Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Virtuální astronomický kroužek – listopad 2021


Virtuální astronomický kroužek – listopad 2021
0 Komentářů

Další virtuální astronomickýkroužek je tu. Dočtete se v něm nejen o zajímavých úkazech na obloze, ale i o dění v právě uběhlém měsíci a také informace o některých astronomických objektech.

Měsíc

10. a 11. listopadu nás čeká hezké seskupení planet Jupitera, Saturna a Měsíce večer nad jižním obzorem. Budeme tak moci sledovat, o kolik se nám za den posune Měsíc po obloze na pozadí těchto dvou jasných planet.

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

A u Měsíce ještě chvíli zůstaneme. V pátek 19. listopadu ráno nastává úplněk Měsíce a zároveň jeho částečné zatmění. To však budou moci pozorovat například ze Severní Ameriky, Tichého oceánu a severovýchodu Ruska. U nás bude Měsíc zapadat během vstupu do takzvané polostínové fáze a zatmění bude tedy nepozorovatelné.

zdroj: Zdenek Bardon (www.bardon.cz)

Jak takové zatmění probíhá a jeho průběh od částečné po úplnou fázi se můžete podívat na snímku Zdenka Bardona.

Zatmění Měsíce může nastat pouze v době, kdy je Měsíc v úplňku. Tehdy Měsíc, který se pohybuje na opačné oblohy než Slunce.

 

Slunce:

Hned 4. prosince nás čeká úplné zatmění Slunce, u nás však opět nebude pozorovatelné. A to ani jako částečné. Toto štěstí budou mít pouze tučňáci v Antarktidě, polárníci a bohatí cestovatelé za zatměními.

zdroj: Xavier M. Jubier, http://xjubier.free.fr/en/index_en.html

 

Jako vzpomínku můžeme uvést úplné zatmění Slunce pozorované velkou expedicí Hvězdárny v Úpici v Brazílii. Nastalo 3.11.1994 a naše výprava jej pozorovala v městečku Chapecó (pravý červený puntík na mapě). Uveřejněný snímek byl pořízen kombinací našeho pozorování a pozorování dr. Rušina z AsÚ SAV v Tatranské Lomnici. Snímky zpracoval a doprovodnou mapu i zobrazení zatmění v grafu slunečních cyklů připravil prof. Miloslav Druckmuller z VUT Brno.

Jinak se nám Slunce na konci měsíce října opět začalo probouze. Ostatně aby ne, rozsáhlé skupiny slunečních skvrn začaly produkovan silné erupce, dokonce jednu typu X. Ta vzplanula 28.10. a dokonce se očekával možný výskyt polární záře i v našich zeměpisných šířkách.Bohužel, nestalo se tak.

A tak si alespoň připoměňme, jak vypadala polární záře před osmnácti lety, jak jsme ji pozorovali z naší stanice v Jaroměři (z pozorovacího místa mezi Jaroměří a Velichovkami). Jednotlivé snímky jsou scany z barevného klasického filmu.

 

Planety:

Téhož dne jako nastane zatmění Slunce, tedy 4. prosince nás však již čeká událost na naší obloze. Planeta Venuše dosahuje v této době největšího lesku a bude tak na nebi velmi jasným objektem. Budeme ji moci sledovat po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem a to po několik dní před a po 4. prosinci.

zdroj: Stellarium (http://www.stellarium.org)

Ostatně, jak vypadá taková situace v reálném pohledu Vám může ukázat následující snímek z Hvězdárny v Úpici.

Výběr zajímavých výročí měsíce listopadu:

2. listopadu 2011 započalo první ze dvou spojení čínské kosmické lodi Šen-čou 8 (Shenzhou 8) a čínské orbitální stanice Tchien-kung 1 (Tiangong-1) na oběžné dráze Země, let kosmické lodi proběhl bez posádky (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b]

3. listopadu 2016 poprvé ve své historii odstartovala čínská nosná raketa CZ-5 (Changzheng 5, Long March 5), první čínská těžká raketa, na nízkou oběžnou dráhu je schopná vynést 25 tun a na dráhu přechodovou ke geostacionární úctyhodných 14 tun, při svém premiérovém startu dopravila na geostacionární dráhu experimentální družici Shijian-17, která prováděla pokusy s iontovými motory, raketa využívá jako palivo tekutý kyslík a kerosin v prvních stupních a pomocných motorech, v horních stupních pak vodík a kyslík (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [5], [6]

