Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Seriál “Obloha a Země bez (nejen) kapesních počítačů” (12)


Seriál “Obloha a Země bez (nejen) kapesních počítačů” (12)
0 Komentářů

 Několik slov na rozloučenou

Ano, milý čtenáři, vše jednou musí skončit a tak končí i náš malý seriál o starých přístrojích, jednoduchých výpočtech a malém výletě do historie.

Dnes si ukážeme poslední dva příklady užití našich přístrojů. Umějí toho mnohem více, ale to už bychom psali knihy a ne miniseriál. Takže jen pro inspiraci dalších osobních pokusů zde máme :

nejprve kombinace slunečních hodin a lunární volvelly dává

18. Měsíční hodiny

Viděli jste pohádku Bílá paní? Tan se dvojice zcela neschopných lupičů v noci dostane k hradu, kde straší Bílá paní, atd. Z krásného děje pro nás je podstatná právě tato epizoda. Jeden z lupičů, v podání Pavla Lišky se tam při pohledu na Měsícem ozářené sluneční hodiny ptá kolegy, zda ukazují i v noci. Divili byste se, kolik lidí se zde začne hurónsky smát. Děti omluvme, ti na to mají právo. Ale dospělí by se tu smát neměli. Protože ony sluneční hodiny opravdu ukazují i v noci! Tedy za splnění jednoduché podmínky – musí být Měsíc na obloze vidět a v daném okamžiku měření mít svit tak silný, aby byl patrný stín.

A pak už je to jednoduché. Na slunečních hodinách odečtu čas, který ukazuje Měsíc. Na lunární volvelle určím fázi Měsíce – to už umíme, kdo zapomněl, ať si najde díl 3. A nyní pomocí slunečního disku volvelly nastavíme datum (značka letního slunovratu musí být proti jihu), pak měsíční ukazatel na stáří Měsíce. A nyní využijeme toho, že celou volvellou můžeme točit proti „větrné růžici. Celý komplex otočíme tak, aby měsíční ukazatel mířil na hodinu, kterou ukázal stín Měsíce. Sluneční disk nám ukáže skutečnou hodinu.

Například dne 20. května pro 13:30 na slunečních hodinách v noci přečtu, že je těsně před 22. hodinou místního času. (Korekce na střední čas a čas pásmový je už triviální)

A poslední úloha je o kombinaci lunární volvely a astrolábu.

19. Měsíc na obloze

Tato úloha je velice podobná úloze 17. z předchozího dílu, jen navíc máme určit fázi Měsíce, jeho výšku nad obzorem a pozici na zvěrokruhu. Takže si najdeme efemeridu Měsíce pro daný den, pomocí volvelly určíme fázi Měsíce a pak dle úlohy 17. (11. díl) dostáváme výsledek. Například pro 20. 5. 2021 platí, že rektacscenze je 10 h 31 m a deklinace 15° 45′ a 21 hodin LSEČ bude ve finále Měsíc těsně za jihem, 48°vysoko nad obzorem a bude stár přibližně 9 dní, tedy spěje od první čtvrti k úplňku. A to odpovídá polovině znamení Panny.

A na úplný závěr si shrňme, co jsme v tomto miniseriálu získali, co jsme se naučili.

Získali jsme 4 přístroje, a to lunární volvellu, sluneční hodiny, universální astroláb a planisférický astroláb. A to hned v několika provedeních, dle vkusu stavitele.

Naučili jsme se pomocí těchto přístrojů, bez výpočetní techniky a jednoduše, řešit tyto úlohy:

  1. Měřit pravý sluneční místní čas

  2. Provést pomocí analemy na slunečních hodinách či na astrolábu korekci na střední čas.

  3. Určit pomocí kalendária slunečních hodin přibližné datum pozorování

  4. Určit čas pomocí měsíčního stínu na slunečních hodinách

  5. Určit pozici Slunce na zvěrokruhu pro daný den

  6. Určit pozici Měsíce na zvěrokruhu pro daný den

  7. Jak dlouho bude daný den světlo

  8. Jednoduše určit přibližnou fázi Měsíce

  9. Určit datum velikonoční neděle v daném roce

  10. Určit východ a západ Slunce v daný den

  11. Kdy bude mít Slunce daný den daný azimut

  12. Kdy bude Slunce na udaných obzorníkových souřadnicích (tj. azimut a výšku nad obzorem)

  13. Určit východ a západ nejjasnějších, navigačně významných hvězd v daný den

  14. Určit čas kulminace dané hvězdy v daný den

  15. Stanovit pro danou oblast zeměpisných šířek největší výšku Slunce nad obzorem

  16. Měřit výšku hvězdy nad obzorem a stanovit, kdy bude o tento úhel před nebo za kulminací v daném dni

  17. Určit rektascenzi a deklinaci hvězdy pro dané datum a změřenou výšku nad obzorem

  18. Převádět ekliptikální souřadnice na souřadnice rovníkové II. druhu a zpět (ekliptikální délku a šířku na rektascenzi a deklinaci a zpět)

  19. Určit délku stínu gnómonů o známé velikosti a orientaci

  20. Měřit výšku předmětů ze známé vzdálenosti a změřeného pozorovacího úhlu vrcholu předmětu

  21. Stanovení „nerovnoměrných hodin“ v daný den

  22. Stanovit počet hodin, po které bude mít Slunce mezi dvěma známými datumy minimální zadanou výšku nad obzorem

  23. Určit pozici planety v daný den a hodinu

  24. Určit pozici a fázi Měsíce v daný den a hodinu

No a některé věci jsme si sice praktcky neukázali, ale zvládneme je po kratší prazi také, například stanovení svítání a soumraků, Stačí jen projít popis daného přístroje a trochu se zamyslet a „osahat“ jak astroláb, tak sluneční hodiny.

Astroláb nám nabízí spoustu dalších úloh, pokud máme hodně dobře vybavenou zadní desku, ale to by pro začátečníka bylo matoucí a také rád dávám prostor pro další samostatné poznávání problematiky. Pokud bude zájem, v budoucnu třeba přijdu s pokračováním, více zaměřeným na navigaci pomocí nebeských objektů.

Mějte se tedy hezky a někdy v budoucnu snad zase na viděnou u dalšího miniseriálu.

Napsat komentář

PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com