Slunce
Slunce je stále aktivnější, jak ostatně můžete sledovat i na webu Hvězdárny v Úpici (též snímky pod následujícím grafem).
credit: McIntosh, Leamon a Egeland – Deciphering solar magnetic activity: The (solar) hale cycle terminator of 2021 (https://www.frontiersin.org/…/fspas.2023.1050523/full)
V tomto článku, ze kterého je výše uvedený graf, autoři ukazují, že dle vývoje sluneční aktivity by jeho maximum mohlo přijít již na přelomu roku 2023 a 2024. Tedy téměř o 1 až 1,5 roku dříve než ukazovaly stávající předpovědi. Navíc bude pravděpodobně silnější, než se předpokládalo.
Měsíc
13. a 14. května 2023 před svítáním (kolem 4:16 SELČ) lze pozorovat planetu Saturn poblíž Měsíce nad jihovýchodním obzorem; Měsíc je ve fázi kolem poslední čtvrti. Samotný okamžik konjunkce nastává 13. května 2023 v 17 hodin SEČ.
Z úkazů spojených s Měsícem bude asi nejzajímavější seskupení s planetami Mars a Venuše a hvězdami Castor a Pollux 23. a 24. května zvečera.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
5. května nás čeká polostínové zatmění Měsíce, z České republiky bude vidět jen část jeho průběhu a vzhledem k tomu, že se jedná o prostým okem i dalekohledem špatně postřehnutelný jev, možná pro někoho bude jeho nevýraznost zklamáním. Pozorovatelné (tedy spíše nepozorovatelné) bude večer při východu Měsíce nad východní obzor kolem 21:22 SELČ.
Meteory
V měsíci květnu nás čeká silný meteorický roj, ovšem jeho maximum bude v době měsíčního úplňku. Jeho svit tak silně omezí pozorovatelnost roje.
Jedná se o roj eta Aquariids (ETA), který je aktivní od 15. dubna do 27. května s maximem v noci z 5. na 6. května. Očekáváme 10-30 meteorů během jedné hodiny. Mateřskou kometou je 1/P Halley.
Na rozdíl od většiny hlavních meteorických rojů nemá tento žádné ostré maximum. To se spíše podobá zvýšené aktivitě přibližně jeden týden kolem 6. května.
Radiant bude pro Českou republiku vycházet nad obzor kolem 3. hodiny ranní SELČ, vhodný čas k pozorování z České republiky bude kolem 4. hodiny ranní.
Deep-sky objekty
V květnu bývá při večerních pozorováních z celého roku nejvýše na obloze galaxie M101. Jde o galaxii, která se pozemským pozorovatelům promítá do souhvězdí Velké medvědice, vhodná doba na její pozorování bude kolem novu, který nastává v pátek 19. května. Tato galaxie je také známá pod označením Větrník, její pozorování z hvězdárny v Úpici je v tomto měsíci možné při večerních pozorováních pro veřejnost (za předpokladu jasné oblohy)
Každoročně na jaře a začátkem léta jsou hvězdářskými dalekohledy pěkně pozorovatelné galaxie Messier 81 (též označovaná Bodeho galaxie) a Messier 82 (též označovaná Doutníková galaxie), opět platí, že vhodná doba k jejich pozorování je kolem měsíčního novu a že jejich pozorování z hvězdárny v Úpici je v tomto měsíci možné při večerních pozorováních pro veřejnost (za předpokladu jasné oblohy). I tyto dvě galaxie se pozemským pozorovatelům promítají do souhvězdí Velké medvědice
V druhé polovině března, v dubnu a začátkem května bývá při večerních pozorováních vysoko na obloze také souhvězdí Lva, ve kterém se hvězdářskými dalekohledy dají pozorovat 3 galaxie, jde o galaxie Messier 65, Messier 66 a NGC 3628, jako i u jiných galaxií bude vhodná doba na jejich pozorování kolem měsíčního novu.
Poslední tip, co se týká galaxií, je pozorování Markarianova řetízku galaxií, i ten se každoročně v dubnu až květnu dostává nejvýše nad obzor. Velká výška nad obzorem opět vytváří dobré podmínky k jejich pozorování hvězdářskými dalekohledy, opět ideálně kolem měsíčního novu, pozemským pozorovatelům se tyto galaxie promítají mezi souhvězdí Lva, Panny a Vlasů Bereniky.
Chcete-li pozorovat uvedené deep-sky objekty vaším vlastním amatérským hvězdářským dalekohledem, bude v mnoha případech potřeba použít takový, který se dá namířit do oblasti poblíž nadhlavníku.
Pozorovatelnost Lunar-X v květnu 2023
V květnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 27. května 2023 kolem 06:28 UT tj. kolem 08:28 SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, lunární X tedy bude v květnu 2023 z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v květnu 2023 prostým okem
Do přibližně 12. května 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem na noční obloze pouze v popůlnočních či ranních hodinách, zhruba mezi 13. květnem 2023 a 29. květnem 2023 se její pozorovatelnost na noční obloze prostým okem z České republiky postupně posunuje do předpůlnočních a večerních hodin, zhruba od 30. května 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice na noční obloze prostým okem nepozorovatelná.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce května
3. května 1998 16:09 UTC se z letu STS-90 zpět na Zem úspěšně vrátil raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab, v které během letu prováděla posádka vědecké experimenty, vesmírného modulu, který nebyl nikdy projektován k samostatnému letu ve vesmíru bez raketoplánu a po celou dobu letu se nacházel v nákladovém prostoru raketoplánu; k tomuto letu raketoplán odstartoval 17. dubna 1998 18:19 UTC (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. května 2003 skončil návratem od Mezinárodní kosmické stanice zpět na Zem let ruské kosmické lodi Sojuz TMA-1; šlo o první let Sojuzu v provedení TMA (měl oproti předchůdci Sojuzu TM například vyšší nosnost a digitalizovaný řídící systém lodi); návrat byl komplikovaný, při sestupu se při otvírání padáku přetrhla jedna ze šňůr a kvůli tomu byla poškozena i anténa, loď přistála 480 km od plánované oblasti, jeden ze tří kosmonautů utrpěl drobné poranění zad, zbylým dvěma se nic nestalo (20 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. května 1718 se narodil Jean-Philippe Loys de Chéseaux, astronom z Lausanne ve Švýcarsku, objevil například dvě komety, napozoroval a vytvořil seznam mlhovin na obloze, z nichž některé ve své době sám objevil (305 let) [1a], [1b], [1b], [3b]
5. května 2018 odstartovala ze Země mise InSight nesoucí marsovský lander InSight (též označovaný Discovery 12); úspěšně na Marsu přistál 26. listopadu 2018; činnost tohoto landeru byla prohlášena za ukončenou k datu 15. prosince 2022, kdy došlo k poslední komunikaci s landerem (5 let) [1a], [1b], [3], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
6. května 1993 14:29:59 UTC (tj. 7:29:59 a.m. PDT) se zpět na Zem po letu STS-55 úspěšně vrátil raketoplán Columbia se sedmi pasažéry na palubě; přistál v Kalifornii na Edwards Air Force Base; hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab-D2; ze Země k tomuto letu raketoplán odstartoval 26. dubna 1993 14:50:00 UTC (tj. 10:50:00 EDT) z Kennedyho vesmírného centra na Floridě (30 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. května 2013 02:06:31 UTC úspěšně z kosmodromu Kourou odstartovala lehkotonážní evropská raketa Vega, šlo o historicky druhý start této rakety (první proběhl 13. února 2012 a byl také úspěšný), vynesena přitom společně s dvěma většími satelity (158 kilogramovým satelitem Evropské kosmické agentury nazvaným PROBA V určeným pro vědecké snímkování Země a vietnamským 120 kilogramovým satelitem nazvaným VNREDSat-1 taktéž určeným pro vědecké snímkování Země) byla první estonská družice (cubesat o rozměrech 100 x 100 x 113,5 mm) s názvem ESTCube-1 (někdy označovaná jako ESTSat-1) (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. května 2003 04:29:25 UTC odstartovala japonská kosmická sonda Hayabusa (před startem označovaná jako Muses-C), která nejen, že v listopadu 2003 podrobně prozkoumala malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj na Zem dopravila vzorky (byť jen v podobě malých zrnek prachu, protože se jí nepodařilo po dosednutí na asteroid na něm provést předpokládaný odběr vzorků); vzorky v návratovém pouzdře přistály na Zemi 13. června 2010 (v Austrálii) (20 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. května 2013 nastalo prstencové zatmění Slunce pozorovatelné z části Austrálie a z některých ostrovů Tichého oceánu (10 let) [3], [6], [6]
