Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte hlavní kopuli úpické hvězdárny společně se souhvězdím Orion, hvězdami Sírius a Aldebaran (a mnoha dalšími hvězdami) a také například hvězdokupou Plejády a planetou Jupiter. Fotografii pořídil (mobilem) jeden z pracovníků úpické hvězdárny v noci z 31.12.2024 na 1.1.2025.
Události na úpické hvězdárně:
14. února 2025 (pátek) od 19 do 21 hodin se na úpické hvězdárně koná Svatovalentýnské pozorování oblohy, partnerské páry mají na tuto akci vstup zdarma.
Fáze Měsíce:
5. února 2025 (středa) je první čtvrt
12. února 2025 (středa) je úplněk
20. února 2025 (čtvrtek) je poslední čtvrt
28. února 2025 (pátek) je nov
Pozorovatelnost Lunar-X v únoru 2025:
V únoru 2025 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 5. února 08:13 UT, tj. 9:13 SEČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky přibližně 6 úhlových stupňů pod obzorem, v únoru 2025 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky nepozorovatelné.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v únoru 2025 prostým okem:
Zhruba od 01. 02. 2025 do zhruba 02. 02. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 03. 02. 2025 do zhruba 06. 02. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách.
Zhruba od 07. 02. 2025 do zhruba 07. 02. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 08. 02. 2025 do zhruba 11. 02. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách.
Zhruba od 12. 02. 2025 do zhruba 28. 02. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Meteorické roje:
V únoru neočekáváme žádný výraznější ze severní zemské polokoule pozorovatelný meteorický roj, nejbližší výraznější roj budou Lyridy pozorovatelné v noci z 21. na 22. dubna 2025.
Planety a zajímavé konjunkce:
Merkur
Nejlepší letošní pozorovací podmínky pro Merkur nastanou na přelomu února a března, kdy bude planeta na večerní obloze. Dne 28. února 2025 v 18:00 SEČ bude Merkur pozorovatelný (i prostým okem) zhruba 9 stupňů na ideálním obzorem nad západem (zároveň bude přitom vidět o něco výše nad obzorem jasnější Venuše, v tento den v 18 hodin SEČ bude při pohledu z České republiky zhruba 25 stupňů nad ideálním obzorem nad západem). Situaci zachycuje obrázek (sestavený v astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Venuše
Venuši budeme celý únor 2025 vídat každý večer relativně vysoko nad západním obzorem (kolem 18. hodiny na začátku února zhruba 27 stupňů nad ideálním obzorem, kolem 18. hodiny 15. února kolem 28 stupňů nad ideálním obzorem, kolem 18. hodiny na konci února kolem 25 stupňů nad ideálním obzorem, bude tedy pozorovatelná i během našich večerních pozorování pro veřejnost, za předpokladu jasné oblohy, večerní pozorování pro veřejnost jsou v únoru denně kromě nedělí od 19. do 21. hodiny). Večer 15. února 2025 (sobota) můžeme pozorovat Venuši při její největší „jasnosti“ v rámci roku 2025 (informace pro ty, kteří ji chtějí zkusit pozorovat – třeba i doma vlastním dalekohledem: za ideální obzor zapadá toho dne ve 21:12 SEČ).
Mars
Mars je celý únor 2025 pozorovatelný (i prostým okem) každodenně po celou noc. Dne 9. února 2025 nastává úhlové přiblížení Marsu a Měsíce, jejich konjunkce (v ekliptikální délce) nastává kolem 20:00 SEČ, Mars bude při pohledu z České republiky ve 20:00 SEČ vpravo dole přibližně půl stupně od středu měsíčního kotouče, Měsíc a Mars budou vysoko (přibližně 56 stupňů) nad jihovýchodním obzorem. Situaci (2x) zachycuje obrázek (sestavený v astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Jupiter
Jupiter je v únoru 2025 pozorovatelný (i prostým okem) každodenně po většinu noci – kromě rána. Konjunkce Měsíce a Jupiteru nastává v únoru 2025 dne 7. února 2025 ráno a úhlové přiblížení Jupiteru a Měsíce (a známé otevřené hvězdokupy Plejády) je možné pozorovat například 6. února 2025 večer (ve 20:00 SEČ zhruba 60 stupňů nad obzorem) nad jihojihozápadem. Situaci večer zachycuje obrázek (sestavený v astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Saturn
Dobrá pozorovatelnost Saturnu nám skončila v lednu 2025 a znovu bude dobře pozorovatelný z České republiky až od letošního léta. V únoru 2025 je ještě z některých míst pozorovatelný v první polovině měsíce večer, ale je už jen nízko nad obzorem. Saturn sice můžete spatřit i pouhým okem, doporučuje však jej pozorovat spíše hvězdářským dalekohledem. Dne 1. února zhruba mezi 17:30 a 19:30 SEČ (v závislosti na podobě vašeho reálného obzoru) můžete na večerní obloze nad západem vidět (i pouhým okem) tenký srpek Měsíce mezi planetami Venuše a Saturn, Venuše bude asi 4 stupně nahoře od Měsíce, Saturn bude asi 7 stupňů dole od Měsíce. Situaci na obloze (pro 1. únor 2025 19:30 hodin SEČ) zachycuje obrázek (sestavený v astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Výběr zajímavých výročí měsíce února:
2. února 2015 08:50:00 UTC byla z íránského kosmodromu Semnan Space Center íránskou nosnou raketou Safir-1B vypuštěna íránská družice Fajr, většinou označovaná Fajr 5; úspěšnému startu družice Fajr předcházelo několik startů neúspěšných (10 let) [1b], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. února 1995 05:22:04 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery s šestičlennou posádkou k misi STS 63; hlavním cílem letu byly vědecké experimenty v mikrogravitační laboratoři Spacehab-3 (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. února 1965 16:36:00 UT odstartovala z Cape Canaveral nosnou raketou Thor Delta C družice Orbiting Solar Observatory 2 (zkráceně OSO 2); šlo o americkou vesmírnou observatoř pozorující Slunce (60 let) [1b], [2b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. února 2015 podepsala ministryně zahraničního obchodu Estonska Anne Sulling(ová) v Paříži přístupovou dohodu, která po následné ratifikaci (ratifikace byla dohotovena 1. září 2015) zajistila plné členství Estonska v Evropské kosmické agentuře (10 let) [1b], [2a], [6]
5. února 1835 se narodil Friedrich August Theodor Winnecke, německý astronom, objevitel a spoluobjevitel mnoha komet (190 let) [1b], [3b], [6]
6. února 2020 9:13 UTC přistála po pobytu na Mezinárodní kosmické stanici zpět na Zemi tříčlenná posádka kosmické lodi Sojuz MS-13; ze Země (z Bajkonuru) tento Sojuz odstartoval 20. července 2019 16:28:21 UTC (tj. 19:28:20.238 moskevského času) (5 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. února 1985 byla výnosem sovětské vlády založena organizace Glavkosmos SSSR, nynější Roskosmos; organizace byla založena za účelem získávání komerčních partnerů pro sovětské kosmické lety (40 let) [1a], [1a], [1b], [5]
6. února 1975 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Delta 2914 vynesena geostacionární meteorologická družice SMS 2, označovaná též jako SMS B; meteorologické družice SMS byly předchůdci amerických meteorologických družic GOES (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. února 1865 se narodil britský astronom Andrew Claude de la Cherois Crommelin, zabýval se především kometami (160 let) [1b], [3a], [3b], [6]
9. února 2020 15:45 UTC startovala z Íránu na íránské nosné raketě Simorgh (též někdy označované jako Safir 2A) na oběžnou dráhu Země íránská družice Zafar, podle některých informací měla být tato družice určena pro dálkový průzkum a měla pořizovat barevné snímky zemského povrchu pro různé účely; start ale byl neúspěšný; podle Spojených států podobné íránské starty slouží jako zástěrka pro íránský vojenský balistický program (5 let) [1a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
9. února 2015 vznikla fúzí firmy Orbital Sciences Corporation a několika divizí firmy Alliant Techsystems (ATK) společnost Orbital ATK (fúze Orbital Sciences Corporation a ATK byla ohlášena tiskovým prohlášením v dubnu 2014); vznikla jedna z největších společností zabývajících se vývojem, výrobou a provozem kosmické techniky (jako jsou nosné rakety Paegas, Minotaur a Antares, nákladní kosmické lodi Cygnus – ve spolupráci s Thales Alenia Space – a jiné); později byla společnost Orbital ATK začleněna do společnosti Northrop Grumman Innovation Systems (10 let) [1a], [1b], [2]
10. února 2020 04:03 UTC úspěšně odstartovala (z Cape Canaveral na nosné raketě Atlas V) sluneční sonda vytvořená ESA (s pomocí NASA) nazvaná Solar Orbiter (5 let) [1a], [1b], [2], [3b], [3b], [3b], [3b], [3], [3], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. února 2015 13:40:00 počtvrté v historii (po množství odkladů) odstartovala raketa Vega (rámci letu VV04, který byl suborbitální); odstartovala z Francouzské Guyany; úspěšně vynesla evropský experimentální kluzák IXV (Intermediate eXperimental Vehicle), což byl první prototyp evropského raketoplánu a testovaly se na něm možnosti manévrování při návratu takového stroje do zemské atmosféry (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [3a], [3a], [5], [5], [6]
11. února 1970 04:25 UTC odstartoval první japonský satelit, který byl úspěšně vynesen a uvolněn na oběžnou dráhu Země; nesl jméno Ohsumi nebo též OSUMI (LAMBDA-4S) nebo též Ōsumi nebo též Ohsumi (#5); před jeho úspěšným vynesením byly realizovány 4 pokusy o start, při nichž byl satelit Ohsumi zničen při neúspěšném startu nosné rakety (55 let) [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 2000 byla sonda NEAR-Shoemaker navedena na oběžnou dráhu svého cíle, planetky Eros; dopadnout na ni se jí úspěšně podařilo 12. února 2001 (čímž zanikla); cestou k planetce Eros tato sonda navíc proletěla kolem planetky (253) Mathilde; sonda ze Země odstartovala 17. února 1996 20:43:27 UTC (25 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 1980 15:57 UTC úspěšně odstartovala do vesmíru americká sluneční sonda Solar Maximum Mission (45 let) [1a], [1b], [1b], [3a], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. února 2020 20:21:01 UTC (tj. 3:21:04.9 p.m. EST) odstartovala mise nákladní kosmické lodi Cygnus NG-13; bylo přitom vyneseno několik satelitů (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. února 2015 podepsalo Slovensko s Evropskou kosmickou agenturou (anglickou zkratkou ESA) dohodu, která zemi dává pozici spolupracujícího státu (tzv. ECS agreement); tato dohoda navazuje na první dohodu o spolupráci z dubna 2010 (tzv. Cooperation agreement); následovaly další 3 dohody mezi ESA a Slovenskem; na rozdíl od České republiky není Slovensko (k lednu 2025) plnohodnotným členem této organizace (10 let) [1a], [1b], [2a]
17. února 1965 17:05:00 UTC byla z LC-12 na Cape Canaveral raketou Atlas Agena B vynesena na cestu k Měsíci sonda Ranger 8 (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. února 2015 11:00:17 UTC odstartovala ze Země (z Bajkonuru) mise Progress M-26M, nákladní kosmická mise k Mezinárodní kosmické stanici; let byl úspěšný (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. února 1875 zemřel německý astronom Friedrich Argelander, zabýval se sférickou astronomií a fotometrií (150 let) [1a], [1b], [1], [3], [3], [6]
17. února roku 1600 byl upálen Giordano Bruno (svlečen, nahý připoután ke sloupu a upálen zaživa), italský dominikánský mnich, filozof, spisovatel a teoretický kosmolog (425 let) [1a], [1b], [1], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. února 1930 byla objevena trpasličí planeta Pluto; Pluto bylo do roku 2006 řazeno mezi „klasické planety“; podle současných poznatků je největší známou trpasličí planetou, i když určitou dobu byla za větší trpasličí planetu považována trpasličí planeta Eris (nějaký čas označovaná předběžným názvem Xena), objevená na Palomarské observatoři týmem Mikea Browna v lednu 2005 (95 let) [1a], [1b], [1b], [2], [3a], [3b], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. února 1920 se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten; společně s nizozemsko-americkým astronomem Tomem Gehrelsem a svou ženou Ingrid objevili mnoho planetek (synem Toma Gehrelse byl Neil Gehrels, vedoucí osobnost projektování a stavby kosmické gama observatoře zvané „Neil Gehrels Swift Observatory“) (105 let) [1b], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [6]
20. února 1975 23:34 UT startovala z Cape Canaveral raketa Atlas Centaur s družicí Intelsat 4 F-6; start byl neúspěšný, 2. stupeň (v čase T+403 sekund) havaroval (50 let) [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. února 1945 se narodil americký astronom a kosmolog George Smoot (též George Fitzgerald Smoot III) (80 let) [1a], [1b], [6], [6]
21. února 2015 zemřel sovětský kosmonaut Aleksej Aleksandrovič Gubarev, absolvent dvou kosmických misí (Sojuz 17 a Sojuz 28); při druhé své kosmické misi letěl společně s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem na krátkou návštěvní expedici na dnes již neexistující sovětskou kosmickou stanici Saljut 6 (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. února 1925 se narodil nizozemský (od roku 1951 v USA působící) astronom Tom Gehrels (též Anton M. J. Gehrels); proslavil se fotometrií asteroidů; objevil přes 4000 asteroidů; astronomem se stal i jeho syn Neil Gehrels, který se zabýval gama astronomií (100 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [3a], [3a], [6]
22. února 1965 (někdy je uváděno 24. února 1965) byla raketou Voschod vynesena družice Kosmos 57, což ve skutečnosti byl bezpilotní testovací let lodi Voschod (tyto kosmické lodě určené pro lidskou posádku byly podobné kosmickým lodím Vostok, měly tvořit přechodný článek mezi kosmickými loděmi Vostok a kosmickými loděmi Sojuz; nakonec byly realizovány pouze dva pilotované starty kosmických lodí Voschod); po dosažení oběžné dráhy Země ale došlo omylem k zapálení brzdícího motoru a to následně spustilo systém samodestrukce (aby se kosmická loď nedostala do rudou nepřátel) a vznikly desítky úlomků kosmické lodi (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. února 1945 se (v Baryševce na Ukrajině) narodila ukrajinská/tádžická/sovětská astronomka Světlana Gerasimenko(vá), která je například spoluobjevitelkou komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, komety, která se stala cílem kosmické mise sondy Rosetta (mise odstartovala ze Země 2. března 2004) (80 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3a], [3b], [6], [6]
23. února 1855 zemřel Karl Friedrich Gauss, německý matematik, astronom a geodet (170 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3], [6], [6]
24. února 2015 se stalo Maďarsko členským státem Evropské kosmické agentury (10 let) [1b], [2a]
24. února 1975 05:25 UT byla z japonského kosmodromu Kagoshima Space Center nosnou raketou M-3C-2 vynesena japonská družice pro výzkum magnetosféry zvaná Taiyo, též označovaná jako Solar Radiation and Thermospheric Satellite (SRATS) nebo Shinsei-3 (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. února 2005 09:25 UT byla z japonské základny Tanegashima nosnou raketou H-2 úspěšně vypuštěna japonská meteorologická družice Himawari 6, též označovaná jako MTSAT-1R (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. února 1880 se narodil irský astronom Kenneth Edgeworth; Kuiper-Edgeworthův pás planetek (nacházející se za dráhou planety Neptun a někdy označovaný jen jako Kuiperův pás planetek) je pojmenovaný po něm (145 let) [1a], [1b], [3a], [6]
28. února 2020 zemřel Freeman Dyson, britský teoretický fyzik a matematik, který žil a pracoval od roku 1951 v USA; pojem Dysonova sféra je odvozen od jeho jména (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2], [5], [6], [6], [6]
28. února 1535 se narodil Cornelius Gemma, vlámský lékař, astronom a astrolog (490 let) [1b], [2a], [3a], [3b]
29. února 1820 se narodil americký astronom Lewis A. Swift, objevitel mnoha komet; je po něm pojmenována například kometa 109P/Swift-Tuttle (označovaná též 1862 O1, Lewis A. Swift byl jedním ze dvou nezávislých objevitelů), mateřské těleso meteorického roje Perseid, je po něm pojmenován také jeden z kráterů na Měsíci (205 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [3b], [6], [6]
Použité zkratky: SEČ … středoevropský čas (máte v únoru na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST… další typy lokálních časů
Poznámka: Šířka zobrazené části oblohy (v úhlových stupních) a další údaje (u obrázků ze Stellaria) jsou při dolním okraji obrázku, velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici