Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte snímek části Měsíce pořízený 2. dubna 2025 v hlavní kopuli úpické hvězdárny.
Akce (nejen) na úpické hvězdárně v dubnu 2025 přístupné veřejnosti:
Na Velikonoční pondělí je úpická hvězdárna pro veřejnost uzavřena.
V sobotu 26. dubna 2025 od 10:00 do 16:00 nás můžete potkat na Ratibořických ovčáckých slavnostech v Babiččině údolí, pro příchozí tam připravíme speciální dalekohled uzpůsobený pro pozorování Slunce a pár her pro děti s astronomickou tématikou (úkoly typu vybarvi pastelkami obrázek). V letošním roce je vstup na Ratibořické ovčácké slavnosti (i na naše tamní pozorování Slunce a soutěže pro děti) zdarma.
V květnu 2025 doporučujeme navštívit přednášku jednoho ze studentů, kteří se účastnili nedávného letu označovaného „ZERO G„, šlo o let, při kterém si 13 chlapců a 13 dívek ve věku 13 až 17 let (z celé České republiky) mohlo vyzkoušet simulaci stavu snížené a zvýšené gravitace a simulaci stavu beztíže v rámci letu speciálně upraveného letounu Airbus. Předběžný termín a čas a místo přednášky: sál Informačního centra Broumovska, Mírové náměstí 105, Broumov, 7. května 2025, 17:00 hodin – sledujte naše www stránky a náš Facebook. Vstup zdarma. (informace o této přednášce byla aktualizována 10.4.2025 a 15.4.2025)
Fáze Měsíce:
5. dubna 2025 (sobota) je první čtvrt
13. dubna 2025 (neděle) je úplněk
21. dubna 2025 (pondělí) je poslední čtvrt
27. dubna 2025 (neděle) je nov
Možnosti pozorování Měsíce v dubnu 2025 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v dubnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v dubnu nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 1. dubna do zhruba 13. dubna.
Pozorovatelnost Lunar-X v dubnu 2025:
V dubnu 2025 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 5. dubna 2025 12:47 UT, tj. 14:47 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze přibližně 30 úhlových stupňů nad východním obzorem, v dubnu 2025 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v dubnu 2025 prostým okem:
Zhruba od 01. 04. 2025 zhruba do 20. 04. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 21. 04. 2025 zhruba do 30. 04. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v popůlnočních a ranních hodinách.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Meteorické roje (aktualizováno 27.4.2025):
Nejvýraznější dubnový meteorický roj (lidově tomu říkáme „padající hvězdy“) budou Lyridy pozorovatelné v noci z 21. na 22. dubna 2025 či v noci z 22. na 23. dubna 2025. V uvedené dvě noci můžete večer při pozorování Lyrid vidět dvě planety, Jupiter (pozorovatelný do 23:00 SELČ) a Mars (pozorovatelný do 01:30 SELČ), požitek z pozorování vám ale bude trochu kazit svítící Měsíc. Shodou náhod je zároveň 22. duben Dnem Země.
Pozorovatelnost vybraných planet z České republiky v dubnu:
Merkur
Merkur je v dubnu 2025 nepozorovatelný.
Venuše
Venuši budeme v dubnu 2025 vídávat jako Jitřenku. Venuše v dubnu dosahuje svého druhého letošního maxima „jasnosti“, tentokrát 27. 4. 2025, s hodnotou „jasnosti“ –4,5 mag.
Mars
Mars je v dubnu 2025 pozorovatelný po většinu noci kromě rána.
Jupiter
Jupiter je v dubnu 2025 pozorovatelný ve večerních hodinách.
Saturn
Saturn není v dubnu 2025 na noční obloze z České republiky pozorovatelný. Začne být z České republiky pozorovatelný zhruba během druhé poloviny května 2025 a v té době bude pozorovatelný na ranní obloze.
Vybrané aktuálně večer pozorovatelné deep-sky objekty (tj. objekty hlubokého vesmíru) a vybrané aktuálně večer pozorovatelné dvojhvězdy:
V březnu a na začátku dubna se před půlnocí (kolem 1. dubna kolem 22:30 SELČ) vysoko nad obzor (při pozorování z České republiky) dostává souhvězdí Lva (cs.wikipedia.org). V něm pomocí větších hvězdářských dalekohledů můžete vidět trojici galaxií, tzv. „Leo triplet„. Jedná se o galaxie M65 (cs.wikipedia.org), M66 (cs.wikipedia.org) a NGC 3628 (cs.wikipedia.org). Tuto trojici galaxií je možné zkusit pozorovat i během našich večerních pozorování za asistence průvodců úpické hvězdárny. K pozorování galaxií jsou ideální noci kolem novu, v dubnu 2025 tedy na samém začátku či na samém konci měsíce.
Ve Lvu můžeme najít hvězdu, u které se větším amatérským dalekohledem (v tomto případě potřebujeme zvětšení zhruba 100x, tedy dalekohled o průměru alespoň 10 cm) můžeme přesvědčit, že ji při dostatečném zvětšení uvidíme jako dvojhvězdu. Jedná se o hvězdu Algieba (nebo též gama Leonis) a najdeme ji tam, kde se spojuje „lví tělo“ a „lví hlava“, v dalekohledu uvedených parametrů bude pěkně vidět, jaké mají její složky barvu, bude to u obou složek barva výrazně žlutá (jako vaječný žloutek).
V dubnu jsou každoročně hezky vysoko na obloze (brzy po setmění dokonce téměr v nadhlavníku, hezké je na tom, že objekty v nadhlavníku se dají dobře pozorovat amatérským dalekohledem vybaveným zenitovým hranolem nebo zenitovým zrcátkem, na druhou stranu budete-li vestoje nebo vsedě koukat prostým okem nebo v ruce drženým triedrem, bude mít hlavu vyvrácenou tak, že vás asi po chvíli bude bolet za krkem) souhvězdí Velká medvědice a souhvězdí Honící psi. I v nich jsou hezké galaxie, jsou jimi M81 (někdy též označovaná jako Bodeho galaxie, cs.wikipedia.org) a M82 (lidově též označovaná jako Doutníková galaxie či Doutník, cs.wikipedia.org) a dále M101 (také označovaná jako galaxie Větrník, cs.wikipedia.org) a M51 (též označovaná jako Vírová galaxie v Honících psech, cs.wikipedia.org). Do Velké medvědice se také promítá planetární mlhovina M97 (zvaná Soví mlhovina, cs.wikipedia.org).
Další úkazy na obloze pozorovatelné z České republiky:
1. dubna 2025 se (z pozemského pohledu) ocitne Měsíc na setmělém nebi ve stejném směru, v jakém vidíme otevřenou hvězdokupu Plejády (lidově označovanou také jako „Kuřátka“).
Od zhruba 2. dubna 2025 do zhruba 10. dubna 2025 se planeta Mars bude na nebeské klenbě promítat (z pozemského pohledu) do blízkosti jasných hvězd Castor a Pollux a vytvoří s nimi hezkou trojici. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v astronomickém počítačovém simulačním programu Stellarium) níže.
25. dubna 2025 můžete z míst s opravdu dobrým výhledem k východnímu obzoru v čase od 4:58 do 5:20 SELČ pozorovat nízko nad východním obzorem zároveň planety Saturn a Venuše a ještě k tomu tenký srpek Měsíce ve tvaru písmene „C“. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v astronomickém počítačovém simulačním programu Stellarium) níže.
Výběr zajímavých výročí měsíce dubna:
1. dubna 1960 11:40:09 GMT úspěšně odstartovala (raketou Thor Able z mysu Canaveral na Floridě) americká meteorologická družice TIROS-1; nesla infračervenou televizní kameru a snímala Zemi pro meteorologické účely, lze ji tedy označit za první úspěšnou meteorologickou družici (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1845 pořídili Luis Fizeau a Leon Foucault první daguerrotypii (dřívější typ fotografie) Slunce (180 let) [1a], [2a], [3b], [6], [6]
3. dubna 1990 12:02 UT byla ze základny Palmachim raketou Shavit-1 3 vynesena izraelská vojenská družice Ofeq-2 (psáno též Offeq 2 či Ofek 2, označovaná též jako Oz 2 nebo HORIZON 2), někdy je uváděno, že šlo o vědeckou družici (35 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. dubna 1990 byla poprvé k vynesení družice na běžnou dráhu Země použita raketa Pegasus společnosti Orbital ATK (která sloučením se společností Northrop Grumman dala vzniknout společnosti Northrop Grumman Corporation), tato raketa s připojenou družicí je nejprve vynášena do určité výšky nad zemským povrchem v podvěsu letadla (používaly či používají se L-1011, B-52 a C-17) a pak je z podvěsu uvolněna a s využitím raketových motorů rakety Pegasus je družice dopravena (nebo jsou družice dopraveny, je-li jich více) na oběžnou dráhu Země; při premiérovém letu byly vyneseny družice Pegsat a SECS (ta je jinými názvy též označována Chalk Tercel 2, GLOMR 2, NavySat či USA 55); nosné letadlo vzlétlo v čase 18:03 UT, raketa byla uvolněna v čase 19:10:17 UT; další generací raket uvolňovaných z podvěsu letadla se pak staly rakety Pegasus XL (35 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. dubna 1995 11:16 UT (někdy je ale uváděno 15. září 1994) byla ze základny Palmachim raketou Shavit-1 3 vynesena izraelská vojenská družice Ofeq-3 (psáno též Offeq 3 či Ofek 3) (30 