Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte speciální brýle pro pozorování zatmění Slunce (prodáváme je i na úpické hvězdárně, ale nezasíláme poštou) a přibližnou podobu částečného zatmění Slunce, kterou jimi můžete letos v březnu z České republiky vidět.
Akce na úpické hvězdárně v březnu 2025 přístupné veřejnosti (hvězdárna je v rámci otvírací doby přístupná veřejnosti i mimo uvedené akce):
7. března 2025 (pátek) od 10:00 do 22:00 – Den hvězdáren a planetárií, na úpickou hvězdárnu a některé další hvězdárny bude vstup zdarma (více na astro.cz)
22. března 2025 (sobota) večer – Keltský telegraf (více na keltskytelegraf.cz a těsně před akcí též na Facebooku úpické hvězdárny)
23. března 2025 (neděle) od 10:00 do 12:00 – Světový den meteorologie
29. března 2025 (sobota) od 11:30 do 13:00 – Pozorování částečného zatmění Slunce speciálními slunečními dalekohledy úpické hvězdárny
Fáze Měsíce:
6. března 2025 (čtvrtek) je první čtvrt
14. března 2025 (pátek) je úplněk
22. března 2025 (sobota) je poslední čtvrt
29. března 2025 (sobota) je nov
Možnosti pozorování Měsíce v březnu 2025 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v březnu mimo neděle a svátky mezi 20:00 a 22:00. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v březnu nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 3. března do zhruba 15. března.
Pozorovatelnost Lunar-X v březnu 2025:
V březnu 2025 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 6. března 2025 22:54 UT, tj. 23:54 SEČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky přibližně 22 úhlových stupňů nad západním obzorem, v březnu 2025 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky (amatérským dalekohledem) dobře pozorovatelné (za předpokladu jasné oblohy).
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v březnu 2025 prostým okem:
Zhruba od 01. 03. 2025 do zhruba 06. 03. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách.
Zhruba od 07. 03. 2025 do zhruba 11. 03. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 12. 03. 2025 do zhruba 30. 03. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Meteorické roje:
Současné období se z hlediska meteorů označuje jako „velká jarní díra“. V březnu (každoročně, stejně jako každoročně v únoru) se není možné pokochat žádným výraznějším ze severní zemské polokoule pozorovatelným meteorickým rojem, nejbližší výraznější roj budou Lyridy pozorovatelné v noci z 21. na 22. dubna 2025.
Kalendář a čas na hodinkách:
Dne 20. března 2025 nastává jarní rovnodennost.
V neděli 30. března 2025 se ručičky hodin posunou ve 2:00 na 3:00, v Evropské unii začíná letní čas. Usínáte-li a vstáváte-li v konkrétní hodinu, pak pro vás noc bude o jednu hodinu kratší.
Pozorovatelnost vybraných planet z České republiky a zajímavé konjunkce:
Merkur
Chcete-li v březnu 2025 (a lze to i prostým okem) spatřit planetu Merkur (za předpokladu jasné oblohy a za předpokladu dobrého výhledu k západnímu obzoru), můžete si pomoci jasnou Venuší, která bude zhruba od 1. do 12. března 2025 k Merkuru úhlově nejbližším jasným objektem večerního hvězdného nebe (jediným jasnějším a zároveň Merkuru úhlově bližším objektem setmělého večerního nebe bude 1. března 2025 tenký srpek Měsíce, uvedené tři objekty budou ten den nízko nad západním obzorem, Merkur, který bude nejníže, bude do 10° nad ideálním obzorem). Merkur najít s pomocí Venuše je ideální (v uvedeném rozmezí dní) kolem 18:30 hodin SEČ. Podobu oblohy nad západním obzorem pro 1. březen 2025 pro 18:15 hodin SEČ a podobu oblohy nad západním obzorem pro 11. březen 2025 (to je den konjunkce Merkuru s Venuší) pro 18:15 hodin SEČ vidíte na obrázcích níže, obrázky jsou sestaveny v počítačovém simulačním astronomickém programu Stellarium.
Venuše
Venuše je v březnu 2025 pozorovatelná v první polovině měsíce vždy večer nad západním obzorem. Snímek Venuše pořízený na úpické hvězdárně 27. února 2025 večer kolem 18:00 vidíte níže (rychlovka mobilem, metodou za okulárem dalekohledu, pohled v dalekohledu převracejícím obraz).
Mars
Mars je v březnu 2025 pozorovatelný po většinu noci kromě rána.
Jupiter
Jupiter je v březnu 2025 pozorovatelný v první polovině noci.