3. listopadu 2006 se téměř přesně po 10 letech od startu ze Země naposledy ozvala sonda Mars Global Surveyor (15 let) [1a], [1b], [2a]

3. listopadu 1966 odstartovala ze startovního komplexu 40 na Cape Canaveral nosná raketa Titan 3C, která vynesla maketu vyvíjené laboratoře vojenské orbitální stanice MOL (Manned Orbital Laboratory) a zároveň kabinu Gemini-B na oběžnou dráhu Země, projekt americké vojenské orbitální stanice byl později zrušen (55 let) [1a], [1b], [2a], [5]

4. listopadu 2011 skončil pozemní experiment Ruské akademie nazvaný Mars 500, při kterém byl v simulovaném prostředí kosmické lodi zkoumán vliv dlouhodobého pobytu malé skupiny lidí v extrémních podmínkách na jejich psychiku a zdraví (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b]

4. listopadu 1981 v 05:31:00 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru sonda Veněra 14 určená pro průzkum planety Venuše, stejně jako Veněra 13, která byla vypuštěná 5 dní před Veněrou 14, také úspěšně doletěla k Venuši a také úspěšně přistála (40 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

6. listopadu 2011 provedla sonda Cassini jeden ze svých těsných průletů kolem Saturnova Měsíce Enceladus, při tomto průletu poprvé prováděla radarové sledování povrchu tohoto měsíce (10 let) [1b], [2b]

6. listopadu 1966 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Atlas Agena D vypuštěna měsíční sonda Lunar Orbiter 2, sonda byla úspěšná, fotografovala některé části povrchu Měsíce z jeho oběžné dráhy (55 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

7. listopadu 1996 byla z LC17A na Cape Canaveral raketou Delta 7925 vypuštěna sonda Mars Global Surveyor (25 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

8. listopadu 2016 se americký astronaut Shane Kimbrough z paluby Mezinárodní kosmické stanice zúčastnil amerických prezidentských voleb, ve finále voleb porazil Donald Trump poměrem hlasů volitelů 304:227 Hillary Clintonovou (5 let) [1a], [2a]

8. listopadu 2011 odstartovala ze Země z Bajkonuru mise Phobos-Grunt, jejímž cílem bylo prozkoumat planetu Mars a její měsíc Phobos, z kterého měly být na Zemi dopraveny vzorky, součástí sondy byl také první čínský marsovský orbiter Yinghuo (též Yinghuo-1 či Jingchuo), sondě se ale nepodařilo se odpoutat z oběžné dráhy Země a později zanikla v zemské atmosféře či dopadla do oceánu (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2b], [3b], [3], [6]

8. listopadu 1936 se narodil americký astronaut a fyzik Edward George Gibson, na přelomu let 1973 a 1974 pobyl 84 dní na vesmírné stanici Skylab 1 (85 let) [1a], [1b], [5]

8. listopadu 1656 (gregoriánského kalendáře) se narodil se Edmund Halley, anglický matematik, fyzik a astronom (365 let) [1a], [1b], [2a], [2b], [3a], [3b]

9. listopadu 1981 zemřel Frank Joseph Malina, americký vědec, raketový inženýr a vynálezce s českými předky, jeden ze zakladatelů JPL a také její ředitel v letech 1944–1946 (40 let) [1a], [1b]

10. listopadu 1966 se narodil Mark Thomas Vande Hei, americký kosmonaut (55 let) [1a], [1b], [2a]

11. listopadu 1966 odstartovali do vesmíru v rámci mise Gemini 12 astronauté James Lowel, pro kterého šlo a druhý let do vesmíru, a Buzz Aldrin, který letěl do vesmíru poprvé, astronauté testovali setkání a spojení s jiným vesmírným objektem, realizovali experimenty a provedli výstupy do volného kosmu, v rámci programu Gemini šlo o poslední misi (55 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b]

12. listopadu 1981 odstartoval ze Země v rámci mise STS-2 ke svému druhému letu raketoplán Columbia, na palubě byli astronauti Joseph H. Engle a Richard H. Truly (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3a], [3b]

12. listopadu 1916 zemřel Percival Lowell, americký obchodník a amatérský astronom, je po něm pojmenována Lowellova observatoř v Arizoně v USA (105 let) [1a], [1b], [2a]

12. listopadu 1891 se narodil americký astronom Seth Barnes Nicholson, objevil například několik Jupiterových měsíců (130 let) [1b], [3a], [3b]

13. listopadu 2006 provedla společnost Blue Origin test prototypu balistické rakety, která nesla označení Goddard, šlo o předchůdce rakety New Shepard (15 let) [1a], [1b], [2a]

14. listopadu 2011 odstartovala ze Země z Bajkonuru trojčlenná posádka mise Sojuz TMA-22, k ISS se kosmická loď připojila 16. listopadu (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b]

14. listopadu 2011 došlo k oddělení a po přibližně 30 minutách započalo opětovné spojení čínské kosmické lodi Šen-čou 8 (Shenzhou 8) a čínské orbitální stanice Tchien-kung 1 (Tiangong-1) na oběžné dráze Země, let kosmické lodi proběhl bez posádky (10 let) [1a], [1b], [2b]

14. listopadu 1981 po 54 hodinovém letu přistál raketoplán Columbia v rámci mise STS-2, kvůli technickým problémům přistál dříve, než bylo plánováno (40 let) [1a], [1b]

14. listopadu 1971 byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda Mariner 9, která se tak stala se prvním umělým tělesem na oběžné dráze této planety (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

15. listopadu 1966 byl úspěšným přistáním pilotované kosmické lodi Gemini 12 ukončen program Gemini (55 let) [1a], [1b], [2a]

16. listopadu 2016 odstartovala z Guyanského kosmického centra na raketě Ariane 5ES sada čtyř družic evropského navigačního systému Galileo, počet vynesených družic systému Galileo dosáhl počtu 18 kusů (5 let) [1a], [1b], [2a]

16. listopadu 2001 byla navedena do Lagrangeova bodu L1 sonda Genesis-1, ve vesmíru v letech 2002 a 2003 sbírala částice slunečního větru, které měly být v návratovém pouzdře dopraveny na Zem, bohužel, při přistání pouzdra se správně neotevřel padák a pouzdro se při dopadu roztříštilo (20 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4]

17. listopadu 2016 odstartovala ze Země trojčlenná posádka kosmické lodi Sojuz MS-03, k ISS se připojila 19. listopadu, v případě této kosmické lodi ze Země odletěli tři kosmonauti, ale na Zem se v ní 2. června 2017 vrátili pouze dva (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3a], [6]

17. listopadu 2011 úspěšně přístála na Zemi čínská kosmická loď Šen-čou 8 (Shenzhou 8) po bezpilotním letu, při kterém se dvakrát úspěšně připojila k čínské orbitální stanici Tchien-kung 1 (Tiangong-1) (10 let) [1a], [1b], [2b], [3b]

18. listopadu 2016 přistála na Zemi s dvěma kosmonauty na palubě čínská kosmická loď Šen-čou 11 (Shenzhou 11), šlo o návrat posádky z čínské kosmické stanice Tchien-kung 2 (Tiangong 2) (5 let) [1a], [1b], [2a], [3a]

18. listopadu 1961 odstartovala ze Země sonda Ranger 2 určená k výzkumu povrchu Měsíce, start se vydařil, ale sonda se neodpoutala z nízké oběžné dráhy Země a po dvou dnech zanikla v zemské atmosféře (60 let) [1a], [1b]

19. listopadu 2016 ve 23:42 UTC odstartovala ze Země meteorologická sonda GOES-16, původně pojmenovaná jako GOES-R (5 let) [1b], [2a], [3a]

22. listopadu 2011 úspěšně na Zemi přistála posádka mise Sojuz TMA-02M, Sergej Volkov, Michael Fossum a Satoši Furukawa se vrátili z pobytu na ISS (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b]

23. listopadu 1826 zemřel Johann Elert Bode, německý astronom, jedním z jeho astronomických objevů byla galaxie ve Velké medvědici, která je dnes nazývaná jeho jménem (195 let) [1a], [1b], [1a], [1b]

26. listopadu 2011 odstartovala ze Země z amerického Cape Canaveral k Marsu mise Mars Science Laboratory, jejíž součástí bylo úspěšné po Marsu dosud jezdící vozítko jménem Curiosity, let k Marsu trval přibližně 11 měsíců (10 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [3b], [3b], [5]

27. listopadu 1971 byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2, ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo (50 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

27. listopadu 1701 (juliánského kalendáře) se narodil Anders Celsius, tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice (320 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

29. listopadu 1961 letěl na oběžnou dráhu Země v rámci ověřování bezpečnosti americké kosmické lodi pro lidskou posádku šimpanz jménem Enos, let byl kvůli technickým problémům zkrácen, šimpanz Enos přežil (60 let) [1a], [1b], [3a], [3b]

 

 

 

Napsat komentář