| Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky jsme si postupně představili základní funkce tohoto softwaru, přičemž jsme se soustředili na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. Podrobnější informace o ovládání Stellaria najdete (v angličtině) v oficiálním manuálu, odkaz na stažení jeho aktuální verze najdete přímo na domovské stránce programu Stellarium https://stellarium.org/cs/ (vpravo nahoře). V tomto (sedmém, závěrečném) dílu si představíme různé další astronomické softwary a aplikace (od interaktivních hvězdných map přes simulátory sluneční soustavy až po aplikace, které vás upozorní na viditelné přelety družic či transity družic před slunečním či měsíčním kotoučem) a na devíti pro astronomy začátečníky zajímavých astronomických úkazech roku 2021 si ukážeme, jak vypadají výsledky modelování v klasickém (tedy do PC instalovaném) Stellariu, a také v Cartes du Ciel, což je jeden z představovovaných softwarů. Úkazy, na nichž si výsledky simulace budeme prezentovat, jsme vybrali z: letošní české hvězdářské ročenky (http://rocenka.observatory.cz/, přístup zpoplatněn), přehledu letošních úkazů na webu Aldebaran.cz (https://www.aldebaran.cz/bulletin/2021_01_obs.php), videa Jakuba Rozehnala (https://www.youtube.com/watch?v=Rq4cG9LUokY), videa Michala Rottenborna (https://www.youtube.com/watch?v=syN0M8aWgwk) a meteorického výhledu na rok 2021 na anglicky psaném webu imo.net (https://www.imo.net/2021-meteor-shower-calendar/).
Nejprve si představme simulační a jiné astronomické programy a aplikace, které mohou standardní (instalovanou, desktopovou) verzi Stellaria (nebo některou jeho funkci) zastoupit nebo doplnit:
Stellarium Mobile Free – Hvězdná mapa
Cartes du Ciel
SkySafari – Astronomy App
NASA’s Eyes
SkyMap
Solar Walk Lite – Planetarium 3D: Planets System
Sky Chart
MVS Detektor – International Space Station
https://www.heavens-above.com/
Heavens Above
https://transit-finder.com/
ISS Transit Prediction Free
https://james.darpinian.com/satellites/
https://www.timeanddate.com/astronomy/
https://nakedeyeplanets.com/
https://www.theplanetstoday.com/ Ještě než si v chronologickém pořadí ukážeme výsledky simulací ze dvou uvedených softwarů pro devět letošních vybraných úkazů na obloze, pár slov k použitým pojmům: Konjunkce … je (při pohledu ze Země) úhlové přiblížení dvou nebeských objektů. Tento článek i všechny čtyři výše uvedené zdroje v českém jazyce berou za okamžik konjunkce planety s planetou (či Měsíce s planetou) okamžik stejné ekliptikální délky obou objektů. U konjukcí najdete v některých zde připojených obrázcích (těch vytvořených ve Stellariu) zobrazenu také mřížku ekliptiky, ve Stellariu její zobrazení nastavíte v „Nastavení oblohy a zobrazení [F4]“, v podnabídce (oušku) „Označení“ zatržením „Ekliptikální síť (J2000.0)“ nebo zatržením „Ekliptikální síť (k datu)“. Některé astronomické zdroje mohou ale za okamžik konjunkce planety s planetou či planety s Měsícem brát okamžik, kdy dvě nebeská tělesa mají stejnou rektascenzi. Oproti tomu u obrázků z Cartes du Ciel je na obrázcích zobrazenou souřadnicovou sítí síť souřadnic azimutálních (též zenitových či obzorníkových). Tento článek i čtyři výše uvedené zdroje v českém jazyce uvádí čas konjunkcí zaokrouhlený na hodiny. Přesný okamžik konjunkce může nastat i ve chvíli, kdy je u pozorovatele Slunce nad obzorem. U planet v takových případech bývá (za jasného počasí) konjunkce amatérským vybavením pozorovatelná například během předcházející či následující noci (ale jen v takové době, kdy jsou dané dva objekty nad obzorem, v takových časech jsou objekty zachyceny v připojených obrázcích) a vzhled úkazu nebývá oproti přesnému okamžiku konjunkce moc odlišný. Níže uvedené hodinové údaje, které jsou zapsány těsně za datem úkazu, tedy udávají, kdy jev nastává, nikoli kdy je z ČR amatérsky pozorovatelný. I u níže uvedeného zatmění Slunce je tedy hodinový údaj zapsaný těsně za datem úkazu odlišný od času, v kterém bude zatmění možné z České republiky pozorovat (bližší informace o pozorovatelnosti z České republiky najdete v potřebných případech vždy v poznámce u úkazu). Všechny obrázky jsou orientovány horním okrajem k zenitu. Středoevropský čas (českou zkratkou SEČ) … je pásmový čas používaný pro Českou republiku (a spoustu dalších evropských států). Dejte pozor na to, že chcete-li pozorovat úkaz, který má nastat o letních prázdninách (nebo kdykoli jindy během platnosti letního času) například ve 21:00 SEČ, budou v době tohoto úkazu vaše hodinky ukazovat 22:00. Také si dejte pozor na to, že některé zdroje astronomických informací mohou používat tzv. univerzální čas (anglickou zkratkou UT nebo UTC). Je-li nějaká událost k času 7:00 UT (nebo UTC), pak ve stejném okamžiku je v České republice 8:00 středoevropského času a platí-li současně letní čas, budou vám v tom okamžiku vaše hodinky ukazovat 9:00. Zobrazený čas ve Stellariu (ve výchozím nastavení) se při modelování úkazu odehrávajícího se v době platnosti letního času vždy automaticky přepne do letního času (jaký je používán čas, vidíte ve Stellariu ve výchozím nastavení programu u dolního okraje zobrazeného zorného pole). Středoevropský letní čas bývá označován zkratkou SELČ. Zenitová hodinová četnost meteorů (anglickou zkratkou ZHR) … je počet meteorů za hodinu, který byste v danou chvíli viděli, pokud by radiant meteorického roje byl v danou chvíli v zenitu. Čím je při pozorování meteorů radiant níže nad obzorem, tím větší část teoreticky pozorovatelných meteorů neuvidíte, neboť zazáří až pod vaším obzorem. Skutečný počet meteorů (za hodinu), který za bezoblačné oblohy můžete spatřit, tedy klesá s klesající výškou radiantu nad obzorem a vždy bude menší než ZHR.
Úkaz číslo 1—19.3.—21 hodin SEČ—Měsíc v konjunkci s Marsem (úhlová vzdálenost 2,3°, poblíž Aldebaran a Plejády)
Úkaz číslo 2—13.5.—21 hodin SEČ (22 hodin SELČ)—Měsíc v konjunkci s Merkurem (úhlová vzdálenost 2,7°, pozorovatelné večer, poblíž Venuše a Mars, Měsíc tenký srpek)
Úkaz číslo 3—10.6.—12 hodin SEČ (13 hodin SELČ)—prstencové zatmění Slunce
Úkaz číslo 4—12.6.—7 hodin SEČ (8 hodin SELČ)—Měsíc v konjunkci s Venuší (úhlová vzdálenost 0,8°, viditelné večer, poblíž Mars, Měsíc tenký srpek)
Úkaz číslo 5—13.7.—15 hodin SEČ (16 hodin SELČ)—Venuše v konjunkci s Marsem (úhlová vzdálenost 0,47°, pozorovatelné večer nad ZSZ)
Úkaz číslo 6—12.8.—21 hodin SEČ (22 hodin SELČ)—maximum meteorického roje Persied (ZHR 110, Měsíc zapadá kolem 22. hodiny SELČ, Měsíc ještě není v první čtvrti)
Úkaz číslo 7—20.8.—1 hodina SEČ (2 hodiny SELČ)—Jupiter v opozici se Sluncem (navíc zákryt měsíce Io ve stejnou noc)
Úkaz číslo 8—z 31.8. na 1.9.—maximum meteorického roje Aurigid (ZHR 10, letos možná sprška, která je předpovězená na 31.8. mezi 21:17 a 21:35 UT, tj. 31.8. mezi 23:17 a 23:35 SELČ – ZHR až 100)
Úkaz číslo 9—14.12.—8 hodin SEČ—maximum meteorického roje Geminid (ZHR 150) Namísto přehledu ikonek programu Stellarium tentokrát připojujeme seznam zajímavých úkazů na obloze v roce 2021 sestavený na základě pěti výše uvedených zdrojů (hodinový údaj opět udává, kdy jev nastává, neznamená to, že v té době musí být z České republiky amatérsky pozorovatelný): A připojujeme odkazy na předchozí díly: 1. díl – instalace, nastavení pozorovacího místa, základní ovládací prvky, noční mód: Aktualizace 24.5.2021: Opraveny časy u zatmění Slunce |
Blíží se léto a s ním i 63. letní astronomická expedice v Úpici. Ano, již více než 60 let se v areálu podkrkonošské hvězdárny nad městečkem Úpice bude konat letní soustředění mladých astronomů a zájemců o tento krásný koníček. Pokud si myslíte, že o astronomii víte málo, nebo i téměř vůbec nic tak neváhejte a ozvěte se. Tato akce, ač určena primárně pro začátečníky v oboru astronomie a členy astronomických kroužků je otevřena každému, kdo se chce o astronomii dozvědět více. A to v místě ještě poměrně málo postiženém světelným znečištěním, kde si můžete pod dohledem zkušených vedoucích a pracovníků hvězdárny vyzkoušet různá astronomická pozorování. A to nejen sledování objektů noční oblohy, ale například i pozorování Slunce, a to na hvězdárně, která se již více než 60 let právě pozorováním Slunce zabývá. Vyvrcholením akce pak bude sledování meteorického roje Perseid, ozdoby letního nebe.
Pozorování oblohy, ať již moderními, ale i „historickými“ metodami bude obohaceno mírně teoretickými, ale zejména „praktickými“ astronomickými přednáškami, kurzy a pokusy. A to vše obohaceno o typicky letní tábornické aktivity.
Akci připravujeme i přes zatím nepříliš příznivé epidemiologické předpovědi, doufáme ovšem, že ji budeme moci uskutečnit. O podrobnější informace žádejte na e-mailu belik@obsupice.cz a sledujte webové stránky Hvězdárny v Úpici i její facebook.
A je tu další díl virtuálního astronomického kroužku Hvězdárny v Úpici
| Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. V tomto (šestém) dílu si povíme o tom, jak do simulace zahrnout pomocí nástroje „Okulárová zobrazení“ použití vašeho konkrétního dalekohledu a konkrétních okulárů.
Při okulárovém zobrazení si vpravo nahoře můžete průběžně přepínat dalekohledy, okuláry a další prvky okulárového zobrazení, aniž byste museli vstupovat do nastavení okulárového zobrazení. Zbývají dvě ze čtyř ikonek v pravém horním roku okna programu Stellarium. Ta označená „Rámeček senzoru“ se týká jen pozorovatelů, kteří si chtějí nasimulovat, jak bude vypadat snímek toho, na co je dalekohled namířen, po provedení expozice pomocí digitálního fotoaparátu nebo astronomické kamerky namontované na dalekohled. Pokud by vás zajímal hledáček Telrad, informace najdete například na astro.cz/ V příštím (sedmém, závěrečném) dílu našeho seriálu si ukážeme, jak namodelovat několik nejzajímavějších astronomických úkazů roku 2021 ve Stellariu, a také, jak je namodelovat v několika podobných programech či aplikacích. Vybrané ikonky programu – dolní vysunovací lišta: Spojnice souhvězdí [C] … zobrazí spojnice mezi hvězdami v souhvězdích, ve starších verzích programu jako Tvary souhvězdí [C] Názvy souhvězdí [V] … zobrazí názvy souhvězdí, ve starších verzích programu jako Popisy souhvězdí [V] Kresby souhvězdí [R] … zobrazí obrázky souhvězdí Hranice souhvězdí [B] … zobrazí hranice souhvězdí (nezobrazena ve výchozím nastavení) Rovníková síť [E] … zobrazí síť ekvatoriálních souřadnic, ve starších verzích programu jako Ekvatoriální mřížka [E] Obzorníková síť [Z] … zobrazí síť zenitových souřadnic, ve starších verzích programu jako Mřížka azimutů [Z] Povrch [G] … zobrazí na obzoru stromy a budovy nebo jiný předvolený obzor, ve starších verzích programu jako Horizont [G] Světové strany [Q] … zobrazí při obzoru červeně zkratky světových stran Atmosféra [A] … zahrne do simulace vliv zemské atmosféry Objekty vzdáleného vesmíru [D] … Vyznačí objekty hlubokého vesmíru (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy) včetně jejich pojmenování (při dostatečném nazoomování), ve starších verzích programu jako Objekty hlubokého vesmíru [D] Popisky planet [Alt+P] … zobrazí názvy planet a jejích měsíců, ve starších verzích programu jako Názvy planet [Alt+P] Přepnout mezi rovníkovou a azimutální montáží [Ctrl+M] … přepíná zobrazení u horního okraje obrazovky zenit/u horního okraje obrazovky Polárka, ve starších verzích programu jako Přepnout mezi ekvatoriální a azimutální montáží [Ctrl+M] Zaměřit na vybraný objekt [mezerník] … umístí označený objekt do středu obrazovky a během plynutí času ho tam udržuje Noční režim [Ctrl+N] … obsah okna programu Stellarium zčervená Režim celá obrazovka [F11] … přepíná zobrazení celoobrazovkové/v okně Měření úhlů [CTRL+A] … umožňuje pomocí myši měřit úhlové vzdálnosti (nezobrazena ve výchozím nastavení) Exoplanety [Alt+P] … zobrazí exoplanety, ve starších verzích programu jako Zobrazit exoplanety [Alt+P] Meteorické roje [CTRL+Shift+M] … zobrazí radianty k nastavenému datu aktivních meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Toggle meteor showers [CTRL+Shift+M] Hledání meteorických rojů [CTRL+Alt+M] … zobrazí okno vyhledávání meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Show search dialog [CTRL+Alt+M] Okulárové zobrazení [CTRL+O] … prezentuje označený objekt v okulárovém zobrazení (nezobrazena ve výchozím nastavení v novějších verzích programu) Družice [CTRL+Z] … zobrazí/skryje umělé družice Země, ve starších verzích programu jako Popisy satelitů [CTRL+Z] Zpomalit čas [J] … zpomalí simulovaný běh času Nastavit normální rychlost času [K] … zastaví simulovaný běh času/spustí simulovaný běh času reálnou rychlostí Nastavit čas nad teď [8] … nastaví simulovaný den a čas na aktuální hodnotu Zrychlit čas [L] … zrychlí simulovaný běh času Ukončit [CTRL+Q] … ukončí program Stellarium Vybrané ikonky programu – levá vysunovací lišta: Okno nápovědy [F1] … nabídne zobrazení klávesových zkratek, info o verzi programu, log soubor apod. Astronomické výpočty [F10] … nabídne souřadnice planet, výpočet efemerid apod., ve starších verzích programu jako Astronomical calculation window [F10] Nastavení [F2] … umožňuje nastavení jazyka uživatelského rozhraní programu, nastavení jazyka u pojmenovávání objektů, aktivaci zásuvných modulů a další (nastavení především pro uživatelské rozhraní) Vyhledávání [F3] … umožňuje vyhledávat prvky oblohy a nastavit parametry jejich vyhledávání Nastavení oblohy a zobrazení [F4] … umožňuje podrobné nastavení (nastavení především pro prvky oblohy), ve starších verzích programu jako Nastavení oblohy a pohledu [F4] Datum/čas [F5] … nastavení data a času pro simulaci Poloha [F6] … umožňuje zvolit pozorovací místo a uložit ho jako výchozí při startu programu |
Vzhledem k tomu, že otevření škol je stále ještě v nedohlednu, stejně tak i astronomické kroužky, tak pro Vás máme další virtuální kroužek.
| Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. V tomto (pátém) dílu si povíme o importu konkrétních komet a planetek do uvedeného programu, jednak nově objevovaných, jednak těch, které Stellarium ve své výchozí podobě v sobě nemá zahrnuté.Občas se stane, že je na obloze pozorovatelná nějaká planetka či kometa, ale ve vyhledávání ji ve Stellariu nenajdete. Ne všechny planetky a komety totiž ve Stellariu máte již od okamžiku instalace, některé si musíte sami naimportovat. Jak si s takovým úkolem v programu Stellarium poradit, si, stejně jako v minulém díle našeho seriálu, ukážeme rovnou cestou názorných příkladů.
Znáte pravidelné měsíční mapky noční oblohy, které vždy i s doporučením, co je v daném měsíci vhodné ke sledování hvězdářským dalekohledem, dává na své stránky Klub astronomů Liberecka? Jestli ne, tak mrkněte na http://udalosti.astro.cz/ (nebo http://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/obloha). Mezi objekty doporučenými k pozorování v lednu 2021 jsou tam (tipy na pozorování bývají až na rubové straně hvězdné mapky, zobrazte si tedy vždy na uvedených stránkách nabízený pdf soubor) trpasličí planeta Ceres a planetky Irene a Eunomia, přesněji (14) Irene a (15) Eunomia. Zatímco trpasličí planetu Ceres s pomocí vyhledávání ve Stellariu najdete bez problémů, při zadání Irene, Eunomia, (14) Irene ani (15) Eunomia žádnou odpověď nedostanete. Tyto planetky si tedy musíte (ač se v tomto případě rozhodně nejedná o nově objevené vesmírné objekty) naimportovat z internetu. Popíšeme si postup importu prvků ve formátu MPC (Minor Planet Center IAU), po takovémto importu vám již zvolené planetky a komety ve Stellariu zůstanou a budete je moci vyhledat ve vyhledávání (a to, i když už pak nebudete připojeni k internetu).
Přiklad – import planetky: Ujistěte se, že jste připojeni k internetu, a jděte do „Nastavení [F2]“ do podnabídky (ouška) „Zásuvné moduly“ a v levém sloupci si klikněte na položku „Editor sluneční sou…“ (vidíte výše na prvním obrázku nad tímto odstavcem). Pak vpravo dole klikněte na „nastavit“. Zobrazí se vám dialogové okno nadepsané „Malá tělesa sluneční soustavy“ (ve starších verzích programu nadepsané „Minor Solar System objects“), v něm klikněte na podnabídku (ouško) „Sluneční soustava“. Zde (druhý obrázek nad tímto odstavcem) si nahoře můžete prohlédnout, které trpasličí planety, planetky a komety již Stellarium zná (přitom samozřejmě používejte posuvník), a kliknutím na „Importovat dráhové elementy ve formátu MPC…“ v dolní části dialogového okna se můžete pustit do přidávání dalších. V dialogovém okně nadepsaném „Importovat data“, které se vám zobrazí, klikněte na podnabídku „Hledání online“ (vidíte na třetím obrázku nad tímto odstavcem). Zde zadáte název asteroidu, v našem případě „Irene“, a odentrujete (nebo kliknete na tlačítko se znakem vyhledávání). Dialogové okno „Importovat data“ po odentrování nabídne nalezený objekt a u něj už jen doplníte zaškrtnutí a kliknete na „Přidat objekty“ dole v dialogovém okně (vidíte na čtvrtém obrázku nad tímto odstavcem). Stejným postupem vyhledáte a přidáte planetku Eunomia, přesněji (15) Eunomia. Pak standardním způsobem ukončete a znovu spusťte program Stellarium. Při zadání slova „Irene“ nebo „Eunomia“ do vyhledávání ve Stellariu (a odentrování) by se již měla planetka jako výsledek nabídnout. Chcete-li si pozorování planetek užít nejen v lednu, 4. března 2021 v 19 hodin SEČ bude v opozici planetka Vesta, tu do programu Stellarium importovat nemusíte, 4. března těsně před půlnocí bude Vesta více jak 50° nad obzorem a Měsíc bude vycházet až hodinu po půlnoci.
Přiklad – import komety: Chcete-li si zkusit importovat do Stellaria nějakou kometu, můžete zvolit kometu 398P/Boattini. U komet je třeba si při importování pohlídat jejich přesné označení, neboť je běžné, že po jednom objeviteli je pojmenováno více komet (platí dvojnásob, pokud je „objevitelem“ komety například nějaký vesmírný dalekohled), jinak je postup stejný jako u planetek. Přes „Nastavení [F2]“, „Zásuvné moduly“, „Editor sluneční sou…“, „Malá tělesa sluneční soustavy“, „Importovat dráhové elementy ve formátu MPC…“, „Importovat data“ a „Hledání online“ se tedy dostaňte do prvního výše zobrazeného dialogového okna. Zadejte do vyhledávacího políčka 398P/Boattini a odentrujte (nebo klikněte na tlačítko se znakem vyhledávání) a i dále pokračujte jako u planetek (ještě jedno z dalších příslušných dialogových oken připojujeme nad tímto odstavcem). Nezapomeňte na to, že na konci importu prvků musíte vypnout a zapnout program. A i zde u komet jeden tip na pozdější dobu letošního roku. Na začátku prosince 2021 by mohla překvapit kometa s označením C/2021 A1 (Leonard). Při importu do Stellaria zadejte v tomto případě ve vyhledávacím okně „C/2021 A1“, měla by se vám nabídnout. V příštím dílu našeho seriálu si povíme o použití okulárových zobrazení a jejich nastavení. Vybrané ikonky programu – dolní vysunovací lišta: Spojnice souhvězdí [C] … zobrazí spojnice mezi hvězdami v souhvězdích, ve starších verzích programu jako Tvary souhvězdí [C] Názvy souhvězdí [V] … zobrazí názvy souhvězdí, ve starších verzích programu jako Popisy souhvězdí [V] Kresby souhvězdí [R] … zobrazí obrázky souhvězdí Hranice souhvězdí [B] … zobrazí hranice souhvězdí (nezobrazena ve výchozím nastavení) Rovníková síť [E] … zobrazí síť ekvatoriálních souřadnic, ve starších verzích programu jako Ekvatoriální mřížka [E] Obzorníková síť [Z] … zobrazí síť zenitových souřadnic, ve starších verzích programu jako Mřížka azimutů [Z] Povrch [G] … zobrazí na obzoru stromy a budovy nebo jiný předvolený obzor, ve starších verzích programu jako Horizont [G] Světové strany [Q] … zobrazí při obzoru červeně zkratky světových stran Atmosféra [A] … zahrne do simulace vliv zemské atmosféry Objekty vzdáleného vesmíru [D] … Vyznačí objekty hlubokého vesmíru (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy) včetně jejich pojmenování (při dostatečném nazoomování), ve starších verzích programu jako Objekty hlubokého vesmíru [D] Popisky planet [Alt+P] … zobrazí názvy planet a jejích měsíců, ve starších verzích programu jako Názvy planet [Alt+P] Přepnout mezi rovníkovou a azimutální montáží [Ctrl+M] … přepíná zobrazení u horního okraje obrazovky zenit/u horního okraje obrazovky Polárka, ve starších verzích programu jako Přepnout mezi ekvatoriální a azimutální montáží [Ctrl+M] Zaměřit na vybraný objekt [mezerník] … umístí označený objekt do středu obrazovky a během plynutí času ho tam udržuje Noční režim [Ctrl+N] … obsah okna programu Stellarium zčervená Režim celá obrazovka [F11] … přepíná zobrazení celoobrazovkové/v okně Měření úhlů [CTRL+A] … umožňuje pomocí myši měřit úhlové vzdálnosti (nezobrazena ve výchozím nastavení) Exoplanety [Alt+P] … zobrazí exoplanety, ve starších verzích programu jako Zobrazit exoplanety [Alt+P] Meteorické roje [CTRL+Shift+M] … zobrazí radianty k nastavenému datu aktivních meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Toggle meteor showers [CTRL+Shift+M] Hledání meteorických rojů [CTRL+Alt+M] … zobrazí okno vyhledávání meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Show search dialog [CTRL+Alt+M] Okulárové zobrazení [CTRL+O] … prezentuje označený objekt v okulárovém zobrazení (nezobrazena ve výchozím nastavení v novějších verzích programu) Družice [CTRL+Z] … zobrazí/skryje umělé družice Země, ve starších verzích programu jako Popisy satelitů [CTRL+Z] Zpomalit čas [J] … zpomalí simulovaný běh času Nastavit normální rychlost času [K] … zastaví simulovaný běh času/spustí simulovaný běh času reálnou rychlostí Nastavit čas nad teď [8] … nastaví simulovaný den a čas na aktuální hodnotu Zrychlit čas [L] … zrychlí simulovaný běh času Ukončit [CTRL+Q] … ukončí program Stellarium Vybrané ikonky programu – levá vysunovací lišta: Okno nápovědy [F1] … nabídne zobrazení klávesových zkratek, info o verzi programu, log soubor apod. Astronomické výpočty [F10] … nabídne souřadnice planet, výpočet efemerid apod., ve starších verzích programu jako Astronomical calculation window [F10] Nastavení [F2] … umožňuje nastavení jazyka uživatelského rozhraní programu, nastavení jazyka u pojmenovávání objektů, aktivaci zásuvných modulů a další (nastavení především pro uživatelské rozhraní) Vyhledávání [F3] … umožňuje vyhledávat prvky oblohy a nastavit parametry jejich vyhledávání Nastavení oblohy a zobrazení [F4] … umožňuje podrobné nastavení (nastavení především pro prvky oblohy), ve starších verzích programu jako Nastavení oblohy a pohledu [F4] Datum/čas [F5] … nastavení data a času pro simulaci Poloha [F6] … umožňuje zvolit pozorovací místo a uložit ho jako výchozí při startu programu Aktualizace 3.6.2021: Aktualizován odkaz pro stažení pdf měsíčního přehledu úkazů na obloze od Klubu astronomů Liberecka. |
Další týden uzavření škol a kroužků je za námi a před námi další virtuální astronomický kroužek Jiřího Korduláka z Hvězdárny v Úpici.
Česká astrofotografie měsíce (ČAM) už není slečnou na prahu rozkvětu krásy, ale obzvláště pro fotografy zachycující nebeské úkazy přitažlivou a respektovanou dámou. Ano, v prosinci 2020 oslavila patnácté narozeniny a stabilně září na českém a slovenském astronomickém nebi. Určitě stojí za to si tak významný počin krátce připomenout.
Nic na světě se nerodí samo od sebe. To platí i o této soutěži, která vznikla z pouhého nadšení a jejím hlavním cílem byla a stále je inspirace. Není to jen slovo nebo fráze, ale především vzor pro mládež. Je přece mnohem lepší, když mladí lidé budou fotografovat hvězdy, než se poflakovat po hospodách, případně „něco lovit” v mobilních telefonech.
Americká NASA a také i nejprestižnější astronomická instituce na světe – Evropská jižní observatoř (ESO) astrofotografii silně využívají jako svoji výkladní skříň určenou veřejnosti. Naproti tomu Česká astrofotografie měsíce je dílem nadšenců a současně také výkladní skříní České astronomické společnosti (ČAS). Přidanou hodnotou je popularizace české a slovenské fotografické tvorby doma i ve světě.
Co to vlastně ta Česká astrofotografie měsíce je? Tak nejprve pojmenování česká znamená pouze označením místa vzniku. Tato fotografická soutěž je opravdu československá a demokraticky otevřená všem fotografům, ať to jsou profesionálové či amatéři. To dokazuje stále vzrůstající zájem. Vítězné snímky jednotlivých kalendářních měsíců přebírají významná média. Do výčtu partnerů se řadí skutečné legendy, jako například ČTK, tiskový odbor Akademie věd ČR nebo populární časopisy Astropis, FotoVideo, Vesmír, Československý časopis pro fyziku či slovenský Kozmos. Od začátku roku 2020 soutěž podporují společnosti FotoŠkoda a německý optický gigant ZEISS. Je tak trochu příznačné, že slavná firma, která postavila největší český Perkův 2-metrový dalekohled, spolupracuje s ČAM.
Tím vším se o značný kus rozšiřuje popularita astrofotografie. A co na to profesionálové? Osobně si cením a vážím jakékoliv podpory, ale není možné se nezmínit o uznávaném matematikovi a fotografovi, který je bezesporu respektovanou celosvětovou jedničkou v oboru. Je to samozřejmě prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Jeho unikátní fotografie zatmění Slunce jsou bez debaty dechberoucí.
Patnáct let je významný kus života a určitě stojí za to, si krátce připomenout historii a vznik soutěže. Česká astrofotografie měsíce sice spatřila světlo světa na podzim roku 2005, ale tomu předcházelo několik pokusů a samozřejmě i omylů. Ještě teď si pamatuji, jak jsem jako zakladatel a „buldozer” zároveň tlačil myšlenku až k její realizaci. Nebylo to vůbec snadné, ale nebyl jsem na to sám. Marcel Bělík, Pavel Suchan, Martin Myslivec, Karel Mokrý a Pavel Ambrož byli nejen spolutvůrci počátků, ale hlavně vydrželi pracovat až do dnešních dnů. Obzvláště Marcel Bělík neúnavně sepisuje poutavé články měsíc co měsíc. Kdyby se vydaly knižně, tak dílo bude obsahovat více než 300 stran.
Jen o něco málo později se do poroty ČAM připojili další srdcaři. Pavol Rapavý, Jan Hovad, Viktor Votruba, Daniela Korčáková, Richard Kotrba, Martin Cholasta a na krátký čas Tomáš Hynek a Petr Horálek. Jednoduše řečeno je skladba porotců úmyslně pestrá. Od významných profesionálních astronomů až po astrofotografy amatéry.
Někteří záhy odešli, ale hlavní tahouni zůstali. Přestože osoby a obsazení poroty se v průběhu let měnily, tak v každém případě úplně všem patří velké díky za obětavou práci.
ČAM u příležitosti desátého výročí vydala knihu Nebeské perly české a slovenské astrofotografie. Nebyl to komerční projekt, ale dárek fanouškům astronomie a oslavou bohatých astrofotografických tradic Česka a Slovenska. Kniha znamenala ještě jeden lidský rozměr. Jelikož vydavatelem byla Slovenská ústřední hvězdárna v Hurbanově a rozhodující část nákladu financovala Česká astronomická společnost, dokázali jsme, že hranice států nás sice „rozdělují”, ale naopak astronomie sbližuje.
Ve více než stoleté historii České astronomické společnosti se ČAM stala jejím druhým nejúspěšnějším projektem, hned v závěsu za Astronomickou olympiádou. Za to je nutné vyjádřit slova uznání a úcty těm, kteří se o projekt ČAM skutečně starají. Je spravedlivé vyjádřit slova poděkování především České astronomické společnosti (ČAS) a také dalším podporujícím organizacím, jako Slovenskému zväzu astronómov (SZA) a Amatérské prohlídce oblohy (APO).
Každoroční vrcholnou událostí soutěže je udílení Ceny Jindřicha Zemana, ne náhodou pojmenovanou po prvorepublikové astrofotografické legendě. Cenu získá jen ten nejlepší astrofotograf daného roku a laureáty je velmi ceněná. Samozřejmě nezapomínáme ani na mládež. Pro astrofotografa do osmnácti let věku máme stejnou cenu, jen s přívlastkem Junior.
Porotci a zároveň i organizátoři museli zdolat velké množství překážek a navíc zcela zdarma obětovat svůj soukromý čas, aby soutěž byla tam, kde je dnes. Co z toho mají? Vůbec nic. Vlastně ano, mají. Skvělý pocit z dobře odvedené práce pro druhé. To nelze zaplatit penězi, natož koupit. Jsem přesvědčen, že pokud na nás z vesmírných dálek pohlíží Jindřich Zeman, Josef Klepešta, Antonín Bečvář či Vladimír Mlejnek, jsou zcela jistě hrdí na naše počínání v pokračování jejich odkazu.
Závěrem bych České astrofotografii měsíce rád popřál minimálně dalších patnáct let, jejím obětavým organizátorům pevné zdraví a všem astrofotografům jasné nebe.
To ještě není konec, protože jsem si dovolil požádat o názor na fungování soutěže ČAM prof. RNDr. Miloslava Druckmüllera, CSc, čestného předsedu ČAS RNDr. Jiřího Grygara, CSc a současně všechny předsedy ČAS za dobu fungování soutěže. Za Slovensko jsem oslovil generálního ředitele Slovenské ústřední hvězdárny v Hurbanově Mgr. Mariána Vidovence. Zde jsou jejich krátké komentáře:
Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc (Astrofotograf roku 2006 a nositel Ceny Jindřicha Zemana 2018)
Soutěž ČAM považuji za skvělou a myslím, že můžeme být právem hrdi na to, že u nás taková soutěž existuje. Přímo se nabízí srovnání s APOD od NASA. APOD je takový astronomický bulvár, kde se fantastické obrazy např. z HST míchají s obrazy, které by řada lidí vymazala již na kartě ve fotoaparátu. Navíc texty k APOD jsou velmi povrchní, obsahují často odborné chyby a zcela opomíjejí technické informace k obrazu. Naopak výběr obrazů ČAM je velmi pečlivý zajišťující dlouhodobě vysokou úroveň a doprovodné texty jsou výborné. Všichni, kdo se na ČAM podílí, zaslouží velké uznání.
RNDr. Jiří Grygar, CSc (předseda ČAS v letech 1992 – 1998, nyní čestný předseda):
Zatímco Česká astronomická společnost vznikla 8. prosince před 102 lety, takže už jde o úctyhodnou matronu, je Česká astrofotografie měsíce pouhá dorostenka, která 1. prosince letošního roku dosáhne věku, kdy se dorostenkám vydávají občanské průkazy. V době, kdy jsem se před více než 70 lety začal zajímat o astronomii, nebyly astronomické snímky příliš rozšířeny. Fotilo se na málo citlivé černobílé emulse a technika zacházení se snímky byla komplikovaná vinou malé kvantové účinnosti fotografických emulsí a zdlouhavé práce v temné komoře, kde se snímky vyvolávaly, ustalovaly a sušily. Přesto i tehdejší černobílé snímky zejména hvězdné oblohy a mlhovin mne fascinovaly.
Ještě v době, kdy mi končil mandát předsedy České astronomické společnosti, byla podstatně komplexnější barevná astrofotografie záležitostí pro bohaté hvězdárny a soukromníky, ale rychlý pokrok zobrazování oblohy vyvolaný kombinací detektorů CCD a inteligentního softwaru pro zpracování digitálních snímků se projevil tím, že někdejší heslo České astronomické společnosti: „Do každého města lidovou hvězdárnu; do každé domácnosti dalekohled“ lze dnes zaměnit za jednodušší: „Každému fanouškovi astronomie digitální kameru a hin sa ukáže!“
Domnívám se, že otcové zakladatelé ČAM přesně vystihli ten okamžik, kdy se stalo pořizování astrofotografií přístupné nejširší veřejnosti a kdy se meze fantazie astrofotografů dotýkají hvězd i na zem spadlých z nebe. Díky soutěži ČAM se řada českých i slovenských astrofotografů doslova zrodila, jak je patrné z patnáctileté přehlídky snímků měsíce. Už vícekrát jsem se přistihl, že se mi příslušná ČAM líbila víc než záplava unikátních snímků z velkých pozemních i kosmických observatoří. Jsou to zejména širokoúhlé barevné snímky oblohy, které prozrazují, že zdánlivě temný prostor pozadí svítí pastelovými barvami svědčícími o rozsvícení atomů a molekul různých prvků do velké vzdálenosti od ionizujících zdrojů.
Nepochybuji o tom, že ČAM bude dlouhodobě prosperovat, protože hlubiny vesmíru zaručeně skrývají tolik dalších unikátních objektů a konfigurací, že astrofotografové celého světa budou mít stále nespočet příležitostí něco nového vyfotit, neboť vesmír hned tak neskoná.
RNDr. Eva Marková, CSc (předseda ČAS v letech 2004 – 2010):
Jako předsedkyně ČAS jsem v r. 2006 byla u zrodu České astrofotografie měsíce. Když Zdeněk Bardon předložil v r. 2005 Výkonnému Výboru ČAS návrh na zřízení této soutěže, VV ani chvíli nepochyboval. Již před tím u nás probíhaly soutěže astronomické fotografie režírované Zdeňkem Bardonem, které byly vždy perfektně zorganizovány a hlavně ukazovaly na to, že naši astrofotografové se mají čím chlubit. Z České astrofotografie měsíce se v krátké době stala prestižní soutěž, která propagovala astronomii mimořádnými snímky často přebíranými i zahraničními médii. Je potěšitelné, že jména těch nejlepších nezapadnou, ale jsou umístěna na desce na Hvězdárně v Úpici a později byla pro ně zavedena Cena Jindřicha Zemana. To je ale již jiná kapitola historie této soutěže mimo mé předsednictví ČAS. Přesto ale bych ještě ráda poděkovala všem, kteří se po celou dobu v čele se Zdeňkem Bardonem o tuto soutěž starají a zasloužili se o to, že soutěž nejen pokračuje, ale získává stále větší věhlas.
Ing. Jan Vondrák, DrSc (předseda ČAS v letech 2010 – 2017):
V roce 2010, kdy jsem se ujímal předsednictví ČAS, byla už soutěž Česká astrofotografie měsíce vyrostlá z dětských botiček; měla za sebou úspěšných pět let trvání. Během těch dalších sedmi let, kdy jsem měl tu čest být předsedou ČAS, dorostla ČAM do dospělosti. Počínaje rokem 2012 je každoročně udělována Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku. Díky aktivitám našich a slovenských astrofotografů i obětavé práci týmu porotců pod vedením Zdeňka Bardona se podařilo ČAM vypracovat na světovou úroveň. Svědčí o tom řada ocenění našich autorů na mezinárodním poli i nádherná kniha Nebeské perly české a slovenské astrofotografie, vydaná v roce 2016 k 10. výročí ČAM, kterou dostali jako dárek všichni členové ČAS.
Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc (předseda ČAS v letech 2017 – současnost):
Během mého zatím relativně krátkého působení ve funkci předsedy ČAS jsem vždy se zájmem sledoval aktivity kolem ČAM. Fascinuje mě jaké úžasné snímky jsou schopni pořídit astronomové-amatéři svými často nevelkým přístroji. Je to pro mě úplně jiný pohled na vesmír než ten můj čistě profesní, kdy jako sluneční astrofyzik sleduji procesy a jevy na Slunci, a to většinou jen na počítači v teple své kanceláře. Nicméně i v našem oddělení v Ondřejově máme několik nadšenců pro astrofotografii, nedávno jeden mladý kolega donesl svůj první snímek mlhoviny v Orionu pořízený jeho novým, celkem malým, refraktorem. Krásné detaily mě opravdu uchvátily. Zároveň jsem si uvědomil, jaký má o tuto aktivitu zájem mladá generace, dokonce i z řad profesionálů. Je to dobrá předzvěst do budoucna a já osobně přeji ČAM dalších mnoho let stejně úspěšné činnosti jako doposud. A nakonec poděkování všem, kteří se tomu věnují, v čele s kolegou Bardonem.
Mgr. Marián Vidovenec (generální ředitel SÚH v Hurbanově)
Súťaž ČAM som sledoval od jej začiatkov hlavne z pohľadu organizátora fotografickej súťaže Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove – Astrofoto. Úzke prepojenie týchto súťaží bolo evidentné z hľadiska úspešných autorov, ktorí sa vyskytujú v oboch súťažiach. Prvý priamy kontakt so súťažou ČAM sa mi naskytol koncom roka 2015, kedy som bol oslovený predstaviteľmi ČAS-u vo veci spolupráce pri vydaní knihy k desiatemu výročiu ČAM-u. Mojím súhlasom nastal stav, že v ďalšom období som sa stal jej priamou súčasťou. Cesta knihy s pracovným názvom Kniha ČAM od jej príprav až do finálneho stavu, kedy sme ju mali fyzicky v rukách nebola jednoduchá, od spochybňovania zmysluplnosti takéhoto počinu až po ťažkosti s neštandardným formátom. O to viac tešil vydarený výsledok v podobe knihy Nebeské perly české a slovenské astrofotografie, ktorý sa dostavil vďaka zanietenosti autorov a nezištnej pomoci množstva spolupracovníkov pri jej príprave. Priniesla čitateľom množstvo krásnych fotografií s ich zaujímavými príbehmi a navyše sa kniha svojím formátom a obsahom stala inšpiráciou pre ďalších autorov. Pevne verím, že podobným spôsobom oslávime aj druhú dekádu súťaže ČAM a prinesieme v knižnej podobe čitateľom ďalších stodvadsať fotografií s ich príbehmi.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
![Spojnice souhvězdí [C]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/01b-ikonka-spojnice-souhvezd.jpg){kind=link}
![Názvy souhvězdí [V]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/02b-ikonka-spojnice-a-nazvy-souhvezd.jpg){kind=link}
![Kresby souhvězdí [R]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/03b-ikonka-obrazky-souhvezd.jpg){kind=link}
![Hranice souhvězdí [B]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/04b-ikonka-hranice-souhvezd.jpg){kind=link}
![Rovníková síť [E]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/05b-ikonka-sit-ekvatorealnich-souradnic.jpg){kind=link}
![Obzorníková síť [Z]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/06b-ikonka-sit-zenitovych-souradnic.jpg){kind=link}
![Povrch [G]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/07b-ikonka-krajina.jpg){kind=link}
![Světové strany [Q]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/08b-ikonka-svetove-strany.jpg){kind=link}
![Atmosféra [A]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/09b-atmosfera.jpg){kind=link}
![Objekty vzdáleného vesmíru [D]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/10b-ikonka-galaxie.jpg){kind=link}
![Popisky planet [Alt+P]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/11b-ikonka-planety.jpg){kind=link}
![Přepnout mezi rovníkovou a azimutální montáží [Ctrl+M]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/12b-ikonka-prepnout-montaz.jpg){kind=link}
![Zaměřit na vybraný objekt [mezerník]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/13b-ikonka-vystredit-na-objekt.jpg){kind=link}
![Noční režim [Ctrl+N]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/14b-ikonka-nocni-rezim.jpg){kind=link}
![Režim celá obrazovka [F11]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/15b-ikonka-full-screen.jpg){kind=link}
![Měření úhlů [CTRL+A]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/16b-mereni-uhlu.jpg){kind=link}
![Exoplanety [Alt+P]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/17b-zobraz-planety.jpg){kind=link}
![Meteorické roje [CTRL+Shift+M]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/18b-zobraz-radianty.jpg){kind=link}
![Hledání meteorických rojů [CTRL+Alt+M]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/19b-vypis-roje.jpg){kind=link}
![Okulárové zobrazení [CTRL+O]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/20b-okularove-zobrazeni.jpg){kind=link}
![Družice [CTRL+Z]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/21b-zobraz-umele-druzice.jpg){kind=link}
![Zpomalit čas [J]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/22b-zpomal-beh-casu.jpg){kind=link}
![Nastavit normální rychlost času [K]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/23b-start-stop--beh-casu.jpg){kind=link}
![Nastavit čas nad teď [8]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/24b-cas-na-ted.jpg){kind=link}
![Zrychlit čas [L]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/25b-zrychli-beh-casu.jpg){kind=link}
![Ukončit [CTRL+Q]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/26b-zavri-program.jpg){kind=link}
![Okno nápovědy [F1]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/27-zkratky-a-o-aplikaci.jpg){kind=link}
![Astronomické výpočty [F10]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/28-kalkulace-a-souradnice.jpg){kind=link}
![Nastavení [F2]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/29-nastav-jazyk-zobrazeni-moduly-apod.jpg){kind=link}
![Vyhledávání [F3]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/30-hledani-na-obloze.jpg){kind=link}
![Nastavení oblohy a zobrazení [F4]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/31-podrobne-nastaveni-oblohy.jpg){kind=link}
![Datum/čas [F5]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/32-nastaveni-data-a-casu.jpg){kind=link}
![Poloha [F6]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/33-nastaveni-pozorovaciho-mista.jpg){kind=link}