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. dubna 1975 11:04:54 UTC startovala (směr orbitální stanice Saljut 4) z Bajkonuru kosmická loď Sojuz s dvoučlennou posádkou; po poruše 3. stupně rakety nouzově přistála v Číně; tento Sojuz vzhledem k neúspěchu nedostal oficiální číselné označení, někdy je označován jako Sojuz 18a nebo Sojuz (18) nebo Soyuz 7K-T No.39 nebo Soyuz 18-1 (50 let) [1b], [1a], [1a], [3a], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1965 23:47 UT odstartovala první komerční telekomunikační družice na geosynchronní dráhu; jmenovala se Intelsat 1 (též byla označovaná jako Early Bird nebo Intelsat 1F1 nebo Intelsat I-F1) (100 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. dubna 2010 13:57:04 UTC úspěšně odstartovala družice určená k měření úbytku ledovců na Zemi nazvaná CryoSat 2; její předchůdce družice CryoSat 1 byla zničena při startu 8. října 2005 (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 2020 08:05 UTC úspěšně odstartovala (směr Mezinárodní kosmická stanice) z ruského kosmodromu Bajkonur pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-16 s trojčlennou posádkou; let i pozdější návrat na Zemi byly úspěšné (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 1975 23:58:02 UTC byla z amerického Vandenbergu raketou Delta 1410 (D109) úspěšně vypuštěna geodetická družice Geos 3, jednalo se o poslední z trojice na zemskou oběžnou dráhu postupně vynesených amerických geodetických družic (50 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1965 neúspěšně startovala z Bajkonuru nosná raketa Molnija (typ Molnija L) se sondou typu Luna (sonda bývá označována Luna (5d) či Luna E-6 8); selhal 3. stupeň rakety; v plánu bylo zřejmě měkké přistání na povrchu Měsíce, které se nakonec jako první sondě na světě podařilo sondě Luna 9 v roce 1966 (60 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 1970 19:13:00 UTC odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13; šlo o jeden ze sedmi letů (v letech 1969 až 1972) amerických astronautů s cílem dopravit astronauty na povrch Měsíce a pak zase zpět na Zem; zároveň šlo o jediný z těchto sedmi letů, kdy nebylo povrchu Měsíce dosaženo; posádka se po mnoha komplikacích nakonec alespoň v pořádku vrátila na Zem; o tomto letu byl v roce 1995 natočen americký film Apollo 13 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 1875 zemřel Heinrich Schwabe (též Samuel Heinrich Schwabe), objevitel přibližně 11 letého slunečního cyklu dnes obvykle zvaného Schwabe-Wolfův cyklus, Schwabeův sluneční cyklus nebo Schwabeho cyklus (150 let) [1a], [1a], [1b], [3], [6], [6], [7]
12. dubna 1985 13:59:05 UT úspěšně odstartoval (k letu STS-51-D) z Cape Canaveral raketoplán Discovery s komunikačními družicemi Syncom 4C (též označovaná SYNCOM IV-3 či Leasat 3) a Anik C1 (též označovaná TELESAT-I či NAHUEL I1) a sedmičlennou lidskou posádkou na palubě; první z uvedených družic byla ale po vypuštění neprovozuschopná a nepodařilo se ji zprovoznit ani za pomoci opětovného přiblížení raketoplánu k vypuštěné družici a následného (improvizovaného) využití robotické ruky raketoplánu; zpět na Zemi po tomto letu (a po vypuštění družic) Discovery přistál (na kosmodromu Kennedy Space Center) 20. dubna 1985 13:55 UT (40 let) [1a], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6] [6], [6] [6], [6] [6], [6]
13. dubna 1905 se narodil italský astronom Bruno Rossi; zabýval se především kosmickým zářením; spolunavrhl první rentgenový vesmírný dalekohled (přesněji rentgenovou kosmickou sondu) jménem Uhuru (vypuštěný 12. prosince 1970); je po něm pojmenovaná v roce 1995 vypuštěná rentgenová vesmírná observatoř Rossi X-ray Timing Explorer (120 let) [1b], [1a], [1a], [1b], [5], [5], [6], [6]
14. dubna 2015 20:10:41 UTC odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici zásobovací mise obvykle označovaná CRS-6; zásobovací (tj. nákladní) kosmickou lodí byl Dragon Cargo společnosti Space X; let byl úspěšný; v rámci této mise byl na Mezinárodní kosmickou stanici kromě jiného dopraven první kávovar na italskou kávu, kávu samozřejmě vypouštěl do sáčku, nikoli do šálku; kávovar zároveň sloužil ke studiu chování koloidních roztoků ve stavu mikrogravitace (10 let) [1a], [1a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. dubna 2005 17:26:00 UTC byla s pomocí rakety Pegasus XL (raketa uvolňovaná za letu z podvěsu letadla) na oběžnou dráhu Země vynesena družice DART (nejedná se o stejnojmennou kosmickou sondu určenou k dopadu na povrch měsíce planetky Didymos, která ze Země odstartovala 24. listopadu 2021), šlo o družici o hmotnosti 360 kg a měla vyzkoušet připojení k jinému kosmickému tělesu na oběžné dráze Země; mise této družice byla předčasně ukončena poté, co došlo při nízké vzájemné rychlosti ke kolizi s cílovým umělým kosmickým tělesem (20 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. dubna 2005 00:46:25 UTC byla z kosmodromu Bajkonur raketou Sojuz-FG vypuštěna pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-6; tato loď na Mezinárodní kosmickou stanici úspěšně dopravila 3 astronauty (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. dubna 1495 se narodil německý matematik, astronom a kartograf Petrus Apianus (v češtině někdy označovaný jako Petr Apian), zabýval se například měřícími přístroji a navigací (530 let) [1a], [1b], [2a]
17. dubna 2020 05:16:43 UTC přistála zpět na Zemi (po pobytu u Mezinárodní kosmické stanice) ruská pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-15 s trojčlennou posádkou; ze Země tato kosmická loď odstartovala 25. září 2019 13:57:42 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. dubna 1955 zemřel Albert Einstein (70 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
19. dubna 1975 07:30 UTC byla úspěšně vypuštěna první indická družice; jmenovala se Aryabhata (pojmenovaná je po středověkém indickém matematikovi a astronomovi Árjabhatovi, označovaná též Aryabhata 1) a byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu Země sovětskou raketou Kosmos-3M (ze sovětského kosmodromu Kapustin Jar); jejím úkolem bylo zkoumat RTG záření z vesmíru, nabité částice ze Slunce a parametry vysoké atmosféry (40 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. dubna 1910 gregoriánského kalendáře prošla jedním ze svých přísluní slavná Halleyova kometa; během tohoto svého předposledního návratu (v pořadí třetí z Edmundem Halleym předpovězených návratů) byla kometa poprvé vyfotografována; při tomto svém návratu ke Slunci byla velice dobře pozorovatelná ze Země (115 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [7]
21. dubna 1995 01:44:02 UT úspěšně odstartovala na oběžnou dráhu Země (z kosmodromu v Kourou, nosnou raketou Ariane 40, což je základní varianta rakety Ariane 4) družice ERS 2 (Earth Resources Satellite 2); jednalo se o družici pro dálkový průzkum Země (30 let) [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. dubna 1965 zemřel britský astronom Edward Victor Appleton; zabýval se především šířením elektromagnetických vln a výzkumem vlastností ionosféry (60 let) [1a], [1b], [6], [6]
24. dubna 1990 12:33:51 UTC úspěšně odstartoval (na palubě amerického raketoplánu Discovery v rámci letu STS-31) do vesmíru Hubbleův vesmírný dalekohled; na palubě raketoplánu přitom bylo 5 amerických astronautů (35 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2], [3b], [3], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. dubna 1970 13:35 GMT poprvé proběhl úspěšný orbitální start čínské rakety; šlo o rakety CZ-1 (též Čchang Čeng 1, resp. Chang-Zheng 1, v překladu do angličtiny Long March 1, v překladu do češtiny Dlouhý pochod 1); start proběhl z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan (též Jiuquan Satellite Launch Center), což původně byla čínská raketová základna; zároveň přitom proběhl první start čínské družice na oběžnou dráhu Země; na nízkou oběžnou dráhu Země byla vynesena družice Dong Fang Hong-1 (v překladu do angličtiny Red is East); tomuto startu předcházel jeden start nosné rakety CZ-1, který byl suborbitální (10. ledna 1970), a jeden orbitální start nosné rakety CZ-1, který byl neúspěšný (16. října 1969) (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 2015 20:00:00 UT byla z kosmodromu v Kourou raketou Ariane vynesena norská telekomunikační geostacionární družice THOR 7 (též označovaná Intelsat 1W); společně s ní byla vynesena italsko-francouzská vojenská družice Sicral 2 (družice doplňující dvojici francouzských vojenských družic Syracuse-3A a Syracuse-3B) (10 let) [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 2005 07:32 UTC úspěšně odstartovala z plovoucí základny Odyssey (nosnou raketou Zenit-3SL) družice „Spaceway 1“ (též označovaná Spaceway F-1); šlo o družici zajišťující satelitní televizní vysílání (20 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 1985 05:48 UT byla z kosmodromu Bajkonur nosnou raketou Molnija úspěšně vypuštěna vědecká družice „Interkosmos 23“ (jiným označením „Prognoz 10“); na jejím sestrojení se spolu se Sovětským svazem podílelo i tehdejší Československo; jednalo se o vědeckou družici k výzkumu magnetosféry (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. dubna 2015 23:03 UTC (tj. 01:03 SELČ) úspěšně do vesmíru odstartovala (na raketě Falcon 9 v1.1 z Cape Canaveral) první družice provozovaná státem Turkmenistán; je označovaná jako TurkmenistanSat nebo též TurkmenÄlem 52E nebo též MonacoSat (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 2015 07:09:50 UTC odstartovala ze Země (z Bajkonuru) nákladní kosmická loď Progress_M-27M; let této kosmické lodi byl neúspěšný, neboť došlo ztrátě kontroly polohy a telemetrie krátce po jejím vstupu na oběžnou dráhu Země; pokus o připojení k Mezinárodní kosmické stanici nebyl vůbec proveden (původně bylo spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí plánováno přibližně 6 hodin po startu této zásobovací kosmické lodi ze Země, po zjištění problémů s komunikací této nákladní kosmické lodi s pozemním střediskem bylo uvažováno o dvoudenní variantě letu k Mezinárodní kosmické stanici) a kosmická loď i s nákladem nakonec zanikla po vstupu do zemské atmosféry 8. května 2015 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1900 se narodil nizozemský astrofyzik Jan Hendrick Oort; například odvodil, na základě myšlenek Ernsta Julia Öpika, že sluneční soustavu obklopuje mračno komet (to je po něm dnes označováno jako Oortův oblak), dokázal, že Galaxie rotuje, nebo stanovil vzdálenost Země od středu Galaxie (125 let) [1a], [1b], [3], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
29. dubna 1985 16:02:18 UTC (tj. 12:02:18 pm EDT) úspěšně odstartoval z Cape Canaveral (na Floridě) raketoplán Challenger k letu STS-51B; na palubě měl osmičlennou posádku, laboratoř Spacelab 3 (jednalo se o první operační let této západoevropské univerzální stavebnicové laboratoře) a družici pro kalibraci radiolokátorů zvaná Nusat (zkratka z Northern Utah Satellite); úspěšný návrat Challengeru z tohoto letu zpět na Zemi proběhl 6. května 1985 16:11:04 UTC (tj. 9:11:04 am PDT), raketoplán přistál na Edwardsové letecké základně (v Kalifornii) (40 let) [1b], [1a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. dubna 1965 byla na Wallops Island nosnou raketou Scout X-4 úspěšně vypuštěna americká vědecká družice Explorer 27 (též označovaná jako BE-C); družice byla určena především k výzkumu zemské magnetosféry (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. dubna 2015 řízeným tvrdým dopadem na povrch planety Merkur coby svého hlavního cílového tělesa zanikla americká kosmická sonda Messenger (též označovaná jako Discovery 8); poprvé kolem Merkuru proletěla 14. ledna 2008 a to ve vzdálenosti přibližně 200 km nad jeho povrchem; následovaly další dva průlety, po kterých byla sonda navedena na oběžnou dráhu této planety, kde strávila více jak 10 let, než byla kvůli vyčerpání paliva řízeně navedena k tvrdému dopadu; ze Země sonda odstartovala 3. srpna 2004 (15 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Časopis Kozmos, číslo 1, únor-březen 2025, ročník 56, str. 26-29
Použité zkratky: SELČ … středoevropský letní čas (máte v dubnu na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST… další typy lokálních časů
Poznámka: Velikost zobrazené části oblohy (ZP, na výšku, v úhlových stupních) a další údaje (u obrázků ze Stellaria) jsou při dolním okraji obrázků, velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran.
Aktualizace 27.4.2025: Doplněna výročí pro duben
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici