Slunce
Slunce je stále aktivnější, jak ostatně můžete sledovat i na webu Hvězdárny v Úpici (též snímky pod následujícím grafem).
credit: McIntosh, Leamon a Egeland – Deciphering solar magnetic activity: The (solar) hale cycle terminator of 2021 (https://www.frontiersin.org/…/fspas.2023.1050523/full)
V tomto článku, ze kterého je výše uvedený graf, autoři ukazují, že dle vývoje sluneční aktivity by jeho maximum mohlo přijít již na přelomu roku 2023 a 2024. Tedy téměř o 1 až 1,5 roku dříve než ukazovaly stávající předpovědi. Navíc bude pravděpodobně silnější, než se předpokládalo.
Měsíc
13. a 14. května 2023 před svítáním (kolem 4:16 SELČ) lze pozorovat planetu Saturn poblíž Měsíce nad jihovýchodním obzorem; Měsíc je ve fázi kolem poslední čtvrti. Samotný okamžik konjunkce nastává 13. května 2023 v 17 hodin SEČ.
Z úkazů spojených s Měsícem bude asi nejzajímavější seskupení s planetami Mars a Venuše a hvězdami Castor a Pollux 23. a 24. května zvečera.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
5. května nás čeká polostínové zatmění Měsíce, z České republiky bude vidět jen část jeho průběhu a vzhledem k tomu, že se jedná o prostým okem i dalekohledem špatně postřehnutelný jev, možná pro někoho bude jeho nevýraznost zklamáním. Pozorovatelné (tedy spíše nepozorovatelné) bude večer při východu Měsíce nad východní obzor kolem 21:22 SELČ.
Meteory
V měsíci květnu nás čeká silný meteorický roj, ovšem jeho maximum bude v době měsíčního úplňku. Jeho svit tak silně omezí pozorovatelnost roje.
Jedná se o roj eta Aquariids (ETA), který je aktivní od 15. dubna do 27. května s maximem v noci z 5. na 6. května. Očekáváme 10-30 meteorů během jedné hodiny. Mateřskou kometou je 1/P Halley.
Na rozdíl od většiny hlavních meteorických rojů nemá tento žádné ostré maximum. To se spíše podobá zvýšené aktivitě přibližně jeden týden kolem 6. května.
Radiant bude pro Českou republiku vycházet nad obzor kolem 3. hodiny ranní SELČ, vhodný čas k pozorování z České republiky bude kolem 4. hodiny ranní.
Deep-sky objekty
V květnu bývá při večerních pozorováních z celého roku nejvýše na obloze galaxie M101. Jde o galaxii, která se pozemským pozorovatelům promítá do souhvězdí Velké medvědice, vhodná doba na její pozorování bude kolem novu, který nastává v pátek 19. května. Tato galaxie je také známá pod označením Větrník, její pozorování z hvězdárny v Úpici je v tomto měsíci možné při večerních pozorováních pro veřejnost (za předpokladu jasné oblohy)
Každoročně na jaře a začátkem léta jsou hvězdářskými dalekohledy pěkně pozorovatelné galaxie Messier 81 (též označovaná Bodeho galaxie) a Messier 82 (též označovaná Doutníková galaxie), opět platí, že vhodná doba k jejich pozorování je kolem měsíčního novu a že jejich pozorování z hvězdárny v Úpici je v tomto měsíci možné při večerních pozorováních pro veřejnost (za předpokladu jasné oblohy). I tyto dvě galaxie se pozemským pozorovatelům promítají do souhvězdí Velké medvědice
V druhé polovině března, v dubnu a začátkem května bývá při večerních pozorováních vysoko na obloze také souhvězdí Lva, ve kterém se hvězdářskými dalekohledy dají pozorovat 3 galaxie, jde o galaxie Messier 65, Messier 66 a NGC 3628, jako i u jiných galaxií bude vhodná doba na jejich pozorování kolem měsíčního novu.
Poslední tip, co se týká galaxií, je pozorování Markarianova řetízku galaxií, i ten se každoročně v dubnu až květnu dostává nejvýše nad obzor. Velká výška nad obzorem opět vytváří dobré podmínky k jejich pozorování hvězdářskými dalekohledy, opět ideálně kolem měsíčního novu, pozemským pozorovatelům se tyto galaxie promítají mezi souhvězdí Lva, Panny a Vlasů Bereniky.
Chcete-li pozorovat uvedené deep-sky objekty vaším vlastním amatérským hvězdářským dalekohledem, bude v mnoha případech potřeba použít takový, který se dá namířit do oblasti poblíž nadhlavníku.
Pozorovatelnost Lunar-X v květnu 2023
V květnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 27. května 2023 kolem 06:28 UT tj. kolem 08:28 SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, lunární X tedy bude v květnu 2023 z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v květnu 2023 prostým okem
Do přibližně 12. května 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem na noční obloze pouze v popůlnočních či ranních hodinách, zhruba mezi 13. květnem 2023 a 29. květnem 2023 se její pozorovatelnost na noční obloze prostým okem z České republiky postupně posunuje do předpůlnočních a večerních hodin, zhruba od 30. května 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice na noční obloze prostým okem nepozorovatelná.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce května
3. května 1998 16:09 UTC se z letu STS-90 zpět na Zem úspěšně vrátil raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab, v které během letu prováděla posádka vědecké experimenty, vesmírného modulu, který nebyl nikdy projektován k samostatnému letu ve vesmíru bez raketoplánu a po celou dobu letu se nacházel v nákladovém prostoru raketoplánu; k tomuto letu raketoplán odstartoval 17. dubna 1998 18:19 UTC (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. května 2003 skončil návratem od Mezinárodní kosmické stanice zpět na Zem let ruské kosmické lodi Sojuz TMA-1; šlo o první let Sojuzu v provedení TMA (měl oproti předchůdci Sojuzu TM například vyšší nosnost a digitalizovaný řídící systém lodi); návrat byl komplikovaný, při sestupu se při otvírání padáku přetrhla jedna ze šňůr a kvůli tomu byla poškozena i anténa, loď přistála 480 km od plánované oblasti, jeden ze tří kosmonautů utrpěl drobné poranění zad, zbylým dvěma se nic nestalo (20 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. května 1718 se narodil Jean-Philippe Loys de Chéseaux, astronom z Lausanne ve Švýcarsku, objevil například dvě komety, napozoroval a vytvořil seznam mlhovin na obloze, z nichž některé ve své době sám objevil (305 let) [1a], [1b], [1b], [3b]
5. května 2018 odstartovala ze Země mise InSight nesoucí marsovský lander InSight (též označovaný Discovery 12); úspěšně na Marsu přistál 26. listopadu 2018; činnost tohoto landeru byla prohlášena za ukončenou k datu 15. prosince 2022, kdy došlo k poslední komunikaci s landerem (5 let) [1a], [1b], [3], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
6. května 1993 14:29:59 UTC (tj. 7:29:59 a.m. PDT) se zpět na Zem po letu STS-55 úspěšně vrátil raketoplán Columbia se sedmi pasažéry na palubě; přistál v Kalifornii na Edwards Air Force Base; hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab-D2; ze Země k tomuto letu raketoplán odstartoval 26. dubna 1993 14:50:00 UTC (tj. 10:50:00 EDT) z Kennedyho vesmírného centra na Floridě (30 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. května 2013 02:06:31 UTC úspěšně z kosmodromu Kourou odstartovala lehkotonážní evropská raketa Vega, šlo o historicky druhý start této rakety (první proběhl 13. února 2012 a byl také úspěšný), vynesena přitom společně s dvěma většími satelity (158 kilogramovým satelitem Evropské kosmické agentury nazvaným PROBA V určeným pro vědecké snímkování Země a vietnamským 120 kilogramovým satelitem nazvaným VNREDSat-1 taktéž určeným pro vědecké snímkování Země) byla první estonská družice (cubesat o rozměrech 100 x 100 x 113,5 mm) s názvem ESTCube-1 (někdy označovaná jako ESTSat-1) (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. května 2003 04:29:25 UTC odstartovala japonská kosmická sonda Hayabusa (před startem označovaná jako Muses-C), která nejen, že v listopadu 2003 podrobně prozkoumala malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj na Zem dopravila vzorky (byť jen v podobě malých zrnek prachu, protože se jí nepodařilo po dosednutí na asteroid na něm provést předpokládaný odběr vzorků); vzorky v návratovém pouzdře přistály na Zemi 13. června 2010 (v Austrálii) (20 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. května 2013 nastalo prstencové zatmění Slunce pozorovatelné z části Austrálie a z některých ostrovů Tichého oceánu (10 let) [3], [6], [6]
11. května 1963 zemřel Theodore von Kármán, maďarsko-americký matematik, fyzik a letecký inženýr, je po něm pojmenována Kármánova hranice, výška nad Zemí, v které rychlost pro dosažení potřebného aerodynamického vztlaku okřídleného stroje překračuje orbitální rychlost, tudíž nemá smysl používat křídla (60 let) [1a], [1a], [1b]
11. května 1918 se narodil americký teoretický fyzik Richard Phillips Feynman, zabýval se fyzikou elementárních částic a jadernými přeměnami (105 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]
12. května 2013 02:31 UT byla americkou sondou pro pozorování dějů na Slunci nazvanou Solar Dynamics Observatory zaznamenána sluneční erupce třídy X1.7; k dalším erupcím třídy X pak došlo také 12. května 2013 16:45 UT a 13. května 2013 01:46 UT; v souladu s předpovědí amerického Space Weather Prediction Center zapříčinily erupce na Zemi několikahodinové omezení rádiové komunikace; k další výrazné erupci, ale již nižší než třídy X, pak došlo například také 22. května 2013; jednalo se o období kolem posledního maxima sluneční aktivity (poslední maximum sluneční aktivity mělo, při hodnocení podle měsíčního vyhlazeného počtu slunečních skvrn, dvojitý vrchol s maximy v březnu 2012 a v dubnu 2014) (10 let) [2a], [4], [4], [6], [6], [6]
14. května 2013 se úspěšně zpět na Zemi po pobytu na Mezinárodní kosmické stanici vrátili v přistávacím modulu Sojuzu TMA-07M Roman Romaněnko, Christopher Hadfield a Thomas Marshburn; do kosmického prostoru se v této kosmické lodi vydali 19. prosince 2012 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
14. května 1973 byla nosnou raketou Saturn 5 vynesena na oběžnou dráhu Země americká orbitální stanice Skylab (vynesení je obvykle označováno jako mise SL-1, zároveň šlo o historicky poslední start rakety Saturn); po vynesení se na stanici projevila řada závad, takže byly pochybnosti, zda bude stanice obyvatelná, například se plně neotevřely sluneční panely a nadměrně stoupala vnitřní teplota; k anomáliím orbitální stanice Skylab byla 22. května 1973 zřízena vyšetřovací komise vedená Bruce T. Lundinem; během fungování stanice (nakonec úspěšně létala 2248 dní, tedy přibližně šest let) ji navštívily posádky tří pilotovaných kosmických lodí (mise SL-2, SL-3 a SL-4); stanice zanikla navedením do zemské atmosféry 11. července 1979, částečně v atmosféře shořela (nad Tichým oceánem a západní Austrálií), některé části dopadly do Austrálie do okolí města Perthu; správní rada jednoho australského regionu následně poslala americké agentuře NASA pokutu za znečišťování veřejného prostranství (50 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. května 1963 13:04:13 UTC (tj. 8:04 a.m. EDT) odstartoval v rámci letu Mercury-Atlas 9 (zkráceně MA-9) na oběžnou dráhu Země v jednomístné kabině nazvané Faith 7 americký astronaut Gordon Cooper, šlo o poslední a nejdelší let (22 obletů Země, 1 den, 10 hodin, 20 minut) amerického programu Mercury, programu, jehož cílem bylo dopravit bezpečně amerického astronauta na zemskou orbitu a zpět; pilotovaných letů proběhlo v tomto programu šest (včetně dvou suborbitálních, kdy bylo dosaženo kosmického prostoru, ale kosmická loď nebyla převedena na oběžnou dráhu Země) a pilotovaným letům předcházelo téměř 20 bezpilotních zkušebních letů včetně několika letů živých šimpanzů (60 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. května 1958 07:00:35 UTC úspěšně odstartovala sovětská družice Sputnik 3; jednalo se u něj o druhý pokus o vypuštění, první, který se uskutečnil 27. dubna 1958, totiž skončil explozí rakety; družice nesla řadu vědeckých přístrojů, například zařízení pro zkoumání slunečního záření, magnetismu či kosmického prostředí, a fungovala díky bateriím přibližně 6 týdnů (65 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. května 1963 23:24:02 UTC přistál po 34 hodinovém letu Mercury-Atlas 9 (zkráceně MA-9) úspěšně zpět na Zemi americký astronaut Gordon Cooper (60 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. května 1978 13:13:00 UTC odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1 (též označovaná PV-1, Pioneer Venus Orbiter nebo Pioneer 12); na eliptickou oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala mezi 4. a 6. prosincem 1978; z oběžné dráhy provedla radarové mapování planety (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
21. května 1973 08:47 UT startovala ze základy Kourou raketa Diamant B s družicemi Castor a Pollux (vědecké družice testující hydrazinový pohon); Diamant byla první francouzská nosná raketa a zároveň první nosná raketa nepostavená Spojenými státy ani Sovětským svazem, před tímto letem provedla 6 úspěšných, jeden částečně neúspěšný a jeden neúspěšný start; start 21. května 1973 byl ale neúspěšný, druhý pokus o vynesení uvedených družic (opět raketou Diamant ze základy Kourou) pak proběhl o dva roky později a opakovaný pokus byl již úspěšný (50 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
23. května 1958, poté, co přestaly fungovat baterie, přestal vysílat Explorer 1, první americká družice; ze Země odstartoval 1. února 1958 03:47:56 GMT (tj. 31. ledna 1958 10:48 p.m. EST) (65 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. května 1543 zemřel Mikoláš Koperník, též v českém jazyce uváděný jako Mikuláš Koperník, polským jménem Mikołaj Kopernik či Nikolaj Kopernik (480 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
25. května 2008 23:53:44 UTC přistála na Marsu sonda Phoenix, první sonda v tehdy nové řadě malých, levných sond programu Mars Scout; na povrchu Marsu prováděla vědecká měření; odstartovala ze Země z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station 4. srpna 2007 09:26 UTC (15 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. května 1973 13:00:00 UTC odstartovala do vesmíru pilotovaná mise Skylab 2 (i kosmická loď nesla označení Skylab 2); k americké orbitální stanici Skylab se v ní vydali tři američtí astronauté, jejichž hlavním úkolem bylo nejprve opravit částečně nefunkční stanici Skylab, která se přehřívala a nevyklopil se jeden ze dvou solárních panelů; opravy se z velké části povedly; kosmická loď Skylab 2 se s posádkou na Zem úspěšně vrátila 22. června 1973 13:49:48 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6]
26. května 1973 byl proveden první výstup do otevřeného kosmického prostoru na americké kosmické stanici Skylab; výstup provedli Charles „Pete“ Conrad, Joseph Kerwin a Paul J. Weitz, účastníci první pilotované mise k této kosmické stanici; jejich mise je nazývána Skylab 2 nebo též Apollo Skylab 2 či SL-2 (vzhledem k tomu, že v průběhu příprav pilotované mise kohosi napadlo, že označení SL-1 by měl dostat start samotného Skylabu); hlavním cílem výstupu bylo zprovoznit zaseklý nerozevřený solární panel (50 let) [1b], [1a], [2a], [3b], [5], [6], [6]
28. května 2013 20:31:24 UTC odstartoval Sojuz TMA-09M s třemi pasažéry, tato kosmická loď využila rychlý letový profil, při kterém mezi startem ze Země a připojením k Mezinárodní kosmické stanici uběhne přibližně 6 hodin (k Mezinárodní kosmické stanici se připojila 29. května 02:10:29 UT); rychlý letový profil byl při této příležitosti využit pro pilotovaný let k Mezinárodní kosmické stanici podruhé, poprvé to u pilotovaného Sojuzu bylo při letu Sojuz TMA-08M, který startoval 28. března 2013 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4] [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. května 1973 předčasně zanikla (shořela vstupem do atmosféry Země nad Tichým oceánem) po 55 dnech letu sovětská orbitální stanice pro veřejnost nazvaná Saljut 2; šlo o jednu z vojenských sovětských orbitálních stanic Almaz; ze Země odstartovala 3. dubna 1973 (50 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. května 1963 se narodila britská kosmonautka Helen Patricie Sharman(ová); při svém jediném letu do vesmíru v trvání přibližně 8 dnů navštívila v květnu 1991 sovětskou/ruskou kosmickou stanici MIR; odstartovala v Sojuzu TM-12 a vrátila se v Sojuzu TM-11; aby i při přistání měla k dispozici svoje anatomicky tvarované křeslo, byla její sedačka 25. května 1991 přemístěna ze Sojuzu TM-12 do Sojuzu TM-11 (60 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6]
31. května 2008 21:02:12 UTC odstartoval k misi STS-124 raketoplán Discovery, hlavním cílem letu k Mezinárodní kosmické stanici bylo vynesení dvou částí tvořících japonskou laboratoř Kibo; na palubě bylo sedm astronautů; při misi byl vystřídán jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice; na Zem se z této mise Discovery úspěšně vrátil 14. června 2008 15:15:19 UTC (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Na úvod úkazů na obloze jedna informace z Hvězdárny v Úpici. Vzhledem ke změně času a posouvání stmívání se v dubnu až srpnu večerní pozorování konají od 22. do 24. hodiny.
A nyní již k tomu nejzajímavějšímu na obloze.
Slunce
Slunce je stále aktivnější a aktivnější. To ostatně ukazuje i graf výskytu slunečních skvrn tvořený na Royal Observatory of Belgium.
Dokonce byly v noci z 23. na 24. března vidět polární záře až na Floridě.
Měsíc
6.4. úplněk
13.4. poslední čtvrt
20.4. nov
27.4. první čtvrt
Pro pozorování Měsíce a samozřejmě i pro návštěvu hvězdárny s malými dětmi je nejvhodnější období pro pozorování okolo první čtvrti. Měsíc je totiž viditelný večer, je plasticky nasvícený a zejména menší děti nemají s jeho sledováním v dalekohledu problémy.
Pro sledování hvězdných mlhavých objektů jsou zase vhodná období okolo novu.
Merkur
V první polovině měsíce večer nad západním obzorem.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.com)
Jak je ale vidět z výše uvedené mapky, je nutno jej sledovat ještě za soumraku nízko nad západním obzorem (na mapce je vidět mezi 2 stromy).
Venuše
Pozorovatelná večer nad západním obzorem.
Mars
Pozorovatelný v průběhu první poloviny noci. Poznáme jej podle načervenalé barvy. 25. dubna budeme moci nedaleko sledovat dorůstající srpek Měsíce.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.com)
Jupiter
nepozorovatelný
Saturn
prakticky nepozorovatelný – až na konci měsíce vychází krátce před východem Slunce
Meteory
Ve druhé polovině dubna bude pozorovatelný meteorický roj Lyrid (15.-29. duben). Roj Lyrid patří mezi ty silnější z rojů, zejména v období tří dnů okolo maxima. To nastane v noci z 22. na 23. dubna (okolo 2. hodiny ranní 23. dubna).
Meteory, jejichž mateřským tělesem je kometa C/1861 G1 Thatcher, vstupují do zemské atmosféry průměrnou rychlostí 46,8 km/h a zenitová přepočtená četnost se očekává 18 meteorů za hodinu. Radiant roje je v souhvězdí Lyry.
Lyrida z roku 2020
Hvězdné objekty
Dnes se zaměříme na několik hezkých dvojhvězd, které v dubnu vystupují vysoko nad obzor.
Hvězda Castor ze souhvězdí Blíženců je v dostatečně zvětšujícím a dostatečně kvalitním hvězdářském dalekohledu viditelná jako dvojhvězda, pozorovat ji můžeme i během večerních pozorování z úpické hvězdárny.
Castor s jasností 1,6 magnitudy leží ve vzdálenosti asi 52 světelných roků a jde o gravitačně svázaný systém 6-ti hvězd. Zjednodušeně bychom jej mohli popsat jako 3 dvojhvězdy. Již malý dalekohled s průměrem objektivu okolo 5 centimetrů jej rozloží na dvě stálice 2,0. a 2,8. magnitudy Castor A a Castor B. Více naleznete například na webu Průvodce hvězdnou oblohou (http://hvezdnouoblohou.wz.cz/blizenci.php#kastor).
zdroj: Stellarium (www.stellarium.com)
Druhou dvojhvězdou je Gama Lva, Algieba
Skládá se z dvojice hvězd 2,3. a 3,5. magnitudy. Dvojhvězdu rozliší již menší dalekohled. Obě složky mají v dalekohledu nažloutlou barvu. Ovšem někdy slabší složka v kontrastu s jasnějším společníkem může mít i nazelenalý odstín. Více se dozvíte například opět na serveru „Průvodce hvězdnou oblohou“ (http://hvezdnouoblohou.wz.cz/lev.php#algieba(gamalva)).
Pozorovatelnost Lunar-X v dubnu 2023
V dubnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 27. dubna 2023 kolem 18:00 UT tj. kolem 20:00 SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc na denní (soumrakové) obloze, lunární X tedy bude v dubnu amatérsky jen obtížně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v dubnu 2023 prostým okem
Do přibližně 2. dubna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem na noční obloze pouze ve večerních hodinách (nízko nad jihozápadním obzorem), zhruba mezi 3. dubnem 2023 a 24. dubnem 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice na noční obloze prostým okem nepozorovatelná, zhruba od 25. dubna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná na noční obloze prostým okem pouze v popůlnočních či ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce dubna
2. dubna 2018 00:15 nebo 00:16 UTC zanikla shořením v zemské atmosféře či částečným dopadem do oceánu první čínská orbitální stanice Tchien-kung 1 (anglicky Tiangong-1, v doslovném překladu Nebeský palác 1); vypuštěna byla z čínského kosmického střediska Jiuquan na severozápadě Číny 29. září 2011 v 13:16 UTC (21:16 tamějšího místního času) (5 let) [1a], [1b], [2], [3b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 2018 20:30 UTC odstartovala ze Země v rámci zásobovací mise CRS-14 nákladní kosmická loď Dragon společnosti Space-X; kromě jiného dopravila na Mezinárodní kosmickou stanici pokusnou družici pro testování zachycování vesmírného dopadu metodami „harpunace“ a „vystřelovací sítě“; tato družice i se svým cvičným cílem pak byla v roce 2019 z Mezinárodní kosmické stanice vypuštěna do kosmického prostoru a provedla úspěšné testy (5 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1998 02:42:39 UTC odstartovala do vesmíru solární kosmická observatoř (též sluneční vesmírný dalekohled) TRACE (neboli Transition Region and Coronal Explorer, také označovaná jako SMEX-4 nebo Explorer 73); jedná se o zástupce slunečních observatoří NASA, tam patří také například SOHO (odstartovala ze Země 2. prosince 1995), Ulysses (odstartovala ze Země 6. října 1990), Genesis (odstartovala ze Země 8. srpna 2001) a dvojice sond STEREO A, STEREO B (odstartovaly ze Země 26. října 2006); Slunce studovala z oběžné dráhy Země více než 12 let (25 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1a], [1a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1963 08:00 nebo 08:16 UTC odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 4; měla měkce přistát na jeho povrchu, ale kvůli chybě v navigaci Měsíc minula (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1618 se narodil italský fyzik, optik, astronom, matematik a jezuitský kněz Francesco Maria Grimaldi, zabýval se například volným pádem a kyvadly nebo některými optickými jevy (405 let) [1a], [1b], [1], [3b]
3. dubna 1973 odstartovala ze Země sovětská orbitální stanice pro veřejnost nazvaná Saljut 2, šlo o jednu z vojenských sovětských orbitálních stanic Almaz; zanikla předčasně (shořela vstupem do atmosféry Země nad Tichým oceánem) po 55 dnech (50 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. dubna 1983 ze Země odstartoval raketoplán Challenger k misi STS-6; při letu byla vypuštěna družice TDRS 1, což byla geostacionární družice plnící telekomunikační, sledovací a retranslační funkce; během letu byl v rámci testování skafandrů a testování nástrojů pro práci mimo raketoplán proveden výstup 2 astronautů do volného kosmického prostoru; z mise se raketoplán úspěšně vrátil 9. dubna 1983 (40 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. dubna 1968 odstartovala ze Země mise Apollo 6, poslední mise Apollo, při které ještě nebyli na palubě lidé; oběžné dráhy Země kosmická loď dosáhla jen s velkými problémy, přesto bylo rozhodnuto, že při následující misi, Apollo 7, již lidé poletí (55 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1973 odstartovala do vesmíru americká meziplanetární sonda Pioneer 11 (alternativní názvy jsou Pioneer G a Pioneer-Saturn); jejím úkolem bylo prozkoumat planety Jupiter a Saturn, což se podařilo; v současné době se již sonda nachází dále od Slunce než trpasličí planeta Pluto a letí směrem ke hvězdě λ Aql v souhvězdí Orla (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1963 se pokusila odstartovat do vesmíru sovětská raketa Kosmos 2 s družicí typu DS-P1 (družice pro kalibraci radarů); start byl neúspěšný (60 let) [2a], [6], [6], [6]
6. dubna 1963 proletěla sovětská sonda Luna 4 kolem Měsíce; měla měkce přistát na jeho povrchu, ale kvůli chybě v navigaci Měsíc minula (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. dubna 1968 10:09:32 UTC odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14; tato sonda měla za úkol Měsíc jen obíhat, což splnila; studovala gravitaci a měřila částice kosmického a slunečního záření (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. dubna 1993 odstartoval ke svému šestnáctému letu do vesmíru raketoplán Discovery s pěti astronauty na palubě; hlavní náplní mise STS-56 byl vědecký průzkum, byl například vypuštěn autonomní satelit SPARTAN-201, který byl poté zachycen a dopraven na Zemi a který sledoval sluneční vítr a korónu, na palubě byl také přístroj Atlas 2 určený k průzkumu interakce slunečního záření a atmosféry se zaměřením na ozónovou vrstvu, který byl během letu vypuštěn (30 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 1983 se raketoplán Challenger z mise STS-6 úspěšně vrátil na Zemi se čtyřčlennou posádkou; ze Země odstartoval 4. dubna 1983 (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1993 18:03:25,7 UTC tvrdě dopadla japonská sonda Hiten (označovaná též jako Celestial Maiden nebo jako MUSES-A) na povrch Měsíce poblíž kráteru Furnerius; šlo o první misi k Měsíci od roku 1976 (od Luny 24); šlo o první japonskou sondu, která zkoumala Měsíc; šlo o první kosmickou sondu, která patřila jiné zemi než Sovětskému svazu nebo Spojeným státům; po startu ze Země 24. ledna 1990 byla umístěna na vysoce excentrickou oběžnou dráhu Země, z které mohla zkoumat Měsíc; při prvním přiblížení k Měsíci vypustila na jeho oběžnou dráhu malý měsíční orbiter nazvaný Hagoromo (30 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1968 19:25 UTC vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce sovětská sonda Luna 14; ze Země sonda odstartovala 7. dubna 1968 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. dubna 1963 úspěšně z ruského/sovětského kosmodromu Kapustin Jar odstartovala sovětská družice Kosmos 14 (též označovaná Omega 1 či Omega No.1); testovala technologie pro navigační družice (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1998 18:19 UTC odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska k letu STS-90 raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab, zařízení, které nebylo nikdy projektováno k samostatnému letu ve vesmíru bez raketoplánu a po celou dobu letu se nacházelo v jeho nákladovém prostoru; během letu v něm posádka prováděla vědecké experimenty; z tohoto letu se na Zem raketoplán úspěšně vrátil 3. května 1998 16:09 UTC (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1993 11:37:19 UTC se zpět na Zemi z mise STS-56 úspěšně vrátil raketoplán Discovery (30 let) [1a], [1b], [2b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1963 byli tři sovětští členové dvacetičlenné jednotky prvních kosmonautů SSSR, Grigorij Něljubov, Ivan Anikejev a Valentin Ignaťjevič Filaťjev propuštěni z oddílu kosmonautů kvůli výtržnictví a opilství, jejich členství a propuštění bylo dlouho utajováno, například Něljubov byl vymazán ze společných fotografií a o jeho existenci se veřejnost dozvěděla až v 80. letech 20. století (60 let) [1a], [1a], [1a], [2a], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1598 se narodil italský astronom a teolog Giovanni Battista Riccioli; znám je především jako autor „Nového Almagestu“, v kterém mapy Měsíce vytvořené jiným italským astronomem Francescem Grimaldim doplnil o řadu názvů používaných dodnes (425 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b]
18. dubna 2018 22:51:30 UTC odstartovala (na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX) do vesmíru kosmická observatoř TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite, jinými názvy též MIDEX 7 či Explorer 95) určená k hledání exoplanet (i relativně malých) u nejjasnějších hvězd blízkých Slunci; exoplanety hledala fotometricky, tedy měřením poklesu jasnosti hvězd v době přechodu planet před kotoučem hvězdy (z pohledu sondy TESS coby pozorovatele); tato kosmická observatoř je umístěna na excetrické oběžné dráze Země; primární mise vesmírného dalekohledu TESS byla rozdělena na snímání jižní nebeské sféry a severní nebeské sféry, přičemž se dohromady nasnímalo 75% hvězdného nebe, pak následovala nadstavbová mise, kdy opět byla snímána jižní a pak severní obloha, ale s rychlejším pořizováním snímků (5 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
20. dubna 1983 13:10:54 UTC (tj. 14:11 SEČ, tj. 15:11 SELČ) odstartovala z Bajkonuru sovětská pilotovaná kosmická loď Sojuz T-8 s třemi pasažéry na palubě; letěla k orbitální stanici Saljut 7; jelikož se nevyklopila anténa systému IGLA, nemohlo dojít ke spojení; let byl předčasně ukončen a loď s pasažéry přistála 22. dubna 1983 13:28:42 UTC (40 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. dubna 2013 21:00:02 UT poprvé odstartovala americká nosná raketa Antares; při premiérovém letu vynesla hmotnostně odpovídající maketu nákladní kosmické lodi Cygnus (nosná raketa Antares je navržená jako nosič pro americké nákladní kosmické lodě Cygnus) a čtyři cubesaty; raketa startovala z malého kosmodromu Wallops Flight Center u východního pobřeží USA (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. dubna 1793 zemřel v Anglii působící kněz John Michell; vzdělání získal na Queens‘ College, jedné z nejstarších součástí Univerzity v Cambridgi, a později tu v letech 1751 až 1764 také v různých oborech působil jako učitel; věnoval se gravitaci, geologii, seismologii, magnetismu, matematice a astronomii; od roku 1760 byl členem Královské společnosti v Londýně; zřejmě jako první (ve svém konceptu z roku 1784) uvažoval o hypotetické hvězdě, která by byla natolik hmotná, že by z ní nemohlo uniknout ani světlo (230 let) [1a], [1b], [3], [5], [6]
22. dubna 1983 13:28:42 UTC přistála po neúspěšném letu k orbitální stanici Saljut 7 kosmická loď Sojuz T-8 s třemi pasažéry na palubě; ze Země odstartovala 20. dubna 1983 13:10:54 UTC (40 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. dubna 1963 úspěšně z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur odstartovala sovětská družice Kosmos 15 (též označovaná Zenit-2 9 či Zenit-2 #9); náplní její práce bylo snímkování Země (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. dubna 1858 se narodil Max Planck, německý fyzik často považovaný za zakladatele kvantové teorie (165 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [3], [6], [6]
24. dubna 2013 10:12:16 UTC odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici z ruského Bajkonuru ruská zásobovací kosmická loď Progress M-19M; start i navedení na potřebnou dráhu proběhlo v pořádku, ale následně se nevyklopila jedna z antén systému Kurs, talířovitá anténa sloužící ke komunikaci mezi lodí a stanicí během přibližovacího manévru; přesto se kosmická loď k Mezinárodní kosmické stanici úspěšně automaticky připojila podle náhradního postupu při nevyklopené anténě systému Kurs (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 1993 14:50:00 UTC (tj. 10:50:00 EDT) odstartoval k letu STS-55 raketoplán Columbia se sedmi pasažéry na palubě, hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab-D2, na Zem se poté raketoplán úspěšně vrátil 6. května 1993 14:29:59 UTC (tj. 10:30:59 EDT) (30 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 1933 se narodil Arno Allan Penzias, který společně s Robertem Wilsonem objevil reliktní záření (90 let) [1a], [1b], [6], [6]
27. dubna 2013 v 7:47 UT byl detekován blízký gama záblesk GRB 130427A, jehož fotony dosáhly rekordních 95 GeV; záblesk zjistila americká kosmická observatoř Swift (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [6]
28. dubna 2008 poprvé úspěšně (z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur) odstartovala ukrajinská nosná raketa Zenit ve verzi Zenit-3SLB; vynesla izraelskou stacionární telekomunikační družici Amos 3 (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 2003 odstartoval do vesmíru (na nízkou oběžnou dráhu Země) s pomocí rakety Pegasus XL uvolněné za letu z podvěsu letadla L-1011 vesmírný teleskop GALEX (Galaxy Evolution Explorer, jinými označeními též SMEX 7 či Explorer 83); tento vesmírný dalekohled provozovala NASA a pracoval v ultrafialové oblasti elektromagnetického záření (20 let) [1a], [1b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1963 09:36:00 GMT úspěšně z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur odstartovala sovětská družice Kosmos 16 (též označovaná Zenit-2 10 či Zenit-2 #10); jednalo se o desátou nebo jedenáctou úspěšně vypuštěnou družici řady Kosmos; náplní její práce bylo snímkování Země; 8. května 1963 byla družice deorbitována a na padácích ve stepích Kazachstánu přistála na Zemi návratová kapsle s exponovaným filmem (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1928 se narodil Eugene Merle Shoemaker, objevitel a spoluobjevitel velkého množství komet včetně komety Shoemaker-Levy 9, komety, která atypicky neobíhala Slunce, ale planetu Jupiter (kometa byla v minulosti zachycena na Jupiterově oběžné dráze), a jejíž úlomky dopadaly od 16. července 1994 do 22. července 1994 na tuto planetu, což se podařilo pozorovat dalekohledy ze Země (95 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [2b], [2a], [2], [6], [6], [6]
29. dubna 2013 ESA (European Space Agency) oznámila, že bylo spotřebováno tekuté hélium sloužící k chlazení přístrojů a detektorů Herschelovy vesmírné observatoře a tím skončila její pozorovací mise; tato vesmírná observatoř obíhala, podobně jako dnes Webbův vesmírný dalekohled, kolem libračního bodu L2 soustavy Země – Slunce a, také jako on, pozorovala v infračervené oblasti spektra (10 let) [1a], [1b], [2a], [6], [7]
29. dubna 1893 se narodil americký fyzikální chemik Harold Clayton Urey; mimo jiné se zajímat o systematiku atomových jader, což vedlo k objevu deuteria; roce 1931 objevil těžkou vodu (130 let) [1a], [1b], [6]
[7] Petr Kulhánek, Dalekohled Jamese Webba, Astropis 130 (2022), str. 7
V době od 11. do 20. srpna 2023 se bude konat tradiční letní astronomický tábor, který je určen mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních. Cena zůstává stejná, jako minulý rok – 4000.-
Účastník se může těšit na přednášky z celé části astronomie – od úplných základů až po náročnější témata, jako jsou kosmologie nebo černé díry, alespoň zevrubně. Za jasného počasí se konají denní i noční pozorování s důrazem na samostatnost účastníka. Zkušenější mohou zkusit fotografování noční oblohy nebo měření změn jasností proměnných hvězd. V případě nevhodného počasí je připravena sada fyzikálních i astronomických pokusů či astronomická praktika – jako měření vzdálenosti Slunce, určení polohy na Zemi z pozorování denní hvězdy a hvězd či měření výšky pozorovaných meteorů.
I když je odborný program obsáhlý, celá akce samozřejmě nabízí i dostatek volného času. Ten může účastník strávit podle svého uvážení, ať už odpočinkem ve stínu s knížkou nebo hraním různých her. Jako fotbal nebo frisbee, máme i hřiště na volejbal/nohejbal. Dále různá házedla a jiné létající hračky nebo žonglování s velkou variací žonglérských pomůcek. V nabídce jsou dále vnitřní, hlavně deskové hry, ať již s astronomickou či neastronomickou tématikou. A také rakety…
Akce se koná v areálu hvězdárny, který je dosti rozlehlý. Nachází se na něm již zmíněné hřiště, „lesíky“ i ohniště. Hvězdárna samotná leží na kopci nad městem a je tedy relativně izolovaná od rušívých vlivů „okolního světa“. To se podepisuje i na kvalitě noční oblohy, která umožní pohled i do nejvzdálenějších koutů vesmíru. A pokud dokážete být potichu, překvapí vás množství fauny, kterou zde potkáte. Zejména sojky jsou ve dne vděčným objektem našeho zájmu.
Ostatně, co se dělo v posledních letech naleznete zde.
Vůbec první expedice se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického roje Perseid. Tak tomu bude i letos.
A opět je tu další měsíc, již pomalu jarní březen. Již se těšíme na teplo, ale vzpomeňme na pranostiku „březen, za kamna vlezem“. Tak uvidime.
Planety
Hned 2. března nás čeká přiblížení, neboli konjunkce, planet Jupitera a Venuše. Bude je na večerní obloze oddělovat úhlová vzdálenost 0,49 stupně, tedy o něco více než Měsíc v úplňku. Nesmíme čekat však moc dlouho, neboť planety zapadají nedlouho po západu Slunce.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
24. března se opět planeta Venuše potká s úzkým srpkem Měsíce. Budou od sebe necelý stupeň a i tato skupinka zapadne poměrně brzy. Nedaleko bude i planeta Uran, tu však očima asi neuvidíme, byť je na hranici viditelnosti očima.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Slunce
Aktivita Slunce stále roste, zdá se že dokonce více, než předvídaly dřívější predikce.
zdroj: Royal observatory of Belgium (https://www.astro.oma.be)
Dne 20. března ve 22 hodin a 24 minut vstupuje Slunce do znamení Berana a začíná astronomické jaro.
Pozorovatelnost Lunar-X v březnu 2023
V březnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 29. března 2023 kolem 5:00 UT tj. kolem 7:00 SELČ a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, na denní obloze, tedy Lunar-X bude v březnu 2023 z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v březnu 2023 prostým okem
Do přibližně 10.3.2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem na noční obloze pouze v ranních hodinách, zhruba mezi 11.3.2023 a 15.3.2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice na noční obloze prostým okem nepozorovatelná, zhruba od 16.3.2023 do 3.4.2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná na noční obloze prostým okem pouze ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce března
1. března 2018 odstartovala na zemskou orbitu na nosné raketě Atlas V 541 americká družice GOES-17 (dříve označovaná jako GOES-S), jde o geostacionární meteorologickou družici (5 let) [1b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
1. března 2013 15:10 UTC započal startem ze Země historicky čtvrtý orbitální let nákladní kosmické lodi Dragon společnosti Space-X (mise SpaceX CRS-2); tomuto letu tohoto typu kosmické lodi předcházely dva bezpilotní orbitální lety testovací (první bez připojení k Mezinárodní kosmické stanici a druhý s připojením k Mezinárodní kosmické stanici) a jeden regulérní zásobovací bezpilotní let (s připojením k Mezinárodní kosmické stanici); z mise SpaceX CRS-2 se kosmická loď vrátila na Zemi přistáním na padácích na hladinu Tichého oceánu 26. března 2013 16:34 UTC (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6]
2. března 1978 odstartoval v sovětské kosmické lodi Sojuz 28 k sovětské vesmírné stanici Saljut 6 společně se sovětským kosmonautem Vladimírem Gubarevem první československý kosmonaut Vladimír Remek (Remek byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA); na kosmické stanici se setkali s posádkou, která přiletěla Sojuzem 26, sovětskými kosmonauty Romaněnkem a Grečkem, kteří byli na Saljutu 6 na přibližně tříměsíčním pobytu; na Zem se Remek a Gubarev úspěšně vrátili 10. března 1978 (45 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. března 1968 odstartovala automatická bezpilotní kosmická loď Zond 4 (odvozená od kosmických lodí Sojuz); program Zond byl sovětský program kosmických průletových sond k planetám sluneční soustavy a od mise Zond 4 bezpilotních kosmických lodí vysílaných do vesmíru v rámci testování techniky k předpokládanému budoucímu obletu Měsíce; při návratu k Zemi se ukázalo, že by kosmická loď Zond 4 mohla (oproti plánu) dopadnout či vstoupit do atmosféry jinde než nad územím Sovětského svazu, a tak byla úmyslně zničena dálkovým povelem a jeji zbytky zřejmě zanikly v zemské atmosféře přibližně mezi 4. až 10. březnem 1968 (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. března 1933 (numerologové by měli radost:-) se narodil Steven Weinberg, americký teoretický fyzik, který zasvětil život kvantové teorii pole; pracovně působil například v Berkeley, Harvardu nebo MIT; v češtině vyšla například jeho kniha První tři minuty (v originále The First three minutes, v originále vydáno 1977) (90 let) [1a], [1b], [6], [6]
5. března 1958 18:27:57 GMT nebo 18:27:59 GMT startovala ze Země americká kosmická sonda Explorer 2, druhá americká sonda programu Explorer; v té době (v době, která byla úplným počátkem dobývání vesmíru) se ale USA snažilo o vyslání kosmických sond či umělých družic Země také v rámci programu Vanguard; sonda byla vybavena, podobně jako její úspěšná předchůdkyně sonda Explorer 1, například Geiger-Müllerovým počítačem, teploměrem nebo detektorem dopadů mikrometeoritů; start byl ale neúspěšný, nosná raketa Juno 1 nedosáhla oběžné dráhy kvůli chybě činnosti motoru čtvrtého (tedy posledního zažehávaného) stupně (65 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. března 2003 byl americkými astronomy objeven asteroid označovaný jako (196256) 2003 EH1; tento asteroid je často považován za mateřské tělěso meteorického roje Kvadrantid, roje aktivního každoročně v první polovině ledna (20 let) [1a], [1b], [3], [6], [6]
7. března 1958 se narodil americký astronom Alan Hale; například v roce 1997 objevil známou jasnou kometu dnes označovanou C/1995 O1 (Hale-Bopp), která byla v roce 1997 viditelná na noční obloze prostým okem i z České republiky; nezávisle na něm byla objevena také Thomasem Boppem (65 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [6]
7. března 1693 se narodil anglický astronom James Bradley, který v roce 1727 objevil aberaci světla a v roce 1748 nutaci zemské osy (330 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [3b], [6]
mezi 4. až 10. březnem 1968 zanikla (zřejmě v atmosféře Země po záměrné destrukci spuštěné dálkovým povelem) bezpilotní kosmická loď Zond 4 (odvozená od kosmických lodí Sojuz); program Zond byl sovětský program kosmických průletových sond k planetám sluneční soustavy a a od mise Zond 4 bezpilotních kosmických lodí vysílaných do vesmíru v rámci testování techniky k předpokládanému budoucímu obletu Měsíce; ze Země odstartovala 2. března 1968 (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. března 2008 poprvé odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď typu ATV; tyto automatické kosmické lodě byly vyráběny a provozovány pro Evropskou kosmickou agenturu a vynášeny evropskými raketami Ariane; tento konkrétní exemplář nesl označení ATV-1 Jules Verne; po splnění úkolu plánovaně zanikla v zemské atmosféře 29. září 2008; loď typu ATV letěla k Mezinárodní kosmické stanici celkem 5x, poslední exemplář letěl 29. července 2014 a nesl označení ATV-5 Georges Lemaître; let všech lodí ATV byl úspěšný (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. března 1978 přistál úspěšně zpět na Zemi návratový modul Sojuzu 28, na palubě byli Vladimír Gubarev a první československý kosmonaut Vladimír Remek; ze Země odstartovali 2. března 1978 a několik dní pobyli na sovětské dnes již neexistující kosmické stanici Saljut 6 (45 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. března 1628 se narodil Constantijn Huygens Jr., starší bratr slavnějšího Christiaana Huygense; sám či spolu s bratrem vyrobil několik dalekohledů a jiných astronomických přístrojů (395 let) [1b], [1a]
11. března 2008 06:28:14 UTC odstartoval ze Země raketoplán Endeavour se sedmičlennou posádkou k misi STS-123, hlavním cílem letu byla doprava první části laboratoře Kibó na Mezinárodní kosmickou stanici; z této mise se Endeavour úspěšně vrátil 27. března 2008 00:40:41 UTC (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. března 1963 se narodil první brazilský kosmonaut Marcos Cesar Pontes; jeho jediný kosmický let, 10. návštěvní expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 2006, trval necelých deset dní (70 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6]
12. března 1923 se narodil americký astronaut Walter Marty Schirra, Jr., zúčastnil se tří kosmických misí, Mercury-Atlas 8 (3. října 1962), Gemini 6A (15. prosince 1965 – 16. prosince 1965) a Apollo 7 (11. října 1968 – 22. října 1968); vzhledem k tomu, že při misi Apollo 7 (poslední pilotovaná mise Apollo, při které ještě kosmická loď nebyla nasměrována k obletu Měsíce nebo k přistání na něm) při vzájemných rozhovorech členů posádky i při komunikaci s pozemním personálem probíhaly menší hádky, NASA Shirru ani žádného dalšího člena posádky Apollo 7 nevybrala do hlavních posádek dalších misí Apollo; další zajímavostí je, že absolvoval let do kosmu na třech různých typech kosmických lodí (Mercury, Gemini, Apollo) (100 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6]
14. března 2018 zemřel teoretický fyzik Stephen Hawking, kromě řady vědeckých publikací a článků je autorem i populárně naučných knih pro veřejnost; v češtině vyšla například jeho Stručná historie času (5 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3], [3], [3b], [6], [6], [6]
14. března 1963 se narodil španělský kosmonaut Pedro Francisco Duque; zúčastnil se dvou výprav do kosmického prostoru, letu STS-95 raketoplánu Discovery roku 1998 a návštěvnické mise na Mezinárodní kosmickou stanici (s dopravou Sojuzem TMA-3 tam a Sojuzem TMA-2 zpět), kde pobyl několik dní roku 2003 (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
14. března 1928 se narodil americký astronaut Frank Frederick Borman, účastník dvou kosmických misí, mise Gemini 7 (4. prosinec 1965 – 18. prosinec 1965) a mise Apollo 8 (21. prosinec 1968 – 27. prosinec 1968) (95 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
15. března 1713 se narodil francouzský astronom Nicolas-Louis de Lacaille (někdy psaný také jako Nicolase Louis de La Caille); zabýval se například pozorováním a katalogizací jižní oblohy z observatoře, kterou vybudoval na jihu Afriky poblíž Mysu Dobré naděje (310 let) [1a], [1b], [3], [3b], [6]
16. března 2013 03:06 UTC úspěšně přistál přistávací modul kosmické lodi Sojuz TMA-06M s třemi pasažery; šlo let k Mezinárodní kosmické stanici; tato kosmická loď (s jinou posádkou) ze Země odstartovala 23. října 2012 10:51:11 UTC (10 let) [1a], [1b], [2], [2], [5], [5], [6]
16. března 1978 přistál úspěšně zpět na Zemi přistávací modul mise Sojuz 27; na palubě při přistání byli Jurij Romaněnko a Georgij Grečko, zatímco při startu tvořili posádku Sojuzu 27 Vladimir Džanibekov a Oleg Makarov; šlo o let k sovětské dnes již neexistující orbitální stanici Saljut 6, kde připojením na druhý volný připojovací uzel (na jednom připojovacím uzlu již byla kosmická loď Sojuz 26) byl vytvořen historicky první komplex tří spojených umělých kosmických těles; ze Země Sojuz 27 odstartoval 10. ledna 1978 12:26:00 UTC (45 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. března 2013 03:06 UTC (16. března lokálního času) úspěšně (severovýchodně od města Arkalyk v Kazachstánu) přistál návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-06M s kosmonauty Olegem Novickim, Jevgenijem Tarelkinem a Kevinem Fordem na palubě; tato kosmická loď (se stejnou posádkou) odstartovala ze Země 23. října 2012 10:51:11 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. března 1958 odstartovala na oběžnou dráhu Země družice Vanguard 1, historicky čtvrtá úspěšná umělá družice Země a zároveň historicky druhá americká úspěšná umělá družice Země (po sovětském Sputniku 1, sovětském Sputniku 2 a americkém Exploreru 1); byla to historicky první umělá družice Země se solárními články; mise/nosná raketa je někdy označována Vanguard TV-4 (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. března 1853 zemřel rakouský fyzik a matematik Christian Doppler (též česky označovaný jako Kristián Doppler či Kristian Doppler); po něm pojmenováný Dopplerův jev je efekt, kdy frekvence (například vlnová délka světla) vydávaná pohybujícím se objektem (například hvězdou) se pro pozorovatele zkracuje, přibližuje-li se objekt k pozorovateli, či prodlužuje, vzdaluje-li se objekt od pozorovatele; jevu se využívá napřiklad při spektroskopickém studiu dvojhvězd či spektroskopickém hledání exoplanet (170 let) [1a], [1b], [3a], [6], [6], [6], [6], [6]
21. března 2018 17:44 UTC odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici kosmická loď Sojuz MS-08; posádku tvořili Oleg Artemyev, Andrew Jay Feustel a Richard Robert Arnold; Andrew Jay Feustel, jehož manželka má české předky, si mezi svými osobními věcmi vzal na palubu figurku Krtečka, postavičky z československých večerníčků, a vzal ho do vesmíru již podruhé (v tomto případě šlo o jiný, menší exemplář); vzal si také kopii obrazu Měsíční krajina od Petra Ginze, dílo malého chlapce, který v koncentračním táboře Terezín vydával časopis Vedem a později zemřel v Osvětimi; na Zem se tento Sojuz se stejnou posádkou úspěšně vrátil 4. října 2018 11:45 UTC (5 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [3b], [5], [5], [5], [6], [6]
21. března 2013 Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila mapu reliktního záření, která souvisela s druhým zveřejněným balíkem výsledků měření evropského kosmického teleskopu Planck; z těchto měření byl zároveň odvozen nový odhad stáří vesmíru 13,8 miliardy let (předchozí odhad byl 13,7 miliardy let) (10 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
24. března 1993 byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9; kometa byla objevena na fotografii z 23. března 1993 a další fotografie odhalily, že se jedná o množství úlomků doprovázených prachovou stopou nikoli jedno těleso; kometa neobíhala Slunce ale planetu Jupiteru (na jeho oběžné dráze byla zřejmě zachycena 20 až 30 let před jejím objevem); Jupiter tuto kometu roztrhal (pravděpodobně 7. července 1992 při průletu ve vzdálenosti asi 21 tisíc km) na nejméně 21 kusů a ty postupně dopadaly počínaje 16. červencem 1994 do Jupiterovy oblačné atmosféry; tuto unikátní srážku se podařilo pozorovat z vesmíru i ze Země a kometární jádra zanechala v atmosféře planety poměrně výrazné skvrny (30 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [2], [3], [3b], [6]
24. března 1893 se narodil německý astronom Walter Baade; od roku 1931 působil v USA; například se mu podařílo jako prvnímu rozlišit jednotlivé hvězdy v centrálních oblastech galaxie M31 v Andromedě; spolu s Fritzem Zwickym přišli s myšlenkou, že supernova může vytvořit neutronovou hvězdu; byl také objevitelem deseti planetek (130 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5]
25. března 1928 se narodil americký astronaut James Arthur Lovell, Jr. (zvaný často Jim Lovell); letěl 4x do vesmíru, z toho 2x k Měsíci, ale ani jednou se po Měsíci neprošel (Apollo 8 ještě nemělo naplánováno přistání na Měsíci a Apollo 13 se kvůli problémům na palubě muselo přistání na povrchu Měsíce vzdát) (95 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
25. března 1538 se narodil Christopher Clavius, německý jezuitský matematik a astronom, jeden z osmi členů komise sestavené papežem Řehořem XIII. kvůli reformě kalendáře (485 let) [1a], [1b], [3b]
26. března 2013 se nákladní kosmická loď Dragon společnosti Space-X úspěšně po misi CRS-2 (druhý regulérní zásobovací let lodi Dragon soukromé americké společnosti Space-X k Mezinárodní kosmické stanici, přičemž exemplářů nákladní lodi Dragon je více než jeden) vrátila zpět na Zem; přistála na padácích na hladinu Tichého oceánu i s nákladem, který se plánoval takto dopravit z Mezinárodní kosmické stanice na Zem (byly to například výsledky vědeckých experimentů); na tuto misi uvedená kosmická loď odstartovala 1. března 2013; k Mezinárodní kosmické stanici byla připojena (za pomoci robotického ramene) 3. března 2013 (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [3a], [3a], [3a], [5], [6]
26. března 1958 odstartovala na oběžnou dráhu Země družice Explorer 3; šlo o druhou úspěšnou americkou umělou družici Země z amerického programu Explorer (po úspěšném Exploreru 1 a neúspěšném Exploreru 2, který se kvůli chybě motoru nedostal na oběžnou dráhu Země); družice zkoumala kosmické záření (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. března 2008 00:40:41 UTC se z letu STS-123 zpět na Zemi úspěšně vrátil raketoplán Endeavour se sedmi pasažéry na palubě, hlavním cílem letu byla doprava první části laboratoře Kibó na Mezinárodní kosmickou stanici, ze Země k tomuto letu Endavour odstartoval 11. března 2008 06:28:14 UTC (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. března 1968 zemřel při rutinním tréninkovém letu na letounu MiG-15UTI první kosmonaut světa Jurij Alexejevič Gagarin (55 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6]
28. března 2013 20:43 UTC odstarovala k Mezinárodní kosmické stanici z Bajkonuru pomocí nosné rakety Sojuz-FG ruská pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-08M (u NASA označovaná také jako Soyuz 34 nebo Soyuz 34S); na palubě byli Pavel Vinogradov, Alexandr Misurkin a Christopher Cassidy; let byl úspěšný; šlo o první pilotovanou loď k Mezinárodní kosmické stanici, která využila rychlý letový profil trvající 6 hodin místo do té doby obvyklých dvou dnů (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