11. května 1963 zemřel Theodore von Kármán, maďarsko-americký matematik, fyzik a letecký inženýr, je po něm pojmenována Kármánova hranice, výška nad Zemí, v které rychlost pro dosažení potřebného aerodynamického vztlaku okřídleného stroje překračuje orbitální rychlost, tudíž nemá smysl používat křídla (60 let) [1a], [1a], [1b]
11. května 1918 se narodil americký teoretický fyzik Richard Phillips Feynman, zabýval se fyzikou elementárních částic a jadernými přeměnami (105 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]
12. května 2013 02:31 UT byla americkou sondou pro pozorování dějů na Slunci nazvanou Solar Dynamics Observatory zaznamenána sluneční erupce třídy X1.7; k dalším erupcím třídy X pak došlo také 12. května 2013 16:45 UT a 13. května 2013 01:46 UT; v souladu s předpovědí amerického Space Weather Prediction Center zapříčinily erupce na Zemi několikahodinové omezení rádiové komunikace; k další výrazné erupci, ale již nižší než třídy X, pak došlo například také 22. května 2013; jednalo se o období kolem posledního maxima sluneční aktivity (poslední maximum sluneční aktivity mělo, při hodnocení podle měsíčního vyhlazeného počtu slunečních skvrn, dvojitý vrchol s maximy v březnu 2012 a v dubnu 2014) (10 let) [2a], [4], [4], [6], [6], [6]
14. května 2013 se úspěšně zpět na Zemi po pobytu na Mezinárodní kosmické stanici vrátili v přistávacím modulu Sojuzu TMA-07M Roman Romaněnko, Christopher Hadfield a Thomas Marshburn; do kosmického prostoru se v této kosmické lodi vydali 19. prosince 2012 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
14. května 1973 byla nosnou raketou Saturn 5 vynesena na oběžnou dráhu Země americká orbitální stanice Skylab (vynesení je obvykle označováno jako mise SL-1, zároveň šlo o historicky poslední start rakety Saturn); po vynesení se na stanici projevila řada závad, takže byly pochybnosti, zda bude stanice obyvatelná, například se plně neotevřely sluneční panely a nadměrně stoupala vnitřní teplota; k anomáliím orbitální stanice Skylab byla 22. května 1973 zřízena vyšetřovací komise vedená Bruce T. Lundinem; během fungování stanice (nakonec úspěšně létala 2248 dní, tedy přibližně šest let) ji navštívily posádky tří pilotovaných kosmických lodí (mise SL-2, SL-3 a SL-4); stanice zanikla navedením do zemské atmosféry 11. července 1979, částečně v atmosféře shořela (nad Tichým oceánem a západní Austrálií), některé části dopadly do Austrálie do okolí města Perthu; správní rada jednoho australského regionu následně poslala americké agentuře NASA pokutu za znečišťování veřejného prostranství (50 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. května 1963 13:04:13 UTC (tj. 8:04 a.m. EDT) odstartoval v rámci letu Mercury-Atlas 9 (zkráceně MA-9) na oběžnou dráhu Země v jednomístné kabině nazvané Faith 7 americký astronaut Gordon Cooper, šlo o poslední a nejdelší let (22 obletů Země, 1 den, 10 hodin, 20 minut) amerického programu Mercury, programu, jehož cílem bylo dopravit bezpečně amerického astronauta na zemskou orbitu a zpět; pilotovaných letů proběhlo v tomto programu šest (včetně dvou suborbitálních, kdy bylo dosaženo kosmického prostoru, ale kosmická loď nebyla převedena na oběžnou dráhu Země) a pilotovaným letům předcházelo téměř 20 bezpilotních zkušebních letů včetně několika letů živých šimpanzů (60 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. května 1958 07:00:35 UTC úspěšně odstartovala sovětská družice Sputnik 3; jednalo se u něj o druhý pokus o vypuštění, první, který se uskutečnil 27. dubna 1958, totiž skončil explozí rakety; družice nesla řadu vědeckých přístrojů, například zařízení pro zkoumání slunečního záření, magnetismu či kosmického prostředí, a fungovala díky bateriím přibližně 6 týdnů (65 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. května 1963 23:24:02 UTC přistál po 34 hodinovém letu Mercury-Atlas 9 (zkráceně MA-9) úspěšně zpět na Zemi americký astronaut Gordon Cooper (60 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. května 1978 13:13:00 UTC odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1 (též označovaná PV-1, Pioneer Venus Orbiter nebo Pioneer 12); na eliptickou oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala mezi 4. a 6. prosincem 1978; z oběžné dráhy provedla radarové mapování planety (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
21. května 1973 08:47 UT startovala ze základy Kourou raketa Diamant B s družicemi Castor a Pollux (vědecké družice testující hydrazinový pohon); Diamant byla první francouzská nosná raketa a zároveň první nosná raketa nepostavená Spojenými státy ani Sovětským svazem, před tímto letem provedla 6 úspěšných, jeden částečně neúspěšný a jeden neúspěšný start; start 21. května 1973 byl ale neúspěšný, druhý pokus o vynesení uvedených družic (opět raketou Diamant ze základy Kourou) pak proběhl o dva roky později a opakovaný pokus byl již úspěšný (50 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
23. května 1958, poté, co přestaly fungovat baterie, přestal vysílat Explorer 1, první americká družice; ze Země odstartoval 1. února 1958 03:47:56 GMT (tj. 31. ledna 1958 10:48 p.m. EST) (65 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. května 1543 zemřel Mikoláš Koperník, též v českém jazyce uváděný jako Mikuláš Koperník, polským jménem Mikołaj Kopernik či Nikolaj Kopernik (480 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
25. května 2008 23:53:44 UTC přistála na Marsu sonda Phoenix, první sonda v tehdy nové řadě malých, levných sond programu Mars Scout; na povrchu Marsu prováděla vědecká měření; odstartovala ze Země z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station 4. srpna 2007 09:26 UTC (15 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. května 1973 13:00:00 UTC odstartovala do vesmíru pilotovaná mise Skylab 2 (i kosmická loď nesla označení Skylab 2); k americké orbitální stanici Skylab se v ní vydali tři američtí astronauté, jejichž hlavním úkolem bylo nejprve opravit částečně nefunkční stanici Skylab, která se přehřívala a nevyklopil se jeden ze dvou solárních panelů; opravy se z velké části povedly; kosmická loď Skylab 2 se s posádkou na Zem úspěšně vrátila 22. června 1973 13:49:48 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6]
26. května 1973 byl proveden první výstup do otevřeného kosmického prostoru na americké kosmické stanici Skylab; výstup provedli Charles “Pete” Conrad, Joseph Kerwin a Paul J. Weitz, účastníci první pilotované mise k této kosmické stanici; jejich mise je nazývána Skylab 2 nebo též Apollo Skylab 2 či SL-2 (vzhledem k tomu, že v průběhu příprav pilotované mise kohosi napadlo, že označení SL-1 by měl dostat start samotného Skylabu); hlavním cílem výstupu bylo zprovoznit zaseklý nerozevřený solární panel (50 let) [1b], [1a], [2a], [3b], [5], [6], [6]
28. května 2013 20:31:24 UTC odstartoval Sojuz TMA-09M s třemi pasažéry, tato kosmická loď využila rychlý letový profil, při kterém mezi startem ze Země a připojením k Mezinárodní kosmické stanici uběhne přibližně 6 hodin (k Mezinárodní kosmické stanici se připojila 29. května 02:10:29 UT); rychlý letový profil byl při této příležitosti využit pro pilotovaný let k Mezinárodní kosmické stanici podruhé, poprvé to u pilotovaného Sojuzu bylo při letu Sojuz TMA-08M, který startoval 28. března 2013 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4] [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. května 1973 předčasně zanikla (shořela vstupem do atmosféry Země nad Tichým oceánem) po 55 dnech letu sovětská orbitální stanice pro veřejnost nazvaná Saljut 2; šlo o jednu z vojenských sovětských orbitálních stanic Almaz; ze Země odstartovala 3. dubna 1973 (50 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. května 1963 se narodila britská kosmonautka Helen Patricie Sharman(ová); při svém jediném letu do vesmíru v trvání přibližně 8 dnů navštívila v květnu 1991 sovětskou/ruskou kosmickou stanici MIR; odstartovala v Sojuzu TM-12 a vrátila se v Sojuzu TM-11; aby i při přistání měla k dispozici svoje anatomicky tvarované křeslo, byla její sedačka 25. května 1991 přemístěna ze Sojuzu TM-12 do Sojuzu TM-11 (60 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6]
31. května 2008 21:02:12 UTC odstartoval k misi STS-124 raketoplán Discovery, hlavním cílem letu k Mezinárodní kosmické stanici bylo vynesení dvou částí tvořících japonskou laboratoř Kibo; na palubě bylo sedm astronautů; při misi byl vystřídán jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice; na Zem se z této mise Discovery úspěšně vrátil 14. června 2008 15:15:19 UTC (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici