Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte naše nové sluneční hodiny čekající na své finální umístění na jedné z budov na pozemku úpické hvězdárny. My i naši návštěvníci tedy budeme vědět, kolik je hodin, i v případě blackoutu :-). Ještě nám zbývá dořešit, jak s jejich pomocí zjistit aktuální čas, bude-li zrovna noc :-).
Akce na úpické hvězdárně v červenci 2025:
Od 17. do 27. července 2025 probíhá na hvězdárně v Úpici astronomický tábor pro mládež zvaný Expedice Úpice, v těchto dnech bude hvězdárna pro veřejnost uzavřena.
Výběr z meteorických rojů (konce června, července a začátku srpna):
Ještě těsně před začátkem července, kolem 27. června má maximum meteorický roj červnové Bootidy, tento roj má v různých rocích různou hodinovou četnost (v roce 1998 roj překvapil četností 90 meteorů za hodinu), ale obvykle bývá dost nevýrazný (obvyklá zenitová hodinová četnost tohoto roje je do 5 meteorů za hodinu), tento roj lze zkusit pozorovat asi nejlépe kolem půlnoci SELČ kolem zmíněného 27. června.
Dva nevýrazné roje nás pak čekají na konci července. Prvním jsou jižní delta Akvaridy s celkem stabilní hodinovou zenitovou četností 25 meteorů za hodinu a očekávaným maximem v noci z 29. na 30. července. I přes relativně vysokou hodinovou četnost nebývá jejich pozorování z České republiky příliš zajímavé, neboť radiant tohoto roje je při pozorování z České republiky nejvýše nad obzorem (ale zároveň stále jen nízko nad obzorem) za ranního svítání. Polohu radiantu roje ve 3 hodiny SELČ uvedené noci vidíte na obrázku (sestaveném v astronomickém počítačovém simulačním programu Stellarium) níže.
Druhým nevýrazným rojem konce července jsou alfa Kaprikornidy s obvyklou hodinovou zenitovou četností 5 meteorů za hodinu a předpokládaným maximem taktéž v noci z 29. na 30. července pozorovatelné asi nejlépe mezi půlnocí (SELČ) a ránem. Meteory tohoto roje jsou velmi pomalé (22 km/s). Polohu radiantu roje v 1 hodinu 15 minut SELČ uvedené noci vidíte na obrázku (sestaveném v astronomickém počítačovém simulačním programu Stellarium) níže.
Do pozorování delta Akvarid a alfa Kaprikornid se nám již budou míchat Perseidy s očekávaným maximem kolem 12. srpna. Polohu radiantu Perseid na noční obloze zachycuje obrázek (sestavený v astronomickém počítačovém simulačním programu Stellarium) níže.
Fáze Měsíce:
2. července 2025 (středa) je první čtvrt
10. července 2025 (čtvrtek) je úplněk
18. července 2025 (pátek) je poslední čtvrt
24. července 2025 (čtvrtek) je nov
Možnosti pozorování Měsíce v červenci 2025 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v červenci (mimo neděle a svátky a období 17. až 27. července) mezi 22:00 a 24:00. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v červenci nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) jen kolem 4. až 7. července 2025 kolem 22. hodiny (v ostatní dny je mezi 22. a 24. hodinou SELČ pod obzorem nebo tak nízko nad obzorem, že bude možná za stromy při obzoru).
Pozorovatelnost Lunar-X v červenci 2025:
V červenci 2025 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 3. července 2025 00:15 UT, tj. 02:15 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, v červenci 2025 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky nepozorovatelné.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červenci 2025 prostým okem:
Od zhruba 01. 07. 2025 do zhruba 19. 07. 2025 je Mezinárodní kosmická stanice z České republiky pozorovatelná v předpůlnočních i popůlnočních hodinách.
Od zhruba 20. 07. 2025 do zhruba 23. 07. 2025 je Mezinárodní kosmická stanice z České republiky pozorovatelná v předpůlnočních hodinách.
Od zhruba 24. 07. 2025 do zhruba 31. 07. 2025 je Mezinárodní kosmická stanice z České republiky nepozorovatelná.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Pozorovatelnost vybraných planet z České republiky v červenci 2025:
Merkur
Merkur je v červenci 2025 z České republiky nepozorovatelný.
Venuše
Venuše je v červenci 2025 z České republiky pozorovatelná ráno nad východem jako Jitřenka.
Mars
Mars je v červenci 2025 z České republiky pozorovatelný večer nízko nad západním obzorem.
Jupiter
Jupiter je v červenci 2025 z České republiky pozorovatelný jen na konci měsíce ráno nad východoseverovýchodním obzorem.
Saturn
Saturn je v červenci 2025 z České republiky pozorovatelný po půlnoci, přibližně od 01:00 do přibližně 04:00 SELČ, ale jeho prstenec je nyní ve hvězdářském dalekohledu špatně vidět. Umístění Saturnu na obloze a podobu Saturnu v dalekohledu vidíte pro 16.7.2025 02:00 SELČ (Saturn přibližně 25 stupňů nad jihovýchodním obzorem) na obrázcích (sestaveným v simulačním počítačovém programu Stellarium) níže.
Další jevy na obloze v červenci 2025:
Stejně jako červen je i první polovina července vhodná k vyhlížení meteorologického jevu zvaného noční svítící oblaka. Více o tomto jevu například: cs.wikipedia, progresy.physics.cz, fb.com/PetrHoralekPhoto, YouTube.com/iQLANDIA
20. a 21. července budeme moci na ranní ještě setmělé obloze pozorovat (úhlové) setkání planety Venuše, hvězdy Aldebaran (α Tau), otevřené hvězdokupy M45 (Plejády) a Měsíce, ideální pro pozorování tohoto úkazu bude doba kolem 4. hodiny ranní SELČ. Uvedené čtyři objekty jsou pozorovatelné i prostým okem, pokud budete mít k dispozici dalekohled, můžete si ve stejném okamžiku také prohlédnout (z míst s velmi dobrým výhledem k východnímu až severovýchodnímu obzoru) planetu Jupiter a dále budeme moci dalekohled namířit také na planetu Saturn (ale jeho známý prstenec je nyní ve hvězdářském dalekohledu zdánlivě velmi tenký a tedy obtížně viditelný – viz text a obrázek výše). Situaci v neděli 20.7.2025 ve 4:00 SELČ a v pondělí 21.7.2025 ve 4:00 SELČ můžete vidět níže, obrázky byly sestaveny v astronomickém počítačovém simulačním programu Stellarium, v obrázcích zvýrazněný objekt jsou uvedené Plejády.
Vybraná astronomická výročí měsíce července:
1. července 1770 proletěla velmi blízko kolem Země Lexellova kometa, dnes většinou označovaná jako D/1770 L1 (Lexell); objevena byla Charlesem Messierem 14. června 1770; své jméno nese po ruském astronomovi a matematikovi finskošvédského původu, který jako první spočítal její dráhu; nejmenší vzdálenost této (dnes již neaktivní) komety od Země (zmíněného 1. července 1770), byla 2,2 (někdy je uváděno 2,3) milionu kilometrů, to je přibližně šestinásobek vzdálenosti Země – Měsíc (255 let) [1a], [1b], [3b], [3a], [6]
2. července 1985 11:23 UTC úspěšně odstartovala s cílem zkoumat Halleyovu kometa sonda Giotto; sonda byla úspěšná, přestože ji v blízkosti jádra komety zasáhlo nemálo prachových zrn a možná i větší kamínek (40 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [3a], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. července 2020 prošla přísluním kometa C/2020 F3 (NEOWISE); název nese podle vesmírného teleskopu, který ji 27. března 2020 objevil; v druhé polovině července 2020 byla pozorovatelná z České republiky i prostým okem (5 let) [1a], [1b], [2], [3a], [3a], [3a], [3a], [5], [6], [6]
4. července 2005 05:44:58 UT dopadl impactor (tj. projektil) uvolněný kosmickou sondou Deep Impact plánovaně na povrch jádra komety Tempel 1; ze Země sonda odstartovala 12. ledna 2005 18:47:08 UTC (20 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [3], [3], [3], [3], [4], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. července 2020 01:00 UTC vypustil Izrael neohlášeně raketu Shavit-2 s vojenskou snímkovací družicí Ofeq-16 (v češtině někdy psáno Ofek 16) (5 let) [1b], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
7. července 1995 16:23:34 UT byly z Centre Spatial Guayanais raketou Ariane 40 úspěšně vypuštěny družice Helios 1A (též Hélios 1A, francouzská vojenská fotoprůzkumná družice), CERISE (francouzský vojenský někdy je uváděno experimentální satelit) a LBSAT 1 (též UPM-LBSat, španělská experimentální či radioamatérská družice) (30 let) [1b], [2a], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. července 1950 se narodil japonský amatérský astronom Yuji Hyakutake; dne 31. ledna 1996 objevil kometu C/1996 B2 (Hyakutake), který byla viditelná prostým okem či triedrem i z České republiky (75 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [3], [6], [6]
7. července 1895 zemřel Friederich Wilhelm Gustav Spörer, německý astronom; zabýval se sluneční fyzikou; je po něm pojmenováno jedno z dlouhých období nízké sluneční aktivity (zvané Spörerovo minimum, zřejmě trvalo od roku 1460 do roku 1550) (130 let) [1a], [1b], [2a], [6]
9. července 1695 zemřel holandský astronom a konstruktér časoměrných a optických přístrojů Christiaan Huygens; zkonstruoval například jeden z typů okulárů či kyvadlové hodiny (330 let) [1a], [1b], [2a], [3], [6], [6], [6]
10. července 2010 proletěla sonda Rosetta kolem asteroidu Lutetia; poté se vydala za svým hlavním cílem, kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko, na kterou vysadila automatický přistávací modul; ze Země sonda odstartovala 2. března 2004 07:17:51 UTC (15 let) [1a], [1b], [2], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [3b], [3], [3], [3], [4], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. července 2005 03:30:00 UTC byla úspěšně vypuštěna japonská vědecká družice Suzaku (Astro E2); nesla přístroje pro oblast rentgenového záření (20 let) [1b], [2a], [2], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. července 1990 09:59:00 UT odstartovala ze Země (z kosmodromu Bajkonur/Tyuratam s pomocí nosné rakety Sojuz-U2) francouzsko-sovětská vesmírná gama observatoř pojmenovaná Gamma nebo též Gamma 1 (35 let) [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
12. července 1995 byla planetární sonda Galileo záměrně navedena k zániku v atmosféře planety Jupiter; ze Země tato sonda odstartovala 18. října 1989 16:53:40 UTC (12:53:40 pm EDT) s pomocí raketoplánu Atlantis v rámci letu STS-34; sonda byla úspěšná a stala se první umělou družicí planety Jupiter; pohon této sondy byl realizován pomocí radioizotopového termoelektrického generátoru, který byl založen na radioaktivním plutoniu-238, před startem této sondy proběhly ekologické demonstrace protestující proti používání radioaktivních látek na kosmických sondách (30 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2], [3], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. července 1995 13:41:55.078 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery k letu označovanému STS-70; na palubě bylo šest amerických astronautů; hlavním cílem letu bylo vypuštění komunikační družice TDRS 7 (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. července 2015 proletěla kosmická sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto; nejblíže Plutu se ocitla 14. července 2015 11:49:57 UTC, od Pluta přitom byla vzdálená 12500 km; ze Země tato sonda odstartovala 19. ledna 2006 19:00:00.221 UTC (2:00 pm EST) (odstartovala v době, kdy Pluto mělo ještě status řádné planety, do kategorie trpasličích planet bylo přeřazeno na kongresu Mezinárodní astronomické unie konaném v Praze 24. srpna 2006); později (1. ledna 2019) proletěla New Horizons také kolem planetky dnes nazývané Arrokoth (10 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [3b], [3], [3a], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. července 1965 pořídila americká sonda „Mariner 4“ první snímky Marsu; ze Země sonda odstartovala 28. listopadu 1964 14:22:01 UTC; díky jejím snímkům byla zavrhnuta teorie, že na Marsu se vyskytují uměle vytvořené přímé vodní kanály; tato sonda také zjistila, že Mars na rozdíl od Země nemá magnetické pole (60 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3b], [3], [3], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. července 2015 21:05 UTC úspěšně odstartovala (s pomocí nosné rakety Ariane 5 z Centre Spatial Guayanais) meteorologická družice MSG-4 (Meteosat Second Generation – 4, jiným názvem Meteosat 11) evropské organizace EUMETSAT (neboli European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites, česky Evropská organizace pro výzkum meteorologickými satelity); společně s ní byla vynesena telekomunikační družice Star One C4; cílovou dráhou obou družic byla dráha geostacionární (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. července 1975 12:20 UTC úspěšně odstartovala v rámci unikátní mezinárodní mise zvané Sojuz-Apollo pilotovaná sovětská kosmická loď Sojuz 19 s dvěma sovětskými kosmonauty na palubě; 15. června 1975 19:50 UTC pak s pomocí nosné rakety Saturn IB odstartovala americká pilotovaná kosmická loď Apollo 18 (mise je označovaná též jako Apollo ASTP, šlo o poslední let lodi Apollo do vesmíru), ta měla na palubě tři americké astronauty; 17. července 1975 v 16:12:30 UTC byl dokončen spojovací manévr těchto dvou kosmických lodí a došlo ke vzájemné návštěvě posádek (50 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. července 1965 01:00:57 UTC proletěla sonda „Mariner 4“ kolem svého hlavního cílového objektu, planety Mars; proletěla ve vzdálenosti 9846 kilometrů; úspěšně přitom fotografovala povrch Marsu (jako první průletová marsovská sonda), díky jejím fotografiím pak byla zavrhnuta teorie, že na Marsu se vyskytují uměle vytvořené přímé vodní kanály; sonda také zjistila, že Mars na rozdíl od Země nemá magnetické pole; ze Země tato sonda odstartovala 28.11.1964 14:22:01 UTC (60 let) [1a], [1b], [2a], [2], [3], [3], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. července 1990 00:40 UT odstartovala první pákistánská družice Badr-1 (též označovaná BADR-S nebo Badar 1); družici vynesla čínská raketa Čchang Čeng CZ-2E; šlo o technologický experiment; během tohoto letu byl také vypuštěn objekt Aussat-B-MFS, což byla hmotnostní maketa pro budoucí družici Aussat-B (později přejmenovaná na Optus B) (35 let) [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. července 1965 11:16 UT odstartovala z Bajkonuru nosná raketa Proton (neoficiálně Herkules) s vědeckou družicí Proton 1; jednalo se o historicky první start sovětské nosné rakety Proton (60 let) [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. července 1975 se na oběžné dráze Země poprvé v historii spojily americká a sovětská kosmická loď – Apollo (exemplář nazvaný ASTP Apollo) a Sojuz (kosmická loď Sojuz 19) (50 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. července 1980 8:04 AM IST (2:34 AM GST, někdy je uváděno 2:31 UT) úspěšně odstartovala první indická družice Rohini 1 (někdy označovaná Rohini 1B); šlo o druhý pokus o vynesení této družice, první pokus (Rohini 1A) byl neúspěšný a družice byla při startu zničena (45 let) [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. července 1965 14:32 UTC odstartovala sovětská lunární průletová sonda Zond 3; při průletu kolem Měsíce jako první kosmická sonda vyfotografovala několik snímků jeho odvrácené strany; nejblíže Měsíci (9220 km od povrchu Měsíce) se ocitla 20. července 1965 (60 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. července 2020 21:58:14 UTC (tj. 20. července 1:58 a.m. UAE time, tj. 6:58 a.m. Japan time) úspěšně odstartovala meziplanetární sonda Al-Amal (též označovaná jako Hope), mise je označovaná Emirates Mars Mission, zkráceně EMM (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. července 1825 zemřel slovenský astronom a vysokoškolský pedagog Daniel Matej Kmeť (200 let) [1], [2a]
21. července 1880 se narodil Milan Rastislav Štefánik, mimo jiné slovenský astronom a meteorolog (145 let) [1a], [1b], [1], [3], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6]
21. července 1620 se narodil francouzský astronom Jean-Félix Picard, zabýval se například měřením velikosti Země či kyvadly (405 let) [1b], [3b], [6], [6]
22. července 2015 21:02:45 UTC odstartovala z Bajkonuru k Mezinárodní kosmické stanici mise Sojuz TMA-17M s třemi pasažéry na palubě; pro Rusa Olega Kononěnka šlo o třetí vesmírný let, pro Japonce jménem Kimija Jui a Američana Kjella Lindgrena šlo o první jejich vesmírné lety; let byl úspěšný (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
V noci z 22. na 23. července 1995 byla objevena americkými amatérskými astronomy Alanem Halem a Thomasem Boppem (nezávisle na sobě) kometa, která bývá označována jako kometa 20. století (nebo také jako Velká kometa roku 1997); po svých objevitelích se jmenuje kometa Hale-Bopp (formálně se označuje jako C/1995 O1); nejblíže Zemi prošla v březnu 1997, nejblíže Slunci prošla v dubnu 1997 (30 let) [1a], [1b], [3b], [5], [6], [6], [7]
23. července 2020 04:41:15 UTC odstartovala první robotická mise Číny, jejím úkolem bylo přistát na povrchu planety Mars; mise (nazvaná Tchien-wen-1, v angličtině většinou psáno Tianwen-1) byla úspěšná, navíc dopravila na Mars marsovské vozítko jménem Zhurong (5 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. července 2005 14:39:00 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery se sedmičlennou posádkou (šest Američanů včetně dvou žen a jeden Japonec) k misi STS 114; šlo o první start raketoplánu od havárie Columbie v roce 2003; hlavním cílem letu byla zkouška nových bezpečnostních procedur a opatření a také zásobení Mezinárodní vesmírné stanice prostřednictvím takzvaného MPLM (Multi-Purpose Logistics Module) (20 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. července 1985 21:00 UT (5:00 pm EDT) odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Challenger k misi STS-51-F; nesl vesmírnou laboratoř Spacelab 2 (která byla po celou dobu letu umístěna v nákladovém prostoru raketoplánu) a sedm astronautů; na palubě bylo také zařízení Plasma Diagnostics Package (PDP), které bylo pomocí robotické ruky z nákladového prostoru uvolněno k samostatnému letu trvajícímu šest hodin (pak zas bylo zachyceno a navráceno na palubu raketoplánu) (40 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. července 2020 11:50 UTC from Cape Canaveral odstartovala mise Perseverance, mise, která úspěšně na povrch Marsu dopravila robotické marsovské vozítko Perseverance a marsovský robotický vrtulníček (dron) jménem Ingenuity (vyrobený společností Jet Propulsion Laboratory, dříve zvaný Mars Rover 2020); mise je někdy označována MARS 2020 (5 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [3], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
30. července 1610 si Galileo Galilei zapsal, že při pozorování Saturnu dalekohledem viděl po jeho stranách jakási ouška či ramena; bylo to v době zhruba dvou roků od vynálezu dalekohledu a rok od začátku Galileiho pozorování oblohy dalekohledem; v době objevu si myslel na po stranách Saturnu se nacházejí velké měsíce, či že se jedná o dvě menší hvězdy vedle jedné větší; později se ukázalo, že pozoroval Saturnův prstenec (415 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Časopis Kozmos, ročník 54, číslo 1, únor-březen 2023, strana 17
Použité zkratky: SEČ … středoevropský čas, SELČ … středoevropský letní čas (máte v červenci na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST apod. … další typy lokálních časů
Poznámka: Velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran.
Poznámka č. 2: Počítačový simulační program Stellarium nyní (po nějaké pochybné samovolné aktualizaci) používá nepřesné názvy souhvězdí, proto mohou být v doprovodných obrázcích některé názvy souhvězdí nepřesné, zavádějící nebo i chybné.
Aktualizace 9.7.2025: Opraven obrázek pro alfa Kaprikornidy
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici