Hlavní kopule
Hlavní kopule Hvězdárny v Úpici je místem, které návštěvník za jasného počasí navštíví nejčastěji. Je vybavena dalekohledy určenými jak pro denní pozorování Slunce,planet, Měsíce i jasných hvězd, tak pro pozorování objektů noční oblohy. Tato kopule je určena primárně pro návštěvníky, odborná pozorování se zde provádějí pouze výjimečně. Kopule má průměr 6 metrů a dalekohled je naváděný řídícím systémem firmy Projectsoft.
Dalekohled Merz
Dalekohled Merz 160/1790 se využívá pro zejména pro ukazování nebeských objektů návštěvníkům. Tento čočkový přístroj je vynikajícím nástrojem pro pozorování objektů Sluneční soustavy a jiných jasných nebeských objektů. Dalekohled je výrobkem firmy G. & S. Merz München a pochází z vybavení pardubické Lidové hvězdárny barona Artura Krause.
Parametry objektivu, jak jej proměřil Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., oddělení Optická diagnostika, jsou popsány v práci kolektivu autorů ve sborníku semináře Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí v Úpici z roku 2008.
Maksutovova komora 360/840 mm
Stručný popis komory je v práci kolektivu Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., oddělení Optická diagnostika, ve sborníku semináře Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí v Úpici z roku 2016. V poslední době byla provedena úprava této komory pro použití digitálního záznamového zařízení. Detaily naleznete v práci kolektivu Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., oddělení Optická diagnostika ve sborníku semináře Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí z r. 2018, strana 48.
Meade 12″ LX200
Dalekohled Meade (305/314/3000, Ritchey-Chretien) je určen jednak pro pozorování noční oblohy, jednak pro pořizování fotografií.
Chromosferický dalekohled PST Coronado (40/400 mm)
Dalekohled je urček ke sledování zejména protuberancí a jevů ve sluneční chromosféře.
Bečvářova kopule
Bečvářova kopule má průměr 3 metry a je v ní umístěn historický dalekohled dr. Antonína Bečváře. Kopule nepatří svými rozměry rozhodně k obrům, skrývá však přístroje velikána. Přístrojem umístěným v kopuli konal svá průkopnická pozorování slavný československý astronom Antonín Bečvář. V této kopuli probíhají také různá experimentální pozorování denní i noční oblohy.
Bečvářova kopule skrývá paralaktickou montáž vážící přes 300 kg a nesoucí tyto přístroje:
Pointační dalekohled astrografu je používán refraktor o optickém průměru d130 mm, s ohniskovou vzdáleností f’=1930 mm.Informace o tomto objektivu naleznete v práci Zdeňka Raila a Zbyňka Melicha Optické parametry objektivu Secrétan Paris 130/1930 Hvězdárny v Úpici, předneseném na semináři Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí.
Zrcadlová komora 210/1800 mm
Zrcadlová komora 240/1360 mm
Fotografie mlhoviny Koňská hlava v Orionu, pořízená zrcdlovou komorou ještě na skleněnou fotografickou desku 9×13 cm:
Zemanův astrograf
Hvězdárna v Úpici se může pochlubit několika historickými dalekohledy. Jedním z nich je astrograf Jindřicha Zemana. Je to právě ten astrograf, s nímž ve třicátých až padesátých letech minulého století fotografoval ony krásné snímky noční oblohy, zdobící nejen stránky tehdejšího časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd, ale i pracovny a sály mnoha hvězdáren.
Astrograf sestává z fotokomory s objektivem Zeiss Triplet 1:4,8 s ohniskovou délkou 500 mm a pointérem Goerz s průměrem 60 mm a ohniskem 900 mm. Fotokomora je osazena kazetovou částí na formát 13×18 cm.
Montáž je německého typu, pohon zajišťuje pérový hodinový strojek s wattovým odstředivým regulátorem. Tomu však nebylo vždy. Jak dokládají historické fotografie, původně bylo otáčení zajišťováno stálým otáčením kličky. Vzhledem k délce expozic několik hodin to byl jistě výkon úctyhodný.
Dalekohled byl od pana Zemana v polovině 60. let minulého století zakoupen pro úpickou hvězdárnu jejím prvním ředitelem panem Vladimírem Mlejnkem. Pan Jindřich Zeman byl velkým příznivcem úpické hvězdárny a přítelem pana Mlejnka. Ve svých dopisek několikrát zdůrazňuje uspokojení s umístěním svého věrného druha, jak svůj astrograf jmenoval, na úpické hvězdárně.
Zde přístroj pracoval do poloviny 80. let minulého století, kdy byl ze svého stanoviště demontován a uklizen do beden. V prvních letech 21. století byl vyčištěn a znovu natřen. K jeho sestavení se však již nepřistoupilo. K tomu došlo až během července a srpna 2012, kdy byl díky drobným přestavbám na úpické hvězdárně vytvořen „historický koutek“. Zde je nyní plně funkční dalekohled umístěn, spolu s krátkým popisem a několika originálními fotografiemi, které astrografem vlastnoručně pořídil a následně vyzvětšoval pan Zeman.
Jindřich Zeman (1894-1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů.
Jindřich Zeman byl členem České astronomické společnosti, která mu v roce 1942 udělila prestižní Cenu Františka Nušla. V roce 2002 byla po Jindřichu Zemanovi pojmenována planetka hlavního pásu „33528 Jinzeman“. Ta byla objevena 17. dubna 1999 na observatoři v Ondřejově, má oběžnou dobu 3,5712 roků a od Slunce obíhá ve vzdálenosti 20,1 až 2,65 AU.
Dalekohled Newton 250/2000 mm
Tento dalekohled typu Newton, s ohniskem 2000 mm a průměrem 250 mm (světelnost 1:8) nenaleznete v žádné z kopulí, ale v návštěvnických prostorách úpické hvězdárny. Jedná se o jeden z původních dalekohledů, které byly umístěny v hlavní kopuli.
Jako ukázku, jak fotografoval přinášíme snímek ze srpna 1960, pořízený, samozřejmně ještě na klasický černobílý film expozicií 1/8 sekundy.
Sluneční pec
Sluneční pec je zařízení, získávající energii ze slunečního záření. Jedná se o takzvaný “fokusační sběrač”. Fokus, neboli ohnisko, je místo, kde se soustřeďují sluneční paprsky směrované parabolickým zrcadlem mířícím na Slunce. Teplota zde může dosáhnout až několika tisíc stupňů Celsia.
Tato pec, umístěná na úpické hvězdárně je vyrobena ze starého kořistního vojenského zrcadla z druhé světové války, které bylo využíváno v protileteckých reflektorech. Je využíváno k demonstraci využití sluneční energie a též k objasnění nebezpečí slunečního záření pro lidská zrak a podobně.
Jak je vidět, lze zde jak opékat buřty, tak roztavit plechovku. Zejména buřt se většinou během chvilky změní v černý uhel.
Celooblohová komora
V soušasnosti provozuje Hvězdárna v Úpici 2 celooblohové komory. Jedna je umístěna přímo na Hvězdárně v Úpici, druhá o 20 km jihozápadně v Jaroměři. Obě slouží zejména pro pozorování meteorů a dalších jevů na noční obloze, jsou však využitelné i pro sledování například vývoje oblačnosti.
 Meteor roje Perseid 2020
 Jasný meteor nad obzorem, listopad 2020
|