Saturn
Saturn není v březnu 2025 na noční obloze z České republiky pozorovatelný. Začne být z České republiky pozorovatelný zhruba během druhé poloviny května 2025 a v té době bude pozorovatelný na ranní obloze.
Další úkazy na obloze pozorovatelné z České republiky:
Dne 14. března 2025 (pátek) nám měsíční úplněk (při pozorování z České republiky) před tím, než ráno zajde za západní obzor, mírně ztmavne. Půjde o polostínové zatmění Měsíce. Bohužel toto zatmění, které z některých jiných zemí bude pozorovatelné jako úplné, bude z České republiky pozorovatelné jen v době, kdy Měsíc bude v polostínu, změna podoby (jasu a barvy) Měsíce tedy nebude při pozorování z České republiky příliš výrazná. Polostín na měsíční kotouč začne vstupovat zhruba v 4:58 hodin SEČ.
V druhé polovině března můžete zkusit pozorovat na večerní až noční obloze zvířetníkové světlo (též označované jako zodiakální světlo, jde o šikmý kužel nepříliš jasného světla v uvedeném období z České republiky pozorovatelný nad západním obzorem, ideální je zkusit pozorovat kolem rovnodennosti a z míst s minimálním světelným znečištěním, samozřejmě je podmínkou jasná obloha).
Dne 29. března si (nebude-li úplně zataženo) budete moci užít výše zmíněné částečné zatmění Slunce (seženete-li dostatečně tmavé svářečské sklo, seženete-li speciální brýle na pozorování zatmění Slunce nebo navštívíte-li nějakou hvězdárnu), tentokrát je z České republiky pozorovatelné v celém svém průběhu. Nejdelší dobu tohoto částečného zatmění Slunce (toto zatmění není nikde na Zemi pozorovatelné jako úplné) byste si užili, pokud byste se nacházeli v Kanadě v Quebecku. Z České republiky bude kotouč Měsíce přecházet před Sluncem zhruba od 11:40 do 13:00 SEČ (platí pro Úpici, v jiných místech České republiky se časy liší jen málo). Podobu úkazu pro 12:15 hodin SEČ vidíte na obrázku níže, obrázek je sestaven v počítačovém simulačním astronomickém programu Stellarium.
Výběr zajímavých výročí měsíce března:
2. března 1995 06:38:13 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Endeavour se sedmičlennou posádkou k letu STS-67; z tohoto letu se Endeavour zpět na Zem úspěšně vrátil 18. března 1995 21:47:01 UTC; hlavním cílem letu byly experimenty v laboratoři Spacelab (30 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6]
2. března 1965 proběhl neúspěšný pokus o vynesení jedné ze sond amerického programu Surveyor, když raketa Atlas-Centaur-5 byla při vynášení této měsíční sondy neúspěšná (60 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
3. března 1915 byla v USA založena NACA (National Advisory Committee for Aeronautics), přímý předchůdce NASA (110 let) [1a], [1b], [2a], [6]
5. března 1950 se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová); pracovala na observatoři na Mount Palomaru a je objevitelkou či spoluobjevitelkou mnoha planetek a několika komet (80 let) [1a], [1b], [3b], [6]
6. března 2015 12:29 UTC se sonda Dawn stala umělou družicí trpasličí planety Ceres; na své cestě k Cereře tato sonda prozkoumala také planetu Mars a planetku Vesta; ze Země tato sonda odstartovala 27. září 2007 11:34 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [3], [3], [4], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. března 2015 16:22 UT zachytila americká sluneční kosmická observatoř Solar Dynamics Observatory (zkráceně SDO) silnou erupci na Slunci (erupce byla třídy X); díky tomu pak 17. března 2015 hodnota takzvaného Kp-indexu (popisující změnu magnetického pole Země) dosáhla Kp8-; jednalo se o období kolem maxima sluneční aktivity (10 let) [2a], [3], [6], [6], [6]
11. března 1960 13:00:07 UTC odstartovala (pomocí rakety Thor-Able z Mysu Canaveral) americká sonda Pioneer-5; zkoumala meziplanetární prostředí (blíže ke Slunci než obíhá Země) a testovala přenos dat na velkou vzdálenost (65 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
11. března 1945 zemřel německý vědec Walter Hohmann, který v roce 1925 publikoval metodu, jak s minimální spotřebou paliva uskutečnit let mezi planetami (80 let) [1a], [1b], [2a], [5]
12. března 2015 02:07 UTC (někdy je uváděno 2:14 UTC) se z mise k Mezinárodní kosmické stanici zpět na Zemi úspěšně vrátil Sojuz TMA-14M s třemi pasažéry; ze Země tento Sojuz odstartoval 25. září 2014 20:25:00 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. března 1835 se narodil americký astronom a matematik Simon Newcomb (190 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5]
13. března 2015 02:44 UTC odstartovala pomocí nosné rakety Atlas V společně čtveřice družic mise Magnetospheric Multiscale Mission (zkráceně MMS); jednou z teorií postavených na datech této zemský magnetismus zkoumající sestavy družic je teorie zapojení Kelvinových-Helmholtzových vln do dynamiky změn zemského magnetického pole (10 let) [1b], [1a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [4], [4], [4], [5], [7]
13. března 1985 02:00 UTC byla raketou Atlas E vynesena družice GEOSAT (GEOdetic SATellite) (40 let) [1b], [2a], [4]
13. března 1855 se narodil americký obchodník a amatérský astronom Percival Lowell (170 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6]
14. března 1995 06:11:34 UTC byla z kosmodromu Bajkonur raketou Sojuz-U vynesena pilotovaná kosmická loď Sojuz TM-21; v rámci letu na sovětskou dnes již neexistující kosmickou stanici MIR se přitom do vesmíru úspěšně vydali tři kosmonauté (30 let) [1a], [1b], [2a]
14. března 1835 se narodil se italský astronom Giovanni Virginio Schiaparelli (190 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6]
16. března 1750 se narodila astronomka Caroline Herschel(ová), sestra Williama Herschela, významného anglického astronoma německého původu (275 let) [1a], [1b], [3b], [3], [6], [6], [6], [6], [6]
18. března 1965 07:00:00 UTC poprvé odstartovali do vesmíru dva lidé v jedné kosmické lodi; byli jimi Pavel Beljajev a Alexej Leonov a letěli ve Voschodu 2; během tohoto letu se uskutečnil první sovětský a zároveň první světový výstup do volného kosmického prostoru (18. března 1965 08:34:51 GMT až 08:47:00 GMT, Leonov byl při tomto výstupu přivázán na 5 metrů dlouhém laně); po tomto letu oba kosmonauté úspěšně přistáli zpět na Zemi 19. března 1965 09:02:17 UTC; historicky první trojčlenná posádka vzlétla ještě dříve (12. října 1964 odstartovali společně ve Voschodu 1 Vladimir Komarov, Konstantin Feoktistov a Boris Jegorov, z důvodu nedostatku místa v kabině však nemohli mít a neměli oblečené skafandry, což bylo riskantní, ale i tak historicky první let trojčlenné posádky skončil úspěšným přistáním účastníků zpět na Zemi) (60 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. března 1880 se narodil německý vědec Walter Hohmann, který v roce 1925 publikoval metodu, jak s minimální spotřebou paliva uskutečnit let mezi planetami (145 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6]
20. března 2015 bylo z České republiky pozorovatelné částečné zatmění Slunce; šlo o pátek a částečné zakrytí Slunce Měsícem bylo možné s pomocí speciálních brýlí či svářečského skla pozorovat zhruba od 9:39 do zhruba 11:59 hodin SEČ; jako úplné bylo toto zatmění Slunce pozorovatelné jen z některých ostrovů především v Severním ledovém oceánu; do pozorování se zapojily také například evropské satelity Proba-2 (sleduje Slunce) a Proba V (též označovaná PROBA-Vegetation, tato družice sledovala stín Měsíce na Zemi) (10 let) [2a], [1b], [1b], [6]
21. března 1965 21:37:02 UTC byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena vypuštěna lunární sonda Ranger 9; sonda úspěšně pořídila detailní snímky povrchu Měsíce a plánovaně tvrdě dopadla na měsíční povrch (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Kolem 23. března 2020 se začala historicky poprvé zaváděná protikoronavirová opatření projevovat i v kosmonautice; například se rodinní příslušníci dopravovaných astronautů již nemohli zúčastnit předstartovních příprav pilotované mise Soyuz MS-16 (mise k Mezinárodní kosmické stanici) (5 let) [3b], [3b], [6]
23. března 2020 poprvé startovala (z aljašského Kodiak Launch Complex) raketa Astra 3.0 společnosti Astra Space; start byl neúspěšný podobně jako mnoho dalších startů raket této společnosti (5 let) [1b], [3b], [5], [5], [6], [6]
23. března 1965 14:24:00 UTC odstartoval první pilotovaný let dvoumístné lodě USA po orbitální dráze Země; jednalo se o misi Gemini 3 a na palubě byli Virgil Grissom a John Young; let trval 5 hodin a skončil úspěšným (i když poněkud tvrdším) dosednutím kosmické lodi s posádkou na padácích na hladinu Atlantského oceánu (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Zřejmě 23. nebo 26. března 1840 pořídil americký (v Anglii narozený) vědec John William Draper první fotografii Měsíce; pořídil ji metodou daugerrotypie; před ním se pokusil pořídit fotografii Měsíce sám autor daugerrotypie Louis Daguerre, jeho snímek ale nebyl ostrý; syn Johna Williama Drapera, Henry Draper, se zabýval astrofotografií a spektrografií a pořídil první fotografii spektra hvězdy Vega (185 let) [1b], [3b], [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. března 1870 se narodil německý astronom Friedrich Schwassmann, znám je například jako spoluobjevitel komety 73P/Schwassmann-Wachmann (kometa je též označovaná jako Schwassmann-Wachmann 3); je též objevitelem či spoluobjevitelem 23 planetek (155 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [6]
