Obloha v květnu 2026

Obloha v květnu 2026

Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte obrázek z počítačového simulačního programu Stellarium zachycující takzvaný transit měsíce Europa přes kotouč planety Jupiter (a také transit stínu měsíce Europa).

Akce na úpické hvězdárně:

Ve dnech 1. května a 8. května máme pro veřejnost na úpické hvězdárně otevřeno jako v neděli, i v tyto dny tedy můžete přijít (za předpokladu jasné oblohy) na dopolední pozorování Slunce, které se provádí prostřednictvím speciálních slunečních dalekohledů umístěných v hlavní kopuli úpické hvězdárny. Pozorování Slunce o sobotách, nedělích a svátcích probíhá do 10:00 do 12:00.

Začátky večerních pozorování:

V květnu (a v dubnu, v červnu, v červenci a v srpnu) začínají naše večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost ve 22 hodin a končí ve 24 hodin. Tato večerní pozorování se nekonají o nedělích a svátcích. Celou otvírací dobu úpické hvězdárny najdete na https://www.hvezdarnavupici.cz/?page_id=36.

Výběr z meteorických rojů:

Pravidelným květnovým meteorickým rojem jsou Eta-Aquaridy, jejich maximum bývá každoročně kolem 6. května. Pozorování Eta-Aquarid bude nejpříhodnější v noci z 5. (úterý) na 6. (středa) května mezi půlnocí a 1 hodinou SELČ (Měsíc ten den při pohledu z České republiky vychází nad obzor kolem jedné hodiny ráno). Obvyklá zenitová četnost tohoto roje je kolem 55 meteorů za hodinu, ale radiant tohoto roje je při pohledu z České republiky vždy po většinu noci pod obzorem a stoupá výše nad obzor vždy až před rozedněním, takže lze (v uvedeném časovém rozmezí) počítat se spatřením tak 25 meteorů za hodinu (za předpokladu jasné oblohy). Společně s průvodci můžete v rámci večerní otvírací doby úpické hvězdárny tento roj pozorovat celou první polovinu května (s rostoucím časovým odstupem od noci maxima klesá hodinová frekvence meteorů).

Fáze Měsíce:

01. května (pátek) je úplněk
09. května (sobota) je poslední čtvrt
16. května (sobota) je nov
23. května (sobota) je první čtvrt
31. května (neděle) je úplněk (ze všech úplňků v roce 2026 bude tento druhý květnový úhlově nejmenší)

Možnosti pozorování Měsíce v květnu 2026 ve večerních hodinách:

V květnu 2026 bude Měsíc (prostým okem či prostřednictvím hvězdářských dalekohledů) během večerních pozorování pro veřejnost možné z úpické hvězdárny pozorovat (tj. bude v rozmezí 22:00 až 24:00 SELČ při pohledu z České republiky dostatečně vysoko nad obzorem) mezi 21. a 30. květnem 2026.

Pozorovatelnost Lunar-X v květnu 2026:

V květnu 2026 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) v noci z 23. května (sobota) na 24. května (neděle) v 22:44 UT tj. v 0:44 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky 12° nad západním obzorem, v květnu 2026 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky pozorovatelné.

-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualization Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.

Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v květnu 2026 prostým okem:

Od zhruba 01. 05. 2026 do zhruba 06. 05. 2026 je Mezinárodní kosmická stanice z České republiky pozorovatelná mezi půlnocí SELČ a ránem.
Od zhruba 07. 05. 2026 do zhruba 09. 05. 2026 je Mezinárodní kosmická stanice z České republiky pozorovatelná mezi setměním a 3 hodinami SELČ.
Od zhruba 10. 05. 2026 do zhruba 25. 05. 2026 je Mezinárodní kosmická stanice z České republiky pozorovatelná mezi setměním a 1 hodinou SELČ.
Od zhruba 26. 05. 2026 do zhruba 31. 05. 2026 je Mezinárodní kosmická stanice z České republiky nepozorovatelná.

-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.

Pozorovatelnost vybraných planet z České republiky na večerní/noční/ranní obloze v květnu 2026:

Merkur
Mezi 28. 5 . a 31. 5. 2026 je možné zkusit individuálně pozorovat planetu Merkur (i prostým okem) jako jasnou tečku při západním až severozápadním obzoru (z České republiky bude Merkur, za předpokladu jasné oblohy, pozorovatelný zhruba půl hodiny po západu Slunce, tedy kolem 21:00 až 21:25 SELČ, bude vpravo dole od výrazně jasné Venuše). Je třeba pozorovat z místa s velmi dobrým výhledem k západnímu až severozápadnímu obzoru. Situaci na obloze zachycuje níže připojený obrázek sestavený v astronomické počítačovém simulačním programu Stellarium.

Venuše
Celý květen budeme Venuši vídat večer jako velice výraznou večernici nad západním obzorem. Za reálný obzor ale zapadá už kolem 22. hodiny SELČ. Okem vypadá jako jasná tečka na večerní obloze, v květnu je večer jasnější než kterákoli pozorovatelná hvězda či planeta.

Mars
Mars je v květnu z České republiky na večerní/noční/ranní obloze nepozorovatelný.

Jupiter
Jupiter je pozorovatelný v první polovině noci, za reálný obzor v květnu zapadá kolem 23. hodiny SELČ. Pokud rádi sledujete na Jupiteru dalekohledem transity jeho měsíců či transity stínů jeho měsíců, tak například v pondělí 18. 5. 2026 můžete během večerního pozorování noční oblohy společně s průvodci úpické hvězdárny pozorovat na Jupiteru přechod stínu Jupiterova měsíce jménem Europa. Podobu tohoto úkazu vidíte na obrázku níže. Obrázek je sestavený v simulačním astronomickém počítačovém programu Stellarium.

Saturn
Saturn je v květnu 2026 na večerní/noční/ranní obloze nepozorovatelný.

Deep sky objekty:

V květnu se na noční obloze dostává pěkně vysoko nad obzor (na začátku května 52 stupňů nad ideální obzor, na konci května 42 stupňů nad ideální obzor, oboje pro 22. hodinu SELČ) trojice galaxií ve Lvu zvaná Leo Triplet (FB). Ideální k pozorování této trojice galaxií bude období od pondělí 11. do pátka 15. května, kdy bude Měsíc ve večerních hodinách pod obzorem (samozřejmě předpokladem je jasná obloha). Jejich lokaci v souhvězdí Lva si můžete prohlédnou například na české wikipedii: NGC_3628, Messier_65, Messier_66. V uvedených dnech si budete moci v dalekohledech úpické hvězdárny vychutnat také tři galaxie v souhvězdí Velké medvědice, kterými jsou Messier 81 (první z dvojice takzvaných Bodeho galaxií), Messier 82 (druhá z dvojice takzvaných Bodeho galaxií, též označovaná galaxie Doutník, fotografii galaxie Messier 81 můžete vidět na FB) a Messier 101 (též galaxie Větrník, i fotografii galaxie Messier 101 si můžete prohlédnou na FB), více informací o nich najdete například na české wikipedii: Messier_81, Messier_82, Messier 101. Dalšími v té době pozorovatelnými objekty budou galaxie Messier 51 (Vírová galaxie) v souhvězdí Honících psů a kulová hvězdokupa Messier 3 v souhvězdí Honících psů (fotografii této kulové hvězdokupy můžete opět vidět na FB). A v květnu na obloze můžete najít i v amatérských hvězdářských dalekohledech někdy trochu obtížněji pozorovatelnou galaxii Messier 106 v souhvězdí Honících psů (dvě fotografie galaxie Messier 106: FB, FB). Odkazy zde uvedené jako FB vedou na Facebook Hvězdárny v Úpici na snímky pořízené jedním z našich přenosných digitálních fotografických dalekohledů, přístrojem SEESTAR S50.

Zajímavé konjunkce:

Dne 19. května bude zhruba mezi 21:10 a 21:25 pozorovatelné na obloze nad západním obzorem hezké seskupení planety Jupiter, tenkého srpku Měsíce a planety Venuše (úkaz je pozorovatelný před začátkem večerních pozorování noční oblohy na úpické hvězdárně, objekty ale můžete z míst s alespoň trochu dobrým výhledem k západnímu obzoru pozorovat i sami bez dalekohledu, z planet bude jasnější Venuše). Situaci na obloze zachycuje níže připojený obrázek sestavený v astronomické počítačovém simulačním programu Stellarium.

Použité zkratky: SEČ … středoevropský  čas, SELČ … středoevropský letní čas (máte v květnu na hodinách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST apod. … další typy lokálních časů

Poznámka: Velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran. Velikost zobrazeného zorného pole obrázků ze Stellaria (šířka zorného pole obrázku hvězdné oblohy v úhlových stupních na šířku) a další informace jsou vždy při dolním okraji obrázků.