Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Dalekohledy

Hlavní kopule

Hlavní kopule Hvězdárny v Úpici je místem, které návštěvník za jasného počasí navštíví nejčastěji. Je vybavena dalekohledy určenými jak pro denní pozorování Slunce,planet, Měsíce i jasných hvězd, tak pro pozorování objektů noční oblohy. Tato kopule je určena primárně pro návštěvníky, odborná pozorování se zde provádějí pouze výjimečně. Kopule má průměr 6 metrů a dalekohled je naváděný řídícím systémem firmy Projectsoft.

 

Dalekohled Merz

Dalekohled Merz 160/1790 se využívá pro zejména pro ukazování nebeských objektů návštěvníkům. Tento čočkový přístroj je vynikajícím nástrojem pro pozorování objektů Sluneční soustavy a jiných jasných nebeských objektů. Dalekohled je výrobkem firmy G. & S. Merz München a pochází z vybavení pardubické Lidové hvězdárny barona Artura Krause.

Parametry objektivu, jak jej proměřil Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., oddělení Optická diagnostika, jsou popsány v práci kolektivu autorů ve sborníku semináře Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí v Úpici z roku 2008.  

Maksutovova komora 360/840 mm

Stručný popis komory je v práci kolektivu Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., oddělení Optická diagnostika,  ve sborníku semináře Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí v Úpici z roku 2016. V poslední době byla provedena úprava této komory pro použití digitálního záznamového zařízení. Detaily naleznete  v práci kolektivu Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., oddělení Optická diagnostika ve sborníku semináře Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí z r. 2018, strana 48.  

Meade 12″ LX200

Dalekohled Meade (305/314/3000, Ritchey-Chretien) je určen jednak pro pozorování noční oblohy, jednak pro pořizování fotografií.

 

Chromosferický dalekohled PST Coronado (40/400 mm)

Dalekohled je urček ke sledování zejména protuberancí a jevů ve sluneční chromosféře.    

Bečvářova kopule

Bečvářova kopule má průměr 3 metry a je v ní umístěn historický dalekohled dr. Antonína Bečváře. Kopule nepatří svými rozměry rozhodně k obrům, skrývá však přístroje velikána. Přístrojem umístěným v kopuli konal svá průkopnická pozorování slavný československý astronom Antonín Bečvář. V této kopuli probíhají také různá experimentální pozorování denní i noční oblohy.

 

Bečvářova kopule skrývá paralaktickou montáž vážící přes 300 kg a nesoucí tyto přístroje:  

Pointační dalekohled astrografu je používán refraktor o optickém průměru d130 mm, s ohniskovou vzdáleností f’=1930 mm.Informace o tomto objektivu naleznete v práci Zdeňka Raila a Zbyňka Melicha Optické parametry objektivu Secrétan Paris 130/1930 Hvězdárny v Úpici, předneseném na semináři Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí.

Zrcadlová komora 210/1800 mm

Zrcadlová komora 240/1360 mm

 

  Fotografie mlhoviny Koňská hlava v Orionu, pořízená zrcdlovou komorou ještě na skleněnou fotografickou desku 9×13 cm:  

 

 

Zemanův astrograf

Hvězdárna v Úpici se může pochlubit několika historickými dalekohledy. Jedním z nich je astrograf Jindřicha Zemana. Je to právě ten astrograf, s nímž ve třicátých až padesátých letech minulého století fotografoval ony krásné snímky noční oblohy, zdobící nejen stránky tehdejšího časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd, ale i pracovny a sály mnoha hvězdáren.

Astrograf sestává z fotokomory s objektivem Zeiss Triplet 1:4,8 s ohniskovou délkou 500 mm a pointérem Goerz s průměrem 60 mm a ohniskem 900 mm. Fotokomora je osazena kazetovou částí na formát 13×18 cm.

Montáž je německého typu, pohon zajišťuje pérový hodinový strojek s wattovým odstředivým regulátorem. Tomu však nebylo vždy. Jak dokládají historické fotografie, původně bylo otáčení zajišťováno stálým otáčením kličky. Vzhledem k délce expozic několik hodin to byl jistě výkon úctyhodný.

Dalekohled byl od pana Zemana v polovině 60. let minulého století zakoupen pro úpickou hvězdárnu jejím prvním ředitelem panem Vladimírem Mlejnkem. Pan Jindřich Zeman byl velkým příznivcem úpické hvězdárny a přítelem pana Mlejnka. Ve svých dopisek několikrát zdůrazňuje uspokojení s umístěním svého věrného druha, jak svůj astrograf jmenoval,  na úpické hvězdárně.

Zde přístroj pracoval do poloviny 80. let minulého století, kdy byl ze svého stanoviště demontován a uklizen do beden. V prvních letech 21. století byl vyčištěn a znovu natřen. K jeho sestavení se však již nepřistoupilo. K tomu došlo až během července a srpna 2012, kdy byl díky drobným přestavbám na úpické hvězdárně vytvořen „historický koutek“. Zde je nyní plně funkční dalekohled umístěn, spolu s krátkým popisem a několika originálními fotografiemi, které astrografem vlastnoručně pořídil a následně vyzvětšoval pan Zeman.

Jindřich Zeman (1894-1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů.

Jindřich Zeman byl členem České astronomické společnosti, která mu v roce 1942 udělila prestižní Cenu Františka Nušla. V roce 2002 byla po Jindřichu Zemanovi pojmenována planetka hlavního pásu „33528 Jinzeman“. Ta byla objevena 17. dubna 1999 na observatoři v Ondřejově, má oběžnou dobu 3,5712 roků a od Slunce obíhá ve vzdálenosti 20,1 až 2,65 AU.

 

Dalekohled Newton 250/2000 mm

 

Tento dalekohled typu Newton, s ohniskem 2000 mm a průměrem 250 mm (světelnost 1:8) nenaleznete v žádné z kopulí, ale v návštěvnických prostorách úpické hvězdárny. Jedná se o jeden z původních dalekohledů, které byly umístěny v hlavní kopuli.

Jako ukázku, jak fotografoval přinášíme snímek ze srpna 1960, pořízený, samozřejmně ještě na klasický černobílý film expozicií 1/8 sekundy.