Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Hvězdárna v Úpici otevřena stále (téměř) ve standardním režimu

Vzhledem ke stále platícím epidemiologickým opatřením a ke specifickým podmínkám nočních pozorování v malých prostorech astronomické kopule budou až do odvolání večerní pozorování na objednání.

Objednávat se můžete telefonicky na čísle 499 882 289, nebo e-mailem na hvezdarna@obsupice.cz. Objednávku považujte za dokončenou vždy až po výslovném potvrzení pracovníkem hvězdárny. Objednávat je možné se na termíny 22:00, 22:30, 23:00 a 23:30 (v září 21:00, 21:30, 22:00 a 22:30) a to vždy pro skupinky do dvou osob, v případě rodiny či uzavřené skupiny do 10 osob. Pozorování Slunce přes den je možné bez objednání (kromě větších skupin, ty je potřeba stejně jako exkurze objednávat dopředu) vyjma soboty a neděle, kdy je nutno se objednat na dopolední pozorování, a to v časech 10:00, 10:30, 11:00 a 11:30.

Při návštěvě hvězdárny (i v případě návštěvy objednané) vyčkejte po zazvonění u brány příchodu pracovníka hvězdárny a omluvte případné delší čekání způsobené ztíženým provozem pozorování.

Objednávejte se s dostatečním předstihem vždy ve všední dny od 10 do 18 hodin. I tak prosím počítejte s tím, že Vámi zvolený termín nemusí být volný a návštěva bez objednání představuje riziko, že se k pozorování oblohy nedostanete.

Vzhledem k opatřením Ministerstva zdravotnictví je každý návštěvník případně organizátor větší skupiny povinen na požádání, případně na žádost kontrolních orgánů, předložit některé z požadovaných potvrzení (PCR test ne starší 7 dní, Antigen test ne starší 72 hodin, potvrzení o očkování se lhůtou nad 14 dní po druhé dávce (v případě dvoudávkového očkování), prodělání onemocnění COVID-19 ne starší 180 dní, případně další). Dále žádný z účastníků nesmí vykazovat klinické příznaky onemocnění COVID-19. Účastník zároveň souhlasí s případným bezkontaktním měřením teploty.

Ve vnitřních prostorách hvězdárny  používejte k ochraně svých dýchacích cest aktuálně doporučené respirátory či roušky.

Upozorňujeme, že opatření se mohou v souvislosti s nařízeními vlády měnit.

Astronomie Nezařazené Nezařazeno Pozorování Úkazy

Astronomické kroužky ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici 2021-2022

Jako v předcházejících letech i ve školním roce 2021/2022 se budou pracovníci úpické hvězdárny podílet na vedení astronomických kroužků. Přinášíme seznam míst, kde se lze přihlásit, a seznam termínů informačních a prvních schůzek.

Broumov – astronomický kroužek a astronomický klub, informace a přihlášky: DDM Ulita Broumov, www.ulita.org, Vojtěch Školník, astrobroumovsko@seznam.cz, tel.: 603 516 124, termín první schůzky astronomického kroužku Broumov: 13.9.2021 od 16 hodin, termín první schůzky astronomického klubu Broumov: 13.9.2021 od 17 hodin, přestože první schůzky již proběhly, ještě se lze přihlásit.

Česká Skalice – astronomický kroužek, informace: Středisko volného času Bájo Česká Skalice, www.svcbajo.cz, info@svcbajo.cz, tel.: 491 452 708, konání či nekonání astronomického kroužku Česká Skalice 2021-2022 prozatím v jednání.

Náchod – astronomický kroužek, informace a přihlášky: Středisko volného času Déčko Náchod, www.deckonachod.cz, tel.: 491 428 744, přihlašování již spuštěno, termín informační schůzky astronomického kroužku Náchod: čtvrtek 23.9.2021 v 15:30, na informační schůzce bude dohodnuto, v kterém dni v týdnu a od kolika hodin se budou schůzky konat.

Trutnov – kroužek hvězdář, informace a přihlášky: Středisko volného času Trutnov, www.svctrutnov.cz, Ondřej Těžký, heavy@svctrutnov.cz, přihlašování již spuštěno, informační schůzka kroužku hvězdář Trutnov se neplánuje, otevření či neotevření kroužku hvězdář Trutnov 2021-2022 bude záviset na počtu zájemců.

Úpice – astronomický kroužek, informace: Hvězdárna v Úpici, hvezdarna@obsupice.cz, tel.: 499 882 289, přihlášku do kroužku Úpice může rodič vyplnit na informační schůzce nebo na první schůzce kroužku, termín informační schůzky kroužku Úpice: středa 6.10.2021 od 16:00, předběžný termín první schůzky astronomického kroužku Úpice: středa 13.10.2021, schůzky astronomického kroužku Úpice se konají v přednáškovém sále úpické hvězdárny, na informační schůzce bude dohodnuto, v kterém dni v týdnu a od kolika hodin se budou schůzky konat.

Astronomie Nezařazené Nezařazeno

Jak „velké“ jsou jevy na Slunci?

Občas zde, občas na facebooku Hvězdárny v Úpici ukazujeme snímky Slunce pořízené slunečními teleskopy naší hvězdárny. Přehledně si je můžete prohlédnout v archivu pozorování. Aktuální snímky pak naleznete v denním přehledu (pokud je tedy jasno).

Co těmito dalekohledy můžeme pozorovat si můžete přečíst v dalším článku.

Dnes se zaměříme na srovnání velikostí toho, co na Slunci pozorujeme. Nejlépe nám k tomu poslouží ilustrativní snímky, které byly pořízeny 11.9.2021 a do kterých jsme vkopírovali jednak malý kotouček představující velikost naší Země, jednak šipku vyznačující vzdálenost Země-Měsíc. A již jen pro úplnost příslušné skutečné velikosti:

Průměr Slunce je 1 392 700 km

Průměr Země je 12 742 km

Vzdálenost Země-Měsíc je 384 400 km

A již příslušné obrázky:

 

 

Astronomie Nezařazené Nezařazeno Pozorování Úkazy

Zase trochu vzrůšo – exotika na seismogramu

Jak už jste jistě zaslechli ve zprávách, v časných ranních hodinách zasáhlo Mexiko silné zemětřesení, při kterém zahynul jeden člověk. I ten, kdo denně na seismogramy nekouká, se při takové příležitosti na nějaký z národní seismické sítě rád podívá.  A na tom  (nejen) našem, úpickém, jsou patrné hned dva výraznější záznamy. Ten první odpovídá právě Mexiku. Otřes nastal dnes, 8.9.2021 v 1:47:46.5 UT (3:47:46.5 LSEČ), pro mexičany tedy díky časovému posunu bylo ještě úterý v noci. Epicentrum otřesu se nacházelo na pozici 16° 58′ 48″ severní šířky a 99° 46′ 12″ západní délky. Lépe je to vidět na globu

 

a mapce

 

Hloubka  10 km  a magnitudo dosáhlo hodnoty 7,0. A pouhých 21 km jihozápadně leží vyhlášené letovisko Acapulco s 673 000 obyvateli. Proto také panika na místě dosahovala velkých rozměrů. Vlny do ČR dorazily okolo  2:01 UT.

Ten druhý otřes, který můžeme na seismogramu

vidět po páté hodině ranní, je pak z Tádžikistánu. Ten byl slabší, přesto již dosti silný na to, aby mohl zanechat v krajině výraznější stopy. Magnitudo bylo stanoveno na hodnotu 5,5, hloubka 10 km a epicentrum 38° 9′ 36″ severní šířky a 73° 9′ 0″ východní délky,  opět pro představu globus zde

 

a mapka tu

Začátek otřesu byl 5:20:02 UT a do naší republiky vlny dorazily okolo 5:28 UT.

Nezařazené Nezařazeno Seismika

Blíží se noc vědců – i v Úpici na hvězdárně

Astronomie Nezařazené Nezařazeno Pozorování

Virtuální astronomický kroužek – září 2021

A opět máme po prázdninách a mnohdy i po dovolených. Ovšem nad hlavou se nám stále dějí věci …. O některých se můžete dočíst v našem příspěvku, který je nejen virtuálním astronomickým kroužkem, ale i malým průvodcem dění nad našimi hlavami.

Meteory:

A začneme hned „dramaticky“… 1. září nás čeká maximum meteorického roje Aurigid. I když je jejich „zenitový hodinový počet“ odhadován na 10 meteorů/hodinu (což už není vůbec špatné samo o sobě), je očekávána možná sprška až 100 meteorů za hodinu. Okolo 5. hodiny ranní (našeho času). Tak uvidíme.

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

Meteory tohoto roje budou zdánlivě vylétat ze souhvězdí Vozky (Auriga). Nedaleko v Blížencích budeme moci pozorovat zároveň Měsíc, ten však bude jakou úzký srpek a tak by neměl pozorování výrazně rušit.

 

Když už jsme u těch meteorů, vraťme se ještě k srpnovým Perseidám. Pokud jste měli tu možnost a třeba i náhodně jste je na svých procházkách večerní a noční přírodou, nebo i ze zahrady či dokonce cíleně pozorovali, a vydrželi jste i několik dní po jejich maximu 12-13. srpna, zjistili jste, že nejvíce jich létalo 14. srpna ráno. S tímto „maximem“, přesahujícím maximum předpovězené téměř nikdo ani z astronomické komunity nepočítal a můžeme jej dát na vrub prašnému vláknu uvolněnému z mateřské komety při některém z předchozích přiblížení ke Slunci.

 

Předchozí obrázek ukazuje den 14.8.2021 (časy v UT) z pozorování radaru Hvězdárny v Úpici. A jak vypadá radiový záznam meteoru pořízený na Hvězdárně v Úpici, je vidět na dalším obrázku.

 

Tyto snímky představují dvě Perseidy tak, jak je pozorujeme v různých úhlových vzdálenostech od radiantu, tedy místa odkud meteory zdánlivě vylétají. První snímek byl pořízen ve velké vzdálenosti od radiantu a meteor je zobrazen dlouhý. Druhý snímek pak představuje obraz meteoru poblíž radiantu a je krátký. Oba meteory jsou označeny šipkou, radiant je pak mírně vlevo od obrazu meteoru na spodním obrázku.

Z podkladů serveru IMO (www.imo.net) pak můžeme vidět (obrázek výše) záznam tohoto pozorovaného maxima z vizuálních pozorovaní získaných od pozorovatelů po celém světě.

Jak vypadá záznam z vizuálního pozorování meteorů, můžete vidět na přiloženém protokolu pořízeném během letního astronomického soustředění mládeže Astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici.

 

 

Slunce:

Mírně dramatická situace začíná být už i na Slunci. Na dvou následujících obrázcích vidíte záznam slunečních erupcí z 28. a 29. srpna, které pořídil tzv. SID monitor, který nepřímo registruje sluneční aktivitu. Mohutné erupce jsou na záznamech zvýrazněny, bohužel ta největší intenzity M4,7 není na našem záznamu zobrazena, neboť Slunce u nás v té době teprve vycházelo. Přinášíme i portréty těchto aktivních skupin slunečních skvrn, ovšem již z 28. srpna, neboť od té doby u nás bylo kvůli oblačnosti přímé pozorování nemožné. Přinášíme tedy obraz v tzv. bílém světle, kde můžeme vidět zejména sluneční skvrny (žlutý obraz). Obrázek v červeném světle H-alfa představuje pohled do tzv. chromosféry, kde se odehrávají například právě sluneční erupce. Jak záznamy erupcí tak snímky byly pořízeny na Hvězdárně v Úpici buď přímo, nebo na naší stanici v Jaroměři.

 

 

 

Poslední obrázek představuje poslední stav vývoje tzv. Mezinárodního čísla slunečních skvrn. Graf byl pořízen produkcí „Sunspot Index and Long-term Solar Observations“. Podrobnosti o tomto projektu i o problematice vývoje slunečních skvrn naleznete např. na tomto serveru: https://wwwbis.sidc.be/silso/home.

(SILSO data/image, Royal Observatory of Belgium, Brussels)

Se Sluncem souvisí ještě jedna zajímavá událost. Tou je podzimní rovnodennost. Ta nastává 22.9. ve 21 hodin a 21 minut letního času a Slunce v tu chvíli vstupuje do znamení Vah. Pojmy rovnodenností a slunovratů jsou velmi často v souznění s kalendářními systémy dávných civilizací a našich předků vúbec, a tak jsou mnohdy využívány archeology. Nějaké zajímavé informace a odkazy k tomuto tématu naleznete například na serveru Archeologie a historie.

 

Měsíc:

I když někteří astronomové považují „Měsíc“ za nepřítele – svým svitem totiž ruší pozorování slabých objektů na obloze – přesto je pohled na něho zajímavý.

7.9 nastává nov a Měsíc je na obloze poblíž Slunce a není pozorovatelný.

13.9. se nachází v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze v podobě písmene D. To je také vhodná doba k jeho pozorování, neboť bočním osvětlením se plasticky vykreslí krátery a další útvary na jeho povrchu.

21.9. nastává úplněk a Měsíc svítí celou noc. Pohled na něho je poněkud plochý, neboť je nasvícen přímo „zepředu“. Hezky vyniknou zejména tzv. měsíční moře.

29.9. nastává poslední čvrt a Měsíc se pomalu přes ranní oblohu přesouvá na oblohu denní. Je ve tvaru písmene C.

Během své pouti oblohou se bude potkávat také s jasnými planetami a hvězdami. Vyberme z nich například:

5.9. konjunkce s hvězdou Regulus (alfa Leo)

9.9. konjunkce se Spikou (alfa Vir)

10.9. konjunkce s Venuší

13.9. konjunkce s Antaresem (alfa Sco)

17.9. konjunkce se Saturnem

18.9. konjunkce s Jupiterem

26.9. konjunkce s Aldebaranem (alfa Tau)

 

Jako příklad uvádíme mapku pro 17.9. večer a seskupení Měsíc – Jupiter – Saturn.

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

 

 

Výběr zajímavých výročí měsíce září:

v noci z 31.8. na 1.9.2016 startovala z čínského kosmodromu Tchaj-jüan raketa Dlouhý pochod 4C, která měla na oběžnou dráhu vynést družici Gaofen 10, start byl neúspěšný, selhala nosná raketa (5 let) [1a], [1b], [3a], [5]

1.9.2016 ve 13:07 UT explodovala na startovním komplexu 40 na Cape Canaveral dva dny před plánovaným startem nosná raketa Falcon 9, která měla v hlavici družici Amos 6, jejíž hodnota se odhadovala na minimálně 200 miliónů dolarů, Amos 6 byla zničena, stejně tak nosná raketa, poškozena byla také startovací rampa (5 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [3], [3a], [5]

1.9.1886 pořídil Eugene von Gothard první fotografii prstencové mlhoviny M57 (135 let) [1b], [2a]

2.9.1971 v 02:54 UTC odstartovala z Bajkonuru nosná raketa Proton-K/D se sondou Luna 18, té se ale nezdařilo plánované měkké přistání a na povrch Měsíce se pouze zřítila (50 let) [1a], [1b], [3c], [3b]

3.9.2006 dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1, při této misi ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon (15 let) [1a], [1b], [3c], [3b]

3.9.1976 dosedl na povrch Marsu v oblasti Utopia Planitia přistávací modul americké sondy Viking 2 (45 let) [1a], [1b], [2a], [3b]

5.9.2016 předala americká sonda Juno na Zemi první snímky a další data z těsného průletu kolem planety Jupiter (data a snímky byly pořízeny v období od 25. do 29. srpna), sonda 27. srpna proletěla ve vzdálenosti asi 4200 km od horních vrstev oblačné pokrývky Jupitera (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]

6. 9.1811 se narodil James Melville Gilliss, americký astronom a námořní důstojník (210 let) [1b]

7.9.2016 v 01:13 UTC úspěšně přistál na Zemi návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-20M s třemi kosmonauty, kteří se tak vrátili z Mezinárodní kosmické stanice (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]

8.9.2016 v 23:05 UT (9.9.2016 v 00:05 SEČ) odstartovala ze startovního komplexu 41 na Cape Canaveral AFS nosná raketa Atlas 5 (411), která vynesla na základní dráhu sondu OSIRIS-REx, jejímž hlavním úkolem je doprava vzorku regolitu z planetky Bennu, samotný odběr vzorku byl pak proveden 20. října 2020 (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]

9.9.2006 v 15:14:55 UTC odstartoval z Cape Canaveral se šesti kosmonauty na palubě raketoplán Atlantis k letu STS 115, cílem byla Mezinárodní kosmická stanice (15 let) [1a], [1b], [2a]

10.9.2011 v 13:08:52.775 UTC odstartovala ze Země vesmírná mise GRAIL, v jejímž průběhu byly na oběžné dráze Měsíce umístěny dvě malé sondy pro výzkum jeho gravitačního pole (10 let) [1a], [1b], [2b]

12.9.1966 ve 14:42:26 UTC odstartovala ze Země z Cape Canaveral předposlední mise programu Gemini, mise Gemini 11, na palubě byli Charles Conrad a Richard Gordon (55 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

12.9.1966 bylo z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vypuštěno cílové těleso pro Gemini 11, označované jako Agena TV-11 (COSPAR 1966-080A), ke kterému se loď Gemini 11 pak několikrát připojila (55 let) [1a], [2a]

12.9.1966 se narodila americká podnikatelka, původem íránka, účastnice kosmického letu lodi Sojuz TMA-9 Anúše Ansárí (55 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a]

12.9.1906 se narodil A. M. Makarov, sovětský organizátor výroby raketové a kosmické techniky (115 let) [1b], [2a]

13.9.2016 byl oznámen nález meteoritu, který je označován jako „Gancedo“ podle obce v Argentině, která se nachází poblíž místa nálezu, hmotnost meteoritu dosahuje přibližně 30 tun (5 let) [1a], [2a]

15.9.2016 ve 14:04 UT odstartovala z čínského kosmodromu Jiuquan nosná raketa CZ-2F, která na základní oběžnou dráhu Země vynesla v pořadí druhou čínskou orbitální stanici Tiangong-2, na zemské orbitě obíhala do 19. července 2019, zhruba 1 měsíc byla obydlena dvěma čínskými kosmonauty (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]

15.9.1976 v 09:48:30 UTC odstartovala na oběžnou Země kosmická loď Sojuz 22, s dvěma kosmonauty provedla 127 oběhů Země, byly fotografovány některé části zemského povrchu, mimo fotografování se posádka věnovala experimentům biologického výzkumu (45 let) [1a], [1b], [2a]

15.9.1976 13:59:35 UTC posádka mise Gemini 11 úspěšně přistála v Tichém oceánu (45 let) [1a], [1b], [2a]

16.9.2011 v 03:59:39 UTC úspěšně přistála v kazašské stepi trojčlenná posádka mise Sojuz TMA-21, vrátila se z přibližně 164 dní dlouhého pobytu v kosmickém prostoru, z čehož přibližně 162 dní kosmonauti pobývali na Mezinárodní kosmické stanici (10 let) [1a], [1b], [2b], [3b]

16.9.1996 odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Atlantis k misi STS-79, následně se připojil ke stanici Mir (25 let) [1a], [1b], [2a]

16.9.1736 zemřel Gabriel Daniel Fahrenheit, německý fyzik, který sestrojil rtuťový teploměr (185 let) [1a], [1b], [2a]

17.9.1956 byl v Německu uveden do provozu radioteleskop Stockert Radio Telescope (65 let) [1b], [2a]

17.9.1826 se narodil Georg Friedrich Bernhard Riemann, německý matematik (195 let) [1a], [1b], [2a]

18.9.2006 odstartovala ze Země z Bajkonuru pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-9, na palubu Mezinárodní kosmické stanice dopravila 3 kosmonauty, mezi nimiž byla vesmírná turistka původem íránka Anúše Ansárí (15 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a]

18.9.1896 zemřel Armand Hippolyte Louis Fizeau, francouzský fyzik, který jako první změřil úhlové průměry hvězd (125 let) [1a], [1b], [2a]

20.9.1966 odstartovala ze Země měsíční sonda Surveyor 2 (55 let) [1a]

20.9.1576 zemřel Geronimo Cardano, italský matematik, lékař, astrolog a filozof (445 let) [1a], [1b], [2a]

21.9.2011 zemřel v nemocnici Arizonské univerzity ve věku 65 let ředitel Laboratoře pro výzkum Měsíce a planet Michael Julian Drake, který 38 let působil na Arizonské univerzitě, zúčastnil se projektů řady meziplanetárních misí, včetně OSIRIS-REx (10 let) [1b], [2b]

22.9.2006 byly ze základny Kagoshima nosnou raketou M-V vypuštěny družice Hinode, Hitsat a SSSat. Hinode (označovaná také jako Solar-B) je chronologicky třetí japonská sonda určená k výzkumu Slunce (15 let) [1b], [2a], [3a], [3b], [5]

22.9.2001 proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly (20 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

23.9.1966 havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání (55 let) [1a], [3a], [3b]

23.9.1846 objevil německý astronom Johann Gottfried Galle planetu Neptun (175 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

25.9.2016 byl v Číně uveden do provozu aktuálně největší pozemní radioteleskop FAST (5 let) [1a], [1b], [2a]

27.9.2016 přibližně ve 12:00 UT provedla sonda Cassini jeden ze svých blízkých průletů u Saturnova měsíce Titan (5 let) [1b], [2a]

27.9.1976 se narodil italský pilot a astronaut Luca Parmitano (45 let) [1a], [1b], [2a]

27.9.1966 se narodila Stephanie Diana Wilson(ová), členka týmu astronutů NASA (55 let) [1a], [1b], [2a]

27.9.1966 se narodil Alberto Conti, italský astrofyzik (55 let) [1b], [2a]

28.9.1971 odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 19 (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

29.9.2011 v 13:16 UTC (21 hodin 16 minut 0 sekund místního času) byla z čínského kosmického střediska Jiuquan na severozápadě Číny úspěšně vypuštěna kosmická loď Tiangong-1 (10 let) [1a], [1b], [2a]

30.9.2016 v 10:39 UT řízeně dopadla sonda Rosetta na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, čímž zanikla (5 let) [1a], [1b], [2a]

Astronomie Expedice Nezařazené Nezařazeno Pozorování Úkazy

Týden pěstounství Královéhradeckého kraje 2021

Vzhledem ke stále platným epidemiologickým opatřením a k zajištění
Vašeho komfortu prosíme účastníky akce „Večery s dorůstající Měsícem“
pořádané na Hvězdárně v Úpici v rámci „Týdne pěstounství
Královéhradeckého kraje 2021“, aby se na akci na hvězdárně
objednávali.
Objednávat se můžete telefonicky na čísle 499 882 289, nebo e-mailem
na hvezdarna@obsupice.cz. Objednávku považujte za dokončenou vždy až
po výslovném potvrzení pracovníkem hvězdárny. Objednávat je možné se
na termíny 13.-19.9.2021 na časy 19:00, 19:30, 20:00 a 20:30 a to vždy
pro skupinky do dvou osob, v případě rodiny či uzavřené skupiny do 10
osob.
Při návštěvě hvězdárny (i v případě návštěvy objednané) vyčkejte po
zazvonění u brány příchodu pracovníka hvězdárny a omluvte případné
delší čekání způsobené ztíženým provozem pozorování.
Objednávejte se s dostatečným předstihem alespoň 2 dnů vždy ve všední
dny od 10 do 18 hodin. I tak, prosím, počítejte s tím, že Vámi zvolený
termín nemusí být volný a budete si vybírat termín náhradní a návštěva
bez objednání představuje riziko, že se k pozorování oblohy případně k
náhradnímu programu v případě špatného počasí nedostanete.

Astronomie Nezařazené Nezařazeno Pozorování

Dočasné omezení akcí „Noc na hvězdárně“

Vzhledem k plánované opravě střechy na Hvězdárně v Úpici nebudeme moci realizovat v měsíci září a říjen 2021 akce typu „Noc na hvězdárně“. Ostatní návštěvy a pozorování na hvězdárně jsou omezeny stále stejně pouze z důvodu epidemiologických opatření, přesto si však při plánování své návštěvy hvězdárny raději napiště mail či zavolejte. Večerní pozorování je stále nutno objednávat. Podrobnosti naleznete zde: http://www.hvezdarnavupici.cz/?p=2333.
Astronomie Nezařazené Nezařazeno Pozorování

Úpice i s hvězdárnou v pořadu Cyklotoulky

V pravidelném sobotním dopoledním pořadu Cyklotoulky na druhém programu České televize (reprízovaném vždy v neděli po poledni na ČT Sport) jste 28. a v repríze 29. srpna 2021 mohli vidět Úpici, okolní obce, různé místní turistické cíle a také i úpickou hvězdárnu. Díl Cyklotoulek zahrnující Úpici se jmenuje Kladské pomezí a můžete si ho přehrát z videoarchívu České televize (https://www.ceskatelevize.cz/porady/10414424499-cyklotoulky/221471292050035/). Doprovodné fotografie jsou z natáčení, které proběhlo na úpické hvězdárně ve středu 12. května 2021 odpoledne. A klidně někdy na kole na návštěvu hvězdárny přijeďte i Vy.

Astronomie Nezařazené Nezařazeno