Na úvodním obrázku tentokrát vidíte aktuální vnější podobu Návštěvnického a odborného pozorovacího astronomického centra na úpické hvězdárně, které je vybudované z bývalého slunečního domku.
Komety:
Na konci září 2024 by mohla být amatérskými dalekohledy pozorovatelná/amatérsky fotografovatelná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), během října 2024 by pak mohla mít (podle letošní srpnové předpovědi) mezi 3 a 4 mag, předpokládanou polohu na noční obloze k 30. září 2024 v 6:00 SELČ (na konci září bude pozorovatelná jen kolem 6. hodiny ranní SELČ) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže, kometu ale bude potřeba pozorovat/fotografovat z míst s velmi dobrým výhledem k východnímu obzoru a pozorování/fotografování dobře naplánovat.
Fáze Měsíce:
3. září 2024 (úterý) je nov
11. září 2024 (středa) je první čtvrt
18. září 2024 (středa) je úplněk
24. září 2024 (úterý) je poslední čtvrt
Možnosti pozorování Měsíce v září 2024 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v září mimo neděle a svátky mezi 21:00 a 23:00 SELČ. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v září nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 13. září 2024 do zhruba 21. září 2024.
Zatmění Měsíce:
V září 2024 se můžeme pokochat částečným zatměním Měsíce při superúplňku (navíc vpravo dole od Měsíce, při pohledu z České republiky, bude v tom okamžiku pozorovatelná planeta Saturn), maximální fáze zatmění nastane 18. září kolem 4:44 SELČ, Měsíc v tom okamžiku bude 16 úhlových stupňů nad ideálním obzorem (nad jihozápadozápadem). Situaci na obloze a detail Měsíce oboje v okamžiku maxima tohoto zatmění při pohledu z České republiky zachycují obrázky (vytvořené v simulačním programu Stellarium) níže.
Pozorovatelnost Lunar-X v září 2024:
V září 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 10. září 2024 kolem 12:29 UT tj. 10. září 2024 kolem 14:29 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky těsně pod obzorem, v září 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky nepozorovatelné.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v září 2024 prostým okem:
Od 1. 9. 2024 do zhruba 7. 9. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná mezi půlnocí a ránem.
Zhruba od 8. 9. 2024 do zhruba 10. 9. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 11. 9. 2024 do 29. 9. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Pozorovatelnost vybraných planet v září 2024:
V první polovině měsíce září budeme ráno krátce před východem Slunce vídat planetu Merkur (nad východním obzorem), maximální elongace (tj. největší úhlová vzdálenost od Slunce) nastává v tomto období dne 5. září 2024.
Venuše na konci letošního září sice zapadá za obzor až po Slunci, ale na to, že bude běžně prostým okem pozorovatelná coby večernice, si ještě musíme počkat přibližně na konec října roku 2024.
S planetou Mars je to z hlediska možnosti pozorování podobně jako s níže popsaným Jupiterem, Mars i Jupiter se objeví nad obzorem vždy až po konci našich večerních pozorování pro veřejnost, v letošním září je tedy během večerních úpických pozorování pro veřejnost nespatříte, ale můžete tuto planetu zkusit pozorovat sami po půlnoci. Tuto planetu najdete po většinu září v souhvězdí Blíženců.
Planeta Jupiter se nad obzorem v letošním září ocitne vždy až po konci našich večerních pozorování pro veřejnost (ta jsou v měsíci září od 21. do 23. hodiny), můžete ale tuto planetu zkusit pozorovat sami po půlnoci v souhvězdí Býka (prostým okem či amatérským hvězdářským dalekohledem).
Saturn se 8. září ocitne v opozici se Sluncem, díky tomu dosáhne jeho “jasnost” nejvyšší hodnoty v rámci tohoto roku (a zároveň bude nejblíže Zemi), při této letošní opozici dosáhne Saturn +0,6 mag, bude tedy téměř tak jasný jako hvězda Vega. Při této letošní opozici se Saturn nachází v podzimním souhvězdí Vodnáře. Po celé letošní září je Saturn pozorovatelný v hvězdářských dalekohledech naší hvězdárny během našich večerních pozorování pro veřejnost.
Předpokladem pro pozorování planet je jasná obloha.
Kalendář:
Dne 22. září ve 14:44 SELČ nastává na planetě Zemi rovnodennost, na severní polokouli v tom okamžiku začíná astronomický podzim.
Akce mimo hvězdárnu a na hvězdárně:
Speciální dalekohledy pro pozorování Slunce a další astronomický program budou v rámci oslav 75. výročí otevření Studijní a vědecká knihovny v Hradci Králové před budovou této knihovny (prostor vedle CrossCafe) přichystány pracovníky úpické hvězdárny v pondělí 2. září 2024 v čase 10 až 16 hodin, vstup volný. Více na https://www.svkhk.cz/Uvodni-stranka/Novinky/Clanky/Oslava-75-vyroci-SVK-HK.aspx.
Pozorování Slunce a další astronomický program budou pro účastníky (a samozřejmě i pro organizátory a spoluorganizátory) “Olympiády pro starší a dříve narozené” zajištovat pracovníci úpické hvězdárny ve čtvrtek 5. září 2024 od 13 hodin ve Sportovním areálu v Havlovicích. Více na https://www.havlovice.cz/aktuality/olympiada-pro-starsi-a-drive-narozene.
Pozor, v pátek 6. září 2024 od 18 hodin bude úpická hvězdárna pro návštěvníky z provozních důvodů uzavřena.
V sobotu 7. září 2024 najdete stánek a sluneční dalekohledy úpické hvězdárny v Náchodě na Kuronských slavnostech. Více na https://www.mestonachod.cz/zivot-v-nachode/kultura/kuronske-slavnosti/.
Od pondělí 9. září do soboty 14. září 2024 se úpická hvězdárna účastní Týdne pro pěstouny. Pěstouni i s dětmi mohou v rozmezí pondělí 9. září až pátek 13. září zdarma přijít na úpickou hvězdárnu na pozorování Slunce speciálními slunečními dalekohledy (od 10:00 do 16:00) nebo zdarma přijít na úpickou hvězdárnu na večerní pozorování noční oblohy (mezi 21. a 23. hodinou). Provoz hvězdárny pro ostatní (platící) návštěvníky přitom není nijak omezen. V sobotu 15. září pak úpičtí hvězdáři budou s přenosnými dalekohledy pěstounům a jejich dětem k dispozici se svým stánkem v Safari parku ve Dvoře Králové nad Labem (od 9 do 17 hodin). Více na https://stansenahradnimrodicem.cz/2024/08/20/program-tydne-pestounstvi-2024/.
-aktualizace 12.9.2024: vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí je Den pro pěstouny v sobotu 15. září 2024 v ZOO Dvůr Králové nad Labem kompletně zrušen
V pátek 13. září a v sobotu 14. září 2024 si svůj stánek s dalekohledy a astronomickými pokusy a modely úpičtí hvězdáři postaví na 20. královéhradeckých dožínkách v Šimkových sadech v Hradci Králové, vstup je zdarma, úpičtí hvězdáři budou přítomni oba dny minimálně od 10. do 14. hodiny. Více na https://www.dozinky.cz/informacepronavstevniky/.
-aktualizace 12.9.2024: vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí jsou Královéhradecké dožínky kompletně zrušeny
V pátek 27. září 2024 se koná Noc vědců. Úpičtí hvězdáři Vás jednak zvou na večerní pozorování na úpické hvězdárně zdarma a jednak na svou prezentaci v interiéru Vědecké knihovny v Hradci Králové (prezentace našich modelů a pokusů proběhne mezi 17. a 23. hodinou, přednáška Ing. Marcela Bělíka o zatměních Slunce začne v prostorách knihovny v 18:30 hodin). Více na https://www.nocvedcu.cz/.
Výběr zajímavých výročí měsíce září:
1. září 1979 provedla sonda Pioneer 11 (též zvaná Pioneer-Saturn) blízký průlet kolem planety Saturn přičemž pokusně proletěla rovinou Saturnových prstenců; vzdálenost při průletu byla 21 400 kilometrů nad hladinou mraků; jednalo se o historicky první vesmírnou sondu vyslanou k Saturnu (a proletěla též kolem Jupiteru); ze Země Pioneer 11 odstartoval 6. dubna 1973 02:11:00 UTC; v současné době se již sonda nachází dále od Slunce než trpasličí planeta Pluto a letí směrem ke hvězdě λ Aql v souhvězdí Orla (45 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. září 1859 spatřil britský astronom Richard Christopher Carrington na slunečním disku výraznou a velkou skupinu slunečních skvrn, kterou proměřil a zakreslil, též zakreslil v místě této skvrny se nacházející dva srpkovité útvary, které byly výrazně jasnější než okolní povrch Slunce (jednalo se o takzvanou bílou sluneční erupci); 2. a 3. září 1859 se pak na Zemi projevily mimořádně velká geomagnetická bouře a výrazné polární záře (165 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
1. nebo 2. září 1964 startovala z LC-20 na Cape Canaveral nosná rakety Titan 3A poprvé zkušebně s novým třetím stupněm označovaným Transtage (tento třetí stupeň byl vybaven dvěma raketovými motory AJ-10-138); test byl neúspěšný pro poruchu testovaného třetího stupně rakety (60 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. nebo 2. září 1804 objevil německý astronom Karl Ludwig Harding planetku 3 Juno, obvykle označovanou také (3) Juno nebo jen jako Juno; Juno je svými rozměry přibližně sedmým největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru (220 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6]
4. září 1964 byla úspěšně vypuštěna americká vědecká družice pro výzkum zemské magnetosféry nazvaná OGO 1 (Orbiting Geophysical Observatory 1), první ze série šesti družic stejného určení (60 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. září 1984 13:37:54 UTC se z letu STS-41-D zpět na Zem úspěšně vrátil raketoplán Discovery; jednalo se o první let do vesmíru raketoplánu Discovery; na palubě raketoplán nesl tři satelity (SBS 4, Leasat 2, Telstar 3) a šestičlennou posádku; do vesmíru v rámci tohoto letu odstartoval 30. srpna 1984 12:41:50 UTC (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. září 2004 došlo k neúspěšnému pokusu o vypuštění družice Ofek 6 (psáno též Ofeq 6) kvůli poruše na třetím stupni rakety (nosná raketa Šavit, psáno též Shavit); raketa se zřítila do moře; družice Ofek-3 až Ofek-11 jsou izraelské špionážní satelity určené ke sledování situace v regionu Blízkého východu (20 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. září 1914 se narodil se James Alfred Van Allen, americký fyzik; na základě dat prvních družic objevil radiační pásy Země dnes pojmenované po něm (110 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3], [3b], [6], [6], [6]
8. září 2004 přistávací pouzdro americké kosmické sondy Genesis (též označovaná Discovery 5) dopadlo po sběru kosmického materiálu po odpojení od samotné sondy na zemský povrch; obsahovalo vzorky částic slunečního větru, ale při přistávání se neotevřel padák a pouzdro se rozbilo a získané vzorky byly kontaminovány pozemskými materiály; do vesmíru tato sonda odstartovala 8. srpna 2001 16:13:40 UTC na nosné raketě Delta II (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. září 1854 se narodil německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz; studoval především komety; tzv. Kreutzova rodina komet (kam patří například Velká kometa z roku 1106, Velká kometa z roku 1843, Velká kometa z roku 1882, kometa X/1882 K1 či kometa Ikeya–Seki) je pojmenována po něm; je po něm také pojmenována planetka 3635 Kreutz objevená v roce 1981 astronomem českého původu Lubošem Kohoutkem (170 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
9. září 1994 22:22:35 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery k letu STS-64, hlavním nákladem byly zařízení LITE (zkratka z Lidar In-space Technology Experiment, sestava ze stavebnice Spacelab skládající se z laserového lokátoru, dalekohledu a kamery) a družice Spartan 201 (též Spartan 1, zkratka z Shuttle Pointed Autonomous Research Tool for Astronomy); posádku tvořilo 6 amerických astronautů (včetně jedné ženy) (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. září 2014 02:23 UTC úspěšně přistála zpět na Zemi pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-12M; z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici se v ní vrátili Alexandr Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson; ze Země tato pilotovaná kosmická loď se stejnou posádkou odstartovala 25. března 2014 21:17:23 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. září 1959 odstartovala sovětská sonda Luna 2, šlo o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce a před dopadem provedla vědecká měření a fotografování (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. září 1969 spadl na střechu domu čp. 147 v obci Suchý Důl nedaleko českého města Police nad Metují meteorit, který se dostal díky tehdejšímu řediteli úpické hvězdárny panu Mlejnkovi velmi brzy do výzkumného ústavu Maxe Plancka v německém Heidelbergu k radioizotopickému studiu, “polický” meteorit (oficiální název v Meteoritical Bulletin Database je “Suchy Dul”) se tak stal prvním tělesem tohoto druhu na světě, které mohlo být zkoumáno ve stejné laboratoři a stejným způsobem jako některé vzorky hornin přivezené z Měsíce posádkou kosmické lodi Apollo 11; hmotnost meteoritu je 840 gramů (55 let) [1a], [1b], [3], [6]
18. září 1964 16:22:43 UT odstartovala ke svému sedmému letu (čtyři z předchozích šesti letů byly suborbitální) americká nosná raketa Saturn I, označovaná též jako Saturn 1 (v tomto případě odstartovala ve verzi Block 2, raketa Saturn I uskutečnila celkem 10 letů, pak byla nahrazena raketou Saturn IB, označovanou též jako Saturn 1B); let je označován jako Apollo BP-15 nebo také Apollo 102 nebo také Saturn SA-7 (v databázi COSPAR pak 1964-057A) a vynesena při tomto letu byla maketa kosmické lodi Apollo (nešlo tedy ještě o letový test prázdné kosmické lodi Apollo); historicky šlo o druhý letový test makety kosmické lodi Apollo (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. září 1804 zemřel francouzský astronom Pierre Méchain, objevitel některých komet a některých objektů Messiérova katalogu (své objevy Messiérovi posílal a ten je ověřoval a přidával do svého katalogu) (280 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]
21. září 1974 podruhé prolétla americká sonda Mariner 10 kolem planety Merkur a prováděla jeho dálkový průzkum; sonda uskutečnila celkem tři blízké průlety kolem Marsu (a jeden blízký průlet kolem Venuše); několik dní po třetím průletu kolem Merkuru již došlo sondě palivo a v současné době zřejmě neřízeně obíhá kolem Slunce; ze Země sonda odstartovala 3. listopadu 1973 05:45:00 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. září 2014 byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MAVEN (neboli Mars Atmosphere and Volatile Evolution); do vesmíru odstartovala 18. listopadu 2013 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. září 2014 byla na orbitu Marsu navedena indická sonda Mangalján (psáno též jako Mangalaján nebo také Mangalyaan); cílem její mise (mise nese anglický název Mars Orbiter Mission) byl průzkum atmosféry Marsu; tato meziplanetární sonda ze Země (z indického kosmodromu Satiš Davan) odstartovala 5. listopadu 2013; navržena byla tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu; nakonec nad Marsem fungovala téměř 8 let; zajímavostí je, že celá sonda Mangalján stála polovinu toho, co stálo natočení amerického filmu Gravitace (10 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. září 2019 16:05:05 UTC odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici s pomocí japonské nosné rakety H-IIB japonská nákladní kosmická loď HTV-8 (též označovaná Kounotori-8); k Mezinárodní kosmické stanici se s pomocí robotického ramene Canadarm úspěšně připojila 28. září 2019 14:09 UTC (5 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. září 2019 13:57 UTC úspěšně odstartoval se třemi pasažéry směrem k Mezinárodní kosmické stanic Sojuz MS-15 (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. září 2014 20:25 UTC odstartovala ze Země za pomoci nosné rakety Sojuz FG pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-14M; k Mezinárodní kosmické stanici se v ní vydali Alexandr Samokuťajev, Jelena Serovová a Barry Wilmore; po dosažení oběžné dráhy se lodi nerozevřel jeden ze dvou solárních panelů, jinak však let i automatické spojení (26. září v 02:11 UTC) s Mezinárodní kosmickou stanicí proběhly bez potíží; panel se otevřel nedlouho po spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. září 2009 byl v Kanadě zaznamenán (i fotograficky) meteor, k němuž byl i nalezen meteorit; podle místa nálezu je oficiální jméno meteoritu Grimsby (25 let) [1a], [1b], [6]
27. září 2014 úspěšně odstartovala (z Bajkonuru) ruská/sovětská nosná raketa Proton (šlo o verzi Proton-M) a úspěšně vynesla družici Luch/Olymp-K 1 (též označovaná Olimp-K, jeden z exemplářů z řady telekomunikačních družic Luč); šlo o první start rakety Proton-M po havárii, ke které došlo krátce po startu (s telekomunikační družicí Ekspress-AM 4R) 15. května 2014 po selhání motorů třetího stupně (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. září 1814 se narodil se Daniel Kirkwood, americký astronom a matematik; Kirkwoodovy mezery, což jsou oblasti v Hlavním pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter, kde je výrazně méně planetek oproti jejich obvyklému množství v tomto pásu, jsou nazvány po něm; dále je po něm nazvána také jedna z planetek a jeden z kráterů na Měsíci, je po něm také pojmenována Kirkwoodova observatoř při Indianské univerzitě (210 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
29. září 2004 se podruhé v historii podařilo soukromé společnosti dosáhnout se svým pilotovaným letounem/miniraketoplánem kosmického prostoru (100 km nad zemským povrchem); šlo o let kosmického letounu/miniraketoplánu SpaceShipOne, jenž se předtím (21. června 2004) stal i prvním soukromým pilotovaným letounem, který dosáhl kosmického prostoru (100 km nad zemským povrchem); let je označován 16P a trval 24 min 11 s (20 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2], [3b], [5], [6], [6], [6], [6]
29. září 1954 ratifikovalo podpisem 12 států západní Evropy dohodu o založení CERNu, mezinárodního evropského střediska v oblasti jaderného výzkumu; ratifikaci předcházela dohoda 11 evropský státu o zřízení dočasné rady pro tuto organizaci z února 1952 (70 let) [1b], [8]
30. září 1994 11:16:01 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Endeavour s šesti astronauty k letu STS-68; hlavním cílem letu mise byly experimenty Space Radar Laboratory, historicky podruhé byla tato laboratoř ve vesmíru použita ke dálkovému studování prostředí planety Země (30 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Časopis Kozmos, číslo 5, říjen-listopad 2023, ročník 54, str. 5-6
[8] Časopis Kozmos, číslo 3, červen-červenec 2024, ročník 55, str. 31
Použité zkratky: SELČ … středoevropský letní čas (máte na hodinkách/mobilu); SEČ … středoevropský čas; UT/UTC … Universal Time (světový čas); S, V, J, Z (v obrázcích při obzoru) … zkratky světových stran
V pátek 23. srpna 2024 je úpická hvězdárna z technických důvodů po celý den pro veřejnost uzavřena. Děkujeme za pochopení.
Dnes, 8.srpna 2024 ráno, zasáhly jižní Japonsko ( oblast u ostrovů Kjúšú a Šikoku) dva otřesy, jdoucí jen několik minut po sobě. První z nich začal v 7 hodin 42 minuty a 55 sekund světového času (9:42:55 našeho letního času) a jeho magnitudo dosáhlo hodnoty 7.1. Epicentrum bylo stanoveno na pozici 31° 50′ 13″ severní šířky a 131° 26′ 56″ východní délky. To je 90 km východoseverovýchodně od města Kagoshima (555000 obyvatel) a 9 km jihojihovýchodně od města Miyazako (311000 obyvatel) ve stejnojmenné prefektuře. Hypocentrum pak leželo v hloubce 20 km. Pro lepší představu je zde globus:
a také mapka:
K nám do Úpice vlny dorazily v 7:55:3.6 světového času, jak lze odpozorovat ( 🙂 ) z aktuálního seismogramu:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Letní astronomický tábor zvaný Expedice Úpice úspěšně proběhl od 4. července 2024 do 14. července 2024. Na titulním obrázku tohoto příspěvku vidíte letošní táborové/expediční vypouštění balonků s héliem s přivázanými vzkazy pro nálezce. Zatím se žádný nálezce neozval, a tak nevíme, kam až letos balónky doletěly. V letošním srpnu v termínu 16. až 18. srpna 2024 nás již čeká jen Expedice pro starší a pokročilé, při které bude hvězdárna pro individuální návštěvníky standardně otevřená a omezeny budou jen návštěvy organizovaných skupin a akce spojené s přespáním na hvězdárně (http://www.hvezdarnavupici.cz/?page_id=630).
Meteorické roje:
Na 12. srpen 2024 připadá maximum meteorického roje Perseid. Měsíc ten den (či spíše noc) dorůstá do první čtvrti a bude svítit (a svým svitem snižovat požitek z pozorování “padajících hvězd”) přibližně do 22:30 SELČ (pak již bude při pohledu z České republiky pod obzorem), letos tedy budou dobré pozorovací podmínky po většinu noci. Protože radiant Perseid (nacházející se v severní části souhvězdí Persea) je nejvýše nad obzorem (při pohledu z České republiky) až při svítání, bude letos (za předpokladu jasného počasí) ideální čas k pozorování v čase mezi 22. hodinou 30. minutou večerní SELČ a 4. hodinou ranní SELČ (v noci z 11. na 12. srpna nebo v noci z 12. na 13. srpna), zkusit pozorovat můžete i několik nocí před datem nebo několik nocí po datu maxima roje. Pokud budete chtít zkusit pozorovat Perseidy během návštěvy úpické hvězdárny, doporučujeme přijít na večerní pozorování v pondělí 12. srpna 2024. Doporučujeme přijít mezi 21. a 22. hodinou večerní SELČ, přičemž večerní pozorování pro veřejnost bude končit s půlnocí. Pozorovat Perseidy můžete i sami bez návštěvy hvězdárny, stačí pozorovat prostým okem v některou z uvedených nocí noční oblohu. Zenitová hodinová četnost tohoto roje je 100 meteorů za hodinu, za dobrých pozorovacích podmínek v době maxima roje a před 4. hodinou ranní tedy můžete vidět do 100 meteorů za hodinu.
Fáze Měsíce:
4. srpna 2024 (neděle) je nov
12. srpna 2024 (pondělí) je první čtvrt
19. srpna 2024 (pondělí) je úplněk
26. srpna 2024 (pondělí) je poslední čtvrt
Možnosti pozorování Měsíce v srpnu 2024 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v srpnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00 SELČ. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v srpnu nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 18. srpna 2024 do zhruba 25. srpna 2024.
Pozorovatelnost Lunar-X v srpnu 2024:
V srpnu 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 12. srpna 2024 kolem 01:31 UT tj. 12. srpna 2024 kolem 03:31 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, v srpnu 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v srpnu 2024 prostým okem:
Od 1. 8. 2024 do zhruba 20. 8. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 21. 8. 2024 do 31. 8. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v předranních hodinách mezi 3:00 a 5:30 SELČ.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Pozorovatelnost vybraných planet v srpnu 2024:
Planeta Mars je na začátku srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná před ránem (přibližně mezi 2:00 a 4:00 SELČ) nad východním obzorem. Planeta Mars je na konci srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná před ránem (mezi 1:30 a 5:30 SELČ) nad východním obzorem.
Planeta Jupiter je na začátku srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná před ránem (přibližně mezi 2:00 a 5:00 SELČ) nad východním obzorem. Planeta Jupiter je na konci srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná před ránem (přibližně mezi 1:00 a 5:30 SELČ) nad východním obzorem.
Planeta Saturn je na začátku srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná v druhé polovině noci (přibližně mezi 23:30 a 4:30 SELČ). Planeta Saturn je na konci srpna 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná po většinu noci (přibližně mezi 21:00 a 5:00 SELČ).
Předpokladem pro pozorování planet je jasná obloha.
Situaci pro Jupiter a Mars (pro 15. srpna 2024 ráno kolem 4:15 SELČ, kdy budou ráno vidět tyto dvě planety společně a zároveň úhlově těsně u sebe) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Situaci pro Saturn (pro 15. srpna 2024 ráno kolem 4:15 SELČ, kdy bude vidět ráno v době pozorovatelnosti úhlového přiblížení Jupiteru a Marsu) zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Zajímavé konjunkce:
1. srpna 2024 hodně před ránem můžeme na ještě setmělé obloze vidět hezké seskupení srpku Měsíce a dvou planet, Jupiteru a Marsu, úhlové přiblížení těchto tří nebeských objektů můžeme pozorovat v souhvězdí Býka, zároveň se můžeme v souhvězdí Býka pokochat i otevřenými hvězdokupami Plejády a Hyády, jejichž krásu si vychutnáte nejlépe v hvězdářském či alespoň v mysliveckém dalekohledu.
Situaci pro 1. srpna 2024 ráno kolem 2:20 SELČ zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
15. sprna 2024 nastává konjunkce planet Jupiter a Mars, která je popsána výše.
28. srpna 2024 hodně před ránem můžeme na ještě setmělé obloze vidět hezké seskupení srpku Měsíce, Jupiteru a Marsu znovu, úhlové přiblížení těchto tří nebeských objektů můžeme i na konci srpna pozorovat v souhvězdí Býka, zároveň se opět můžeme v souhvězdí Býka pokochat i otevřenými hvězdokupami Plejády a Hyády.
Situaci pro 28. srpna 2024 ráno kolem 2:36 SELČ zachycuje obrázek (vytvořený v simulačním programu Stellarium) níže; čas, úhlová velikost zobrazené části oblohy (na šířku) a další doprovodné informace jsou u dolního okraje obrázku.
Výběr zajímavých výročí měsíce srpna:
2. srpna 1934 se narodil Valerij Fjodorovič Bykovskij, sovětský kosmonaut, člen prvního sovětského oddílu kosmonautů, absolvent tří letů do kosmu (kosmickou lodí Vostok 5, start 14. června 1963; kosmickou lodí Sojuz 22, start 15. září 1976; kosmickou lodí Sojuz 31, start 26. srpna 1978) (90 let) [1a], [1b], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. srpna 2004 06:15:56 UTC odstartovala ze Země americká kosmická sonda MESSENGER (též označovaná jako Discovery 8); poprvé kolem svého hlavního cílového tělesa, planety Merkur, proletěla 14. ledna 2008 a to ve vzdálenosti přibližně 200 km nad jeho povrchem; následovaly další dva průlety, po kterých byla sonda navedena na oběžnou dráhu této planety; na oběžné dráze této planety pak strávila více jak 10 let, než byla kvůli vyčerpání paliva řízeně navedena k tvrdému pádu na povrch Merkuru (15 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3b], [3], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. srpna 1984 poprvé odstartovala nosná raketa Ariane 3; při tomto startu (z kosmodromu Kourou) vynesla družice ECS 2 (též označovaná Eutelsat-1 F2 či Eutelsat 2) a Télécom 1A (též označovaná Telecom 1A) (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. srpna 1969 provedla americká sonda Mariner 7 nejbližší průlet kolem svého cílového objektu, planety Mars; proletěla ve vzdálenosti 3 430 kilometrů od planety; jednalo se o sesterskou sondu Marineru 6, který byl také průletovou sondou, která proletěla kolem Marsu; ze Země Mariner 7 odstartoval 27. března 1969 22:22:00 UTC (55 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. srpna 2019 23:23:00 UTC úspěšně odstartovala na oběžnou dráhu Země izraelská komerční komunikační družice AMOS-17 (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. srpna 2014 09:06 UTC se sonda Rosetta (přesněji její orbitální část) usadila na oběžné dráze kolem svého hlavního cílového objektu, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [3b], [3], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. srpna 1969 23:48:06 UTC odstartovala sovětská kosmická sonda Zond 7; jejím úkolem bylo obletět Měsíc a pak přistát zpět na Zemi a přitom pořídit snímky Země a Měsíce z kosmu; konstrukčně se jednalo o bezpilotní verzi kosmické lodi Sojuz; sonda svůj úkol úspěšně splnila (55 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. srpna 1989 23:25:53 UTC úspěšně vynesla evropská raketa Ariane-4 V33 z kosmodromu Kourou astrometrickou družici Evropské kosmické agentury s názvem Hipparcos a německou družici TV-Sat-2 pro satelitní televizní vysílání (30 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. srpna 2004 odstartovala ze základny Kagoshima raketa S-310 s dvěma prototypy sluneční plachty (různé konstrukce); po svém rozvinutí dosáhly výšky 170 km nad zemským povrchem; Japonsku se později (21. května 2010) podařilo vypustit sluneční plachetnici (jménem IKAROS), která se navíc od Země vydala do vesmíru (k planetě Venuši) (20 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6]
10. srpna 1994 23:05 UTC byly z kosmodromu v Kourou s pomocí nosné rakety Ariane 44LP vypuštěny družice Brazilsat B1 a Turksat 1B; šlo o komunikační družice (30 let) [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. srpna 2014 13:30 UTC se k Mezinárodní kosmické stanici připojila nákladní kosmická loď ATV-5 (let bývá označován VA219); nesla pojmenování Georges Lemaître; k jejímu startu ze Země došlo 29 . července 2014 23:47:38 UTC; nákladní kosmické lodě ATV byly stavěny a provozovány pro Evropskou kosmickou agenturu; po tomto (pátém) letu nákladní kosmické lodi typu ATV již další lety tohoto typu kosmické lodě nebyly realizovány ani plánovány (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. srpna 1814 se narodil Anders Jonnas Ångström, švédský fyzik a astronom; věnoval se například spektroskopii; jednotka délky angstrom používaná v molekulární biologii je pojmenována po něm, stejně tak jeden z kráterů na Měsíci a jedna planetka (210 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
14. srpna 1964 vynesly USA pomocí nosné rakety Atlas-Agena D z kosmodromu Vandenberg v rámci programu Corona jednu z družic řady KH-7 Gambit (označovanou OPS-3802 nebo též KH 7-10); program Corona byl americkou odpovědí na vypuštění ruského Sputniku a šlo o Zemi snímající a komunikační satelity pro vojenské a vědecké/vývojové účely; zároveň byla vynesena americká vojenská subdružice Hitchhiker 2 (též označovaná Hitchhiker 6, Ops 3316, P 11-AS nebo P-11) (60 let) [1b], [1b], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. srpna 1984 14:48 UTC úspěšně z Cape Canaveral s pomocí nosné rakety Delta 3924 (Delta 175) odstartovaly vědecké družice AMPTE-CCE, AMPTE-IRM a AMPTE-UKS; na posledním stupni nosné rakety bylo navíc umístěno vědecké zařízení Solar Cell Experiment; šlo o mezinárodní projekt (40 let) [1b], [1b], [1b], [2a], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. srpna 1744 se narodil francouzský astronom Pierre Méchain, objevitel některých komet a některých objektů Messiérova katalogu (své objevy Messiérovi posílal a ten je ověřoval a přidával do svého katalogu) (280 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]
18. srpna 2014 vypustili ruští kosmonauté Alexandr Skvorcov a Oleg Artěmjev při výstupu do volného kosmického prostoru z Mezinárodní kosmické stanice první peruánskou družici (cubesat vyrobený ve spolupráci v Ruskem) jménem Chasqui-1; tento cubesat byl na Mezinárodní kosmickou stanici dopraven nákladní kosmickou lodí Progress M-22M, která ze Země odstartovala 5. února 2014 16:23:32 UTC; Skvorcov a Artěmjev na Mezinárodní kosmickou stanici přiletěli Sojuzem TMA-12M (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. srpna 2014 03:15 UT úspěšně odstartovala čínská nosná raketa Chang Zheng 4B (v českém přepisu Čchang-čeng 4B, v překladu Dlouhý pochod 4B, zkráceně CZ-4B) a na oběžnou dráhu Země úspěšně vynesla družice Gaofen 2 (čínský snímkovací satelit) a BRITE-PL2 Heweliusz (polský nanosatelit označovaný též BRITE-PL-2 či BRITE-PL 2), historicky třetí polský satelit a zároveň historicky druhý polský vědecký satelit); šlo o první start této nosné rakety po jejím zatím jediném selhání v prosinci 2013 (10 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. srpna 1964 byla z Cape Canaveral byla vypuštěna telekomunikační družice Syncom 3; nosičem byla raketa Thor Delta D 417 (60 let) [ [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. srpna 1964 byla založena mezinárodní mezivládní organizace Intelsat (též označovaná jako International Telecommunications Satellite Organization, zkráceně ITSO) později přejmenovaná na INTELSAT a dnes označovaná Intelsat Ltd.; provozuje komerčně využívané spojové družice, které sloužily například i pro komunikaci s posádkami programu Apollo; od roku 2023 probíhají jednání o sloučení s konkurenční organizací provozující komunikační satelity, společností SES (60 let) [1a], [1b], [2a], [3], [5], [6]
22. srpna 2019 03:38 UTC odstartovala ze Země (z Bajkonuru) kosmická loď Sojuz MS-14; odstartovala a k Mezinárodní kosmické stanici letěla (na rozdíl od většiny kosmických lodí Sojuz) v bezpilotním režimu (tedy bez lidské posádky), neboť poprvé startovala na novém typu nosné rakety, na nosné raketě typu Sojuz-2.1a místo dosavadní nosné rakety typu Sojuz-FG (5 let) [1a], [1b], [2], [3b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. srpna 1984 byl v japonském městě Tomiya zaznamenán pádu meteoritu, jedna nalezená část dopadla na verandu obytného domu, druhá nalezená část byla objevena na plechové střeše nedalekého skladiště (40 let) [1b], [1b], [2a], [6]
25. srpna 2009 8:00 UTC se uskutečnil první start jihokorejské rakety Naro-1 (tento nosič využíval první stupeň ruské výroby, druhý stupeň byl jihokorejský), start byl jen částečně úspěšný, vynášená družice STSat-2A se nedostala na oběžnou dráhu kvůli neoddělení aerodynamického krytu; druhý start rakety Naro-1 proběhl v 10. června 2010 (se stejnou družicí označovanou STSat-2B) a byl opět neúspěšný; třetí (a poslední) let rakety Naro-1, který proběhl 30. ledna 2013 (s družicí STSat-2C), již byl úspěšný (15 let) [1b], [1a], [1a], [1b], [1b], [2], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. srpna 1989 provedla sonda Voyager 2 blízký průlet kolem planety Neptun; při této příležitosti byla například definitivně potvrzena existence Neptunových prstenců; ze Země Voyager 2 odstartoval 20. srpna 1977 14:29:00 UTC (35 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. srpna 1974 19:58 UTC byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna pilotovaná kosmická loď Sojuz 15 s posádkou Sarafanov a Ďomin; tato kosmická loď se měla připojit k sovětské orbitální stanici Saljut 3, ale to se nepodařilo; loď následně na padácích i s posádkou přistála na Zemi 28. srpna 1974 20:10 UTC (50 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. srpna 1994 07:50:00 UT odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima japonská testovací inženýrská družice nejdříve označovaná jako ETS 6 nebo též jako ETS VI (zkratka pro Engineering Test Satellite-VI), po startu přejmenovaná na Kiku 6; družice ale zůstala na eliptické oběžné dráze a nedosáhla plánované geostacionární dráhy, a tak mohly proběhnout jen některé z plánovaných inženýrských testů; šlo o historicky druhý start japonské rakety H-II (30 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
28. srpna 1789 objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus (235 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
30. srpna 2004 zemřel americký astronom Fred Lawrence Whipple, mimo jiné autor kometární hypotézy špinavé sněhové koule; je po něm pojmenovaná observatoř na Mount Hopkins v Arizoně (20 let) [1a], [1b], [2a], [3], [6]
30. srpna 1984 12:41:50 UTC odstartoval ze Země (z Kennedyho vesmírného střediska na americké Floridě) s šestičlennou posádkou na palubě raketoplán Discovery; šlo o první kosmický let tohoto raketoplánu; start se zdařil až na třetí pokus (při prvním pokusu o start, který proběhl 25. června 1984 v 08:43 východoamerického času, i druhém pokusu, přibližně 24 hodin po prvním pokusu, byly palubním počítačem hlášeny při startu závady); let je označován STS-41D; během letu byly vypuštěny tři satelity (SBS 4, Leasat 2, Telstar 3); Discovery po tomto letu zpět na Zemi (na Edwardově letecké základně) úspěšně přistál 5. září 1984 15:37:54 UTC (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Použité zkratky: SELČ … středoevropský letní čas (máte na hodinkách/mobilu); SEČ … středoevropský čas; UT/UTC … Universal Time (světový čas); S, V, J, Z (v obrázcích) … zkratky světových stran
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
