Úvodní obrázek našeho přehledu úkazů na obloze je tentokrát poněkud zvláštní. A přeci je na něm zachycena obloha, ač se to nezdá. Jde o výsledek našeho pokusného solarografu. Solarograf byl vyrobený typicky z plechovky od nealkoholického piva s fotopapírem uvnitř, vzniklý obrázek (zachycující linie, po kterých se pohybovalo v jednotlivých dnech Slunce) je už prezentovaný v invertovaných barvách. Solarograf byl umístěn vodorovně na budově knihovny Česká Skalice v rámci aktivit tamějšího astronomického kroužku pořádaného ve spolupráci subjektů SVČ Bájo Česká Skalice a Hvězdárna v Úpici. Po několikaměsíčním exponování byl demontován 27. května 2025.
Akce na úpické hvězdárně v červnu 2025:
Na pozemku úpické hvězdárny se bude poslední pátek tohoto školního roku (27. června 2025 od 15:00 do 18:00) pro veřejnost konat zábavné odpoledne na téma „Na cestě k vesmírné stanici“. Připraveny budou dovednostní soutěže pro děti ze základních škol, vstup pro děti i jejich rodiče bude zdarma, za úspěšné absolvování soutěží si děti odnesou drobné ceny. Je to vlastně tak trochu o měsíc posunutý „Dětský den“.
Kalendář:
21. června 2025 v 02:42 UT (tedy 03:42 SEČ, tedy 04:42 SELČ) nastává letní slunovrat (někdy je uváděno 02:43 UT tedy 03:43 SEČ), v tento den bude na severní zemské polokouli nejdelší den a nejkratší noc, Slunce v tento okamžik vstupuje do znamení (ale nikoli do souhvězdí) Raka, zároveň to znamená začátek astronomického léta.
Výběr z meteorických rojů:
Poslední výraznější roj letos byly eta Akvaridy (aktivní od 19. dubna do 28. května), maximum měly z 5. na 6. května 2025 (z pondělí na úterý), nejbližším výraznějším meteorickým rojem budou srpnové Perseidy s maximem kolem 12. srpna 2025. Polohu radiantu roje Perseid na noční obloze (zelený nápis Perseidy) v noci z 12. na 13. srpna 2025 před půlnocí (pohled z České republiky k východnímu obzoru) vidíte na obrázku níže, obrázek je sestavený v počítačovém astronomickém simulačním programu Stellarium. Perseidy budete moci (za předpokladu jasné oblohy) ale vidět i při pohledu jiným směrem. Letos, bohužel, bude zrovna nad obzorem Měsíc, což požitek z „padajících hvězd“ trochu zkazí.
Fáze Měsíce:
3. června 2025 je první čtvrt
11. června 2025 je úplněk
18. června 2025 je poslední čtvrt
25. června 2025 je nov
Možnosti pozorování Měsíce v červnu 2025 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v červnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v červnu nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 1. června 2025 do zhruba 11. června 2025 a pak ještě možná 30. června 2025.
Pozorovatelnost Lunar-X v červnu 2025:
V červnu 2025 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 3. června 2025 13:20 UT, tj. 15:20 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky přibližně 20 úhlových stupňů nad ideálním obzorem na denní obloze, v červnu 2025 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky pozorovatelné, ale hůře, než kdyby nastalo na noční obloze.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červnu 2025 prostým okem:
Zhruba od 01. 06. 2025 do zhruba 22. 06. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 23. 06. 2025 do zhruba 30. 06. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v popůlnočních a ranních hodinách.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Pozorovatelnost vybraných planet z České republiky v červnu 2025:
Kolem letního slunovratu se obecně planety sluneční soustavy (ale i mnohé další objekty nočního nebe) pozorují hůře než v ostatních obdobích roku, u planet je to ze tří (vzájemně souvisejících) důvodů:
a/ noci jsou (v rámci roku) nejkratší, a tak máme méně času na přípravu a vyzkoušení našeho dalekohledu a dalšího astronomického vybavení (a k vyhledání vhodného pozorovacího místa, jedeme-li někam mimo město s přenosným dalekohledem)
b/ Slunce je kolem letního slunovratu v noci jen nízko pod obzorem, a tak není až taková tma (tj. obloha je spíše šedá než černá)
c/ nejvyšší bod kružnice ekliptiky (což je pomyslná křivka na obloze, poblíž níž najdeme planety sluneční soustavy a také Měsíc) je z celého roku okolo letního slunovratu v noci nejníže nad obzorem a pozorování planet tedy nejvíce překáží stromy a stavby a umělé světlo měst při obzoru.
Merkur
V červnu 2025 bude pozorovatelný ve druhé polovině měsíce večer velmi nízko nad severozápadním obzorem (např. 19. června 2025 kolem 21:45 SELČ, pohled z České republiky v uvedenou dobu směrem k západnímu obzoru vidíte na obrázku níže, obrázek je sestavený v počítačovém astronomickém simulačním programu Stellarium).
Venuše
Venuši budeme v červnu 2025 vídávat ráno jako Jitřenku, ale jen nízko nad obzorem.
Mars
Mars je v červnu 2025 z České republiky pozorovatelný pouze večer.
Jupiter
Jupiter je v červnu 2025 z České republiky na noční obloze nepozorovatelný.
Saturn
Saturn je v červnu 2025 z České republiky je pozorovatelný jen ráno před rozedněním.
Další jevy na obloze v červnu 2025:
V červnu (a pak i v první polovině července) můžete v noci zkusit na obloze pozorovat takzvaná svítící noční oblaka, ideální období pro jejich pozorování (ze severní zemské polokoule, tedy i z České republiky) je kolem letního slunovratu. Pozorovatelná bývají po západu Slunce nebo před rozedněním.
Vybraná astronomická výročí měsíce června:
1. června 1990 21:48 UT odstartovala vesmírná rentgenová observatoř ROSAT (zkratka RÖntgen SATellite), jednalo se o německý projekt s účastí Velké Británie a USA; ROSAT byl vynesen z Cape Canaveral s pomocí nosné rakety Delta II, je na geocentrické oběžné dráze s výškou 580 km nad povrchem Země (35 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. června 1940 se narodil (dosud žijící) americký teoretický fyzik Kip Thorne; v češtině vyšla například jeho 621 stránková kniha Černé díry a zborcený čas (85 let) [1a], [1b], [3], [6]
2. června 1955 byla direktivou Generálního štábu ozbrojených sil Svazu sovětských socialistických republik stanovena organizační struktura vojenské správy střelnice Bajkonur (byl oficiálně založen Vědeckovýzkumný zkušební polygon číslo 5), tato událost se někdy bere jako založení kosmodromu Bajkonur (70 let) [1a], [2a], [2a]
3. června 2010 byl zahájen simulační experiment Mars 500, při němž do 4. listopadu 2011 v moskevském Pozemním experimentálním komplexu v Institutu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd v Moskvě proběhla za účasti 6 osob simulace kosmického letu na planetu Mars (15 let) [1a], [1b], [2a]
3. června 1975 startovala ze základny Kapustin Jar nosnou raketou Kosmos 3 mezinárodní vědecká družice Interkosmos (14); start byl neúspěšný a družice byla při startu zničená (50 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
3. června 1965 15:15:59 UTC byla z Cape Canaveral nosnou raketou Titan 2 vynesena pilotovaná kosmická loď Gemini 4, na palubě byly dva astronauti; během tohoto letu byl realizován historicky druhý výstup do volného kosmického prostory (zároveň šlo o historicky první americký výstup do volného kosmického prostoru), provedl ho Edward H. White (někdy jmenovaný jako Edward H. White II) a pohyboval se i za pomocí ruční „pistole“ na stlačený kyslík, byl přitom připoután na 7,5 metrů dlouhém laně (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. června 2010 20:45 SELČ poprvé odstartovala nosná raketa Falcon 9 společnosti Space-X; šlo o kosmickou misi, která je označovaná jako Falcon 9 Demo / DSQU; první stupeň nesl v tomto případě maketu kosmické lodi Dragon, která byla neoddělitelná od druhého stupně (někdy je používáno označení Dragon Mock-up); let proběhl v pořádku, ale přistání znovupoužitelného urychlovacího prvního stupně nosné rakety se nezdařilo pro selhání padáků (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
4. června 1895 se narodil Josef Klepešta, český astronom, spoluzakladatel České astronomické společnosti; byl celoživotně profesně svázán se Štefánikovou hvězdárnou v Praze na Petříně; zabýval se například astrofotografií, je spoluautorem fotografické mapy Měsíce vydané roku 1965; po smrti profesora Antonína Bečváře, dalšího českého astronoma a tvůrce astronomických atlasů, zprostředkoval prodej brandýského dalekohledu profesora Bečváře z jeho pozůstalosti hvězdárně v Úpici (115 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [3], [3], [3], [7]
5. června 1965 se narodil se Mike E. Brown, americký astronom; je například jedním z objevitelů trpasličí planety Eris (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6]
5. června 1975 byly z kosmodromu Pleseck nosnou raketou Molnija vypuštěny sovětská družice Molnija-1 30 (též „Molniya-1K 30“ nebo „Molniya-1K 37L“) a francouzská technologická testovací družice SRET 2 (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. června 1985 06:39:52 UTC úspěšně odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz T-13 a dvěma sovětskými kosmonauty na palubě; cílem byla sovětská dnes již neexistující orbitální stanice Saljut 7, která z důvodu selhání slunečních panelů přestala komunikovat s pozemním střediskem; o tomto letu byl v roce 2017 natočen ruský film s názvem „Saljut-7“ nebo též „Saljut-7: Vesmírná krize“ (40 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. června 1975 03:00:31 UTC úspěšně odstartovala (z Bajkonuru) kosmická sonda Veněra 9; sonda úspěšně doletěla k Venuši a úspěšně pak směrem k povrchu Venuše vypustila přistávací pouzdro, které po přistání dokázalo pracovat necelou hodinu a úspěšně odeslalo na Zem černobílé snímky povrchu (50 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. června 1965 07:40:00 UTC byla z kosmodromu Bajkonur nosnou raketou Molnija vypuštěna měsíční sonda Luna 6 (označovaná též Lunik 6); měla měkce přistát na Měsíci, ale mise byla neúspěšná, sonda Měsíc minula (60 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. června 1625 se narodil italsko-francouzský astronom Gian Domenico Cassini známý také jako Giovanni Cassini či Jean Dominique Cassini, objevil například některé měsíce planety Saturn a objevil také nejvýraznější z mezer v prstencích planety Saturn, tato mezera se dnes nazývá Cassiniho dělení (400 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 2015 13:44 UTC přistála zpět na Zemi pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-15M (10 let) [1a], [1b], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 1985 vypustila sonda Vega 1 do atmosféry Venuše balón a pokračovala k letu k Halleyho kometě (40 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2], [3], [4], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. června 1975 08:12:01 UTC byla z amerického Vandenbergu raketou Delta 2910 vynesena meteorologická družice Nimbus 6, označovaná též jako Nimbus F (50 let) [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. června 2015 byl ukončen experiment HI-SEAS III (Hawaii Space Exploration Analog and Simulation III); šlo o jeden z cyklů simulace pobytu skupiny lidí na planetě Mars, v tomto případě v délce 8 měsíců; zúčastnilo se 6 lidí; jednoho z cyklů experimentu HI-SEAS (cyklu HI-SEAS VI) se zúčastnila také slovenská astrobioložka Michaela Musilová (10 let) [1b], [1b], [2], [6], [6]
13. června 1985 (někdy je uváděno 14. června 1985) se od sovětské kosmické sondy Vega 2 oddělil sestupový/přistávací modul určený k výzkumu planety Venuše; kromě výzkumu Venuše byl druhým hlavním úkolem sondy průzkum komety 1P/Halley; po uvolnění sestupového/přistávacího modulu se z tohoto modulu ještě oddělil modul aerostat, který po svém oddělení nafoukl balón o průměru 3 metry, pomocí kterého putoval atmosférou Venuše; sonda ze Země (z Bajkonuru) odstartovala 21. prosince 1984 09:13:52 UTC (40 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2], [3], [3], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. června 1595 se narodil Jan Marek Marci z Kronlandu (tj. z Lanškrouna), český astronom a fyzik; zabýval se též teologií, filozofií a medicínou (430 let) [1a], [1b], [2], [2a], [3], [3], [6], [6]
14. června 1975 03:00:31 UTC úspěšně odstartovala (z Bajkonuru) kosmická sonda Veněra 10; cesta k planetě Venuši, která byla jejím cílem, jí trvala čtyři a půl měsíce (50 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [3], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. června 2020 prolétla sonda Solar Orbiter (sonda určená k výzkumu Slunce) poprvé perihéliem (tj. přísluním); prolétla ve vzdálenosti 0,52 astronomické jednotky od Slunce; zatím poslední, desátý, průlet přísluním absolvovala 31. března 2025 (5 let) [1a], [1b], [2], [3], [3], [3], [3], [3], [3], [3], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. června 1985 11:33:00 UTC (7:33 am EDT) úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery k letu STS-51-G; na palubě byly tři komunikační družice, zařízení Spartan 101 (též Spartan 101 F1) a 7 astronautů (40 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. června 1975 11:43 UT byla z Cape Canaveral nosnou raketou Delta 1910 vynesena astronomická družice OSO 8 (Orbital Solar Observatory 8, též Orbiting Solar Observatory 8, též jako OSO I) (50 let) [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. června 1675 byla v Anglii byla založena instituce zvaná Royal Greenwich Observatory; dne 10. srpna 1675 pak byla zahájena výstavba budovy observatoře v Greenwichi; v podobné době byla v Anglii také zřízena funkce zvaná „Královský astronom“, první osobou, která tuto funkci zastávala, byl John Flamsteed (350 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
23. června 2015 01:51:58 UTC (22. června ve 22:51:58 hodin místního času, start proběhl z Kourou s pomocí nosné rakety Vega) úspěšně odstartovala družice Sentinel-2A; jedná se o jednu z řady evropských družic pro základní výzkum Země v rámci projektu Copernicus (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. června 1915 se narodil Fred Hoyle, britský matematik, astronom a kosmolog, mimo jiné autor pojmu „big bang“ (110 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3], [3], [6], [6]
25. června 1990 zemřela Melba Roy Mouton (rozená byla Melba Louise Chloe, Roy je jméno po prvním manželovi, Mouton po druhém manželovi), americká matematička černé pleti, členka jednoho z týmů počtářek účastnících se výpočtů trajektorií připravovaných letů amerických sond a kosmických lodí; v roce 2023 po ní byla pojmenována jedna z hor na Měsíci (35 let) [1b], [4], [4], [6]
26. června 1730 se narodil Charles Messier, francouzský astronom, autor jednoho z nejznámějších katalogů mlhavých objektů hvězdné sféry, do kterého jsou zahrnuty i galaxie (295 let) [1a], [1b], [2], [3], [3], [3], [6], [6], [6]
27. června 1995 19:32:19 UTC úspěšně odstartoval z amerického Kennedyho vesmírného střediska (na Floridě) k letu STS-71 raketoplán Atlantis s pěti americkými astronauty a dvěma sovětskými/ruskými kosmonauty na palubě; jednalo se o let k sovětské/ruské dnes již neexistující kosmické orbitální stanici MIR, v rámci tohoto letu byli na MIR dopraveni dva sovětští/ruští kosmonauté a z MIRu na Zem dopraveni dva sovětští/ruští kosmonauté a jeden americký astronaut, raketoplán po této misi úspěšně přistál na Zemi 7. července 1995 14:55:28 UTC (20 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. červen 2015 14:21:11 GMT odstartovala ze Země (z Cape Canaveral) jedna z mála zásobovacích misí k Mezinárodní kosmické stanici, jež byla neúspěšná, jednalo se o start mise SpaceX CRS-7 zajišťované nákladní kosmickou lodí Dragon firmy SpaceX, 139 sekund po startu došlo k anomálii a následnému rozpadu a výbuchu nosné rakety (pro tyto kosmické lodi standardně používaný Falcon 9) (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
29. června 1995 13:00:16 UTC došlo poprvé ve vesmíru ke spojení ruské orbitální stanice Mir a amerického raketoplánu (raketoplán Atlantis, let STS-71) (30 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Kosmické rozhledy, věstník České astronomické společnosti, číslo 4/2022, ročník 60, str. 9-11
Použité zkratky: SEČ … středoevropský čas, SELČ … středoevropský letní čas (máte v červnu na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST… další typy lokálních časů
Poznámka: Velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran.
Aktualizace 4. června 2025: Doplněna výročí pro červen.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici