosmická sonda Dawn, též označovaná DAWN nebo Discovery 9, oběžnou dráhu planetky Vesta (termín odpoutání se byl nakonec oproti plánu posunut kvůli závadě na sondě) a vydala se vstříc dalšímu objektu hlavního pásu planetek trpasličí planetě Ceres (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

5. září 2002 zemřel David Todd Wilkinson, americký kosmolog specializující se na reliktní záření; je po něm pojmenovaná kosmická sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe, též označovaná Explorer 80), která toto záření zkoumala (20 let) [1a], [1a], [1b], [5]

5. září 1977 v 12:56 UTC (tj. v 8:56:01 floridského místního času) odstartovala ze Země z mysu Canaveral meziplanetární sonda Voyager 1, odstartovala o 15 dní později než její sesterská meziplanetární sonda Voyager 2; to, že Voyager 2 odstartoval dříve než Voyager 1 mělo příčinu v tom, že vyvstala potřeba odstranit na sondě Voyager 1 závady, které byly zjištěny v průběhu předstartovních prověrek; na rozdíl od Voyageru 2, který proletěl kolem Jupiteru, Saturnu, Uranu i Neptunu, navštívil Voyager 1 pouze Jupiter a Saturn; blízkým průletem kolem Saturnu v listopadu 1980 došlo k takovému urychlení a nasměrování Voyageru 1, že heliopauzou proletěl dříve než před ním ze Země startující Voyager 2 (25. srpna 2012 – Voyager 1; 5. listopadu 2018 – Voyager 2) (45 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

5. září 1857 juliánského kalendáře (17. září 1857 gregoriánského kalendáře, ten ale v Rusku tou dobou ještě nebyl používán) se narodil ruský akademik a jeden z otců principů kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (165 let) [1a], [1b], [1], [2a], [3a], [3b], [6], [6]

6. září 2012 bylo v Praze slavnostně otevřeno administrativní středisko Evropské kosmické agentury pro program Galileo (což je evropský satelitní navigační systém); ostrý provoz střediska byl ale zahájen již 3. září 2012 (10 let) [1a], [1b], [2a]

7. září 2017 byl poprvé a zatím i naposledy vynesen americký vojenský bezpilotní miniraketoplán X-37B na oběžnou dráhu Země (šlo o let OTV-5, též označovaný jako USA-277) pomocí nosné rakety Falcon 9; čtyři předchozí a jeden následující start tohoto typu miniraketoplánu (exemplářů bylo vyrobeno bylo více než jeden) proběhly s pomocí nosné rakety Atlas V; důvodem změny nosné rakety, který se ozřejmil až dodatečně, bylo, že letectvo chtělo otestovat možnost vynesení jinou raketou (5 let) [1a], [1a], [1b], [3b]

8. září 1967 odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 5; 11. září 1967 se jí podařilo měkce přistát na povrchu Měsíce; zkoumala složení měsíčního povrchu a pořizovala jeho snímky; jednalo se o třetí americkou sondu, která měkce přistála na Měsíci (po Surveyoru 1 a Surveyoru 3), ale již zhruba 4 měsíce před první americkou sondou, která na Měsíci měkce přistála, na Měsíci měkce přistála sovětská sonda Luna 9 (55 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

9. září 1892 byl americkým astronomem Edwardem Emersonem Barnardem objeven Jupiterův měsíc Amalthea; jednalo se o historicky pátý objevený Jupiterům měsíc, čtyřmi podstatně delší dobu (přibližně od doby objevu dalekohledu) známými Jupiterovými měsíci jsou Ganymedes, Europa, Io a Callisto, které objevil Galileo Galilei roku 1610 (130 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3b], [6]

10. září 1857 se narodil americký astronom James Edward Keeler, byl například jedním z prvních, kteří při studiu galaxií využívali astrofotografii, v roce 1899 mu byla Národní akademií věd USA udělena Medaile Henryho Drapera (165 let) [1b], [1a], [2a], [3b]

12. září 2017 v 21:17 UTC se v kosmické lodi Sojuz MS-06 vydali na svůj pobyt na Mezinárodní kosmické stanici Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acabá; k Mezinárodní kosmické stanici se úspěšně připojili po zhruba 6 hodinách letu; na Zemi se úspěšně společně vrátili 28. února 2018 v 02:31 UTC (5 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b]

12. září 1997 se na oběžnou dráhu kolem Marsu úspěšně dostala americká družice Mars Global Surveyor (zkráceně MGS); ze Země startovala 7. listopadu 1996; pracovala do 2. listopadu 2006 (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]

14. září 2007 úspěšně odstartovala k Měsíci japonská družice Kaguya (též zvaná SELENE); obíhala Měsíc po dobu jednoho roku a osmi měsíců a důkladně ho mapovala a společně se svými malými subsatelity Okina a Óna prováděla i měření gravitačního a magnetického pole; poté byla navedena k povrchu, kde havarovala 10. června 2009 (15 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

15. září 2017 plánovaným pádem do oblačné atmosféry Saturnu zanikla sonda Cassini; před zánikem provedla 22 obletů Saturnu procházejících úzkým koridorem mezi oblačností planety a prstenci (5 let) [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6]

17. září 2012 přistál v Kazachstánu úspěšně návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-04M; na Zem se z Mezinárodní kosmické stanice z expedice trvající 124 dní 23 hodin 51 minut a 30 sekund (Expedice 32) vrátili Gennadij Padalka, Sergej Revin a Joseph Acabá; let na Zem trval přibližně 4 hodiny; přistáli v kazašské stepi severovýchodně od Arkalyku (10 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6]

22. září 2017 zanikla řízeným vstupem do zemské atmosféry čínská kosmická loď Tchien-čou 1 (též označovaná Tianzhou 1); letěla bez posádky a prováděla testovací připojení k čínské orbitální stanicí Tchien-kung 2 (též označovaná Tiangong-2) a odpojení se od ní a prováděla u ní testovací přečerpávání paliva (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b]

22. září 1932 se narodil český astronom a kartograf Ing. Antonín Rükl, mimo jiné nositel Nušlovy ceny (udělované Českou astronomickou společností) za rok 2012 (90 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [3]

23. září 1997 ukončila činnost družice Magion 4 (jinými názvy též S2-X, Tail Subsatellite S2-X nebo Interball S2-X), jednalo se o malou umělou družici Země české výroby, studovala například magnetické a elektrické pole Země, plazmové vlny, intenzity toku vybraných nabitých částic či optické jevy ve vnější atmosféře; odstartovala na oběžnou dráhu Země z kosmodromu Pleseck 3. srpna 1995 s pomocí nosné rakety Molnija-M společně s větší družicí Interbol-1; oběžná dráha Magionu 4 byla silně eliptická s apogeem ve výšce 175 449 km (25 let) [6], [1a], [1], [4], [6], [6], [6], [6], [6]

24. září 1957 se narodil Lyman Alexander Page, působí jako profesor fyziky na Princetonské univerzitě, zabývá se kosmologií a reliktním zářením, v češtině vyšla jeho kniha „Malá kniha kosmologie“ (65 let) [1b], [5]

25. září 1992 odstartovala z Cape Canaveral na nosné raketě Titan III meziplanetární sonda Mars Observer, bohužel, 22. srpna 1993, tři dny před plánovaným navedením na oběžnou dráhu Marsu, došlo k úplné a neobnovitelné ztrátě spojení se sondou (30 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6]

27. září 2007 odstartovala k významným tělesům mezi Marsem a Jupiterem (zejména planetce Vesta a trpasličí planetě Ceres) sonda Dawn, též označovaná jako DAWN nebo Discovery 9 (15 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]

29. září 2012 byl čínskou raketou Chang Zheng 2D (v překladu Dlouhý pochod 2D) z čínského Jiuquan Satellite Launch Center vynesen na oběžnou dráhu Země satelit určený pro pozorování Země nesoucí označení VRSS-1 (Venezuelan Remote Sensing Satellite-1), označovaný také jako Francisco Miranda nebo Miranda; model této druhé venezuelské družice před tím veřejnosti představil venezuelský prezident Hugo Chaves v přímém televizním přenosu již kolem 10. února 2012 [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [6], [6]

29. září 1977 odstartovala ze Země na nosné raketě Proton-K sovětská orbitální stanice Saljut 6; na oběžné dráze Země byla do 29. července 1982, kdy zanikla v zemské atmosféře; kromě lodí pro její stálou posádku se k ní mohly připojovat (na druhý spojovací uzel) i lodě misí návštěvních, na její palubu se v rámci návštěvní mise Sojuz 29 v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek, který v Sojuzu 29 letěl spolu s A. A. Gubarevem (45 let) [1a], [1b], [3a], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

29. září 1962 odstartovala z amerického kosmodromu Vandenberg s pomocí nosné rakety Thor DM-21 Agena-B první umělá kanadská družice planety Země Alouette 1 (60 let) [1b], [1a], [2a], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6]

 

Napsat komentář