Víte, že městečko Úpice, kde se nachází naše hvězdárna, má svou planetku?
Planetku 20254 Úpice objevil 21. března 1998, český astronom a významný objevitel planetek dr. Petr Pravec na ondřejovské astronomické observatoři. Jedná se o planetku v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem s oběžnou dobou 3,977 let. Slunce obíhá ve vzdálenosti přibližně 2,5 AU, tedy asi 375 miliónů kilometrů.července 2001 byla planetka pojmenována Úpice. Osvědčení vydala Česká astronomická společnost, za kterou jej podepsal její čestný předseda Jiří Grygar.
Objev byl učiněn teleskopem D65 zvaným „Pětašedesátka“ na observatoři AV ČR na Ondřejově. Tento dalekohled byl uveden do provozu v roce 1962. Významné modernizace se dočkal v letech 1933-96 a v roce 2009. Průměr hlavního zrcadla je 650 mm a ohnisková délka 2675 mm. Záznamové médium – CCD kamera G2-3200 zachytí během 3 minutové expozice objekty až do 21,5 hvězdné velikosti.
Polohu planetky vúči Zemi, Slunci a ostatním planetám, včetně jejích „rodných“ dat naleznete například zde: http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-20254
I když již, tedy vlastně opět, pomalu připravujeme 41. ročník semináře „Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí“, jsme k termínu jeho konání poněkud skeptičtí. Vzhledem k charakteru podobných setkání, zejména těhto mezioborových, bychom neradi přistoupili k on-line konání. Právě v kuloárech našeho semináře, inspirováni přednáškami, navázali jeho účastníci své nejlepší kontakty a diskutovali možné cesty vývoje svých vědeckých zájmů.
Samozřejmně, jakmile situace umožní bezpečné a spolehlivé konání semináře, budeme všechny informovat. Zatím sledujte web a fb Hvězdárny v Úpici.
Další díl astronomického kroužku Hvězdárny v Úpici je tu.
12. února tomu bude 101 let od narození prvního řediteleúpické hvězdárny pana Vladimíra Mlejnka. Tak si o něm budeme chvíli vyprávět. Vlastně bychom neměli ani kde psát, neboť stolek, u kterého nyní sedím, by zde na úpické hvězdárně také nebyl. Ostatně, nebyla by zde ani naše hvězdárna. Ano, budeme si vyprávět o ústřední postavě úpické observatoře, o osobnosti jejího zakladatele, pana Vladimíra Mlejnka. Ostatně jeho „genia loci“ zde zejména za jasných večerů cítíme stále.
Bohužel, nemám žádnou fotografii, která by připomněla mé první setkání s 1. ředitelem hvězdárny při mé první „letní astronomické expedici“ v Úpici. Dodnes jej však vidím, jak sedí na kraji jedné z několika laviček před hvězdárnou, kde jsme obyčejně jedli „hornickou manu“, jídlo které se dováželo z hornické jídelny z Malých Svatoňovic. Ale o tom, ne … Pan Mlejnek tehdy vyprávěl podivuhodné zážitky z dob budování hvězdárny, kdy se ještě mnohé mohlo. Dnes bychom již podobnou hvězdárnu s tak omezenými prostředky budovali asi jen těžko.
I když je jeho jméno spjato s úpickou hvězdárnou, začátky astronomické aktivity v Úpici jej zastihly ještě v závodě TONAVA, kde pracoval jako vedoucí podnikové účtárny. Zde také založil astronomický kroužek, jehož první schůzka byla 14. února 1952. Za účasti 33 zájemců. První pozorování kroužku se pak konalo 17. března téhož roku „na vyvýšené mezi za třetím úvozem U Lipek“, jak píše ve svých pamětech. V roce 1953 vznikla dřevěná pozorovatelna. V srpnu 1954 však prolétla Úpicí smršť. Prkna stavby rozmetala po půl kilometru a dokonce i težké dalekohledy se přemístily spolu se střechou o desítku metrů od nyní již bývalé pozorovatelny.
A to bylo asi rozhodující … bylo rozhodnuto o stavbě hvězdárny zděné. Stavbu podpořilo město Úpice, místní továrny a závod, ale hlavně místní občané z Úpice a okolí. V „akci Z“ i mimo ni odpracovali spousty hodin a tak nám vlastně téměř na koleně vyrobili naše dnešní pracoviště. A 8. listopadu to nastalo. Hvězdárna byla slavnostně otevřena. V 10 hodin a 30 minut. A vznikla „Lidové hvězdárna v Úpici“. A jak píše pan Mlejnek ve svých pamětech: „…. Začali jsme sloužit vědě a lidu. Nebo spíš naopak.“.
Pan Mlejnek pak na hvězdárně vedle svého zaměstnání v Tonavě a pak Transportě, působil jako správce. Na konci roku 1960 pak bylo rozhodnuto, že hvězdárna musí mít stálého zaměstnance a vedoucího a tak vlastně získala svého prvního ředitele.
Pod jeho vedením se hvězdárna úspěšně rozvíjela. Začalo se s pozorováním meteorů, proměnných hvězd a hlavně Slunce. A to jednak opticky, pozorováním slunečních skvrn, jednak radiově. Roku 1965 byl pořízen filtr, objektiv a celostat pro pozorování slunečních erupcí v čáře H-alfa, který byl v roce 1966 spuštěn do provozu.
Pan Mlejnek byl opravdovou duší tohoto nového astronomického zařízení. Po nocích strávených u dalekohledu při pozorování a fotografování oblohy ráno vstával a zařizoval „obyčejné“ administrativní záležitosti chodu hvězdárny. Se svými spolupracovníky a díky kontaktům s předními českými astronomy z ostatních institucí zajistil její věhlas nejen na poli popularizace, ale i v odborném světě. Proslulým se stalo zejména pozorování Slunce jak vizuální, tak ve spektrální čáře H-alfa a na několika rádiových frekvencích. Byl též čestným členem České astronomické společnosti. Jeho kontakty s osobnostmi astronomického světa, pozorovateli oblohy i techniky, jeho nadšení a prozíravost se staly zárukou úspěchů hvězdárny nejen v době jeho působení v Úpici, ale překračují až dodnes. Technické vybavení, které se mu podařilo v nelehkých dobách pro hvězdárnu zajistit, sloužilo kdysi k vytvoření dobrého jména hvězdárny ve vědě i popularizaci. Dnes, pokud již technicky nestačí „nárokům doby“, slouží většina jako téměř muzejní kousky, ve většině případů stále plně funkční, ukazující, jak se kdysi vlastně astronomie dělala.
Pan Mlejnek, který se narodil 12. února 1920 působil na úpické hvězdárně až do roku 1986. Tehdy odešel do důchodu a od té doby žil ve svém bydlišti ve Dvoře Králové, kde 21. září 1999 zemřel.
| Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky jsme si postupně představili základní funkce tohoto softwaru, přičemž jsme se soustředili na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. Podrobnější informace o ovládání Stellaria najdete (v angličtině) v oficiálním manuálu, odkaz na stažení jeho aktuální verze najdete přímo na domovské stránce programu Stellarium https://stellarium.org/cs/ (vpravo nahoře). V tomto (sedmém, závěrečném) dílu si představíme různé další astronomické softwary a aplikace (od interaktivních hvězdných map přes simulátory sluneční soustavy až po aplikace, které vás upozorní na viditelné přelety družic či transity družic před slunečním či měsíčním kotoučem) a na devíti pro astronomy začátečníky zajímavých astronomických úkazech roku 2021 si ukážeme, jak vypadají výsledky modelování v klasickém (tedy do PC instalovaném) Stellariu, a také v Cartes du Ciel, což je jeden z představovovaných softwarů. Úkazy, na nichž si výsledky simulace budeme prezentovat, jsme vybrali z: letošní české hvězdářské ročenky (http://rocenka.observatory.cz/, přístup zpoplatněn), přehledu letošních úkazů na webu Aldebaran.cz (https://www.aldebaran.cz/bulletin/2021_01_obs.php), videa Jakuba Rozehnala (https://www.youtube.com/watch?v=Rq4cG9LUokY), videa Michala Rottenborna (https://www.youtube.com/watch?v=syN0M8aWgwk) a meteorického výhledu na rok 2021 na anglicky psaném webu imo.net (https://www.imo.net/2021-meteor-shower-calendar/).
Nejprve si představme simulační a jiné astronomické programy a aplikace, které mohou standardní (instalovanou, desktopovou) verzi Stellaria (nebo některou jeho funkci) zastoupit nebo doplnit:
Stellarium Mobile Free – Hvězdná mapa
Cartes du Ciel
SkySafari – Astronomy App
NASA’s Eyes
SkyMap
Solar Walk Lite – Planetarium 3D: Planets System
Sky Chart
MVS Detektor – International Space Station
https://www.heavens-above.com/
Heavens Above
https://transit-finder.com/
ISS Transit Prediction Free
https://james.darpinian.com/satellites/
https://www.timeanddate.com/astronomy/
https://nakedeyeplanets.com/
https://www.theplanetstoday.com/ Ještě než si v chronologickém pořadí ukážeme výsledky simulací ze dvou uvedených softwarů pro devět letošních vybraných úkazů na obloze, pár slov k použitým pojmům: Konjunkce … je (při pohledu ze Země) úhlové přiblížení dvou nebeských objektů. Tento článek i všechny čtyři výše uvedené zdroje v českém jazyce berou za okamžik konjunkce planety s planetou (či Měsíce s planetou) okamžik stejné ekliptikální délky obou objektů. U konjukcí najdete v některých zde připojených obrázcích (těch vytvořených ve Stellariu) zobrazenu také mřížku ekliptiky, ve Stellariu její zobrazení nastavíte v „Nastavení oblohy a zobrazení [F4]“, v podnabídce (oušku) „Označení“ zatržením „Ekliptikální síť (J2000.0)“ nebo zatržením „Ekliptikální síť (k datu)“. Některé astronomické zdroje mohou ale za okamžik konjunkce planety s planetou či planety s Měsícem brát okamžik, kdy dvě nebeská tělesa mají stejnou rektascenzi. Oproti tomu u obrázků z Cartes du Ciel je na obrázcích zobrazenou souřadnicovou sítí síť souřadnic azimutálních (též zenitových či obzorníkových). Tento článek i čtyři výše uvedené zdroje v českém jazyce uvádí čas konjunkcí zaokrouhlený na hodiny. Přesný okamžik konjunkce může nastat i ve chvíli, kdy je u pozorovatele Slunce nad obzorem. U planet v takových případech bývá (za jasného počasí) konjunkce amatérským vybavením pozorovatelná například během předcházející či následující noci (ale jen v takové době, kdy jsou dané dva objekty nad obzorem, v takových časech jsou objekty zachyceny v připojených obrázcích) a vzhled úkazu nebývá oproti přesnému okamžiku konjunkce moc odlišný. Níže uvedené hodinové údaje, které jsou zapsány těsně za datem úkazu, tedy udávají, kdy jev nastává, nikoli kdy je z ČR amatérsky pozorovatelný. I u níže uvedeného zatmění Slunce je tedy hodinový údaj zapsaný těsně za datem úkazu odlišný od času, v kterém bude zatmění možné z České republiky pozorovat (bližší informace o pozorovatelnosti z České republiky najdete v potřebných případech vždy v poznámce u úkazu). Všechny obrázky jsou orientovány horním okrajem k zenitu. Středoevropský čas (českou zkratkou SEČ) … je pásmový čas používaný pro Českou republiku (a spoustu dalších evropských států). Dejte pozor na to, že chcete-li pozorovat úkaz, který má nastat o letních prázdninách (nebo kdykoli jindy během platnosti letního času) například ve 21:00 SEČ, budou v době tohoto úkazu vaše hodinky ukazovat 22:00. Také si dejte pozor na to, že některé zdroje astronomických informací mohou používat tzv. univerzální čas (anglickou zkratkou UT nebo UTC). Je-li nějaká událost k času 7:00 UT (nebo UTC), pak ve stejném okamžiku je v České republice 8:00 středoevropského času a platí-li současně letní čas, budou vám v tom okamžiku vaše hodinky ukazovat 9:00. Zobrazený čas ve Stellariu (ve výchozím nastavení) se při modelování úkazu odehrávajícího se v době platnosti letního času vždy automaticky přepne do letního času (jaký je používán čas, vidíte ve Stellariu ve výchozím nastavení programu u dolního okraje zobrazeného zorného pole). Středoevropský letní čas bývá označován zkratkou SELČ. Zenitová hodinová četnost meteorů (anglickou zkratkou ZHR) … je počet meteorů za hodinu, který byste v danou chvíli viděli, pokud by radiant meteorického roje byl v danou chvíli v zenitu. Čím je při pozorování meteorů radiant níže nad obzorem, tím větší část teoreticky pozorovatelných meteorů neuvidíte, neboť zazáří až pod vaším obzorem. Skutečný počet meteorů (za hodinu), který za bezoblačné oblohy můžete spatřit, tedy klesá s klesající výškou radiantu nad obzorem a vždy bude menší než ZHR.
Úkaz číslo 1—19.3.—21 hodin SEČ—Měsíc v konjunkci s Marsem (úhlová vzdálenost 2,3°, poblíž Aldebaran a Plejády)
Úkaz číslo 2—13.5.—21 hodin SEČ (22 hodin SELČ)—Měsíc v konjunkci s Merkurem (úhlová vzdálenost 2,7°, pozorovatelné večer, poblíž Venuše a Mars, Měsíc tenký srpek)
Úkaz číslo 3—10.6.—12 hodin SEČ (13 hodin SELČ)—prstencové zatmění Slunce
Úkaz číslo 4—12.6.—7 hodin SEČ (8 hodin SELČ)—Měsíc v konjunkci s Venuší (úhlová vzdálenost 0,8°, viditelné večer, poblíž Mars, Měsíc tenký srpek)
Úkaz číslo 5—13.7.—15 hodin SEČ (16 hodin SELČ)—Venuše v konjunkci s Marsem (úhlová vzdálenost 0,47°, pozorovatelné večer nad ZSZ)
Úkaz číslo 6—12.8.—21 hodin SEČ (22 hodin SELČ)—maximum meteorického roje Persied (ZHR 110, Měsíc zapadá kolem 22. hodiny SELČ, Měsíc ještě není v první čtvrti)
Úkaz číslo 7—20.8.—1 hodina SEČ (2 hodiny SELČ)—Jupiter v opozici se Sluncem (navíc zákryt měsíce Io ve stejnou noc)
Úkaz číslo 8—z 31.8. na 1.9.—maximum meteorického roje Aurigid (ZHR 10, letos možná sprška, která je předpovězená na 31.8. mezi 21:17 a 21:35 UT, tj. 31.8. mezi 23:17 a 23:35 SELČ – ZHR až 100)
Úkaz číslo 9—14.12.—8 hodin SEČ—maximum meteorického roje Geminid (ZHR 150) Namísto přehledu ikonek programu Stellarium tentokrát připojujeme seznam zajímavých úkazů na obloze v roce 2021 sestavený na základě pěti výše uvedených zdrojů (hodinový údaj opět udává, kdy jev nastává, neznamená to, že v té době musí být z České republiky amatérsky pozorovatelný): A připojujeme odkazy na předchozí díly: 1. díl – instalace, nastavení pozorovacího místa, základní ovládací prvky, noční mód: Aktualizace 24.5.2021: Opraveny časy u zatmění Slunce |
Blíží se léto a s ním i 63. letní astronomická expedice v Úpici. Ano, již více než 60 let se v areálu podkrkonošské hvězdárny nad městečkem Úpice bude konat letní soustředění mladých astronomů a zájemců o tento krásný koníček. Pokud si myslíte, že o astronomii víte málo, nebo i téměř vůbec nic tak neváhejte a ozvěte se. Tato akce, ač určena primárně pro začátečníky v oboru astronomie a členy astronomických kroužků je otevřena každému, kdo se chce o astronomii dozvědět více. A to v místě ještě poměrně málo postiženém světelným znečištěním, kde si můžete pod dohledem zkušených vedoucích a pracovníků hvězdárny vyzkoušet různá astronomická pozorování. A to nejen sledování objektů noční oblohy, ale například i pozorování Slunce, a to na hvězdárně, která se již více než 60 let právě pozorováním Slunce zabývá. Vyvrcholením akce pak bude sledování meteorického roje Perseid, ozdoby letního nebe.
Pozorování oblohy, ať již moderními, ale i „historickými“ metodami bude obohaceno mírně teoretickými, ale zejména „praktickými“ astronomickými přednáškami, kurzy a pokusy. A to vše obohaceno o typicky letní tábornické aktivity.
Akci připravujeme i přes zatím nepříliš příznivé epidemiologické předpovědi, doufáme ovšem, že ji budeme moci uskutečnit. O podrobnější informace žádejte na e-mailu belik@obsupice.cz a sledujte webové stránky Hvězdárny v Úpici i její facebook.
A je tu další díl virtuálního astronomického kroužku Hvězdárny v Úpici
| Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. V tomto (šestém) dílu si povíme o tom, jak do simulace zahrnout pomocí nástroje „Okulárová zobrazení“ použití vašeho konkrétního dalekohledu a konkrétních okulárů.
Při okulárovém zobrazení si vpravo nahoře můžete průběžně přepínat dalekohledy, okuláry a další prvky okulárového zobrazení, aniž byste museli vstupovat do nastavení okulárového zobrazení. Zbývají dvě ze čtyř ikonek v pravém horním roku okna programu Stellarium. Ta označená „Rámeček senzoru“ se týká jen pozorovatelů, kteří si chtějí nasimulovat, jak bude vypadat snímek toho, na co je dalekohled namířen, po provedení expozice pomocí digitálního fotoaparátu nebo astronomické kamerky namontované na dalekohled. Pokud by vás zajímal hledáček Telrad, informace najdete například na astro.cz/ V příštím (sedmém, závěrečném) dílu našeho seriálu si ukážeme, jak namodelovat několik nejzajímavějších astronomických úkazů roku 2021 ve Stellariu, a také, jak je namodelovat v několika podobných programech či aplikacích. Vybrané ikonky programu – dolní vysunovací lišta: Spojnice souhvězdí [C] … zobrazí spojnice mezi hvězdami v souhvězdích, ve starších verzích programu jako Tvary souhvězdí [C] Názvy souhvězdí [V] … zobrazí názvy souhvězdí, ve starších verzích programu jako Popisy souhvězdí [V] Kresby souhvězdí [R] … zobrazí obrázky souhvězdí Hranice souhvězdí [B] … zobrazí hranice souhvězdí (nezobrazena ve výchozím nastavení) Rovníková síť [E] … zobrazí síť ekvatoriálních souřadnic, ve starších verzích programu jako Ekvatoriální mřížka [E] Obzorníková síť [Z] … zobrazí síť zenitových souřadnic, ve starších verzích programu jako Mřížka azimutů [Z] Povrch [G] … zobrazí na obzoru stromy a budovy nebo jiný předvolený obzor, ve starších verzích programu jako Horizont [G] Světové strany [Q] … zobrazí při obzoru červeně zkratky světových stran Atmosféra [A] … zahrne do simulace vliv zemské atmosféry Objekty vzdáleného vesmíru [D] … Vyznačí objekty hlubokého vesmíru (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy) včetně jejich pojmenování (při dostatečném nazoomování), ve starších verzích programu jako Objekty hlubokého vesmíru [D] Popisky planet [Alt+P] … zobrazí názvy planet a jejích měsíců, ve starších verzích programu jako Názvy planet [Alt+P] Přepnout mezi rovníkovou a azimutální montáží [Ctrl+M] … přepíná zobrazení u horního okraje obrazovky zenit/u horního okraje obrazovky Polárka, ve starších verzích programu jako Přepnout mezi ekvatoriální a azimutální montáží [Ctrl+M] Zaměřit na vybraný objekt [mezerník] … umístí označený objekt do středu obrazovky a během plynutí času ho tam udržuje Noční režim [Ctrl+N] … obsah okna programu Stellarium zčervená Režim celá obrazovka [F11] … přepíná zobrazení celoobrazovkové/v okně Měření úhlů [CTRL+A] … umožňuje pomocí myši měřit úhlové vzdálnosti (nezobrazena ve výchozím nastavení) Exoplanety [Alt+P] … zobrazí exoplanety, ve starších verzích programu jako Zobrazit exoplanety [Alt+P] Meteorické roje [CTRL+Shift+M] … zobrazí radianty k nastavenému datu aktivních meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Toggle meteor showers [CTRL+Shift+M] Hledání meteorických rojů [CTRL+Alt+M] … zobrazí okno vyhledávání meteorických rojů, ve starších verzích programu jako Show search dialog [CTRL+Alt+M] Okulárové zobrazení [CTRL+O] … prezentuje označený objekt v okulárovém zobrazení (nezobrazena ve výchozím nastavení v novějších verzích programu) Družice [CTRL+Z] … zobrazí/skryje umělé družice Země, ve starších verzích programu jako Popisy satelitů [CTRL+Z] Zpomalit čas [J] … zpomalí simulovaný běh času Nastavit normální rychlost času [K] … zastaví simulovaný běh času/spustí simulovaný běh času reálnou rychlostí Nastavit čas nad teď [8] … nastaví simulovaný den a čas na aktuální hodnotu Zrychlit čas [L] … zrychlí simulovaný běh času Ukončit [CTRL+Q] … ukončí program Stellarium Vybrané ikonky programu – levá vysunovací lišta: Okno nápovědy [F1] … nabídne zobrazení klávesových zkratek, info o verzi programu, log soubor apod. Astronomické výpočty [F10] … nabídne souřadnice planet, výpočet efemerid apod., ve starších verzích programu jako Astronomical calculation window [F10] Nastavení [F2] … umožňuje nastavení jazyka uživatelského rozhraní programu, nastavení jazyka u pojmenovávání objektů, aktivaci zásuvných modulů a další (nastavení především pro uživatelské rozhraní) Vyhledávání [F3] … umožňuje vyhledávat prvky oblohy a nastavit parametry jejich vyhledávání Nastavení oblohy a zobrazení [F4] … umožňuje podrobné nastavení (nastavení především pro prvky oblohy), ve starších verzích programu jako Nastavení oblohy a pohledu [F4] Datum/čas [F5] … nastavení data a času pro simulaci Poloha [F6] … umožňuje zvolit pozorovací místo a uložit ho jako výchozí při startu programu |
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
![Spojnice souhvězdí [C]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/01b-ikonka-spojnice-souhvezd.jpg){kind=link}
![Názvy souhvězdí [V]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/02b-ikonka-spojnice-a-nazvy-souhvezd.jpg){kind=link}
![Kresby souhvězdí [R]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/03b-ikonka-obrazky-souhvezd.jpg){kind=link}
![Hranice souhvězdí [B]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/04b-ikonka-hranice-souhvezd.jpg){kind=link}
![Rovníková síť [E]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/05b-ikonka-sit-ekvatorealnich-souradnic.jpg){kind=link}
![Obzorníková síť [Z]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/06b-ikonka-sit-zenitovych-souradnic.jpg){kind=link}
![Povrch [G]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/07b-ikonka-krajina.jpg){kind=link}
![Světové strany [Q]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/08b-ikonka-svetove-strany.jpg){kind=link}
![Atmosféra [A]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/09b-atmosfera.jpg){kind=link}
![Objekty vzdáleného vesmíru [D]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/10b-ikonka-galaxie.jpg){kind=link}
![Popisky planet [Alt+P]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/11b-ikonka-planety.jpg){kind=link}
![Přepnout mezi rovníkovou a azimutální montáží [Ctrl+M]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/12b-ikonka-prepnout-montaz.jpg){kind=link}
![Zaměřit na vybraný objekt [mezerník]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/13b-ikonka-vystredit-na-objekt.jpg){kind=link}
![Noční režim [Ctrl+N]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/14b-ikonka-nocni-rezim.jpg){kind=link}
![Režim celá obrazovka [F11]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/15b-ikonka-full-screen.jpg){kind=link}
![Měření úhlů [CTRL+A]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/16b-mereni-uhlu.jpg){kind=link}
![Exoplanety [Alt+P]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/17b-zobraz-planety.jpg){kind=link}
![Meteorické roje [CTRL+Shift+M]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/18b-zobraz-radianty.jpg){kind=link}
![Hledání meteorických rojů [CTRL+Alt+M]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/19b-vypis-roje.jpg){kind=link}
![Okulárové zobrazení [CTRL+O]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/20b-okularove-zobrazeni.jpg){kind=link}
![Družice [CTRL+Z]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/21b-zobraz-umele-druzice.jpg){kind=link}
![Zpomalit čas [J]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/22b-zpomal-beh-casu.jpg){kind=link}
![Nastavit normální rychlost času [K]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/23b-start-stop--beh-casu.jpg){kind=link}
![Nastavit čas nad teď [8]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/24b-cas-na-ted.jpg){kind=link}
![Zrychlit čas [L]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/25b-zrychli-beh-casu.jpg){kind=link}
![Ukončit [CTRL+Q]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/26b-zavri-program.jpg){kind=link}
![Okno nápovědy [F1]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/27-zkratky-a-o-aplikaci.jpg){kind=link}
![Astronomické výpočty [F10]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/28-kalkulace-a-souradnice.jpg){kind=link}
![Nastavení [F2]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/29-nastav-jazyk-zobrazeni-moduly-apod.jpg){kind=link}
![Vyhledávání [F3]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/30-hledani-na-obloze.jpg){kind=link}
![Nastavení oblohy a zobrazení [F4]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/31-podrobne-nastaveni-oblohy.jpg){kind=link}
![Datum/čas [F5]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/32-nastaveni-data-a-casu.jpg){kind=link}
![Poloha [F6]](http://obsupice.cz/new/gallery/rk/20201222loc/33-nastaveni-pozorovaciho-mista.jpg){kind=link}