25. března 1655 objevil nizozemský fyzik a astronom Christiaan Huygens největší měsíc planety Saturn dnes zvaný Titan (370 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6]
27. března 2015 19:42:57 UTC úspěšně odstartovali k Mezinárodní kosmické stanici v Sojuzu TMA-16M Gennadij Padalka, Michail Kornijenko a Scott Kelly přičemž u Kornijenka a Kellyho byl naplánován jednoroční pobyt na Mezinárodní kosmické stanici místo obvyklého půlročního; zajímavostí bylo, že Scott Kelly pochází z dvojčat a paralelně se sledováním zdravotní kondice Scotta Kellyho probíhalo i sledování zdravotního stavu jeho bratra-dvojčete; Padalka se zpět na Zemi úspěšně vrátil v Sojuzu TMA-16M dne 12. září 2015 00:51 UTC; Scott a Kornijenko se zpět na Zem úspěšně vrátili v Sojuzu TMA-18M dne 2. března 2016 04:25:27 UTC (Sojuz TMA-18M ze Země odstartoval 2. září 2015 04:37:43 UT) (10 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [4], [4], [5], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. března 1910 se narodil americký vědec a inženýr John Robinson Pierce, člen amerického týmu, který vytvořil první přenosovou družici Telstar-1 (byla úspěšně vypuštěná 10. července 1962 08:35:00 UT z Eastern Test Range nosnou raketou Delta DM 19) (115 let) [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6]
27. března 1845 se narodil Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik; 8. listopadu 1895 při experimentech s katodovou trubicí objevil záření, které působilo na fotografickou desku podobně jako záření světelné, ale procházelo například černým papírem; objevil tak záření, jež nazval paprsky X (v českém jazyce je toto záření známé jako rentgenové nebo Röntgenovo), později bylo zjištěno, že jde o elektromagnetické záření s krátkou vlnovou délkou (190 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
28. března 2015 11:49:00 UT byla indickou raketou PSLV-XL-C27 vynesena družice IRNSS-1D (družice je funkční, ale start je považován jen za částečně úspěšný), počtvrté tak došlo k pokusu o vynesení některé družice indického regionální navigačního systému (Indian Regional Navigation Satellite System, zkráceně IRNSS); k vynesení a fungování potřebných tří funkčních družic s geostacionární oběžnou dráhou a čtyř družic na geosynchronních drahách Indie nakonec potřebovala uskutečnit 9 startů (družice byly vynášeny po jedné) (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
31. března 2005 objevili Michael Brown, Chad Trujillo a David Rabinowitz trpasličí planetu Makemake (objev byl ohlášen později, konkrétně 29. července 2005, dodatečně byla Makemake dohledána na i starších digitalizovaných snímcích oblohy); v době oznámení objevu ale pojem trpasličí planeta nebyl definován, definice trpasličí planety byla schválena až na XXVI. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze 24. srpna 2006; v roce 2015 byl u Makemake objeven (pomoci Hubblova vesmírného dalekohledu) její měsíček; před přidělením definitivního jména bylo pro Makemake používáno označení 2005 FY9; Makemake patří k transneptunickým objektům (tedy objektům obíhajícím Slunce dále než je oběžná dráha Neptunu) (20 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
31. března 1895 zemřel dánský astronom Theodor Brorsen; během své kariéry objevil 5 komet, dvě z nich objevil při svém působení ve východočeském městě Žamberk (120 let) [1a], [1b], [3], [6]
[7] časopis Kozmos, číslo 6, prosinec 2023 – leden 2024, ročník 54, str. 4
Použité zkratky: SEČ … středoevropský čas (máte v březnu do neděle 30. března 2025 2:00 ráno na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST… další typy lokálních časů
Poznámka: Velikost zobrazené části oblohy (ZP, na výšku, v úhlových stupních) a další údaje (u obrázků ze Stellaria) jsou při dolním okraji obrázků, velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici