Marcel Bělík (Hvězdárna v Úpici)
Návštěvnické a odborné pozorovací astronomické centrum na Hvězdárně v Úpici
Jan Zedník (Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.)
Zemětřesení u Mirotic 7. 3. 2024
Ve čtvrtek 7. 3. 2024 v 11:41 SEČ zaznamenaly seismické stanice v České republice i v okolních zemích relativně silné zemětřesení u Mirotic na Písecku. Geofyzikální ústav AV ČR určil velikost zemětřesení ze stanic České regionální seismické sítě (ČRSS) na 3.9, Ústav fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně na 3.5, Evropské-mediteránní seismologické centrum na 3.4. Ohnisko zemětřesení bylo v hloubce cca 20 km. Silný otřes byl v několika následujících hodinách doprovázen několika výrazně slabšími jevy. Zemětřesení u Mirotic už v minulosti přístroji zaznamenána byla, ale byla podstatně slabší a lidé je nepocítili.
Zemětřesení výrazně pocítili lidé zejména v jižních a středních Čechách, ale i v západních Čechách a na Vysočině. Došlo přes 1500 hlášení z okruhu přibližně 100 km od epicentra. Lidé popisovali nejčastěji otřesy půdy, chvění, cinkání nádobí, dunění nebo zvuk podobný explozi. V některých lokalitách jsou hlášeny vlásečnicové trhliny ve stěnách. Oblast pocítěných účinků zajímavě koreluje s geologickou stavbou Českého masívu. Předběžný mechanismus zemětřesení se shoduje se známými směry tektonických zlomů v této oblasti.
Martin Novák (ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem)
Impact-based přístup a jeho aplikovatelnost ve výstražném systému
Důležitou součástí práce každé povětrnostní služby je provoz výstražného systému (či systémů). Český hydrometeorologický ústav provozuje ve spolupráci s Povětrnostní službou Armády ČR tzv. Systém integrované výstražné služby (SIVS).
V současnosti je tento výstražný systém založen na výčtu skupin jevů a jednotlivých jevů, které mohou způsobovat škody na majetku, případně i na zdraví či na lidských životech. U těchto jevů jsou stanovena pevná kritéria, při jejichž očekávaném dosažení/překročení následuje vydání příslušné výstrahy.
Z praxe je však známo, že ne vždy způsobí stejná rychlost nárazu větru ty samé následky. Záleží také na průměrné rychlosti větru, délce trvání větrné epizody, podmáčeném terénu, olistění stromů, námraze nebo vrstvě těžkého sněhu na větvích atd. Právě proto se ve světě začíná prosazovat tzv. impact-based přístup při konstrukci výstražných systémů, kdy jsou na prvním místě očekávané následky – a kvantifikované vyjádření např. zmíněných rychlostí nárazů větru je odsunuto až na druhou příčku. A podobné změny bychom rádi prosadili i v ČR.
Eva Marková (Sluneční sekce ČAS)
Co pozoroval Tycho Brahe aneb lze vždy věřit internetu?
Tycho Brahe byl významný dánský astronom. Během svého života pozoroval celou řadu významných astronomických úkazů, mimo jiného i několik zatmění Slunce. Pojednáni o jeho životě i zmínky o tom, co pozoroval, najdeme i v řadě článků na internetu. Jsou však vždy všechny údaje uvedené na internetu pravdivé?
Otakar Morávek (Centrum zdraví JONA s.r.o., Pardubice)
Vliv jízdy na koloběžce na změny funkcí pohybového systému
O jízdě na koloběžce se šíří různé informace. Koloběh je svými vyznavači velmi doporučován, jako vhodné pohybová aktivita prakticky pro všechny věkové skupiny. Protipólem jsou informace, které koloběh nedoporučují především pro jeho jednostrannost vedoucí k posílení asymetrií funkcí pohybového systému.
Pilotní studie, o jejíchž výsledcích tento příspěvek referuje, se zaměřila na objektivizaci změn funkcí pohybového systému po jízdě na koloběžce.
Sledování proběhlo na dvou skupinách. První byla tvořena převážně seniory, druhou skupinu tvořili obézní děti. Sledování prokázalo u obou skupin příznivý efekt koloběhu, při dodržování správné techniky jízdy a zátěže adekvátní aktuální fyzické kondici.
Zdeněk Rail (Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.-Toptec) a kol. (Gabriela Šípová, Iva Ulrichová,Tomáš Thoř, David Macner, Pavel Pintr, David Vápenka, David Tomka)
Apochromatický objektiv o průměru 62 mm a ohniskové vzdálenosti 744 mm
Tento referát se zabývá výrobou apochromatického objektivu o průměru 62 mm a ohniskové vzdálenosti 744 mm. Dublet je zhotoven z kombinace skel N-ZK7 a FPL53, které oproti běžným sklům vyžadují odlišný přístup při opracování. Při procesech broušení a leštění jsme hledali optimální technologický postup pro dosažení co nejlepší přesnosti a mikrodrsnosti jeho optických ploch. Zobrazovací vlastnosti dubletu byly pečlivě měřeny a porovnávány s podobnými komerčními apochromatickými objektivy.
Zdeněk Rail (Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.-Toptec) a kol. (BohdanŠrajer, David Macner, Pavel Pintr, Tomáš Thoř)
Zbytkové vady Zeissova objektivu o průměru 200 mm a ohniskové vzdálenosti 3000 mm Hvězdárny a planetária v Brně
Tento referát se zabývá zbytkovými vadami objektivu o průměru 200 mm a ohniskové vzdálenosti cca 3000 mm. Dublet byl vyroben německou firmou Carl Zeiss v Jeně a je označován jako semiapochromát, typ AS. Během jeho restaurování jsme měli příležitost přeměřit jeho parametry. Získaná data byla využíta pro simulaci zbytkových vad, jejíž výsledky přinášíme v této práci. Objektiv slouží k veřejnému pozorování oblohy na Hvězdárně a planetáriu v Brně.
Zdeněk Rail (Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i.-Toptec) a kol. (Tomáš Thoř, David Macner, Pavel Pintr, David Tomka )
Několik optických návrhů Schupmannova mediálního dalekohledu
Tato práce informuje čtenáře o Schupmannově mediálním dalekohledu. Tento systém byl objeven na přelomu 19. a 20. století při hledání nových způsobů, jak opravit sférochromatickou vadu refraktorů. Jeho základem je objektiv, singlet nebo dublet, jehož optické vady jsou opraveny Manginovým zrcadlem a dalšími čočkami. Vhodně navržený Schupmannův dalekohled dosahuje apochromatické korekce barevné vady bez použití moderních skel s anomální disperzí.
Radan Huth (Přírodovědecká fakulta UK) a kol. (Radan Huth1,2,*, Eva Plavcová2, Romana Beranová2, Martin Dubrovský2, Martin Hynčica2,3,4, Marek Kašpar2, Tomáš Krauskopf1,2, Ondřej Lhotka2, Denisa Navrátilová1,2, Pavel Sedlák2, Klára Sedláková1,5, Jan Stryhal1,2)
1 Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2 Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, Praha, 3 Český hydrometeorologický ústav, pob. Ústí nad Labem, 4 Katedra životního prostředí, Fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 5 Český hydrometeorologický ústav, Praha
Měnící se proměnlivost atmosféry
V tomto příspěvku představíme průběžné výsledky řešení projektu „Měnící se proměnlivost atmosféry“, financovaného grantovou agenturou ČR v l. 2021-2024.
Projekt se soustředí na dlouhodobé změny (trendy) krátkodobé (mezidenní až vnitrosezónní) proměnlivosti teploty a srážek v Evropě. Cílem je jak popis charakteristik proměnlivosti a jejich trendů, tak studium mechanismů, jež tuto proměnlivost působí či ovlivňují. Charakteristiky proměnlivosti teploty zahrnují vnitrosezónní směrodatnou odchylku, perzistenci (tj. autokorelaci s krokem jeden den) a mezidenní změnu teploty. Z charakteristik srážek zkoumáme přechodové pravděpodobnosti (suchý den → vlhký den, vlhký den → vlhký den) a statistiky délky suchých a vlhkých období. Tyto zkoumané charakteristiky poskytují vzájemně se doplňující informace. Jejich klimatologie a trendy srovnáváme mezi různými typy dat (staniční, interpolovaná do geografické sítě, reanalýzy) s cílem zjistit nedostatky a chyby, jež jsou pro jednotlivé typy dat specifické. Charakteristiky proměnlivosti teploty a srážek analyzujeme rovněž ve výstupech globálních i regionálních klimatických modelů s cílem modely validovat, identifikovat charateristiky, jež modely nejlépe reprodukují, a určit, jaké jejich změny lze očekávat v budoucnu s postupující změnou klimatu.
Dále se soustředíme na mechanismy řídící krátkodobou proměnlivost, zejm. mezidenní změny teploty. Mezidenní změny teploty mají výrazně asymetrické rozdělení se zápornou šikmostí v létě a kladnou šikmostí v zimě. Předběžné studie na omezeném počtu stanic ukazují, že v létě jsou prudké poklesy teploty četnější než prudké vzestupy, zatímco malé vzestupy teploty jsou četnější než malé poklesy; v zimě je to opačně. Zkoumané mechanismy, jež tuto asymetrii mohou působit, zahrnují přechody atmosférických front a radiační procesy při anticyklonálním charakteru počasí. Fronty objektivně lokalizujeme pomocí teplotního frontálního parametru (gradient velikosti gradientu teploty kolmo k frontě) a zkoumáme, nakolik se statistické rozdělení mezidenních změn teploty liší v blízkosti fronty a v její nepřítomnosti. Dále využíváme objektivizovanou klasifikaci Lambových cirkulačních typů podle Jenkinsona a Collisona, pro niž zjišťujeme, za kterých typů dochází k největším rozdílům mezi počty malých nárůstů a poklesů teploty.
Tomáš Středa (Mendelova univerzita v Brně)
Kateřina Potužníková (ÚFA AV ČR, v.v.i.) a Petra Koucká Knížová (ÚFA AV ČR, v.v.i.)
Vertikální vazby v atmosféře
Vznik a vývoj mohutných kupovitých oblaků typu cumulonimbus je vázaný na konvektivní – výstupné a kompenzační sestupné pohyby vzduchu v troposféře. Zejména silné výstupné pohyby vzduchu způsobují příčné rozkmitání vzduchových částic, které se šíří v podobě koncentrických gravitačních vln jak v horizontálním, tak i ve vertikálním směru a podílí se na transportu energie napříč atmosférou. Za vhodných podmínek mohou vlny generované v troposféře ve výškách kolem 10 km nad zemí pronikat stratosférou a mezosférou až do oblasti ionosféry vzdálené několik set kilometrů od zemského povrchu.
Představíme podobu jedné konkrétní silné konvektivní bouře doprovázené nebezpečnými meteorologickými jevy na družicových snímcích a z pohledu přízemních měření. Dále ukážeme, jaké efekty vyvolaly gravitační vlny generované touto bouří – jednak periodické změny ve vertikálním profilu proudění ve stratosféře (ve výšce 20 – 50 km), dále koncentrické vlny v airglow (přirozeném svitu noční oblohy) zachycené satelitními snímky v mezosféře ve výšce 80 – 100 km, a nakonec poruchy ionosférického plazmatu zaznamenané ionosondou a dopplerovským sondážními přístroji provozovanými Ústavem fyziky atmosféry AVČR.
Petr Ulrich (Hvězdárna v Úpici)
Sluneční patrolní dalekohled na Hvězdárně v Úpici
Pozozování Slunce v různých optických i radiových oborech se na Hvězdárně v Úpici provádí prakticky od jejího vzniku. Počáteční zákresy slunečních skvrn, včetně zapojení do služby Fotosferex, bylo postupně doplněno o pozorování v radiových oborech kosmického šumu 32,8 MHz a nepřímé pozorování metodou atmosferiků (27 kHz). Dále byla zahájena pozorování ve spektrální čáře H-alfa a CaII-K. Radiová pozorování byla doplněna o pozorovací metody SID. Všechna tato patrolní pozorování probíhají prakticky nepřetržitě, některá již více než 60 let. Pozorování postupně provází jejich modernizace a automatizace.
V tomto referátu předneseme úvodem stručnou historii vývoje a stavu pozorovacích metod Slunce na Hvězdárně v Úpici Hlavní důraz však dáme na popis současného stavu a zejména na popis nového patrolního optického dalekohledu (fotosféra, chromosféra, protuberance, magnetická situace), jeho vývoj, funkce a předvedeme též některé zajímavé výsledky z jeho pozorování.
Vzdělávání mládeže pomocí metod STEAM (kurz Litva)
Dobromila Patáková (Hvězdárna Vyškov)
Hrajeme si na vědce (přírodovědné pokusy pro předškolní děti)
Můžeme dětem odhalit krásu poznávání přírodních zákonů. Ve škole většinou děti dostanou už hotové informace, já se zaměřuji na cestu k získání poznatků. K takové práci nejsou podle mých zkušeností učitelky vzdělávány, takže tento program Hrajeme si na vědce je nejen pro děti, ale i pro dospělé vychovatele (ať už učitelky nebo rodiče či prarodiče). Cílem je nadchnout děti pro přírodní vědy a pro poznávání všeobecně.
Radovan Mrllák (Hvězdárna v Úpici)
Úplné zatmění Slunce 8.2.2024 v USA
Petr Kachlík (Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)
Míra stresogenity u jedinců v institucionální výchově
Stresová reakce je účelné a geneticky naprogramované opatření sloužící k zachování života jedince i existence druhu. Jde o nervové a hormonální změny, které na přechodnou dobu mění funkci řady orgánových soustav. Nadlimitní, vleklý a často opakovaný stres však nadměrně zatěžuje a vyčerpává adaptační kapacitu organismu, má negativní dopady na zdravotní stav a může vyústit v jeho závažnou či nezvratnou poruchu.
Úroveň stresové zátěže je možné zjišťovat různými metodami. Jednou z nich je test ACE (Adverse Childhood Experiences, Nepříznivé zkušenosti v dětství). U jedinců exponovaných během dětství a dospívání vyšší stresové zátěži se častěji vyskytují zejména problémy oběhového, metabolického, psychického a imunitního charakteru. Tyto osoby mají vyšší sklon k rizikovému chování, dosahují horší úrovně vzdělání a nižších pracovních pozic.
Výzkumné šetření bylo zaměřeno na klienty s poruchami chování a emocí umístěné v institucionální výchově. Jeho hlavním cílem bylo zjistit, jakou míru stresogenity tyto osoby vykazují a jak působí toxický stres na jejich projevy. Dílčí cíle studie se týkaly nejčastějších důvodů zařazení klientů se zvýšenou stresogenitou do ústavní výchovy a rozdílů mezi chováním klientů, kteří zažili silný toxický stres, a skupinou bez této anamnézy. Hlavní výzkumná otázka byla soustředěna na souvislost toxického stresu a poruch chování a emocí u klientů v ústavní výchově. Vedlejší výzkumné otázky byly orientovány na spojitost závislostního a delikventního chování se zvýšenou mírou stresogenity a nejčastější důvody umístění osob se zvýšenou stresogenitou do institucionální výchovy.
Ve výzkumném šetření bylo využito smíšeného designu, tedy kvalitativní a kvantitativní strategie. V kvantitativní části byl uplatněn ACE test v české verzi přeložené z anglického originálu. Obsahoval soubor 10 otázek zaměřených na různé rizikové formy chování. Při hodnocení se bodový zisk pohyboval v pásmu 0–10 bodů, za rizikové byli pokládáni klienti se 3 a více body. Vyhodnocování rozdílů mezi skupinou osob s nízkou a vysokou stresovou zátěží bylo provedeno pomocí programového balíku EpiInfo, byl uplatněn chí-kvadrát test dobré shody a Fisherův exaktní test. V rámci kvalitativní části byly sestaveny a analyzovány případové studie klientů.
Výzkumný vzorek zahrnoval 22 klientů ústavní výchovy – 7 dívek a 15 chlapců ve věku 14–18 let. Jeho nábor byl prováděn v jihomoravském regionu. Získaná data byla pseudonymizována, po ukončení sběru anonymizována. Při manipulaci s důvěrnými údaji byla dodržena pravidla výzkumné a publikační etiky. Zařízení, klienti a jejich zákonní zástupci byli seznámeni s výzkumným projektem prostřednictvím textu informovaného souhlasu.
Z výsledků vyplynulo, že ve skupině 22 participantů činil průměr úrovně toxického stresu 3,5 bodu, což už možné posuzovat jako rizikové skóre, kdy hrozí fyzické, psychické a sociální problémy a spojitost se vznikem či prohlubováním poruch chování a emocí. Ve sledovaném souboru 14 klientů dosáhlo ACE skóre hodnoty 3 a vyšší, což odpovídá vyšší až vysoké úrovni stresu, 8 klientů pak ACE skóre nižšího než 3, což představuje běžnou až nízkou úroveň stresu.
Mezi parcitipanty se zvýšenou mírou stresu vedly k umístění do ústavní výchovy především zanedbávání péče, záškoláctví a nerespektování autorit. U jedinců s nízkou mírou stresu se vyskytovalo především záškoláctví, nerespektování autorit a útěky. Skupina adolescentů se zvýšenou stresogenitou významně častěji inklinovala k závislostnímu chování oproti skupině bez této zátěže. V případě delikventního chování nebyl nalezen významný rozdíl. Ke zlepšení aktuální situace je třeba posílit prevenci rizikových vzorců chování, rozšířit síť nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ze sociálně znevýhodněného prostředí, zaměřit se na vyloučené a problémové komunity.
Petr Kachlík (Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno) a kol. (Karel Červenka, Věra Vojtová, Dana Zámečníková, Petra Dvořáčková, Hana Moravčíková, Monika Nejezchlebová, Petra Pírková, Kateřina Richterová, Pavel Sochor)
Závislostní chování a jeho prevence u prezenčních studentů Masarykovy univerzity – příprava dotazníkové studie
Závislostní chování je potenciálně rizikovou aktivitou, která může vyústit v těžké poškození všech oblastí zdraví a v krajním případě též ohrozit život. Z pohledu drogové epidemiologie jsou typickými problémovými skupinami děti a dospívající, též osoby ze sociokulturně znevýhodněných komunit, osoby ve výkonu trestu a bezdomovci. Periodicky se opakují výzkumné studie zaměřené na tyto části populace, bohužel je jen malá pozornost věnována studentům vysokých škol. Nejde o primárně ohroženou skupinu, ale o dospělé osoby, u nichž by již měl existovat stabilní systém hodnot a postojů ke zdraví posilovaný dalším vzděláváním. Řada studentů bude po absolutoriu v rámci své profese často jednat s lidmi, bude představovat vzor, který by měl pozitivně ovlivňovat pacienty, žáky a klienty. Z předchozích šetření však vyplynulo, že existuje silný rozpor mezi očekáváním a reálnou situací. Vysokoškolští studenti sice mají dostatečné znalosti o problematice patologických závislostí, ale v protikladu s nimi se chovají mnohdy vysoce rizikovým způsobem. Preventivní působení na studenty vysoké školy je vzhledem k již nastaveným hodnotám a postojům rovněž obtížné.
Po r. 2000 byly na Masarykově univerzitě provedeny tři větší studie, které popisovaly závislostní chování substančního i nesubstančního typu a preventivní aktivity u studentů prezenční formy. Z tzv. legálních drog dominovaly tabákové výrobky a alkoholické nápoje, dále černá káva. Z nelegálních látek byla častěji užívána marihuana, halucinogenní drogy, extáze, tlumivé léky bez předpisu, u typických „tvrdých“ drog (opioidy, kokain, pervitin) úroveň zkušenosti i aktuální užívání nepřesáhly populační pozadí. Na akademické půdě byla zaznamenána aktivita drogových překupníků. Postoje mužů ke konzumaci návykových látek byly rizikovější než postoje žen. V případě potenciálně rizikového chování (behaviorální závislosti) se jednalo o nadužívání moderních informačních a komunikačních technologií (internet, počítač, mobilní telefon, společenské sítě), hazardní hry a sázky.
S prevencí závislostí se studenti setkali zejména na pedagogické, lékařské a přírodovědecké fakultě a na fakultě informatiky. K preventivnímu působení byly často využity monologicky vedené přednášky, scházela zpětná vazba a aktivní zapojení studentů do projektů prevence, rovněž účast externích odborníků či návštěva odborných pracovišť z oblasti adiktologie. Prevence byla zaměřena především na legální látky, chyběla návaznost a systematičnost. Řídce byly zaznamenány komplexně pojaté programy probíhající na humanitně zaměřených fakultách.
Řešitelský kolektiv se po více než desetileté přestávce rozhodl opakovat obdobně zaměřené šetření a oslovit všechny studenty prezenční formy z 10 fakult MU. Projekt je designován jako kvantitativní a anonymní dotazníkové šetření. K náboru vzorku bude využito metody nabalující se sněhové koule, informace o výzkumu budou zveřejněny v tištěných i elektronických médiích využívaných MU. Studenti se do studie mohou dobrovolně zapojit, přispějí tak ke zjištění, jaké mají názory, postoje a potřeby, jaké jsou jejich potenciálně rizikové vzorce chování.
Podle výsledků aktuálních výzkumů se drogová scéna v ČR proměňuje, na což je třeba reagovat i při přípravě skladby dotazníku. Především se jedná o „přelévání“ těžiště rizikového chování do oblasti nových technologií, ze substancí je třeba se zaměřit na nové formy tabáku a konopných drog, alkohol, energetické nápoje, kratom, syntentické drogy často nabízené jako „sběratelské předměty“, užívání léků bez doporučení odborníka. Aby byla zajištěna anonymita respondentů, bude dotazník přístupný v elektronické podobě, z identifikátorů budou sbírány pouze údaje o fakultě, ročníku, pohlaví a věku studentů. Budou dodrženy zásady výzkumné a publikační etiky.
Řešitelé očekávají, že Univerzita získá unikátní balík dat, který bude porovnatelný s předchozími šetřeními. Z výstupů bude zřejmé, jaké typy potenciálně rizikového chování se u respondentů vyskytují, jaké jsou jejich názory, postoje a potřeby v oblasti preventivního působení, poradenství a terapie.
Reologické a kinetické vlastnosti chalkogenidových sklotvorných materiálů
Chalkogenidová skla patří do skupiny speciálních skel, jejichž struktura je tvořena především sírou, selenem nebo telurem, či kombinací těchto prvků s dalšími, jako je arsen, indium nebo germanium. Na rozdíl od oxidických skel, jejichž využití je zřejmé například na okenní tabule, či lahve na pití, chalkogenidová skla mají více specifické, avšak v moderní společnosti neméně důležité využití. Jejich propustnost infračerveného záření a vysoký index lomu se často využívá v optickém průmyslu například na výrobu čoček do mikroskopů a termokamer. Dále také vysoká stabilita amorfní i krystalické fáze a velký rozdíl v jejich vlastnostech je užitečný při tvorbě záznamových médií a v neposlední řadě polovodivý charakter těchto materiálů přilákal v poslední době velkou pozornost vědecké komunity pro jejich využití v solárních článcích.
Tato přednáška bude zaměřena zejména na termoanalytické metody studia strukturních vlastností těchto skel. Jednou z těchto vlastností je viskozita, která definuje schopnost materiálu téct, a jejíž znalost je nezbytná zejména při zpracování těchto materiálů jako je odlévání konkrétních tvarů, třeba již zmíněných čoček. Studium viskozity bude prezentováno několika metodami, jejichž kombinací lze popsat viskozitní chování systému v širokém intervalu teplot. Charakter krystalické fáze bude objasněn studiem rychlostí růstu krystalů v amorfních sklech mikroskopickými metodami a následným popisem těchto kinetických dat unifikovaným růstovým modelem, kterým lze extrapolovat tato data v široké teplotní oblasti. Výsledky budou prezentovány na konkrétních materiálech, které jsou náplní mých experimentů.
Hana Hanzlíková a kol. (Hana Hanzlíková1,2, Aleš Urban1,3, Eva Plavcová1, Jan Kynčl4, Jan Kyselý1,3)1Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, 2Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. 3Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. 4Státní zdravotní ústav
Chřipka představuje celosvětovou zdravotní, sociální a ekonomickou zátěž a spolu se SARS-CoV-2 je jedinou virovou infekcí, která způsobuje každoroční epidemie. V mírném podnebí se aktivita chřipky zvyšuje v zimním období a není jasné, zda vrchol zimní úmrtnosti souvisí s nízkými teplotami prostředí nebo s chřipkou a jak může proměnlivost počasí změnit způsob přenosu chřipky a související úmrtnost. V České republice jsou epidemie chřipky zodpovědné za velkou nadměrnou úmrtnost v zimních sezónách, která je podstatně větší než nadměrná úmrtnost spojená s environmentálními faktory, jako jsou vlny veder v létě, náhlé změny atmosférického tlaku nebo extrémní zimní počasí.
Tato studie zkoumala vztahy mezi epidemiemi chřipky, proměnlivostí počasí a nadměrnou zimní úmrtností v České republice v letech 1982-2020 (38 kompletních zimních sezón). Zaměřili jsme se na i) identifikaci meteorologických podmínek spojených s epidemiemi, ii) porovnání aktivity chřipky a charakteristik počasí v epidemických a neepidemických sezónách, iii) určení souvislosti mezi načasováním a rozsahem chřipkových epidemií a charakteristikami počasí.
Byla zjištěna negativní korelace mezi teplotou vzduchu a sezónním výskytem chřipkových epidemií. Epidemie závažné chřipky s největšími dopady na úmrtnost byly převážně způsobeny viry A/H3N2 a vyskytovaly se během dlouhotrvajících období anomálně nízkých teplot. V neepidemických sezónách byly v obdobích zvýšené nemocnosti na akutní respirační onemocnění zjištěny průměrné až nadprůměrné teploty. Epidemie chřipky, které vrcholily koncem zimy a začátkem jara, byly spojeny s nejvyšší nadměrnou úmrtností a trvaly déle. Tyto epidemie byly rovněž doprovázeny delšími obdobími nízkých teplot. Posun vrcholu epidemie blíže k jaru může být způsoben chladnějším závěrem zimy.
Okolní teplota hraje významnou roli při přenosu, průběhu a závažnosti chřipky. V mírném podnebí střední Evropy mohou delší období nízkých teplot během zimy a cirkulace dominantního viru chřipky A/H3N2 v populaci vést v budoucnu k vysoké úmrtnosti i v mírných zimách.
Tomáš Sýkora
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici