Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

65. letní astronomická expedice

65. letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici je opět tady.

V době od 11. do 20. srpna 2023 se tedy bude konat toto tradiční soustředění, které je určeno mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních.

Účastník se může těšit na přednášky z celé části astronomie, od úplných základů až po vědecké práce a náročnější témata, jako kosmologie nebo černé díry, podle zájmu. Za jasného počasí se konají denní i noční pozorování s důrazem na samostatnost účastníka. Zkušenější můžou zkusit fotografování noční oblohy nebo měření změn jasností proměnných hvězd. V případě nevhodného počasí je připravena sada fyzikálních i astronomických pokusů a astronomická praktika, jako například měření vzdálenosti Slunce, určení polohy na Zemi z pozorování Slunce a hvězd či měření výšky pozorovaných meteorů.

I když je „astronomický“ program obsáhlý, program akce samozřejmě nabízí i spoustu volného času. Ten může účastník strávit podle svého uvážení, ať už odpočinkem ve stínu s knížkou, nebo hraním různých, i neastronomických her. Nabídka her venkovních obsahuje takové klasiky jako fotbal nebo frisbee, máme i hřiště na volejbal / nohejbal. Dále různé házedla a jiné létající hračky, nebo žonglování s velkou variací žonglérských pomůcek. V nabídce jsou dále vnitřní, hlavně deskové hry, ať již s astronomickou či neastronomickou tématikou.

Akce se koná v areálu hvězdárny, který je dosti rozlehlý. Nachází se na něm už zmíněné hřiště, „lesíky“ i ohniště. Hvězdárna samotná leží na kopci nad městem a je tedy relativně izolovaná od rušívých vlivů „okolního světa“. To se podepisuje i na kvalitě noční oblohy která umožní pohled i do nejvzdálenějších koutů vesmíru.

Ostatně, co se dělo v posledních letech se můžete podívat zde:

Letní astronomická expedice v Úpici

Ta první „expedice“ se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického Perseid. Tak tomu bude i letos.

 

Přihlásit a informovat se můžete zatím na adrese hvezdarna@obsupice.cz.

 

Astronomie Expedice Nezařazené Nezařazeno Pozorování Úkazy

Program na leden 2023

Astronomie Nezařazené Nezařazeno Pozorování Úkazy

Hlavní úkazy na obloze v lednu 2023

Měsíc leden bývá často ve znameni spíše oblačné oblohy, ale bude mu v každém případě dominovat meteorický roj Kvadrantid. Jeho maximum nastane 4. ledna o 5. hodině ranní. Jeho zenitová hodinová frekvence dosahuje více než 100 meteorů za hodinu, můžeme předpokládat, že pokud bude jasné počasí, můžeme prakticky spatřit i několik desítek meteorů za hodinu. Maximum bývá poměrně ostré (trvá typicky 6 hodin), takže noc z 3. na 4. ledna bude na pozorování ideální. Ovšem Měsíc bude 3 dny před úplňkem, takže uvidíme pouze ty jasnější kousky. Mateřským tělesem tohoto roje je pravděpodobně poněkud netypicky asteroid 2003 EH.

Ostré maximum roje Kvadrantid 2019

4. ledna bude také naše Země, paradoxně v zimě, v přísluní, tedy nejblíže ke Slunci během roku. V 17 hodin bude Země od Slunce vzdálena „pouhých“ 147,1 miliónů kilometrů.

Kometa C/2022 E3 ZTF, označovaná také jako C/2022 E3 (ZTF), dosáhne 12. ledna 2023 přísluní ve vzdálenosti 1,11 astronomické jednotky, o dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 0,28 astronomické jednotky, bude pozorovatelná triedrem, možná i prostým okem (z míst bez světelného znečištění), pozorovatelná bude zřejmě nejlépe kolem 24. ledna 2023 a nejvýše nad obzorem bude v těch dnech k ránu před začátkem svítání.

Informace o této kometě, včetně fotografií, naleznete například zde: https://www.astro-novinky.eu/index.php/kometa-ztf/.

Pozorovatelnost Lunar-X v lednu 2023

V lednu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 29. ledna 2023 zhruba kolem 01:37 hodiny SEČ (tj. kolem 00:37 UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, pod obzorem, tedy Lunar-X bude v lednu 2023 z České republiky nepozorovatelné.

-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti

 

Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v lednu 2023 prostým okem

Do přibližně 6. ledna 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze v ranních hodinách, zhruba mezi 7. a 15. lednem 2023 nebude z České republiky prostým okem na nočním nebi pozorovatelná, zhruba od 16. ledna 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem pouze ve večerních hodinách.

-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami

 

Výběr zajímavých výročí měsíce ledna

2. ledna 1968 zemřel Cuno Hoffmeister, německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu; zabýval se například proměnnými hvězdami, kterých objevil více než 10 000, nebo také hledáním komet a planetek; jedna z jím objevených planetek je pojmenována jeho křestním jménem (55 let) [1b], [1], [3], [3]

3. nebo 4. ledna 1958 zanikla první umělá družice Země, Sputnik 1; po 1440 obletech Země samovolně vstoupila do zemské atmosféry a shořela; ze Země odstartovala 4. října 1957, vydržela tedy na zemské oběžné dráze 3 měsíce (65 let) [1a], [1b], [1a], [2], [3], [3b], [5]

4. ledna 1643 gregoriánského kalendáře (25. prosince 1642 juliánského kalendáře) se narodil Isaac Newton; zabýval se astronomií, alchymií, matematikou a dalšími obory; je znám například svými třemi pohybovými zákony (Zákon setrvačnosti, Zákon síly, Zákon akce a reakce) nebo vyhotovením zrcadlového dalekohledu (380 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a]

5. ledna 2003 v 11:16 UTC po letu trvajícím 18 hodin a 36 minut přistála zpět na Zemi v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko v pořadí čtvrtá čínská bezpilotní kosmická loď Šen-čou 4 (též Shenzhou 4); na palubě byly dvě figuríny; další čínskou kosmickou lodí vyslanou na zemskou orbitu již byla loď pilotovaná (tj. obsazená astronautem) a byla jí Šen-čou 5; ze Země Šen-čou 4 odstartovala 29. prosince 2002 (20 let) [1a], [1b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

7. ledna 1998 odstartovala ze Země americká měsíční kosmická sonda Lunar Prospektor (též označovaná Discovery 3); z oběžné dráhy Měsíce hledala na jeho povrchu známky přítomnosti zmrzlé vody ve vnitřních částech kráterů, kam nedopadá sluneční světlo; také například zkoumala gravitační pole Měsíce a zkoumala magnetické vlastnosti měsíčního povrchu; sonda zanikla řízeným tvrdým dopadem na povrch Měsíce 31. července 1999 (25 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

7. ledna 1968 odstartoval z Cape Canaveral na raketě Atlas Centaur měsíční lander Surveyor 7, poslední sonda amerického programu zaměřeného na poznávání povrchu Měsíce před zahájením pilotovaných letů Apollo (poslední nepilotované Apollo, Apollo 6, startovalo 4. dubna 1968); lander byl úspěšný, měkce přistál 10. ledna 1968 na měsíčním povrchu 20 km od kráteru Tycho, pořídil desetitisíce fotografií a provedl chemický rozbor tří vzorků měsíčního povrchu; poslední rádiový kontakt s ním byl uskutečněn 21. února 1968 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

7. ledna 1943 zemřel Nikola Tesla, konstruktér elektrických přístrojů a zařízení (80 let) [1a], [1b], [6], [6]

8. ledna 1973 odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 21, sonda, která na povrch Měsíce dopravila druhý sovětský lunochod, Lunochod 2; sonda měkce přístála na měsíčním povrchu v kráteru Le Monnier 15. ledna 1973, den poté sjel lunochod na měsíční povrch, úspěšně pak pracoval 4,5 měsíce (50 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

8. ledna 1868 se narodil anglický astronom Frank Watson Dyson; například se podílel na organizaci výpravy na ostrov Sobral v Brazílii, která měla fotografovat sluneční zatmění 29. května 1919 za účelem prokázání nebo vyvrácení Einsteinovy obecné teorie relativity, druhé paralelně probíhající výpravy za tímto zatměním (na ostrov Principe u afrického pobřeží) se zúčastnil Arthur Eddington, který pak po nějaké době předložil fotografie Einsteinovu teorii podporující (155 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1a], [3b], [6], [6]

9. ledna 2013 došlo k zatím poslednímu „blízkému“ průletu planetky Apophis kolem planety Země; Apophis proletěla ve vzdálenosti 0,09666 AU (tj. přibližně 14,5 miliónu km); další „blízký“ průlet se očekává 13. dubna 2029, kdy by měla minout Zemi ve vzdálenosti výrazně menší, a to 0,000254128 AU (tj. přibližně 38 tisíc km) (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [6]

10. ledna 1978 odstartovala k orbitální stanici Saljut 6 kosmická loď Sojuz 27 s dvoučlennou posádkou; vzhledem k tomu, že tato orbitální stanice byla jako první vybavena dvěma stykovacími uzly a na jednom již byl připojen Sojuz 26, vznikl 11. ledna připojením Sojuzu 27 poprvé na oběžné dráze Země komplex tří umělých těles (45 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

10. ledna 1573 se narodil německý astronom Simon Mayr, známý spíše latinsky jako Simon Marius; v roce 1614 publikoval Marius svou práci Mundus Iovialis popisující planetu Jupiter a její měsíce, které pojmenoval dodnes používanými jmény; přitom prohlásil, že objevil čtyři měsíce této planety o několik dní dříve než Galileo, rozpoutal tak spor s Galileem; Simon Marius také prohlašoval, že je objevitelem galaxie v souhvězdí Andromedy, ta však byla známa již středověkým arabským astronomům (450 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6]

11. ledna 2018 ve 23:18 UT (12. ledna 2018 v 7:18 pekingského času) vzlétla ze startovní rampy LC2 kosmodromu Xichang Satellite Launch Center čínská nosná raketa Long March-3B/YZ-1 (CZ-3B/YZ-1), která na základní oběžnou dráhu dopravila dvě další družice čínského navigačního systému Beidou; jeden z bočních stupňů rakety CZ-3B po startu dopadl velmi blízko hranice neevakuované obydlené oblasti či do ní (5 let) [1b], [2b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

13. ledna 1993 odstartoval raketoplán Endeavour s pětičlennou posádkou ke svému třetímu letu, letu STS-54; hlavním cílem letu bylo vypuštění satelitu TDRS-F, též označovaného TDRS-6, což se podařilo; z mise se posádka v pořádku vrátila 19. ledna 1993 13:37:47 UTC (tj. 08:37:47 EST) (30 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

14. ledna 2008 proletěla americká kosmická sonda MESSENGER (též označovaná jako Discovery 8) poprvé kolem svého hlavního cílového tělesa, planety Merkur (přibližně 200 km nad jeho povrchem); následovaly další dva průlety, po kterých byla sonda navedena na oběžnou dráhu této planety, kde strávila více jak 10 let, než byla kvůli vyčerpání paliva řízeně navedena k tvrdému pádu na povrch Merkuru; ze Země sonda odstartovala 3. srpna 2004 (15 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

16. ledna 2003 15:39 UTC se ke svému (vzhledem k následné havárii během přistávání tragickému a poslednímu) letu vydal raketoplán Columbia; na palubě bylo sedm astronautů, mezi kterými byly dvě ženy a první izraelský astronaut Ilan Ramon, který měl s  sebou originál kresby čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze znázorňující pohled z Měsíce na Zem, chlapce, který zahynul v plynové komoře v Osvětimi; raketoplán se při návratu 1. února 2003 vzňal a rozpadl během první části přistávacího manévru asi v 13:59:32 UTC, tj. několik minut po vstupu do zemské atmosféry; nikdo z posádky neúspěšné přistání nepřežil (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

16. ledna 1978 11:24 UTC přistála zpět na Zemi kosmická loď Sojuz 26; šlo o Sojuz, který se jako první úspěšně spojil s orbitální stanicí Saljut 6; při přistání na palubě byli Vladimir Džanibekov a Oleg Makarov, zatímco při startu 10. prosince 1977 01:18 UTC na palubě byli Jurij Romaněnko a Georgij Grečko (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

20. ledna 1978 poprvé odstartovala sovětská nákladní kosmická loď Progress; šlo o Progress 1; kosmické lodě Progress jsou odvozeny ze sovětské kosmické lodi Sojuz; vezla náklad na dnes již neexistující sovětskou kosmickou stanici Saljut 6 a dokázala také zvýšit její dráhu (45 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu; dnes tuto hvězdárnu tvoří mnoho kopulí a dalších budov a zařízení a spravuje ji Astronomický ústav Akademie věd České republiky (125 let) [1a], [1b], [3]

22. ledna 1998 startovala izraelská družice Země nesoucí označení Ofek 4 (též Ofeq 4, Offek 4 či ‚Ofeq-4); mělo jít o snímkovací družici, ale start byl neúspěšný (25 let) [1a], [1b], [6], [6]

22. ledna 1968 22:48:09 UTC odstartovala nosná raketa Saturn IB s kosmickou lodí Apollo 5, což bylo předposlední Apollo, které bylo nepilotované (tedy let bez posádky); cílem bylo vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru; test byl úspěšný; po provedení testů bylo Apollo 5 nasměrováno do zemské atmosféry, kde zaniklo (55 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

22. nebo 23. ledna 2003 byl zachycen poslední signál ze sondy Pioneer 10 (též označované Pioneer F), která byla v té době 12 miliard kilometrů od Země; sonda byla určená k průzkumu planety Jupiter a vnějších oblastí sluneční soustavy; byla úspěšná, ze Země sonda odstartovala 2. nebo 3. března 1972; letí vesmírem směrem do souhvězdí Býka k hvězdě Aldebaran (20 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

23. ledna 1998 v 02:48 UTC (22. ledna 1998 9:48:15 p.m. EST) se uskutečnil start mise STS-89 raketoplánu Endeavour se sedmičlennou posádkou; cílem mise bylo připojení k dnes již neexistující sovětské orbitální stanici MIR, vystřídán byl také jeden člen posádky MIRu; na Zem se z tohoto letu raketoplán úspěšně vrátil 31. ledna 1998 v 22:35 UTC (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

24. ledna 1978 došlo k dopadu některých částí sovětské družice Kosmos 954 na území Kanady; šlo o družici pro radiolokační průzkum oceánů; byla na jaderný pohon (využívající jaderný reaktor na obohacený uran); na území Kanady dopadlo kromě trosek včetně drobných částí reaktoru i několik kilogramů velmi radioaktivního jaderného paliva; ze Země družice odstartovala 18. září 1977 (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

25. ledna 2018 absolvovala jinak úspěšná evropská raketa Ariane 5 jeden ze svých pouze částečně úspěšných startů, když družice SES-14/GOLD a
Al Yah 3 (též označovaná AL YAH 3) byly vyneseny, ale nebyly uvolněny na plánovaných dráhách; minimálně SES-14/GOLD po uvolnění dosáhla vhodné (geostacionární) dráhy vlastními motory, byť za výrazně vyšší spotřeby svého paliva, než jaká by byla při plánovaném oddělení; příčinou anomálie byly zřejmě špatné vstupní údaje pro řídící systém rakety; ze svých do konce roku 2022 115 realizovaných startů raketa Ariane zaznamenala 110 úspěchů, 3 částečné úspěchy a 2 neúspěchy, v což jsou započítány 3 testovací lety, z nichž 1 byl úspěšný, 1 částečně úspěšný a 1 neúspěšný (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [2b], [3b], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

25. ledna 1983 21:17 UTC byla z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii vypuštěna družicová infračervená observatoř IRAS (InfraRed Astronomical Satellite), společná práce NASA, Nizozemí a Spojeného Království; tato kosmická observatoř má průměr objektivu 570 mm a sekundární zrcadlo odráží paprsky na soustavu celkově 70 detektorů, ze kterých 8 pracuje ve viditelné části spektra a ostatní v infračervené, optika je typu Ritchey-Chretien, celý dalekohled je chlazen tekutým héliem; tato kosmická observatoř je stále v kosmickém prostoru, ale její činnost byla po 21. listopadu 1983 postupně během přibližně dvou dnů ukončena vzhledem k spotřebovanému chladícímu médiu (40 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

26. ledna 1978 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska vesmírná observatoř IUE (International Ultraviolet Explorer, též IUE-1, Explorer 57 nebo SAS-D); šlo o mezinárodní projekt; jejím hlavním úkolem bylo pořizovat spektra v ultrafialovém oboru záření; sonda byla úspěšná a místo očekávaných 3 roků nakonec pracovala 18 let (45 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

27. ledna 1918 se narodil český astronom Antonín Mrkos, objevitel a spoluobjevitel mnoha asteroidů a komet, pracoval na observatořích na Skalnatém plese a Lomnickém štítu, později na hvězdárně na Kleti (105 let) [1a], [1b], [3b]

28. ledna 2013 Íránská vesmírná agentura oznámila, že Írán provedl letový test své rakety (pravděpodobně šlo pouze balistický let), při kterém byla vynesena kapsle označovaná Pishgam, v které byla umístěna opička (zřejmě makak); let zřejmě proběhl přímo 28. ledna 2013 a nejspíše byla použita nosná raketa Kavoshgar Type C nebo nosná raketa Safir; jednalo se o jeden z letů v rámci programu Kavoshgar, jímž se země údajně chystá na let svého člověka do vesmíru; 31. ledna 2013 Íránská vesmírná agentura zveřejnila z letu video a oznámila, že opička let přežila (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [5], [6]

29. ledna 1998 16:33:42 UTC odstartovala pilotovaná loď Sojuz TM-27; šlo o let k sovětské orbitální stanici MIR; posádka Sojuzu byla tříčlenná; byl vystřídán jeden člen posádky MIRu, na Zem se Sojuz TM-27 úspěšně vrátil 25. srpna 1998 05:24:44 UTC (25 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

30. ledna 2013 se poprvé (po mnoha odkladech) podařilo úspěšně vynést družici pomocí jihokorejské rakety (i když vytvořené ve spolupráci s Ruskem, první stupeň je převzatý z ruské rakety Angara, druhý je korejský); šlo o třetí start jihokorejské rakety KSLV (Korea Space Launch Vehicle, také nazývané Naro-1); při prvním pokusu (roku 2009) o vynesení družice touto raketou se vynášená družice nedostala na oběžnou dráhu a při druhém pokusu (roku 2010) byla raketa ztracena 137 sekund po startu; do vesmíru se podařilo dostat družici STSAT-2C, což byl technologický demonstrátor (10 let) [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [3b], [6], [6], [6], [6]

31. ledna 1968 nebo 1. února 1968 dopadla vzhledem k vyčerpání pohonných látek sonda Lunar Orbiter 5, umělá družice Měsíce vyslaná agenturou NASA, řízeně na povrch Měsíce; ze Země sonda odstartovala 1. srpna 1967 a z oběžné dráhy Měsíce (ve výšce 96 až 1489 km) fotografovala jeho povrch, řada snímků zachycovala místa uvažovaná pro připravované přistání astronautů v rámci programu Apollo (55 let) [1a], [1a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

 

 

 

 

Astronomie Nezařazené Nezařazeno Pozorování Úkazy

Se zvukem zkoušky sirén můžete na Hvězdárnu v Úpici zdarma

V rámci snahy Královéhradeckého kraje ulehčit lidem s dopady finanční krize i Hvězdárna v Úpici upravuje možnosti její návštěvy.
Každou první středu v měsíci od prosince 2022 do konce roku 2023 nabízíme volný vstup v rámci individuálního vstupného.
Pro děti do 10 let a seniory starší 65 let bude v rámci individuálního vstupného platit volný vstup od prosince 2022 do konce příštího roku na všechny dny v měsíci.
Nezařazeno

Obloha v prosinci 2022

Zimní měsíce jsou tady a s nimi vláda zimních souhvězdí My však začneme jednotlivými úkazy.

Měsíc:

08.12. úplněk

16.12. poslední čtvrť

23.12. nov

30.12. první čtvrť

Asi nejzajímavější událostí nad našimi hlavami bude zákryt planety Mars Měsícem 8.12. Měsíc je v úplňku vlastně v opozici, stejně jako bude planeta Mars. Obě planety tak ve stejný den.

Zároveň bude 1.12. Mars v tzv. přízemí ve vzdálenosti 81,5 miliónů kilometrů od Země. Kotouček planety bude mít průměr 17″. Bohužel, toto přiblížení není z největších a tak sice na Marsu uvidíme více detailů než obvykle, ale nebude to žádný velký „zázrak“.

Vstup planety za měsíční disk bude vzhledem k jejímu úhlovému rozměru trvat okolo půl minuty. Za okrajem měsíčního kotouče Mars zmizí v 6:04 SEČ, opět se na druhé straně Měsíce Mars začne objevovat v 6:58 SEČ. Tyto údaje platí pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky, jinde se bude mírně v rámci minut lišit.

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

Takto tedy bude vypadat vstup a výstup.

Meteory:

Zajímavým úkazem budou jistě Geminidy, v noci z 13. na 14. prosince 2022. Jedná se o meteorický roj, který má radiant v souhvězdí Blíženců (latinsky Geminy). Jeho částice pocházejí pravděpodobně z planetky Phaeton. Maximum roje Geminid nastane kolem poledne 14. prosince. I když bude Měsíc v poslední čtvrti, přesto se vyplatí 13. i 14. prosince noční oblohu sledovat.

Slunce:

Slunce je stále ve stavu zvýšené aktivity a jeho aktuální snímky (pokud je jasno) přinášíme na webu a FB hvězdárny. Zajímavostí tohoto měsíce tak bude asi pouze začátek astronomické zimy, tedy vstup Slunce do znamení Kozoroha 21.12. 2022 ve 22 hodin a 48 minut.

Pozorovatelnost Lunar-X v prosinci 2022

V prosinci 2022 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 30. prosince 2022 zhruba kolem 11. hodiny SEČ (tj. kolem 10. hodiny UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, pod obzorem, tedy Lunar-X bude v prosinci 2022 z České republiky nepozorovatelné.

-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti

 

Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v prosinci 2022 prostým okem:

Do přibližně 8. prosince 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze ve večerních hodinách, zhruba mezi 9. a 15. prosincem 2022 nebude z České republiky prostým okem na nočním nebi pozorovatelná, zhruba od 16. prosince 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem pouze v ranních hodinách.

-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami

 

Výběr zajímavých výročí měsíce prosince:

2. prosince 1992 odstartoval ze Země k letu STS-53 raketoplán Discovery s pětičlennou posádkou; šlo 15. let tohoto raketoplánu; při letu byla (zřejmě úspěšně) vypuštěna družice pro ministerstvo obrany USA; raketoplán zpět na Zemi přistál 9. prosince 1992 (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

3. prosince 1882 zemřel James Challis, anglický fyzik a astronom; zabýval se otázkami nebeské mechaniky (140 let) [1b]

3. prosince 1867 se narodil český astronom František Nušl, spoluzakladatel Ondřejovské hvězdárny a dlouholetý předseda České astronomické společnosti; v roce 2002 po něm byla pojmenována hvězdárna v Jindřichově Hradci, jeho rodišti (155 let) [1a], [1b], [3b]

5. prosince 1997 přistál v rámci mise STS-87 raketoplán Columbia; jedním z šesti členů posádky byl i ukrajinec Leonid Konstantinovič Kadenjuk, který se díky tomuto letu stal prvním ukrajinským kosmonautem; během letu byly realizovány experimenty pomocí zařízení „United States Microgravity Payload (USMP-4)“, provedeny dva výstupy do otevřeného kosmického prostoru a byl uvolněn a znovuzachycen modul SPARTAN-201, ten byl určen ke sledování koróny Slunce, ale vzhledem k poruše SPARTANu po vypuštění se pozorování neuskutečnila, k jeho plánovanému znovuzachycení po poruše se musela obětovat část programu v rámci jednoho výstupu do volného kosmického prostoru; ze Země raketoplán odstartoval 19. listopadu 1997; šlo o 24. let raketoplánu Columbia z jeho 28 letů (25 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

6. prosince 1957 se USA dva měsíce po triumfu Sputniku neúspěšně pokusily vyslat na oběžnou dráhu Země svoji družici Vanguard TV3 s pomocí stejnojmenné třístupňové rakety; 2 sekundy po vzletu ve výšce asi 1,2 metru raketa ztratila tah a spadla zpět na startovací rampu; nosným raketám Vanguard se příliš nedařilo, z celkem jedenácti pokusů o vypuštění umělé družice byly jen tři úspěšné (65 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

6. prosince 1882 proběhl ze Země pozorovatelný transit Venuše před Sluncem, v pořadí šestý od vynálezu dalekohledu; od vynálezu dalekohledu bylo pouze 8 příležitostí pozorovat ze Země přechod neboli transit planety Venuše a to v letech 1631, 1639, 1761, 1769, 1874, 1882, 2004 a 2012, další příležitosti budou v letech 2117, 2125, 2247, 2255 a dalších (140 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [6]

7. prosince 1972 odstartovala ze Země mise Apollo 17, zatím poslední americká výprava, u které, stejně jako misí Apollo 11, Apollo 12, Apollo 14, Apollo 15 a Apollo 16, dva ze tří členů posádky chodili po povrchu Měsíce; astronauté na povrchu Měsíce využili také lunární rover, s kterým najezdili přibližně 35,9 km, nejvíce z měsíčních expedic; kromě toho posádka vyfotografovala během letu k Měsíci legendární snímek zvaný „The Blue Marble“, česky „Modrá skleněnka“, zachycující Sluncem plně osvětlenou planetu Zemi se zřetelným Indickým oceánem a některými dalšími oceány, Afrikou a některými dalšími kontinenty a oblačností nad zemských povrchem (50 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

8. prosince 1917 byla v posluchárně prof. Františka Nušla na ČVUT v Praze založena Česká astronomická společnost, českou zkratkou ČAS (105 let) [1a], [3], [3b]

9. prosince 1992 přistál zpět na Zemi po letu STS-53 raketoplán Discovery s pětičlennou posádkou; šlo 15. let tohoto raketoplánu; při letu byla (zřejmě úspěšně) vypuštěna družice pro ministerstvo obrany USA, ze Země raketoplán odstartoval 2. prosince 1992 (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

10. prosince 1982 úspěšně přistál zpět na Zemi (po letu k sovětské dnes již neexistující kosmické stanici Saljut 7) Sojuz T-7, přistáli v něm Anatolij Berezovoj a Valentin Lebeděv (třetí sedadlo nebylo nikým obsazené); ze Země tato kosmická loď odstartovala 19. srpna 1982 s posádkou Leonid Popov, Alexandr Serebrov a Světlana Savická, tito tři kosmonauté pobyli na Saljutu 7 pouze od 19. srpna 1982 do 27. srpna 1982, k letu k Zemi využili druhou kosmickou loď, která byla tehdy u Saljutu 7 připojena (z technického hlediska byla připojena dlouhou dobu a bylo tedy žádoucí ji již dopravit na Zemi) (40 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

10. prosince 1977 odstartovala z Bajkonuru s pomocí nosné rakety Sojuz U ze Země kosmická loď Sojuz 26; šlo o Sojuz, který se jako první úspěšně spojil s orbitální stanicí Saljut 6; na palubě byli Jurij Romaněnko a Georgij Grečko, kosmická loď přistála (s jinou posádkou) 16. ledna 1978 11:24 UTC (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

11. prosince 2012 potřetí k orbitálnímu letu odstartoval americký vojenský bezpilotní miniraketoplán X-37B (potřetí v rámci typu miniraketoplánu, počet vyrobených exemplářů X-37B je větší než 1); šlo o let OTV-3 (Orbital Test Vehicle 3) označovaný též USA-240; miniraketoplán odstartoval s pomocí nosné rakety Atlas V z Cape Canaveral Space Force Station na Floridě; po 674 dnech a 22 hodinách miniraketoplán v pořádku přistál na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii (10 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

11. prosince 1972 přistál na povrchu Měsíce v údolí Taurus-Littrow v měsíčním moři Mare Serenitatis lunární modul výpravy Apollo 17 s posádkou Eugene A. Cernan a Harrison Schmitt, zatím posledními lidmi, kteří chodili po povrchu Měsíce, astronomové odebrali při této misi 110,5 kg měsíční horniny, kterou dopravili na Zemi (50 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

12. prosince 2012 odpálila Severní Korea raketu UNHA s náhradním satelitem Kwangmjongsong-3 (první Kwangmjongsong-3 byl zničen při neúspěšném startu 13. dubna 2012); údajně se jednalo o meteorologický satelit, ale o startu Kwangmjongsong-3 se spekuluje jako o zkoušce vojenské rakety, která by v budoucnu mohla být nosičem například nukleárních hlavic (10 let) [1a], [1b], [6], [6]

13. prosince 2012 proletěla čínská sonda Čchang-e 2 (též označovaná Chang’e 2) ve vzdálenosti pouze 3,2 km od planetky Toutatis; během průletu pořídila několik fotografií; událo se to jeden den po největším přiblížení této planetky k Zemi toho roku; tato planetka se přibližuje k Zemi jednou za 4 roky; ze Země sonda odstartovala 1. října 2010 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

13. prosince 1967 ze Země odstartovala sonda Pioneer 8 určená k výzkumu meziplanetárního prostoru; její pracovní náplň byla podobná jako u sond Pioneer 6 či Pioneer 7, šlo například o měření částic a magnetických polí (55 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]

13. prosince 1867 se narodil norský vědec, fyzik a vynálezce Kristian Olaf Bernhard Birkeland, objevitel podstaty vzniku polárních září (155 let) [1a], [1b], [3b], [6]

14. prosince 2017, 05:14 UTC se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila kosmická loď Sojuz MS-05, na Zemi pak úspěšně přistála 14. prosince 2017, 08:38 UTC; posádku tvořili Sergej Rjazanskij, Randolph Bresnik a Paolo Nespoli; na Mezinárodní kosmické stanici je nahradili Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanai, kteří na ni přiletěli v Sojuzu MS-07 (ten u Mezinárodní kosmické stanice zadokoval 19. prosince 2017, 08:39 UTC, tedy 5 dní po odletu Sojuzu MS-05) (5 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3b], [3b], [5], [5]

14. prosince 1962 proletěla americká sonda Mariner 2 kolem hlavního cílového objektu, kterým byla planeta Venuše (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6]

Z 15. prosince 1612 pochází zřejmě nejstarší z písemných záznamů o pozorování galaxie M31 v souhvězdí Andromedy dalekohledem, pozorovatelem u dalekohledu byl německý astronom Simon Marius, za ještě starší záznam o jejím pozorování (nikoli ale dalekohledem) jsou považována například pozorování perského astronoma jménem Abd al-Rahman al-Sufi (903–986), který byl znám také pod jménem Azophi (410 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6]

16. prosince 1962 odstartovala ze Země sonda Explorer 16, byla určená k výzkumu mikrometeoroidů (60 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

16. prosince 1857 se narodil Edward Emerson Barnard, americký astronom a průkopník astrofotografie; například objevil (dalekohledem, bez použití fotografie) Jupiterův měsíc Amalthea, objevil hvězdu s tehdy největším známým vlastním pohybem, která byla na jeho počet nazvána Barnardova hvězda (též Barnardova šipka), jako první vyfotografoval emisní mlhovinu později nazvanou Barnard’s Loop v souhvězdí Orionu nebo sestavil katalog temných mlhovin (165 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1a], [1b], [3b], [6]

17. prosince 2017 ze Země odstartoval Sojuz MS-07; na palubě byli Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanai; cílem letu byla Mezinárodní kosmická stanice, ke které se úspěšně připojili 19. prosince 2017 (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]

17. prosince 1967 došlo ke ztrátě kontaktu se sondou Surveyor 5 na povrchu Měsíce, sonda ze Země odstartovala 8. září 1967 (55 let) [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

17. prosince 1907 zemřel britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce William Thomson, známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu; stanovil například teplotu absolutní nuly, je po něm pojmenována jednotka jedné z teplotních stupnic a je také autorem prvního a druhého termodynamického zákona (115 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [6], [6]

18. prosince 2017 bylo dokončeno zprovozňování meteorologické družice GOES-R (též označované GOES-16) na oběžné dráze Země; kromě přístrojů ke sledování Země je satelit vybaven i dvěma přístroji pro sledování Slunce v ultrafialové (SUVI) a extrémně ultrafialové a rentgenové (EXIS) oblasti elektromagnetického záření (5 let) [1b]

19. prosince 2012 odstartoval k Mezinárodní kosmické stanici z Bajkonuru Sojuz TMA-07M s tříčlennou posádkou, let byl úspěšný, po dvou dnech (tedy 21. prosince) se kosmická loď připojila k Mezinárodní kosmické stanici a 14. května 2013 se posádka ve stejném složení vrátila v přistávacím modulu této kosmické lodi zpět na Zemi (10 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6]

19. prosince 1972 se členové zatím poslední lidské expedice na měsíční povrch, Apolla 17, vrátili úspěšné zpět na Zemi, ze Země odstartovali 7. prosince 1972 (50 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

19. prosince 1852 se narodil americký fyzik Albert Abraham Michelson, který se na konci 19. století experimentálně podílel na prokázání konstantní rychlosti světla a vyloučení možnosti existence éteru (170 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]

21. prosince 2012, tedy o zimním slunovratu roku 2012 (podle některých jiných tvrzení například 23.12.2012), měl nastat konec světa kvůli údajné předpovědi v mayském kalendáři, případně díky konci mayského kalendáře nebo kvůli začátku nového cyklu mayského kalendáře; vzhledem k tomu, že čtete tento text, zdá se, že zřejmě tato předpovězená apokalypsa nenastala 🙂 (10 let) [1a], [1a], [2a], [6]

21. prosince 1967 (podle některých údajů 31. prosince 1967) byla ukončena komunikace se sondou Mariner 4 poté, co 7. prosince 1967 došlo palivo v systému pro kontrolu orientace sondy; sonda byla určena ke studiu planety Mars při průletu kolem něj, tento průlet proběhl mezi 14. a 15. červencem 1965 ve vzdálenosti 9 846 km (55 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

21. prosince 1922 se narodila Cécile DeWitt-Morette(ová), francouzská fyzička a matematička (100 let) [1b]

23. prosince 1672 byl objeven Saturnův měsíc Rhea; objevitelem se stal Giovanni Domenico Cassini; s průměrem 1 528 km jde o druhý největší Saturnův měsíc a objeven byl jako v pořadí třetí Saturnův měsíc (350 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6]

26. prosince 1827 se narodil francouzský umělec, astronom a amatérský entomolog Étienne Léopold Trouvelot, zabýval se astronomickými kresbami, k známým patří například jeho obrázek takzvané Velké komety roku 1881 (195 let) [1b], [6]

27. prosince 1982 zemřel John Swigert, jeden ze tří účastníku mise Apollo 13, mise známé tím, že při ní kosmická loď kvůli výbuchu kyslíkové nádrže během letu nebyla schopná dosáhnout přesné trajektorie pro dosažení požadované oběžné dráhy Měsíce a i návrat astronautů na Zemi byl velice komplikovaný pro posádku i pro pozemní let zabezpečující personál; šlo o Swigertův jediný let do kosmu; o události byl v USA v roce 1995 natočený film (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

28. prosince 1882 se narodil britský astrofyzik sir Arthur S. Eddington; známý je například díky výpravě roku 1919 na africký ostrov Principe v Guinejském zálivu, při které bylo fotografováno úplné zatmění Slunce, pořízená fotografie pak posloužila jako jeden z důkazů platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity (140 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [3], [6], [6]

29. prosince 2002 odstartovala ze Země na její oběžnou dráhu v pořadí čtvrtá čínská bezpilotní kosmická loď Šen-čou 4 (též Shenzhou 4); na palubě byly dvě figuríny; další čínskou kosmickou lodí vyslanou na zemskou orbitu již byla loď pilotovaná (tj. obsazená astronautem), byla jí Šen-čou 5 (20 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

29. prosince 1987 přistála zpět na Zemi po pobytu u sovětské kosmické stanice MIR kosmická loď Sojuz TM-3, na její palubě při přistání byli Jurij Romaněnko, Alexandr Pavlovič Alexandrov a Anatolij Levčenko; ze Země tento Sojuz odstartoval 22. července 1987, kdy na palubě byli Alexandr Viktorenko, Alexandr Pavlovič Alexandrov a Muhammed Ahmad Fariz a po připojení na modul Kvant této kosmické stanice se setkali s J. Romaněnkem a A. Lavejkinem, kteří na stanici pracovali již 169 dní (35 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

29. prosince 1962 se narodil Barry Eugene Wilmore, americký astronaut, který pobýval na Mezinárodní kosmické stanici od 18. listopadu 2009 16:51 UTC do 25. listopadu 2009 9:53 UTC (mise Sojuz TMA-14M) a od 26. září 2014 02:11 UTC do 11. března 2015 22:44 UTC (raketoplán Atlantis, mise STS-129) (60 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

Astronomie Nezařazené Nezařazeno Pozorování Úkazy

Program prosinec 2022

Astronomie Nezařazené Nezařazeno Pozorování Úkazy

Napříč světem na seismických vlnách

Tato doba je opravdu pro seismology i laiky velmi zajímavá. Jen v tomto týdnu tu je pěkný přehled zajímavých otřesů.

Po pondělním ničivém zemětřesení na Jávě (vyžádalo si přes 250 obětí, hlavně dětí), o kterém se zmiňovaly i naše sdělovací prostředky a které naše české stanice nijak výrazně nezachytily, tu máme dva silné otřesy v oblasti Šalamounových ostrovů, viz globus

 

První otřes s magnitudem 7.0 nastal ve 2:03:08,2 světového času (UT), což je pro nás ve 3:03:08,2 SEČ. Epicentrum bylo na pozici 9° 46′ 48″ jižní šířky a 159° 36′ 36″ východní délky, viz mapka oblasti

 

 

a nacházelo se 54 km jihojihozápadně od města Honiara (56 200 obyvatel) a 15 km jihozápadně od města Malanga (10 500 obyvatel). Otřes přišel z hloubky 10 km a vlny dorazily do ČR okolo 2:22 UT, jak lze vyčíst z úpického seismogramu

 

Ten druhý otřes pak přišel o 35 minut později, byl slabší – magnitudo „jen“ 6.0 a souřadnice epicentra jsou velmi podobné – 9° 51′ 0″ jižní šířky a 159° 35′ 24″ východní délky, hloubka také 10 km. A mapka je zde

 

No a pro porovnání tu je i animace obou mapek

 

 

Od tohoto otřesu signál dorazil k nám zhruba ve 2:56 UT.

 

A dnešní den nás pozdravil brzo ráno, přesněji v 1:08:15,6 UT, zemětřesením s magnitudem 6.1 v západním Turecku. Tentokrát se hypocentrum nacházelo v hloubce 11 km na souřadnicích 40° 49′ 12″ severní šířky a 30° 59′ 24″ východní délky. Mapka oblasti je tady

 

 

a například město Adapazan s 286 000 obyvateli leží 50 km západojihozápadně. Do severovýchodních Čech vlny dorazily v rozmezí 1:11:33 UT (stanice Dobruška – Pololm) a 1:11:38 UT (stanice Ostaš, pro Úpici je čas velmi podobný Ostaši) a seismogram je k vidění zde

 

 

Zdroj:

EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),

Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),

Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).

Nezařazené Nezařazeno Seismika

Výstava Vesmír blíže lidem v onkologickém centru Multiscan v Pardubicích

Astronomická výstava Zdeňka Bardona Vesmír blíže lidem, instalovaná v onkologickém centru Multiscan, které je součástí Komplexního onkologického centra Pardubického kraje, byla zahájena vernisáží 16. listopadu 2022. Jejím spolupořadatelem je i Hvězdárna v Úpici.

Foto Jan Ptáček

Velmi netradiční výstavní prostor konferenčního sálu budovy klinické onkologie je historickou událostí nejen ve smyslu místa, ale i svým úmyslem. Primárním cílem je potěšit a alespoň na chvíli přinést povznášející zážitek tajemných hlubin vesmíru lékařům, sestřičkám, dalšímu zdravotnickému i nezdravotnickému personálu, a hlavně všem pacientům.

Foto Jan Ptáček

Na deseti panelech nám výstava přináší pohledy na úžasné nebeské scenérie pohrávající si až s pojetím uměleckého díla ve spojení s nevšedními scenériemi vykreslovanými netradičními pohledy na největší pozemské astronomické observatoře. A nejen pohledy „na“, ale také velmi netradiční pohledy „do“ útrob astronomických přístrojů. Podíváme se tak do míst, kam se „obyčejný“ smrtelník dostane jen velmi výjimečně.

Foto Jan Ptáček

Výstava zároveň připomíná výročí 60 let od založení Evropské jižní observatoře (ESO) a 15 let od vstupu České republiky do této nejprestižnější astronomické instituce světa.
Pro někoho možná poněkud netradiční spojení. A přece je propojuje historie několika tisíciletí.

Foto Jan Ptáček

Vše začalo již v době, kdy medicína ještě nebyla medicínou a astronomie ještě nebyla astronomií. O zdraví lidí se více než lékaři starali šamani, různí ranhojiči, léčitelé a babky kořenářky. A pokud znalosti nestačily, obraceli se často ke hvězdám. I astronomie byla ještě malou nedospělou dcerkou bohaté matky astrologie, která více než ke vzdáleným galaktickým dálkám hleděla skrze planety zpět na Zem na člověka. Podobně jako rodící se medicína. Lidské tělo bylo spojováno s astrologickými živly, pohyby planet po obloze byly propojeny s pohyby tělních tekutin i vývojem lidského těla. A pak byl již jen krůček ke stanovení termínu podání léku nebo provedení operace při vhodné nebeské konstelaci či ke stanovení léčebných postupů vůbec. Tak tomu bylo nejen již ve starém Egyptě, ale třeba i v Mezopotámii nebo starověké Číně. Jména jako Paracelsus, Tadeáš Hájek z Hájku, Albík z Uničova a Křišťan z Prachatic či z moderní doby třeba Carl Gustav Jung nalezneme jak v učebnicích astronomie, tak i medicíny.

Foto Jan Ptáček

My sice v současné době víme, že kosmické vlivy na člověka působí mnohem méně a hlavně jinak, než si představovali naši dávní předkové, ale přesto některé jsou. Vzpomeňme například jen na slapová působení nejen na mořskou hladinu nebo třeba komplikovaný vliv toku nabitých částic ze slunečních erupcí na ionty některých prvků, podílející se na přenášení mozkových vzruchů.

Foto Jan Ptáček

Přesto i dnes oba obory, tedy medicínu a astronomii, spojuje mnoho prvků. Jedním z nich je například precizní optika. Logo ZEISS nalezneme nejen na pilíři největšího českého Perkova dalekohledu s průměrem zrcadla dva metry nebo na špičkových objektivech používaných profesionálními i amatérskými astronomy, ale i na mikroskopech a přístrojích mnoha oborů medicíny.
I proto nyní můžeme představit výstavu Vesmír blíže lidem s fotografiemi fotoambasadora Evropské jižní observatoře (ESO) Zdeňka Bardona.

Foto Jan Ptáček

Na její realizaci se mimo fotografa podílela Hvězdárna v Úpici a společnost ZEISS. Partnery výstavy jsou Východočeská pobočka České astronomické společnosti (ČAS) a Astronomický ústav AV ČR.Velké poděkování patří nejen partnerům a realizátorům, ale hlavně vedení a lidem onkologického centra Multiscan, kteří do realizace výstavy investovali nezměrné úsilí. Bez jejich podpory a pochopení by tak mimořádná událost nemohla nikdy vzniknout.

Astronomie Nezařazené Nezařazeno