Letošní Květná neděle přinesla hned tři velké otřesy. Tedy ony byly vlastně čtyři, ale tomu prvnímu, nejslabšímu z oblasti Papui – Nové Guinei, se dnes věnovat nebudeme.
Takže pojďme na to:
První otřes byl z Tádžikistánu. Nastal ve 4:24:02 světového času, tedy pro nás V 6:24:02 LSEČ. Epicentrum se nacházelo 171 km severozápadně od města Chučand (144 000 obyvatel ), 29 km západně od dalšího tádžického města Rašt (10 700 obyvatel). Souřadnice jsou 38° 59′ 28″ severní šířky a 70° 42′ 40″ východní délky, hloubka 10 km a magnitudo 5,9. Globus je zde
a mapka tu:
Vlny dorazily do Úpice ve 4:3134 UTC.
Druhý otřes zasáhl oblast severozápadně od Kurilských ostrovů, a to v 9:13:33 UTC, magnitudo bylo také 5,9, ale hloubka již hezkých 376 km. Souřadnice epicentra jsou 48° 43′ 59″ severní šířky a 149° 45′ 22″ východní délky. Z dohledatelných měst uveďme jednak Východo-severo-východně ležící a 560 km vzdálený Južno-Sachalinsk (176 000 obyvatel) a 413 km severně položený Kuril’sk (1600 obyvatel). Nepostradatelný globus pro tápající je zde:
a mapka se také najde:
Zde vlny do ČR dorazily kolem 9:24:26 UTC ( čas pro v přehledu uvedený Moravský Beroun).
No a třetí otřes byl večerní, kdy se ve 20:03″21 UTC otřáslo mořské dno jižně od souostroví Fidži. Zde bylo magnitudo dokonce 6,5 a hloubka 260 km. Epicentrum bylo stanoveno na pozici 26° 3′ 43″ jižní šířky a 178° 18′ 7″ západní délky. Zde je globus:
a tady mapka:
942 km severo-severo-západně se nachází hlavní město Suva (77 300 obyvatel), 632 km severo-severo-východně pak město Nuku’alofa (22 400 obyvatel) na ostrově Tonga. Zde vlny do ČR dorazily okolo 20:22:40 UTC (zase Moravský Beroun), holt je to přes celý globus k protinožcům.
Seismogram z neděle je pak k nahlédnutí zde:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte snímek části Měsíce pořízený 2. dubna 2025 v hlavní kopuli úpické hvězdárny.
Akce (nejen) na úpické hvězdárně v dubnu 2025 přístupné veřejnosti:
Na Velikonoční pondělí je úpická hvězdárna pro veřejnost uzavřena.
V sobotu 26. dubna 2025 od 10:00 do 16:00 nás můžete potkat na Ratibořických ovčáckých slavnostech v Babiččině údolí, pro příchozí tam připravíme speciální dalekohled uzpůsobený pro pozorování Slunce a pár her pro děti s astronomickou tématikou (úkoly typu vybarvi pastelkami obrázek). V letošním roce je vstup na Ratibořické ovčácké slavnosti (i na naše tamní pozorování Slunce a soutěže pro děti) zdarma.
V květnu 2025 doporučujeme navštívit přednášku jednoho ze studentů, kteří se účastnili nedávného letu označovaného „ZERO G„, šlo o let, při kterém si 13 chlapců a 13 dívek ve věku 13 až 17 let (z celé České republiky) mohlo vyzkoušet simulaci stavu snížené a zvýšené gravitace a simulaci stavu beztíže v rámci letu speciálně upraveného letounu Airbus. Předběžný termín a čas a místo přednášky: sál Informačního centra Broumovska, Mírové náměstí 105, Broumov, 7. května 2025, 17:00 hodin – sledujte naše www stránky a náš Facebook. Vstup zdarma. (informace o této přednášce byla aktualizována 10.4.2025 a 15.4.2025)
Fáze Měsíce:
5. dubna 2025 (sobota) je první čtvrt
13. dubna 2025 (neděle) je úplněk
21. dubna 2025 (pondělí) je poslední čtvrt
27. dubna 2025 (neděle) je nov
Možnosti pozorování Měsíce v dubnu 2025 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v dubnu mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v dubnu nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 1. dubna do zhruba 13. dubna.
Pozorovatelnost Lunar-X v dubnu 2025:
V dubnu 2025 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 5. dubna 2025 12:47 UT, tj. 14:47 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze přibližně 30 úhlových stupňů nad východním obzorem, v dubnu 2025 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v dubnu 2025 prostým okem:
Zhruba od 01. 04. 2025 zhruba do 20. 04. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 21. 04. 2025 zhruba do 30. 04. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v popůlnočních a ranních hodinách.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Meteorické roje (aktualizováno 27.4.2025):
Nejvýraznější dubnový meteorický roj (lidově tomu říkáme „padající hvězdy“) budou Lyridy pozorovatelné v noci z 21. na 22. dubna 2025 či v noci z 22. na 23. dubna 2025. V uvedené dvě noci můžete večer při pozorování Lyrid vidět dvě planety, Jupiter (pozorovatelný do 23:00 SELČ) a Mars (pozorovatelný do 01:30 SELČ), požitek z pozorování vám ale bude trochu kazit svítící Měsíc. Shodou náhod je zároveň 22. duben Dnem Země.
Pozorovatelnost vybraných planet z České republiky v dubnu:
Merkur
Merkur je v dubnu 2025 nepozorovatelný.
Venuše
Venuši budeme v dubnu 2025 vídávat jako Jitřenku. Venuše v dubnu dosahuje svého druhého letošního maxima „jasnosti“, tentokrát 27. 4. 2025, s hodnotou „jasnosti“ –4,5 mag.
Mars
Mars je v dubnu 2025 pozorovatelný po většinu noci kromě rána.
Jupiter
Jupiter je v dubnu 2025 pozorovatelný ve večerních hodinách.
Saturn
Saturn není v dubnu 2025 na noční obloze z České republiky pozorovatelný. Začne být z České republiky pozorovatelný zhruba během druhé poloviny května 2025 a v té době bude pozorovatelný na ranní obloze.
Vybrané aktuálně večer pozorovatelné deep-sky objekty (tj. objekty hlubokého vesmíru) a vybrané aktuálně večer pozorovatelné dvojhvězdy:
V březnu a na začátku dubna se před půlnocí (kolem 1. dubna kolem 22:30 SELČ) vysoko nad obzor (při pozorování z České republiky) dostává souhvězdí Lva (cs.wikipedia.org). V něm pomocí větších hvězdářských dalekohledů můžete vidět trojici galaxií, tzv. „Leo triplet„. Jedná se o galaxie M65 (cs.wikipedia.org), M66 (cs.wikipedia.org) a NGC 3628 (cs.wikipedia.org). Tuto trojici galaxií je možné zkusit pozorovat i během našich večerních pozorování za asistence průvodců úpické hvězdárny. K pozorování galaxií jsou ideální noci kolem novu, v dubnu 2025 tedy na samém začátku či na samém konci měsíce.
Ve Lvu můžeme najít hvězdu, u které se větším amatérským dalekohledem (v tomto případě potřebujeme zvětšení zhruba 100x, tedy dalekohled o průměru alespoň 10 cm) můžeme přesvědčit, že ji při dostatečném zvětšení uvidíme jako dvojhvězdu. Jedná se o hvězdu Algieba (nebo též gama Leonis) a najdeme ji tam, kde se spojuje „lví tělo“ a „lví hlava“, v dalekohledu uvedených parametrů bude pěkně vidět, jaké mají její složky barvu, bude to u obou složek barva výrazně žlutá (jako vaječný žloutek).
V dubnu jsou každoročně hezky vysoko na obloze (brzy po setmění dokonce téměr v nadhlavníku, hezké je na tom, že objekty v nadhlavníku se dají dobře pozorovat amatérským dalekohledem vybaveným zenitovým hranolem nebo zenitovým zrcátkem, na druhou stranu budete-li vestoje nebo vsedě koukat prostým okem nebo v ruce drženým triedrem, bude mít hlavu vyvrácenou tak, že vás asi po chvíli bude bolet za krkem) souhvězdí Velká medvědice a souhvězdí Honící psi. I v nich jsou hezké galaxie, jsou jimi M81 (někdy též označovaná jako Bodeho galaxie, cs.wikipedia.org) a M82 (lidově též označovaná jako Doutníková galaxie či Doutník, cs.wikipedia.org) a dále M101 (také označovaná jako galaxie Větrník, cs.wikipedia.org) a M51 (též označovaná jako Vírová galaxie v Honících psech, cs.wikipedia.org). Do Velké medvědice se také promítá planetární mlhovina M97 (zvaná Soví mlhovina, cs.wikipedia.org).
Další úkazy na obloze pozorovatelné z České republiky:
1. dubna 2025 se (z pozemského pohledu) ocitne Měsíc na setmělém nebi ve stejném směru, v jakém vidíme otevřenou hvězdokupu Plejády (lidově označovanou také jako „Kuřátka“).
Od zhruba 2. dubna 2025 do zhruba 10. dubna 2025 se planeta Mars bude na nebeské klenbě promítat (z pozemského pohledu) do blízkosti jasných hvězd Castor a Pollux a vytvoří s nimi hezkou trojici. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v astronomickém počítačovém simulačním programu Stellarium) níže.
25. dubna 2025 můžete z míst s opravdu dobrým výhledem k východnímu obzoru v čase od 4:58 do 5:20 SELČ pozorovat nízko nad východním obzorem zároveň planety Saturn a Venuše a ještě k tomu tenký srpek Měsíce ve tvaru písmene „C“. Situaci zachycuje obrázek (vytvořený v astronomickém počítačovém simulačním programu Stellarium) níže.
Výběr zajímavých výročí měsíce dubna:
1. dubna 1960 11:40:09 GMT úspěšně odstartovala (raketou Thor Able z mysu Canaveral na Floridě) americká meteorologická družice TIROS-1; nesla infračervenou televizní kameru a snímala Zemi pro meteorologické účely, lze ji tedy označit za první úspěšnou meteorologickou družici (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1845 pořídili Luis Fizeau a Leon Foucault první daguerrotypii (dřívější typ fotografie) Slunce (180 let) [1a], [2a], [3b], [6], [6]
3. dubna 1990 12:02 UT byla ze základny Palmachim raketou Shavit-1 3 vynesena izraelská vojenská družice Ofeq-2 (psáno též Offeq 2 či Ofek 2, označovaná též jako Oz 2 nebo HORIZON 2), někdy je uváděno, že šlo o vědeckou družici (35 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. dubna 1990 byla poprvé k vynesení družice na běžnou dráhu Země použita raketa Pegasus společnosti Orbital ATK (která sloučením se společností Northrop Grumman dala vzniknout společnosti Northrop Grumman Corporation), tato raketa s připojenou družicí je nejprve vynášena do určité výšky nad zemským povrchem v podvěsu letadla (používaly či používají se L-1011, B-52 a C-17) a pak je z podvěsu uvolněna a s využitím raketových motorů rakety Pegasus je družice dopravena (nebo jsou družice dopraveny, je-li jich více) na oběžnou dráhu Země; při premiérovém letu byly vyneseny družice Pegsat a SECS (ta je jinými názvy též označována Chalk Tercel 2, GLOMR 2, NavySat či USA 55); nosné letadlo vzlétlo v čase 18:03 UT, raketa byla uvolněna v čase 19:10:17 UT; další generací raket uvolňovaných z podvěsu letadla se pak staly rakety Pegasus XL (35 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. dubna 1995 11:16 UT (někdy je ale uváděno 15. září 1994) byla ze základny Palmachim raketou Shavit-1 3 vynesena izraelská vojenská družice Ofeq-3 (psáno též Offeq 3 či Ofek 3) (30 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
5. dubna 1975 11:04:54 UTC startovala (směr orbitální stanice Saljut 4) z Bajkonuru kosmická loď Sojuz s dvoučlennou posádkou; po poruše 3. stupně rakety nouzově přistála v Číně; tento Sojuz vzhledem k neúspěchu nedostal oficiální číselné označení, někdy je označován jako Sojuz 18a nebo Sojuz (18) nebo Soyuz 7K-T No.39 nebo Soyuz 18-1 (50 let) [1b], [1a], [1a], [3a], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1965 23:47 UT odstartovala první komerční telekomunikační družice na geosynchronní dráhu; jmenovala se Intelsat 1 (též byla označovaná jako Early Bird nebo Intelsat 1F1 nebo Intelsat I-F1) (100 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. dubna 2010 13:57:04 UTC úspěšně odstartovala družice určená k měření úbytku ledovců na Zemi nazvaná CryoSat 2; její předchůdce družice CryoSat 1 byla zničena při startu 8. října 2005 (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 2020 08:05 UTC úspěšně odstartovala (směr Mezinárodní kosmická stanice) z ruského kosmodromu Bajkonur pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-16 s trojčlennou posádkou; let i pozdější návrat na Zemi byly úspěšné (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 1975 23:58:02 UTC byla z amerického Vandenbergu raketou Delta 1410 (D109) úspěšně vypuštěna geodetická družice Geos 3, jednalo se o poslední z trojice na zemskou oběžnou dráhu postupně vynesených amerických geodetických družic (50 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1965 neúspěšně startovala z Bajkonuru nosná raketa Molnija (typ Molnija L) se sondou typu Luna (sonda bývá označována Luna (5d) či Luna E-6 8); selhal 3. stupeň rakety; v plánu bylo zřejmě měkké přistání na povrchu Měsíce, které se nakonec jako první sondě na světě podařilo sondě Luna 9 v roce 1966 (60 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 1970 19:13:00 UTC odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13; šlo o jeden ze sedmi letů (v letech 1969 až 1972) amerických astronautů s cílem dopravit astronauty na povrch Měsíce a pak zase zpět na Zem; zároveň šlo o jediný z těchto sedmi letů, kdy nebylo povrchu Měsíce dosaženo; posádka se po mnoha komplikacích nakonec alespoň v pořádku vrátila na Zem; o tomto letu byl v roce 1995 natočen americký film Apollo 13 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. dubna 1875 zemřel Heinrich Schwabe (též Samuel Heinrich Schwabe), objevitel přibližně 11 letého slunečního cyklu dnes obvykle zvaného Schwabe-Wolfův cyklus, Schwabeův sluneční cyklus nebo Schwabeho cyklus (150 let) [1a], [1a], [1b], [3], [6], [6], [7]
12. dubna 1985 13:59:05 UT úspěšně odstartoval (k letu STS-51-D) z Cape Canaveral raketoplán Discovery s komunikačními družicemi Syncom 4C (též označovaná SYNCOM IV-3 či Leasat 3) a Anik C1 (též označovaná TELESAT-I či NAHUEL I1) a sedmičlennou lidskou posádkou na palubě; první z uvedených družic byla ale po vypuštění neprovozuschopná a nepodařilo se ji zprovoznit ani za pomoci opětovného přiblížení raketoplánu k vypuštěné družici a následného (improvizovaného) využití robotické ruky raketoplánu; zpět na Zemi po tomto letu (a po vypuštění družic) Discovery přistál (na kosmodromu Kennedy Space Center) 20. dubna 1985 13:55 UT (40 let) [1a], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6] [6], [6] [6], [6] [6], [6]
13. dubna 1905 se narodil italský astronom Bruno Rossi; zabýval se především kosmickým zářením; spolunavrhl první rentgenový vesmírný dalekohled (přesněji rentgenovou kosmickou sondu) jménem Uhuru (vypuštěný 12. prosince 1970); je po něm pojmenovaná v roce 1995 vypuštěná rentgenová vesmírná observatoř Rossi X-ray Timing Explorer (120 let) [1b], [1a], [1a], [1b], [5], [5], [6], [6]
14. dubna 2015 20:10:41 UTC odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici zásobovací mise obvykle označovaná CRS-6; zásobovací (tj. nákladní) kosmickou lodí byl Dragon Cargo společnosti Space X; let byl úspěšný; v rámci této mise byl na Mezinárodní kosmickou stanici kromě jiného dopraven první kávovar na italskou kávu, kávu samozřejmě vypouštěl do sáčku, nikoli do šálku; kávovar zároveň sloužil ke studiu chování koloidních roztoků ve stavu mikrogravitace (10 let) [1a], [1a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. dubna 2005 17:26:00 UTC byla s pomocí rakety Pegasus XL (raketa uvolňovaná za letu z podvěsu letadla) na oběžnou dráhu Země vynesena družice DART (nejedná se o stejnojmennou kosmickou sondu určenou k dopadu na povrch měsíce planetky Didymos, která ze Země odstartovala 24. listopadu 2021), šlo o družici o hmotnosti 360 kg a měla vyzkoušet připojení k jinému kosmickému tělesu na oběžné dráze Země; mise této družice byla předčasně ukončena poté, co došlo při nízké vzájemné rychlosti ke kolizi s cílovým umělým kosmickým tělesem (20 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. dubna 2005 00:46:25 UTC byla z kosmodromu Bajkonur raketou Sojuz-FG vypuštěna pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-6; tato loď na Mezinárodní kosmickou stanici úspěšně dopravila 3 astronauty (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. dubna 1495 se narodil německý matematik, astronom a kartograf Petrus Apianus (v češtině někdy označovaný jako Petr Apian), zabýval se například měřícími přístroji a navigací (530 let) [1a], [1b], [2a]
17. dubna 2020 05:16:43 UTC přistála zpět na Zemi (po pobytu u Mezinárodní kosmické stanice) ruská pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-15 s trojčlennou posádkou; ze Země tato kosmická loď odstartovala 25. září 2019 13:57:42 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. dubna 1955 zemřel Albert Einstein (70 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [7]
19. dubna 1975 07:30 UTC byla úspěšně vypuštěna první indická družice; jmenovala se Aryabhata (pojmenovaná je po středověkém indickém matematikovi a astronomovi Árjabhatovi, označovaná též Aryabhata 1) a byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu Země sovětskou raketou Kosmos-3M (ze sovětského kosmodromu Kapustin Jar); jejím úkolem bylo zkoumat RTG záření z vesmíru, nabité částice ze Slunce a parametry vysoké atmosféry (40 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. dubna 1910 gregoriánského kalendáře prošla jedním ze svých přísluní slavná Halleyova kometa; během tohoto svého předposledního návratu (v pořadí třetí z Edmundem Halleym předpovězených návratů) byla kometa poprvé vyfotografována; při tomto svém návratu ke Slunci byla velice dobře pozorovatelná ze Země (115 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [7]
21. dubna 1995 01:44:02 UT úspěšně odstartovala na oběžnou dráhu Země (z kosmodromu v Kourou, nosnou raketou Ariane 40, což je základní varianta rakety Ariane 4) družice ERS 2 (Earth Resources Satellite 2); jednalo se o družici pro dálkový průzkum Země (30 let) [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. dubna 1965 zemřel britský astronom Edward Victor Appleton; zabýval se především šířením elektromagnetických vln a výzkumem vlastností ionosféry (60 let) [1a], [1b], [6], [6]
24. dubna 1990 12:33:51 UTC úspěšně odstartoval (na palubě amerického raketoplánu Discovery v rámci letu STS-31) do vesmíru Hubbleův vesmírný dalekohled; na palubě raketoplánu přitom bylo 5 amerických astronautů (35 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2], [3b], [3], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. dubna 1970 13:35 GMT poprvé proběhl úspěšný orbitální start čínské rakety; šlo o rakety CZ-1 (též Čchang Čeng 1, resp. Chang-Zheng 1, v překladu do angličtiny Long March 1, v překladu do češtiny Dlouhý pochod 1); start proběhl z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan (též Jiuquan Satellite Launch Center), což původně byla čínská raketová základna; zároveň přitom proběhl první start čínské družice na oběžnou dráhu Země; na nízkou oběžnou dráhu Země byla vynesena družice Dong Fang Hong-1 (v překladu do angličtiny Red is East); tomuto startu předcházel jeden start nosné rakety CZ-1, který byl suborbitální (10. ledna 1970), a jeden orbitální start nosné rakety CZ-1, který byl neúspěšný (16. října 1969) (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 2015 20:00:00 UT byla z kosmodromu v Kourou raketou Ariane vynesena norská telekomunikační geostacionární družice THOR 7 (též označovaná Intelsat 1W); společně s ní byla vynesena italsko-francouzská vojenská družice Sicral 2 (družice doplňující dvojici francouzských vojenských družic Syracuse-3A a Syracuse-3B) (10 let) [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 2005 07:32 UTC úspěšně odstartovala z plovoucí základny Odyssey (nosnou raketou Zenit-3SL) družice „Spaceway 1“ (též označovaná Spaceway F-1); šlo o družici zajišťující satelitní televizní vysílání (20 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 1985 05:48 UT byla z kosmodromu Bajkonur nosnou raketou Molnija úspěšně vypuštěna vědecká družice „Interkosmos 23“ (jiným označením „Prognoz 10“); na jejím sestrojení se spolu se Sovětským svazem podílelo i tehdejší Československo; jednalo se o vědeckou družici k výzkumu magnetosféry (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. dubna 2015 23:03 UTC (tj. 01:03 SELČ) úspěšně do vesmíru odstartovala (na raketě Falcon 9 v1.1 z Cape Canaveral) první družice provozovaná státem Turkmenistán; je označovaná jako TurkmenistanSat nebo též TurkmenÄlem 52E nebo též MonacoSat (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 2015 07:09:50 UTC odstartovala ze Země (z Bajkonuru) nákladní kosmická loď Progress_M-27M; let této kosmické lodi byl neúspěšný, neboť došlo ztrátě kontroly polohy a telemetrie krátce po jejím vstupu na oběžnou dráhu Země; pokus o připojení k Mezinárodní kosmické stanici nebyl vůbec proveden (původně bylo spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí plánováno přibližně 6 hodin po startu této zásobovací kosmické lodi ze Země, po zjištění problémů s komunikací této nákladní kosmické lodi s pozemním střediskem bylo uvažováno o dvoudenní variantě letu k Mezinárodní kosmické stanici) a kosmická loď i s nákladem nakonec zanikla po vstupu do zemské atmosféry 8. května 2015 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1900 se narodil nizozemský astrofyzik Jan Hendrick Oort; například odvodil, na základě myšlenek Ernsta Julia Öpika, že sluneční soustavu obklopuje mračno komet (to je po něm dnes označováno jako Oortův oblak), dokázal, že Galaxie rotuje, nebo stanovil vzdálenost Země od středu Galaxie (125 let) [1a], [1b], [3], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
29. dubna 1985 16:02:18 UTC (tj. 12:02:18 pm EDT) úspěšně odstartoval z Cape Canaveral (na Floridě) raketoplán Challenger k letu STS-51B; na palubě měl osmičlennou posádku, laboratoř Spacelab 3 (jednalo se o první operační let této západoevropské univerzální stavebnicové laboratoře) a družici pro kalibraci radiolokátorů zvaná Nusat (zkratka z Northern Utah Satellite); úspěšný návrat Challengeru z tohoto letu zpět na Zemi proběhl 6. května 1985 16:11:04 UTC (tj. 9:11:04 am PDT), raketoplán přistál na Edwardsové letecké základně (v Kalifornii) (40 let) [1b], [1a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. dubna 1965 byla na Wallops Island nosnou raketou Scout X-4 úspěšně vypuštěna americká vědecká družice Explorer 27 (též označovaná jako BE-C); družice byla určena především k výzkumu zemské magnetosféry (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. dubna 2015 řízeným tvrdým dopadem na povrch planety Merkur coby svého hlavního cílového tělesa zanikla americká kosmická sonda Messenger (též označovaná jako Discovery 8); poprvé kolem Merkuru proletěla 14. ledna 2008 a to ve vzdálenosti přibližně 200 km nad jeho povrchem; následovaly další dva průlety, po kterých byla sonda navedena na oběžnou dráhu této planety, kde strávila více jak 10 let, než byla kvůli vyčerpání paliva řízeně navedena k tvrdému dopadu; ze Země sonda odstartovala 3. srpna 2004 (15 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
[7] Časopis Kozmos, číslo 1, únor-březen 2025, ročník 56, str. 26-29
Použité zkratky: SELČ … středoevropský letní čas (máte v dubnu na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST… další typy lokálních časů
Poznámka: Velikost zobrazené části oblohy (ZP, na výšku, v úhlových stupních) a další údaje (u obrázků ze Stellaria) jsou při dolním okraji obrázků, velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran.
Aktualizace 27.4.2025: Doplněna výročí pro duben
Naděje na dobrý konec se nenaplnily. Je známo již přes 1700 mrtvých a 3400 zraněných. O hmotných škodách nemluvě. Více se lze dozvědět zde.
Dnes ráno, krátce po sobě, zasáhla území Myanmaru, což je stát v jihovýchodní Asii dříve známý jako Barma (do roku 1989), dvě silná zemětřesení.
První začalo v 6:20:55 světového času (tedy v 7:20:55 našeho středoevropského). Mělo magnitudo 7.7, přišlo z hloubky 10 km a epicentrum bylo stanoveno na pozici 22° 0′ 29″ severní šířky a 95°55′ 5″ východní délky. Pro lepší orientaci je zde globus
a také mapka
Z významnějších měst poblíž lze uvést jihojihovýchodně ležící a 253 km vzdálené Nay Pyi Taw (925 000 obyvatel) a 18 km východně ležící Mandalay (dokonce 1 208 000 obyvatel). Na naší úpické stanici jsme zaznamenali otřesy v 6:31:49 UT.
Druhý otřes pak následoval velmi záhy po tom prvním, jmenovitě v 6:32:06 UT (zase pro nás o hodinu více, a to až do nedělního rána, kdy se nám změní čas na letní), hloubka byl tentokrát 12 km a epicentrum skoro na stejném místě, alespoň co se souřadnic týče. Ty jsou 21° 43′ 26″ severní šířky a 96° 2′ 26″ východní délky. Mapka je zde
a pro ilustraci je zde také animace obou mapek pro zvýraznění situace
Mandalay bylo tentokrát 28 km severně a další město, Sagaing (78 700 obyvatel) 18 km severoseverozápadně. Do naší oblasti vlny dorazily okolo 6:43:16 (stanice Dobruška – Polom). Záznam z úpické observatoře je zde
Otřesy zasáhly i sousední Thajsko, kde podle dostupných zpráv se přímo v Bangkoku zřítila stavba třicetipodlažního mrakodrapu. V troskách je k době psaní článku přes třicet dělníků. Doufejme tedy, že jsou všichni v pořádku a nebudou už žádné další oběti.
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte speciální brýle pro pozorování zatmění Slunce (prodáváme je i na úpické hvězdárně, ale nezasíláme poštou) a přibližnou podobu částečného zatmění Slunce, kterou jimi můžete letos v březnu z České republiky vidět.
Akce na úpické hvězdárně v březnu 2025 přístupné veřejnosti (hvězdárna je v rámci otvírací doby přístupná veřejnosti i mimo uvedené akce):
7. března 2025 (pátek) od 10:00 do 22:00 – Den hvězdáren a planetárií, na úpickou hvězdárnu a některé další hvězdárny bude vstup zdarma (více na astro.cz)
22. března 2025 (sobota) večer – Keltský telegraf (více na keltskytelegraf.cz a těsně před akcí též na Facebooku úpické hvězdárny)
23. března 2025 (neděle) od 10:00 do 12:00 – Světový den meteorologie
29. března 2025 (sobota) od 11:30 do 13:00 – Pozorování částečného zatmění Slunce speciálními slunečními dalekohledy úpické hvězdárny
Fáze Měsíce:
6. března 2025 (čtvrtek) je první čtvrt
14. března 2025 (pátek) je úplněk
22. března 2025 (sobota) je poslední čtvrt
29. března 2025 (sobota) je nov
Možnosti pozorování Měsíce v březnu 2025 ve večerních hodinách:
Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v březnu mimo neděle a svátky mezi 20:00 a 22:00. Měsíc bude během našich večerních pozorování pro veřejnost v březnu nad obzorem (a bude ho tedy možné zkusit z naší hvězdárny pozorovat – dalekohledy či prostým okem) zhruba od 3. března do zhruba 15. března.
Pozorovatelnost Lunar-X v březnu 2025:
V březnu 2025 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 6. března 2025 22:54 UT, tj. 23:54 SEČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky přibližně 22 úhlových stupňů nad západním obzorem, v březnu 2025 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky (amatérským dalekohledem) dobře pozorovatelné (za předpokladu jasné oblohy).
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v březnu 2025 prostým okem:
Zhruba od 01. 03. 2025 do zhruba 06. 03. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách.
Zhruba od 07. 03. 2025 do zhruba 11. 03. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 12. 03. 2025 do zhruba 30. 03. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná ve večerních hodinách.
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Meteorické roje:
Současné období se z hlediska meteorů označuje jako „velká jarní díra“. V březnu (každoročně, stejně jako každoročně v únoru) se není možné pokochat žádným výraznějším ze severní zemské polokoule pozorovatelným meteorickým rojem, nejbližší výraznější roj budou Lyridy pozorovatelné v noci z 21. na 22. dubna 2025.
Kalendář a čas na hodinkách:
Dne 20. března 2025 nastává jarní rovnodennost.
V neděli 30. března 2025 se ručičky hodin posunou ve 2:00 na 3:00, v Evropské unii začíná letní čas. Usínáte-li a vstáváte-li v konkrétní hodinu, pak pro vás noc bude o jednu hodinu kratší.
Pozorovatelnost vybraných planet z České republiky a zajímavé konjunkce:
Merkur
Chcete-li v březnu 2025 (a lze to i prostým okem) spatřit planetu Merkur (za předpokladu jasné oblohy a za předpokladu dobrého výhledu k západnímu obzoru), můžete si pomoci jasnou Venuší, která bude zhruba od 1. do 12. března 2025 k Merkuru úhlově nejbližším jasným objektem večerního hvězdného nebe (jediným jasnějším a zároveň Merkuru úhlově bližším objektem setmělého večerního nebe bude 1. března 2025 tenký srpek Měsíce, uvedené tři objekty budou ten den nízko nad západním obzorem, Merkur, který bude nejníže, bude do 10° nad ideálním obzorem). Merkur najít s pomocí Venuše je ideální (v uvedeném rozmezí dní) kolem 18:30 hodin SEČ. Podobu oblohy nad západním obzorem pro 1. březen 2025 pro 18:15 hodin SEČ a podobu oblohy nad západním obzorem pro 11. březen 2025 (to je den konjunkce Merkuru s Venuší) pro 18:15 hodin SEČ vidíte na obrázcích níže, obrázky jsou sestaveny v počítačovém simulačním astronomickém programu Stellarium.
Venuše
Venuše je v březnu 2025 pozorovatelná v první polovině měsíce vždy večer nad západním obzorem. Snímek Venuše pořízený na úpické hvězdárně 27. února 2025 večer kolem 18:00 vidíte níže (rychlovka mobilem, metodou za okulárem dalekohledu, pohled v dalekohledu převracejícím obraz).
Mars
Mars je v březnu 2025 pozorovatelný po většinu noci kromě rána.
Jupiter
Jupiter je v březnu 2025 pozorovatelný v první polovině noci.
Saturn
Saturn není v březnu 2025 na noční obloze z České republiky pozorovatelný. Začne být z České republiky pozorovatelný zhruba během druhé poloviny května 2025 a v té době bude pozorovatelný na ranní obloze.
Další úkazy na obloze pozorovatelné z České republiky:
Dne 14. března 2025 (pátek) nám měsíční úplněk (při pozorování z České republiky) před tím, než ráno zajde za západní obzor, mírně ztmavne. Půjde o polostínové zatmění Měsíce. Bohužel toto zatmění, které z některých jiných zemí bude pozorovatelné jako úplné, bude z České republiky pozorovatelné jen v době, kdy Měsíc bude v polostínu, změna podoby (jasu a barvy) Měsíce tedy nebude při pozorování z České republiky příliš výrazná. Polostín na měsíční kotouč začne vstupovat zhruba v 4:58 hodin SEČ.
V druhé polovině března můžete zkusit pozorovat na večerní až noční obloze zvířetníkové světlo (též označované jako zodiakální světlo, jde o šikmý kužel nepříliš jasného světla v uvedeném období z České republiky pozorovatelný nad západním obzorem, ideální je zkusit pozorovat kolem rovnodennosti a z míst s minimálním světelným znečištěním, samozřejmě je podmínkou jasná obloha).
Dne 29. března si (nebude-li úplně zataženo) budete moci užít výše zmíněné částečné zatmění Slunce (seženete-li dostatečně tmavé svářečské sklo, seženete-li speciální brýle na pozorování zatmění Slunce nebo navštívíte-li nějakou hvězdárnu), tentokrát je z České republiky pozorovatelné v celém svém průběhu. Nejdelší dobu tohoto částečného zatmění Slunce (toto zatmění není nikde na Zemi pozorovatelné jako úplné) byste si užili, pokud byste se nacházeli v Kanadě v Quebecku. Z České republiky bude kotouč Měsíce přecházet před Sluncem zhruba od 11:40 do 13:00 SEČ (platí pro Úpici, v jiných místech České republiky se časy liší jen málo). Podobu úkazu pro 12:15 hodin SEČ vidíte na obrázku níže, obrázek je sestaven v počítačovém simulačním astronomickém programu Stellarium.
Výběr zajímavých výročí měsíce března:
2. března 1995 06:38:13 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Endeavour se sedmičlennou posádkou k letu STS-67; z tohoto letu se Endeavour zpět na Zem úspěšně vrátil 18. března 1995 21:47:01 UTC; hlavním cílem letu byly experimenty v laboratoři Spacelab (30 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6]
2. března 1965 proběhl neúspěšný pokus o vynesení jedné ze sond amerického programu Surveyor, když raketa Atlas-Centaur-5 byla při vynášení této měsíční sondy neúspěšná (60 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
3. března 1915 byla v USA založena NACA (National Advisory Committee for Aeronautics), přímý předchůdce NASA (110 let) [1a], [1b], [2a], [6]
5. března 1950 se narodila americká astronomka Jean Mueller(ová); pracovala na observatoři na Mount Palomaru a je objevitelkou či spoluobjevitelkou mnoha planetek a několika komet (80 let) [1a], [1b], [3b], [6]
6. března 2015 12:29 UTC se sonda Dawn stala umělou družicí trpasličí planety Ceres; na své cestě k Cereře tato sonda prozkoumala také planetu Mars a planetku Vesta; ze Země tato sonda odstartovala 27. září 2007 11:34 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [3], [3], [4], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. března 2015 16:22 UT zachytila americká sluneční kosmická observatoř Solar Dynamics Observatory (zkráceně SDO) silnou erupci na Slunci (erupce byla třídy X); díky tomu pak 17. března 2015 hodnota takzvaného Kp-indexu (popisující změnu magnetického pole Země) dosáhla Kp8-; jednalo se o období kolem maxima sluneční aktivity (10 let) [2a], [3], [6], [6], [6]
11. března 1960 13:00:07 UTC odstartovala (pomocí rakety Thor-Able z Mysu Canaveral) americká sonda Pioneer-5; zkoumala meziplanetární prostředí (blíže ke Slunci než obíhá Země) a testovala přenos dat na velkou vzdálenost (65 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
11. března 1945 zemřel německý vědec Walter Hohmann, který v roce 1925 publikoval metodu, jak s minimální spotřebou paliva uskutečnit let mezi planetami (80 let) [1a], [1b], [2a], [5]
12. března 2015 02:07 UTC (někdy je uváděno 2:14 UTC) se z mise k Mezinárodní kosmické stanici zpět na Zemi úspěšně vrátil Sojuz TMA-14M s třemi pasažéry; ze Země tento Sojuz odstartoval 25. září 2014 20:25:00 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. března 1835 se narodil americký astronom a matematik Simon Newcomb (190 let) [1a], [1b], [3b], [5], [5]
13. března 2015 02:44 UTC odstartovala pomocí nosné rakety Atlas V společně čtveřice družic mise Magnetospheric Multiscale Mission (zkráceně MMS); jednou z teorií postavených na datech této zemský magnetismus zkoumající sestavy družic je teorie zapojení Kelvinových-Helmholtzových vln do dynamiky změn zemského magnetického pole (10 let) [1b], [1a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [4], [4], [4], [5], [7]
13. března 1985 02:00 UTC byla raketou Atlas E vynesena družice GEOSAT (GEOdetic SATellite) (40 let) [1b], [2a], [4]
13. března 1855 se narodil americký obchodník a amatérský astronom Percival Lowell (170 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6]
14. března 1995 06:11:34 UTC byla z kosmodromu Bajkonur raketou Sojuz-U vynesena pilotovaná kosmická loď Sojuz TM-21; v rámci letu na sovětskou dnes již neexistující kosmickou stanici MIR se přitom do vesmíru úspěšně vydali tři kosmonauté (30 let) [1a], [1b], [2a]
14. března 1835 se narodil se italský astronom Giovanni Virginio Schiaparelli (190 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6]
16. března 1750 se narodila astronomka Caroline Herschel(ová), sestra Williama Herschela, významného anglického astronoma německého původu (275 let) [1a], [1b], [3b], [3], [6], [6], [6], [6], [6]
18. března 1965 07:00:00 UTC poprvé odstartovali do vesmíru dva lidé v jedné kosmické lodi; byli jimi Pavel Beljajev a Alexej Leonov a letěli ve Voschodu 2; během tohoto letu se uskutečnil první sovětský a zároveň první světový výstup do volného kosmického prostoru (18. března 1965 08:34:51 GMT až 08:47:00 GMT, Leonov byl při tomto výstupu přivázán na 5 metrů dlouhém laně); po tomto letu oba kosmonauté úspěšně přistáli zpět na Zemi 19. března 1965 09:02:17 UTC; historicky první trojčlenná posádka vzlétla ještě dříve (12. října 1964 odstartovali společně ve Voschodu 1 Vladimir Komarov, Konstantin Feoktistov a Boris Jegorov, z důvodu nedostatku místa v kabině však nemohli mít a neměli oblečené skafandry, což bylo riskantní, ale i tak historicky první let trojčlenné posádky skončil úspěšným přistáním účastníků zpět na Zemi) (60 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. března 1880 se narodil německý vědec Walter Hohmann, který v roce 1925 publikoval metodu, jak s minimální spotřebou paliva uskutečnit let mezi planetami (145 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6]
20. března 2015 bylo z České republiky pozorovatelné částečné zatmění Slunce; šlo o pátek a částečné zakrytí Slunce Měsícem bylo možné s pomocí speciálních brýlí či svářečského skla pozorovat zhruba od 9:39 do zhruba 11:59 hodin SEČ; jako úplné bylo toto zatmění Slunce pozorovatelné jen z některých ostrovů především v Severním ledovém oceánu; do pozorování se zapojily také například evropské satelity Proba-2 (sleduje Slunce) a Proba V (též označovaná PROBA-Vegetation, tato družice sledovala stín Měsíce na Zemi) (10 let) [2a], [1b], [1b], [6]
21. března 1965 21:37:02 UTC byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena vypuštěna lunární sonda Ranger 9; sonda úspěšně pořídila detailní snímky povrchu Měsíce a plánovaně tvrdě dopadla na měsíční povrch (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Kolem 23. března 2020 se začala historicky poprvé zaváděná protikoronavirová opatření projevovat i v kosmonautice; například se rodinní příslušníci dopravovaných astronautů již nemohli zúčastnit předstartovních příprav pilotované mise Soyuz MS-16 (mise k Mezinárodní kosmické stanici) (5 let) [3b], [3b], [6]
23. března 2020 poprvé startovala (z aljašského Kodiak Launch Complex) raketa Astra 3.0 společnosti Astra Space; start byl neúspěšný podobně jako mnoho dalších startů raket této společnosti (5 let) [1b], [3b], [5], [5], [6], [6]
23. března 1965 14:24:00 UTC odstartoval první pilotovaný let dvoumístné lodě USA po orbitální dráze Země; jednalo se o misi Gemini 3 a na palubě byli Virgil Grissom a John Young; let trval 5 hodin a skončil úspěšným (i když poněkud tvrdším) dosednutím kosmické lodi s posádkou na padácích na hladinu Atlantského oceánu (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Zřejmě 23. nebo 26. března 1840 pořídil americký (v Anglii narozený) vědec John William Draper první fotografii Měsíce; pořídil ji metodou daugerrotypie; před ním se pokusil pořídit fotografii Měsíce sám autor daugerrotypie Louis Daguerre, jeho snímek ale nebyl ostrý; syn Johna Williama Drapera, Henry Draper, se zabýval astrofotografií a spektrografií a pořídil první fotografii spektra hvězdy Vega (185 let) [1b], [3b], [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. března 1870 se narodil německý astronom Friedrich Schwassmann, znám je například jako spoluobjevitel komety 73P/Schwassmann-Wachmann (kometa je též označovaná jako Schwassmann-Wachmann 3); je též objevitelem či spoluobjevitelem 23 planetek (155 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [6]
25. března 1655 objevil nizozemský fyzik a astronom Christiaan Huygens největší měsíc planety Saturn dnes zvaný Titan (370 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6]
27. března 2015 19:42:57 UTC úspěšně odstartovali k Mezinárodní kosmické stanici v Sojuzu TMA-16M Gennadij Padalka, Michail Kornijenko a Scott Kelly přičemž u Kornijenka a Kellyho byl naplánován jednoroční pobyt na Mezinárodní kosmické stanici místo obvyklého půlročního; zajímavostí bylo, že Scott Kelly pochází z dvojčat a paralelně se sledováním zdravotní kondice Scotta Kellyho probíhalo i sledování zdravotního stavu jeho bratra-dvojčete; Padalka se zpět na Zemi úspěšně vrátil v Sojuzu TMA-16M dne 12. září 2015 00:51 UTC; Scott a Kornijenko se zpět na Zem úspěšně vrátili v Sojuzu TMA-18M dne 2. března 2016 04:25:27 UTC (Sojuz TMA-18M ze Země odstartoval 2. září 2015 04:37:43 UT) (10 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [4], [4], [5], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. března 1910 se narodil americký vědec a inženýr John Robinson Pierce, člen amerického týmu, který vytvořil první přenosovou družici Telstar-1 (byla úspěšně vypuštěná 10. července 1962 08:35:00 UT z Eastern Test Range nosnou raketou Delta DM 19) (115 let) [1b], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6]
27. března 1845 se narodil Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik; 8. listopadu 1895 při experimentech s katodovou trubicí objevil záření, které působilo na fotografickou desku podobně jako záření světelné, ale procházelo například černým papírem; objevil tak záření, jež nazval paprsky X (v českém jazyce je toto záření známé jako rentgenové nebo Röntgenovo), později bylo zjištěno, že jde o elektromagnetické záření s krátkou vlnovou délkou (190 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
28. března 2015 11:49:00 UT byla indickou raketou PSLV-XL-C27 vynesena družice IRNSS-1D (družice je funkční, ale start je považován jen za částečně úspěšný), počtvrté tak došlo k pokusu o vynesení některé družice indického regionální navigačního systému (Indian Regional Navigation Satellite System, zkráceně IRNSS); k vynesení a fungování potřebných tří funkčních družic s geostacionární oběžnou dráhou a čtyř družic na geosynchronních drahách Indie nakonec potřebovala uskutečnit 9 startů (družice byly vynášeny po jedné) (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
31. března 2005 objevili Michael Brown, Chad Trujillo a David Rabinowitz trpasličí planetu Makemake (objev byl ohlášen později, konkrétně 29. července 2005, dodatečně byla Makemake dohledána na i starších digitalizovaných snímcích oblohy); v době oznámení objevu ale pojem trpasličí planeta nebyl definován, definice trpasličí planety byla schválena až na XXVI. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze 24. srpna 2006; v roce 2015 byl u Makemake objeven (pomoci Hubblova vesmírného dalekohledu) její měsíček; před přidělením definitivního jména bylo pro Makemake používáno označení 2005 FY9; Makemake patří k transneptunickým objektům (tedy objektům obíhajícím Slunce dále než je oběžná dráha Neptunu) (20 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
31. března 1895 zemřel dánský astronom Theodor Brorsen; během své kariéry objevil 5 komet, dvě z nich objevil při svém působení ve východočeském městě Žamberk (120 let) [1a], [1b], [3], [6]
[7] časopis Kozmos, číslo 6, prosinec 2023 – leden 2024, ročník 54, str. 4
Použité zkratky: SEČ … středoevropský čas (máte v březnu do neděle 30. března 2025 2:00 ráno na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST… další typy lokálních časů
Poznámka: Velikost zobrazené části oblohy (ZP, na výšku, v úhlových stupních) a další údaje (u obrázků ze Stellaria) jsou při dolním okraji obrázků, velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran
Na úvodním snímku přehledu úkazů tentokrát vidíte hlavní kopuli úpické hvězdárny společně se souhvězdím Orion, hvězdami Sírius a Aldebaran (a mnoha dalšími hvězdami) a také například hvězdokupou Plejády a planetou Jupiter. Fotografii pořídil (mobilem) jeden z pracovníků úpické hvězdárny v noci z 31.12.2024 na 1.1.2025.
Události na úpické hvězdárně:
14. února 2025 (pátek) od 19 do 21 hodin se na úpické hvězdárně koná Svatovalentýnské pozorování oblohy, partnerské páry mají na tuto akci vstup zdarma.
Fáze Měsíce:
5. února 2025 (středa) je první čtvrt
12. února 2025 (středa) je úplněk
20. února 2025 (čtvrtek) je poslední čtvrt
28. února 2025 (pátek) je nov
Pozorovatelnost Lunar-X v únoru 2025:
V únoru 2025 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 5. února 08:13 UT, tj. 9:13 SEČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky přibližně 6 úhlových stupňů pod obzorem, v únoru 2025 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky nepozorovatelné.
-Poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti.
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v únoru 2025 prostým okem:
Zhruba od 01. 02. 2025 do zhruba 14. 02. 2025 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.
Zhruba od 15. 02. 2025 do zhruba 28. 02. 2025 je z České republiky prostým okem pozorovatelná v ranních hodinách.
(Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice aktualizována 12.2.2025)
-Poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami.
Meteorické roje:
V únoru neočekáváme žádný výraznější ze severní zemské polokoule pozorovatelný meteorický roj, nejbližší výraznější roj budou Lyridy pozorovatelné v noci z 21. na 22. dubna 2025.
Planety a zajímavé konjunkce:
Merkur
Nejlepší letošní pozorovací podmínky pro Merkur nastanou na přelomu února a března, kdy bude planeta na večerní obloze. Dne 28. února 2025 v 18:00 SEČ bude Merkur pozorovatelný (i prostým okem) zhruba 9 stupňů na ideálním obzorem nad západem (zároveň bude přitom vidět o něco výše nad obzorem jasnější Venuše, v tento den v 18 hodin SEČ bude při pohledu z České republiky zhruba 25 stupňů nad ideálním obzorem nad západem). Situaci zachycuje obrázek (sestavený v astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Venuše
Venuši budeme celý únor 2025 vídat každý večer relativně vysoko nad západním obzorem (kolem 18. hodiny na začátku února zhruba 27 stupňů nad ideálním obzorem, kolem 18. hodiny 15. února kolem 28 stupňů nad ideálním obzorem, kolem 18. hodiny na konci února kolem 25 stupňů nad ideálním obzorem, bude tedy pozorovatelná i během našich večerních pozorování pro veřejnost, za předpokladu jasné oblohy, večerní pozorování pro veřejnost jsou v únoru denně kromě nedělí od 19. do 21. hodiny). Večer 15. února 2025 (sobota) můžeme pozorovat Venuši při její největší „jasnosti“ v rámci roku 2025 (informace pro ty, kteří ji chtějí zkusit pozorovat – třeba i doma vlastním dalekohledem: za ideální obzor zapadá toho dne ve 21:12 SEČ).
Mars
Mars je celý únor 2025 pozorovatelný (i prostým okem) každodenně po celou noc. Dne 9. února 2025 nastává úhlové přiblížení Marsu a Měsíce, jejich konjunkce (v ekliptikální délce) nastává kolem 20:00 SEČ, Mars bude při pohledu z České republiky ve 20:00 SEČ vpravo dole přibližně půl stupně od středu měsíčního kotouče, Měsíc a Mars budou vysoko (přibližně 56 stupňů) nad jihovýchodním obzorem. Situaci (2x) zachycuje obrázek (sestavený v astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Jupiter
Jupiter je v únoru 2025 pozorovatelný (i prostým okem) každodenně po většinu noci – kromě rána. Konjunkce Měsíce a Jupiteru nastává v únoru 2025 dne 7. února 2025 ráno a úhlové přiblížení Jupiteru a Měsíce (a známé otevřené hvězdokupy Plejády) je možné pozorovat například 6. února 2025 večer (ve 20:00 SEČ zhruba 60 stupňů nad obzorem) nad jihojihozápadem. Situaci večer zachycuje obrázek (sestavený v astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Saturn
Dobrá pozorovatelnost Saturnu nám skončila v lednu 2025 a znovu bude dobře pozorovatelný z České republiky až od letošního léta. V únoru 2025 je ještě z některých míst pozorovatelný v první polovině měsíce večer, ale je už jen nízko nad obzorem. Saturn sice můžete spatřit i pouhým okem, doporučuje však jej pozorovat spíše hvězdářským dalekohledem. Dne 1. února zhruba mezi 17:30 a 19:30 SEČ (v závislosti na podobě vašeho reálného obzoru) můžete na večerní obloze nad západem vidět (i pouhým okem) tenký srpek Měsíce mezi planetami Venuše a Saturn, Venuše bude asi 4 stupně nahoře od Měsíce, Saturn bude asi 7 stupňů dole od Měsíce. Situaci na obloze (pro 1. únor 2025 19:30 hodin SEČ) zachycuje obrázek (sestavený v astronomickém simulačním programu Stellarium) níže.
Výběr zajímavých výročí měsíce února:
2. února 2015 08:50:00 UTC byla z íránského kosmodromu Semnan Space Center íránskou nosnou raketou Safir-1B vypuštěna íránská družice Fajr, většinou označovaná Fajr 5; úspěšnému startu družice Fajr předcházelo několik startů neúspěšných (10 let) [1b], [2a], [2a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. února 1995 05:22:04 UTC úspěšně odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Discovery s šestičlennou posádkou k misi STS 63; hlavním cílem letu byly vědecké experimenty v mikrogravitační laboratoři Spacehab-3 (30 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. února 1965 16:36:00 UT odstartovala z Cape Canaveral nosnou raketou Thor Delta C družice Orbiting Solar Observatory 2 (zkráceně OSO 2); šlo o americkou vesmírnou observatoř pozorující Slunce (60 let) [1b], [2b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. února 2015 podepsala ministryně zahraničního obchodu Estonska Anne Sulling(ová) v Paříži přístupovou dohodu, která po následné ratifikaci (ratifikace byla dohotovena 1. září 2015) zajistila plné členství Estonska v Evropské kosmické agentuře (10 let) [1b], [2a], [6]
5. února 1835 se narodil Friedrich August Theodor Winnecke, německý astronom, objevitel a spoluobjevitel mnoha komet (190 let) [1b], [3b], [6]
6. února 2020 9:13 UTC přistála po pobytu na Mezinárodní kosmické stanici zpět na Zemi tříčlenná posádka kosmické lodi Sojuz MS-13; ze Země (z Bajkonuru) tento Sojuz odstartoval 20. července 2019 16:28:21 UTC (tj. 19:28:20.238 moskevského času) (5 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. února 1985 byla výnosem sovětské vlády založena organizace Glavkosmos SSSR, nynější Roskosmos; organizace byla založena za účelem získávání komerčních partnerů pro sovětské kosmické lety (40 let) [1a], [1a], [1b], [5]
6. února 1975 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Delta 2914 vynesena geostacionární meteorologická družice SMS 2, označovaná též jako SMS B; meteorologické družice SMS byly předchůdci amerických meteorologických družic GOES (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. února 1865 se narodil britský astronom Andrew Claude de la Cherois Crommelin, zabýval se především kometami (160 let) [1b], [3a], [3b], [6]
9. února 2020 15:45 UTC startovala z Íránu na íránské nosné raketě Simorgh (též někdy označované jako Safir 2A) na oběžnou dráhu Země íránská družice Zafar, podle některých informací měla být tato družice určena pro dálkový průzkum a měla pořizovat barevné snímky zemského povrchu pro různé účely; start ale byl neúspěšný; podle Spojených států podobné íránské starty slouží jako zástěrka pro íránský vojenský balistický program (5 let) [1a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
9. února 2015 vznikla fúzí firmy Orbital Sciences Corporation a několika divizí firmy Alliant Techsystems (ATK) společnost Orbital ATK (fúze Orbital Sciences Corporation a ATK byla ohlášena tiskovým prohlášením v dubnu 2014); vznikla jedna z největších společností zabývajících se vývojem, výrobou a provozem kosmické techniky (jako jsou nosné rakety Paegas, Minotaur a Antares, nákladní kosmické lodi Cygnus – ve spolupráci s Thales Alenia Space – a jiné); později byla společnost Orbital ATK začleněna do společnosti Northrop Grumman Innovation Systems (10 let) [1a], [1b], [2]
10. února 2020 04:03 UTC úspěšně odstartovala (z Cape Canaveral na nosné raketě Atlas V) sluneční sonda vytvořená ESA (s pomocí NASA) nazvaná Solar Orbiter (5 let) [1a], [1b], [2], [3b], [3b], [3b], [3b], [3], [3], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. února 2015 13:40:00 počtvrté v historii (po množství odkladů) odstartovala raketa Vega (rámci letu VV04, který byl suborbitální); odstartovala z Francouzské Guyany; úspěšně vynesla evropský experimentální kluzák IXV (Intermediate eXperimental Vehicle), což byl první prototyp evropského raketoplánu a testovaly se na něm možnosti manévrování při návratu takového stroje do zemské atmosféry (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [2], [3a], [3a], [5], [5], [6]
11. února 1970 04:25 UTC odstartoval první japonský satelit, který byl úspěšně vynesen a uvolněn na oběžnou dráhu Země; nesl jméno Ohsumi nebo též OSUMI (LAMBDA-4S) nebo též Ōsumi nebo též Ohsumi (#5); před jeho úspěšným vynesením byly realizovány 4 pokusy o start, při nichž byl satelit Ohsumi zničen při neúspěšném startu nosné rakety (55 let) [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 2000 byla sonda NEAR-Shoemaker navedena na oběžnou dráhu svého cíle, planetky Eros; dopadnout na ni se jí úspěšně podařilo 12. února 2001 (čímž zanikla); cestou k planetce Eros tato sonda navíc proletěla kolem planetky (253) Mathilde; sonda ze Země odstartovala 17. února 1996 20:43:27 UTC (25 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 1980 15:57 UTC úspěšně odstartovala do vesmíru americká sluneční sonda Solar Maximum Mission (45 let) [1a], [1b], [1b], [3a], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. února 2020 20:21:01 UTC (tj. 3:21:04.9 p.m. EST) odstartovala mise nákladní kosmické lodi Cygnus NG-13; bylo přitom vyneseno několik satelitů (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. února 2015 podepsalo Slovensko s Evropskou kosmickou agenturou (anglickou zkratkou ESA) dohodu, která zemi dává pozici spolupracujícího státu (tzv. ECS agreement); tato dohoda navazuje na první dohodu o spolupráci z dubna 2010 (tzv. Cooperation agreement); následovaly další 3 dohody mezi ESA a Slovenskem; na rozdíl od České republiky není Slovensko (k lednu 2025) plnohodnotným členem této organizace (10 let) [1a], [1b], [2a]
17. února 1965 17:05:00 UTC byla z LC-12 na Cape Canaveral raketou Atlas Agena B vynesena na cestu k Měsíci sonda Ranger 8 (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. února 2015 11:00:17 UTC odstartovala ze Země (z Bajkonuru) mise Progress M-26M, nákladní kosmická mise k Mezinárodní kosmické stanici; let byl úspěšný (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. února 1875 zemřel německý astronom Friedrich Argelander, zabýval se sférickou astronomií a fotometrií (150 let) [1a], [1b], [1], [3], [3], [6]
17. února roku 1600 byl upálen Giordano Bruno (svlečen, nahý připoután ke sloupu a upálen zaživa), italský dominikánský mnich, filozof, spisovatel a teoretický kosmolog (425 let) [1a], [1b], [1], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. února 1930 byla objevena trpasličí planeta Pluto; Pluto bylo do roku 2006 řazeno mezi „klasické planety“; podle současných poznatků je největší známou trpasličí planetou, i když určitou dobu byla za větší trpasličí planetu považována trpasličí planeta Eris (nějaký čas označovaná předběžným názvem Xena), objevená na Palomarské observatoři týmem Mikea Browna v lednu 2005 (95 let) [1a], [1b], [1b], [2], [3a], [3b], [3], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. února 1920 se narodil holandský astronom Cornelis Johannes van Houten; společně s nizozemsko-americkým astronomem Tomem Gehrelsem a svou ženou Ingrid objevili mnoho planetek (synem Toma Gehrelse byl Neil Gehrels, vedoucí osobnost projektování a stavby kosmické gama observatoře zvané „Neil Gehrels Swift Observatory“) (105 let) [1b], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [6]
20. února 1975 23:34 UT startovala z Cape Canaveral raketa Atlas Centaur s družicí Intelsat 4 F-6; start byl neúspěšný, 2. stupeň (v čase T+403 sekund) havaroval (50 let) [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. února 1945 se narodil americký astronom a kosmolog George Smoot (též George Fitzgerald Smoot III) (80 let) [1a], [1b], [6], [6]
21. února 2015 zemřel sovětský kosmonaut Aleksej Aleksandrovič Gubarev, absolvent dvou kosmických misí (Sojuz 17 a Sojuz 28); při druhé své kosmické misi letěl společně s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem na krátkou návštěvní expedici na dnes již neexistující sovětskou kosmickou stanici Saljut 6 (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. února 1925 se narodil nizozemský (od roku 1951 v USA působící) astronom Tom Gehrels (též Anton M. J. Gehrels); proslavil se fotometrií asteroidů; objevil přes 4000 asteroidů; astronomem se stal i jeho syn Neil Gehrels, který se zabýval gama astronomií (100 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [3a], [3a], [6]
22. února 1965 (někdy je uváděno 24. února 1965) byla raketou Voschod vynesena družice Kosmos 57, což ve skutečnosti byl bezpilotní testovací let lodi Voschod (tyto kosmické lodě určené pro lidskou posádku byly podobné kosmickým lodím Vostok, měly tvořit přechodný článek mezi kosmickými loděmi Vostok a kosmickými loděmi Sojuz; nakonec byly realizovány pouze dva pilotované starty kosmických lodí Voschod); po dosažení oběžné dráhy Země ale došlo omylem k zapálení brzdícího motoru a to následně spustilo systém samodestrukce (aby se kosmická loď nedostala do rudou nepřátel) a vznikly desítky úlomků kosmické lodi (60 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. února 1945 se (v Baryševce na Ukrajině) narodila ukrajinská/tádžická/sovětská astronomka Světlana Gerasimenko(vá), která je například spoluobjevitelkou komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, komety, která se stala cílem kosmické mise sondy Rosetta (mise odstartovala ze Země 2. března 2004) (80 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3a], [3b], [6], [6]
23. února 1855 zemřel Karl Friedrich Gauss, německý matematik, astronom a geodet (170 let) [1a], [1b], [2a], [3], [3], [6], [6]
24. února 2015 se stalo Maďarsko členským státem Evropské kosmické agentury (10 let) [1b], [2a]
24. února 1975 05:25 UT byla z japonského kosmodromu Kagoshima Space Center nosnou raketou M-3C-2 vynesena japonská družice pro výzkum magnetosféry zvaná Taiyo, též označovaná jako Solar Radiation and Thermospheric Satellite (SRATS) nebo Shinsei-3 (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. února 2005 09:25 UT byla z japonské základny Tanegashima nosnou raketou H-2 úspěšně vypuštěna japonská meteorologická družice Himawari 6, též označovaná jako MTSAT-1R (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. února 1880 se narodil irský astronom Kenneth Edgeworth; Kuiper-Edgeworthův pás planetek (nacházející se za dráhou planety Neptun a někdy označovaný jen jako Kuiperův pás planetek) je pojmenovaný po něm (145 let) [1a], [1b], [3a], [6]
28. února 2020 zemřel Freeman Dyson, britský teoretický fyzik a matematik, který žil a pracoval od roku 1951 v USA; pojem Dysonova sféra je odvozen od jeho jména (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2], [5], [6], [6], [6]
28. února 1535 se narodil Cornelius Gemma, vlámský lékař, astronom a astrolog (490 let) [1b], [2a], [3a], [3b]
29. února 1820 se narodil americký astronom Lewis A. Swift, objevitel mnoha komet; je po něm pojmenována například kometa 109P/Swift-Tuttle (označovaná též 1862 O1, Lewis A. Swift byl jedním ze dvou nezávislých objevitelů), mateřské těleso meteorického roje Perseid, je po něm pojmenován také jeden z kráterů na Měsíci (205 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [3b], [6], [6]
Použité zkratky: SEČ … středoevropský čas (máte v únoru na hodinkách/mobilu); UT/UTC … Universal Time (světový čas); GMT, EDT, EST… další typy lokálních časů
Poznámka: Velikost zobrazené části oblohy (ZP, na výšku, v úhlových stupních) a další údaje (u obrázků ze Stellaria) jsou při dolním okraji obrázku, velikosti puntíků představujících hvězdy či planety (u obrázků ze Stellaria) nereprezentují jejich úhlovou velikost na obloze, ale reprezentují hvězdnou velikost, tedy “jasnost” těchto objektů. S, V, J, Z (v obrázcích ze Stellaria při obzoru) jsou zkratky světových stran. (Poznámka aktualizována 28.2.2025)
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
