Komety:
Kometa C/2022 E3 (ZTF), kterou média přezdívají jako “Neandrtálská kometa”, protože její poslední návrat ke Slunci a k Zemi nastal zhruba před 47 500 roky je již za perihelem i přízemím a pomalu slábne. Navíc na počátku měsíce její viditelnost zhoršuje úplňkový Měsíc. Pozorovatelnosti nepomáhá ani špatné počasí.
Měsíc:
úplňek 5.2.
poslední čtvrť 12.2.
nov 20.2.
první čtvrť 27.2.
Obloha:
Ze zajímavých jevů na obloze jmenujme tentokrát pouze hezké seskupení Měsíce, Marse, Aldebaranu a Plejád večer nad západním obzorem.
zdroj: program Stellarium (www.stellarium.org)
Ostatní jevy tohoto měsíce nejsou příliš zajímavé a tak přinášíme již pouze tradiční viditelnosti ISS a Lunar-X a přehled výročí.
Pozorovatelnost Lunar-X v únoru 2023
V únoru 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 27. února 2023 zhruba kolem 16:00 hodiny SEČ (tj. kolem 15:00 UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, na denní obloze, tedy Lunar-X bude v únoru 2023 z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v únoru 2023 prostým okem
Do přibližně 4. února 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze ve večerních hodinách (většinou jen krátce nízko nad obzorem), zhruba mezi 5. a 15. únorem 2023 nebude z České republiky prostým okem na nočním nebi pozorovatelná, zhruba od 16. února 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem pouze v ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce února
1. února 2003 se vzňal a rozpadl při klesání k Zemi během první části přistávacího manévru několik minut po vstupu do zemské atmosféry raketoplán Columbia; nikdo z posádky neúspěšné přistání nepřežil; na palubě bylo sedm astonautů, mezi kterými byly dvě ženy a první izraelský astronaut Ilan Ramon, který měl na palubě originál kresby čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze znázorňující pohled z Měsíce na Zem, chlapce který zahynul v plynové komoře v Osvětimi; Columbia k tomuto letu odstartovala 16. ledna 2003 15:39 UTC (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. února 1958 03:47:56 GMT (31. ledna 1958 10:48 p.m. EST) odstartovala pomocí rakety Juno-1 první americká družice Explorer 1; na rozdíl od Sputniku 1, který odstartoval 4. října 1957, nesl Explorer 1 množství vědeckých zařízení a přinesl zajímavá vědecká data, například díky měření jeho Geigerova-Müllerova počítače byly objeveny Van Allenovy radiační pásy; Explorer 1 přestal vysílat 23. května 1958 poté, co přestaly fungovat baterie; zanikl 31. března 1970, tedy více než 12 let po startu, vstupem do zemské atmosféry nad Tichým oceánem (65 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. února 2018 úspěšně odstartovala z japonské základny Uchinoura japonská nosná raketa SS-520-5, která v hlavici nesla družici Tricom-1R (též označovanou jako Tasuki) o hmotnosti 3 kg; jednalo se o druhý pokus pomocí této velmi malé rakety (například průměr rakety byl pouhých 52 centimetrů) vynést tuto družici, první pokus proběhl se stejnou družicí (Tricom-1) 15. ledna 2017, ale byl neúspěšný, neboť tehdy při zapalování druhého stupně došlo k závadě, tento druhý start byl již úspěšný (5 let) [1b], [1b], [2], [3], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [5], [5]
5. února 1843 se na obloze objevila jedna z nejjasnějších komet 19. století, kometa C/1843 D1 (tzv. Velká březnová kometa), přísluním prošla 27. února 1843, na konci února 1843 byla vidět i ve dne (180 let) [1a], [1a], [1b], [3b]
6. února 2018 poprvé ze Země (z Vandenbergovy letecké základny) odstartovala nosná raketa Falcon Heavy; nákladem (neužitečným) byl automobil Tesla Roadster; start byl úspěšný a náklad se úspěšně oddělil; oba boční stupně pak úspěšně přistály ve svislé poloze na základně, z které raketa startovala; hlavní stupeň se (kvůli nedostatku paliva pro přistání) zřítil do oceánu; mise se obvykle označuje FH Demo (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [6], [6]
6. února 1923 zemřel Edward Emerson Barnard, americký astronom a průkopník astrofotografie; například objevil (okem s použitím dalekohledu, bez použití fotografie) Jupiterův měsíc Amalthea, objevil hvězdu s tehdy největším známým vlastním pohybem, která byla na jeho počet nazvána Barnardova hvězda (též Barnardova šipka), jako první vyfotografoval emisní mlhovinu později nazvanou Barnard’s Loop v souhvězdí Orionu nebo sestavil katalog temných mlhovin (100 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1a], [1b], [3], [6]
7. února 2008 19:45 UTC odstartoval ze Země na raketoplánu Atlantis (šlo o let STS-122, 29. let raketoplánu Atlantis, 24. let raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici, 9. let raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici) evropský modul Mezinárodní kosmické stanice jménem Columbus; vynesení i připojení k Mezinárodní kosmické stanici byly úspěšné; modul funguje jako vědecká laboratoř, zároveň s modulem Columbus byla na Mezinárodní kosmickou stanici při misi STS-122 dopravena vědecká zařízení, která pak byla namontovaná na vnější povrch modulu Columbus, bylo mezi nimi i zařízení pro sledování Slunce zvané Solar Monitoring Observatory (SMO/SOLAR); při této misi byl také vystřídán jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice; z mise se raketoplán úspěšně vrátil 20. února 2008 (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. února 1923 zemřel Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik; 8. listopadu 1895 při experimentech s katodovou trubicí objevil záření, které působilo na fotografickou desku podobně jako záření světelné, ale procházelo například černým papírem; objevil tak záření, jež nazval paprsky X (v českém jazyce je toto záření známé jako rentgenové nebo Röntgenovo), později bylo zjištěno, že jde o elektromagnetické záření s krátkou vlnovou délkou (100 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
11. února 2013 úspěšně ze Země na nosné raketě Atlas V 401 (AV-035) odstartovala na oběžnou dráhu Země ve výšce 705 kilometrů družice Landsat 8, dříve nazývaná Landsat Data Continuity Mission (LDCM); družice je výsledkem spolupráce NASA a U.S. Geological Survey (10 let) [1a], [1b], [2], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
11. února 2013 14:41:46 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru na nosné raketě Sojuz-U nákladní kosmická loď Progress M-18M, šlo o historicky třetí let Progressu, při němž byl využit takzvaný rychlý letový profil, při něm je doba mezi startem ze Země a připojením k Mezinárodní kosmické stanici kolem šesti hodin a k připojení dochází během 6. oběhu kolem Země (10 let) [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. února 1868 zemřel Jean Bernard Léon Foucault, francouzský fyzik; proslavil se pokusem s tzv. Foucaultovým kyvadlem, které umístil nejdříve u sebe doma, pak v chodbě Pařížské hvězdárny a nakonec v pařížském Pantheonu, a kterým ukázal, že Země je v důsledku své rotace neinerciální vztažná soustava; také se zabýval například měřením rychlosti světla, vynalezl gyroskop a objevil takzvané vířivé (Foucaultovy) proudy, jež jsou indukované v plošných vodičích umístěných v proměnném magnetickém poli (155 let) [1a], [1b], [6], [6]
12. února 1918 se narodil Julian Seymour Schwinger, americký fyzik; autor teorie kvantové elektrodynamiky (105 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
13. února 2018 odstartovala ze Země na nosné raketě Sojuz-2.1a nákladní kosmická loď Progress MS-08; původně mělo jít o první Progress, který při letu k Mezinárodní kosmické stanici využije takzvaný superrychlý letový profil (za tímto účelem byl Progress MS-08 jako první vybaven automatickým pilotovacím systémem Kurs NA), při něm je doba mezi startem ze Země a připojením k Mezinárodní kosmické stanici kolem tří hodin (2 oběhy Země), ale poté, co byl start Progressu MS-08 (11. února 2013) na poslední chvíli zrušen, když při startu raketové motory nenaběhly, bylo u něj od superrychlého letového profilu upuštěno a k připojení k Mezinárodní kosmické stanici došlo za využití standardního letového profilu během 34. oběhu okolo Země po přibližně 2 dnech od startu (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. února 2013 ve večerních hodinách zanikl nad Českem horní stupeň nosné rakety, která vynesla na oběžnou dráhu nákladní kosmickou loď Progress M-18M; piloti dopravních letadel oznámili středisku Řízení letového provozu pozorování “hořícího objektu”; šlo o historicky třetí let Progressu, při němž byl využit takzvaný rychlý letový profil; tento Progress ze Země odstartoval 11. února 2013 (10 let) [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 1963 startoval z Cape Canaveral na nosné raketě Delta B historicky první radiokomunikační satelit s označením Syncom-1 určený k umístění na oběžné dráze Země; z důvodu chyby na elektronice během vynášení svou funkci nikdy nezačal plnit (60 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 1898 se narodil švýcarský astronom (působící v USA na California Institute of Technology) Fritz Zwicky; studoval výbuchy supernov a spolu s německým astronomem Walterem Baade doporučoval používat supernovy jako standardní svíčky, tj. jako zdroje o známé absolutní svítivosti, tedy jako objekty, jejich vzdálenost se dá určit ze svítivosti pozorované a změřené na Zemi; také si při pozorování galaxií v kupě Coma všiml, že je zde méně svítivé hmoty, než by se dalo z pohybů galaxií očekávat, a z toho usoudil na existenci zvláštního typu hmoty, které se dnes říká temná hmota; o podstatě temné hmoty se dodnes vedou vědecké diskuse (125 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2b], [6]
15. února 2013 zazářil nad ruským Čeljabinskem velmi jasný meteor neboli bolid; těleso, které bolid způsobilo, v atmosféře vybuchlo; výbuch byl příčinou značných škod, zejména rozbil okna a jejich střepy pak způsobily zranění u oken stojícím osobám; zbytky tělesa dopadly nejméně do tří míst; jeden kus vytvořil díru v ledu v zamrzlém jezeře Čebarkul; poblíž místa díry byly nalezeny malé úlomky meteoritu a z jezera byl po nějaké době vyzvednut největší fragment o hmotnosti přes 570 kg (10 let) [1a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3b]
15. února 2013 proletěla ve výšce 27 700 km nad zemským povrchem planetka (367943) Duende (též označovaná jako 367943 Duende nebo též známá pod předběžným označením 2012 DA14) s odhadovaným průměrem 30 metrů a předpokládanou hmotností 40 000 tun; proletěla níže, než je výška, v které jsou umístěny geostacionární družice (ty jsou nad rovníkem ve výšce 35 786 km) (10 let)
[1a], [1b], [1a], [2a], [2a]
15. února 2003 naposledy odstartovala raketa Ariane 4; při svém posledním startu vynesla družici Intelsat 907 (International Telecommunication Satellite 907); následovníkem rakety Ariane 4 se stala raketa Ariane 5, ta poprvé odstartovala 4. června 1996 (start byl ale z důvodu softwarové chyby neúspěšný, raketa krátce po startu explodovala) a je schopná nést větší užitečné zatížení (20 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. února 1858 se narodil americký astronom William Henry Pickering; například objevil měsíc Saturnu dnes zvaný Phoebe (v roce 1899 na fotografických deskách pořízených o rok dříve); jeho bratr Edward Charles byl také astronom (165 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [4]
16. února 1948 objevil nizozemsko-americký astronom Gérard Kuiper měsíc Uranu dnes nazývaný Miranda; velikostí se jedná o pátý největší měsíc této planety (75 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [6]
16. února 1698 se narodil francouzský geofyzik, geodet, astronom a matematik Pierre Bouguer; věnoval se tíhovému poli Země (325 let) [1a], [1b], [2b]
17. února 1723 se narodil Tobias Mayer, německý matematik, astronom a selenograf, který vytvořil podrobné mapy Měsíce; jeho syn Johann Tobias Mayer se věnoval matematice a přírodním vědám (300 let) [1a], [1b], [1b]
18. února 1838 se narodil Ernst Waldfried Mach, rakouský filozof a fyzik; zabýval se akustikou a optikou (190 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
19. února 1998 přistál úspěšně po misi k dnes již neexistující sovětské kosmické stanici MIR zpět na Zemi Sojuz TM-26; hlavním úkolem mise bylo dopravit na stanici dva speciálně trénované kosmonauty, Anatolije Solovjova a Pavla Vinogradova, za účelem opravy části stanice (šlo o závažné problémy s napájením, které vznikly při nárazu nákladní kosmické lodi Progress M-34 do modulu Spektr 25. června 1997); třetí místo bylo při startu Sojuzu TM-26 neobsazené; Sojuz TM-26 ze Země startoval 5. srpna 1997; při zpátečním letu se vrátili oba sovětští speciálně trénovaní kosmonauté a navíc s nimi na Zemi letěl francouzský kosmonaut Léopold Eyharts (ten měl letět k Miru na Sojuzu TM-26, ale vzhledem k nedostatku elektrické energie pro pokusy, které měl na MIRu provádět, letěl k MIRu až 29. ledna 1998 v Sojuzu TM-27) (25 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. února 1473 se narodil Mikoláš Koperník, též v českém jazyce uváděný jako Mikuláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik (450 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6]
20. února 2008 zpět na Zemi přistál raketoplán Atlantis (šlo o let STS-122), při letu byl na Mezinárodní kosmickou stanici dopraven evropský modul jménem Columbus; vynesení i připojení k Mezinárodní kosmické stanici byly úspěšné; modul funguje jako vědecká laboratoř; vystřídán byl také jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice; ze Země k tomuto letu Atlantis odstartoval 7. února 2008 (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. února 1968 došlo k poslednímu rádiovému kontaktu se sondou Surveyor 7, poslední sondou amerického programu Surveyor zaměřeného na poznávání povrchu Měsíce před zahájením pilotovaných letů Apollo (poslední nepilotované Apollo, Apollo 6, startovalo 4. dubna 1968); Surveyor 7 ze Země odstartoval 7. ledna 1968 06:30 UTC a měkce přistál na měsíčním povrchu 20 km od kráteru Tycho 10. ledna 1968; pořídil desetitisíce fotografií a provedl chemický rozbor tří vzorků měsíčního povrchu (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. února 1938 zemřel George Ellery Hale, americký sluneční astronom (detekoval například, že sluneční skvrny mají nižší teplotu než okolí); pomáhal základat několik observatoří, například observatoř Yerkes (v ní se nachází největší čočkový dalekohled světa), observatoř Mount Wilson a Haleho sluneční laboratoř (85 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3], [6]
22. února 2018 byly v rámci mise Paz vyneseny (jako sekundární náklad) raketou Falcon 9 americké soukromé společnosti Space-X dva testovací satelity Tintin A a B; šlo o testovací předchůdce velmi známých satelitů Starlink sloužících k poskytování družicového přístupu k internetu (5 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. února 1923 (podle jiných údajů 22. března 1923) se narodil významný český astronom Josip Kleczek; narodil se na území tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tedy v pozdější Jugoslávii) ve smíšeném manželství; je autorem knihy Astronomical dictionary in six Languages a mnoha dalších astronomických knih (100 let) [1a], [1], [3b], [3], [3], [3], [6], [6], [6]
24. února 1968 vyšel v časopisu Nature článek popisující objev prvního pulsaru; objevili ho Jocelyn Bellová Burnellová a Antony Hewish z Univerzity v Cambridgi poté, co si 6. srpna 1967 Jocelyn Bellová Burnellová všimla na záznamu radioteleskopu zvláštního pulsujícího radiového signálu; vzhledem k tomu, že nebylo známo, že by vesmírné objekty mohly vydávat pravidelné rádiové pulsy, označili tehdy svůj nález nejdříve zkratkou LGM (z anglického Little Green Men neboli malí zelení mužíčci) (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [6], [6], [6]
25. února 2013 bylo na indické raketě PSLV-CA C20 vyneseno 7 satelitů včetně první kanadské vojenské družice nazvané Sapphire, která je zaměřená na sledování provozu na zemské orbitě včetně sledování kosmického smetí, a včetně kanadské družice NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite), která je určena pro sledování okolozemního prostoru, detekci asteroidů a sledování objektů na geocentrických drahách (10 let) [1b], [1b], [2a], [2], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. února 1998 07:07 UTC odstartovala do vesmíru za pomoci rakety Pegasus XL (raketa vypouštěná uvolněním z podvěsu letícího letadla) družice Student Nitric Oxide Explorer (též označovaná jako SNOE, STEDI 1 nebo Explorer 72); šlo o studenskou družici postavenou a provozovanou Universitou of Colorado (za pomoci organizace NASA) (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
27. února 1978 se narodil francouzský letecký pilot a astronaut Thomas Pesquet (45 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
28. února 2018 02:31 UTC úspěšně přistála (po pobytu u Mezinárodní kosmické stanice) ruská kosmická loď Sojuz MS-06 s třemi pasažéry na palubě; přistála se stejnou posádkou s jakou 12. září 2017 21:17:02 UTC z Bajkonuru odstartovala; posádku tvořili Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acabá (5 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici