Měřící přístroje

Měřící přístroje

Pro měření pozic hvězd se ve starověku používalo Triquetrum, neboli paralaktické / Ptolemaiovo pravítko. Tento přístroj byl používán od starověku až do novověku, kdy byl nahrazen kvadranty.

Měření pomocí Triquetrum (Zdroj: Orontii Finaei)

Zenit (česky nadhlavník), zde Vertex, je bod v systému astronomických obzorníkových souřadnic, který máme přímo nad hlavou. Přímka k zenitu je kolmá na rovinu horizontu.

Zenitová vzdálenost (zde Circulus) pak určuje úhlovou vzdálenost objektu od zenitu. Pro určení výšky nad horizontem stačí jednoduchý výpočet, tedy odečet od 90°.

Kvadrant představue ¼ kruhu a umožňuje měření výšku nad obzorem, ale i vzdálenosti hvězd mezi sebou. Ve starověku zpočátku měřili v tvz. ekliptikálních souřadnicích, jejichž základem je rovina zdánlivého oběhu Slunce kolem Země. Dnes používáme rovníkovou soustavu souřadnic.

Armilární sféra je také důležitý přístroj. Malá sféra slouží k výuce pohybů těles na obloze, vysvětlení rovnodenností a slunovratů, možné určení východů, západů hvězd, Slunce, délky dne. Velká sféra pak slouží k přímému měření v souřadnicových systémech. Armilární sféra obsahuje obzorníkové souřadnice (horizont, místní poledník), podle nich můžeme určit azimut a elevaci. Rovníkové souřadnice jsou deklinace a rektascenze, založené na rovině nebeského rovníku a jarním bodu. Ekliptikální souřadnice jsou skloněny vůči rovníkovým souřadnicím o sklon osy rotace Země (ekliptikální délku a výšku).

Hipparchova hůl je přístroj, díky kterému mohl Hipparchos změřit úhlovou velikost Slunce a Měsíce a zjistit tak, že jsou na obloze úhlově přibližně stejně velké. Tato hůl se nedochovala, existuje pouze její popis. 4 lokty dlouhá tyč s průzorem na jedné straně. Na druhé straně je posuvný klín/válec. Když se pomocí posuvné části zastíní Měsíc/Slunce můžeme dopočítat úhel a tedy úhlovou velikost.