Měsíc červen není příliš astronomicky přívětivý. Zejména pro pozorování noční oblohy.
Prakticky u nás v červnu nenastává takzvaná astronomická noc – což je stav, kdy Slunce klesá více než 18 stupňů pod obzor. Proto jsou letní noci okolo slunovratu (cca 2 týdny před a 2 týdny po) velmi světlé. Hezky tuto situaci ukazuje následující graf ze serveru https://kalendar.beda.cz/:
zdroj: kalendar.beda.cz (https://kalendar.beda.cz/graficke-znazorneni-svitani-a-soumraku-v-roce)
O letní slunovratu se můžete dočíst více například na Wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunovrat).
Sluneční aktivita stále roste, jak ostatně ukazuje i graf vývoje slunečních skvrn (https://www.sidc.be), i snímky z Hvězdárny v Úpici.
zdroj: Royal Observatory of Belgium (https://www.sidc.be)
Protože nám jeho aktivita roste, je dost pravděpodobné, že na něm uvidíte sluneční skvrny, případně třeba detaily v jeho chromosféře.
Během tohoto měsíce nás bude zvečera po západu Slunce doprovázet planeta Venuše nad západním obzorem. S postupujícím večerem se sice díky stále tmavší obloze bude její viditelnost zlepšovat, bude však klesat stále níže k obzoru a její pozorovatelnost se zhoršuje.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
22. června bude nad západním obzorem po západu Slunce pozorovatelné seskupení Měsíce a planet Mars a Venuše. Při pozorování této skupinky těles si musíme vystihnout správný okamžik, kdy nám je ještě nezakryjí pozemské překážky bránící výhledu a bude již dostatečná tma zejména pro pozorování slabšího Marsu.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Akce pro školy:
Pozorovatelnost Lunar-X v červnu 2023
V červnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 25. června 2023 kolem 18:02 UT tj. kolem 20:02 SELČ, bohužel, v tuto chvíli bude Měsíc na denní obloze, lunární X tedy bude v červnu 2023 amatérsky jen obtížně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červnu 2023 prostým okem
Od začátku června 2023 do zhruba 27. června 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice nepozorovatelná. Zhruba od 28. června 2023 do konce června 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná v popůlnočních hodinách, ale někdy jen nízko nad obzorem.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce června
2. června 2003 17:45 UTC odstartovala ze Země na nosné raketě Sojuz-FG/Fregat z kosmodromu Bajkonur sonda Mars Express, první sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) mířící k Marsu; o půl roku později dosáhla oběžné dráhy rudé planety; mapovala povrch a prováděla dálkovou analýzu atmosféry; sonda obsahovala také přistávací modul Beagle 2, s modulem se ale po jeho přistání nepodařilo navázat spojení (20 let) [1a], [1b], [2a], [2b], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. června 1998 22:06:24 UTC vzlétl v rámci mise STS-91 raketoplán Discovery s šesti astronauty; cílem letu byla návštěva dnes již neexistující ruské/sovětské orbitální stanice MIR (šlo o devátý a poslední let nějakého raketoplánu k MIRu, MIR již byl, například i kvůli kolizi s nákladní lodí Progress M-34 25. června 1997, u konce své reálné životnosti); raketoplán při této misi také nesl přístoj Alpha Magnetic Spectrometer 1 (zkratkou AMS-1, během vývoje byl přístroj označován jako Antimatter Spectrometer, šlo o první zjednodušenou verzi přístroje), úkolem AMS-1 bylo hledání antihmoty a temné hmoty a studium v oblasti astrofyziky, na AMS-1 později navázal přístroj AMS-2, který byl namontován 19. května 2011 na Mezinárodní vesmírnou stanici; z tohoto letu se zpět na Zem raketoplán Discovery (se sedmi astronauty) úspěšně vrátil 12. června 1998 13:29 UTC (25 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. června 1983 02:38:39 UTC odstartovala z Bajkonuru sovětská meziplanetární sonda Veněra 15; v říjnu téhož roku se dostala na oběžnou dráhu planety Venuše a začala podrobně dálkově prozkoumávat povrch planety; její sesterská sonda Veněra 16 odstartovala 7. června 1983 a taktéž úspěšně doletěla k Venuši a úspěšně ji studovala (40 let) [1a], [1b], [1a], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. června 1858 byla poprvé pozorována kometa dnes označovaná jako C/1858 L1 nebo 1858 VI; prvním jejím pozorovatelem byl italský astronom Giovanni Battista Donati a užívá se pro ni tedy i označení Kometa Donati či Donatiho kometa; tako kometa se někdy považuje za historicky druhou kometou, kterou se podařilo zachytit fotograficky; vzhledem k tomu, že šlo o jednu z dobře prostým okem viditelných komet 19. století, je zachycena i na mnoha dobových kresbách (165 let) [1a], [1a], [1a], [3a], [3b], [6]
3. června 2018 12:39 UTC přistála zpět na Zemi pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-07; z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici se v ní vrátili Sergej Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanai; Sojuz MS-07 ze Země odstartoval se stejnou posádkou 17. prosince 2017 7:21 UTC (5 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. června 1993 poprvé odstartovala jihokorejská raketa KSR (Korean Sounding Rocket) konkrétně KSR-1, označovaná též KSR-I (Korean Sounding Rocket-I), šlo o jednostupňovou suborbitální raketu, druhý let rakety typu KSR-1 proběhl 1. září 1993, 11. června 1998 již pak odstartovala dvoustupňová jihokorejská raketa KSR-2 (30 let) [1b], [2b], [5]
5. června 2013 21:52:11 UTC počtvrté odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď typu ATV; tyto automatické kosmické lodě byly vyráběny a provozovány pro Evropskou kosmickou agenturu a vynášeny evropskými raketami Ariane; tento konkrétní exemplář nesl označení ATV-4 Albert Einstein; po splnění úkolu loď ATV plánovaně zanikla v zemské atmosféře 2. listopadu 2013 12:04 UTC; loď typu ATV letěla k Mezinárodní kosmické stanici celkem 5x, poslední exemplář letěl 29. července 2014 a nesl označení ATV-5 Georges Lemaître; let všech lodí ATV byl úspěšný (15 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a] [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
5. června 2013 NASA oficiálně ukončila činnost své družice Landsat 5 (též označovaná jako Landsat D’ nebo Landsat E), byly vypojeny všechny systémy družice a posledním příkazem byl vypnut i vysílač družice; družice snímkovala zemský povrch v optické a blízké infračervené oblasti elektromagnetického záření; na oběžnou dráhu Země odstartovala (společně s družicí Uosat 2 též zvanou jako UO 11 nebo UoSAT-OSCAR 11) dne 1. března 1984 (10 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. června 2018 11:12:41 UTC odstartovali v Sojuzu MS-09 z Bajkonuru k Mezinárodní kosmické stanici astronauté Sergej Prokopjev z Ruska, Serena Auñónová z USA a Alexander Gerst z Německa; zpět na Zemi přistáli 20. prosince 2018 05:02 UTC v tomtéž Sojuzu (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [2b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. června 1988 14:03:13 UTC odstartovala k dnes již neexistující sovětské orbitální stanici MIR sovětská kosmická loď Sojuz TM-5; kromě dvou sovětských kosmonautů byl na palubě také historicky druhý kosmonaut Bulharska Alexandr Panajotov Alexandrov; tento Sojuz úspěšně přistál (s jinou posádkou) na Zemi 7. září 1988 00:49:38 UTC (tedy po přibližně 91 dni); původní posádka Sojuzu TM-5 na Zemi úspěšně přistála v Sojuzu TM-4 dne 17. června 1988 10:12:32 UTC (35 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. června 1983 02:32:00 UTC odstartovala z Bajkonuru sovětská meziplanetární sonda Veněra 16; 11. října téhož roku se dostala na oběžnou dráhu planety Venuše a začala podrobně dálkově prozkoumávat povrch planety; její sesterská sonda Veněra 15 odstartovala 2. června 1983 a taktéž úspěšně doletěla k Venuši a úspěšně ji studovala (40 let) [1a], [1b], [1a], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. června 1973 15:15 UTC zahájili astronauté Charles Conrad a Joseph Kerwin výstup do volného vesmíru ze stanice Skylab; šlo o druhý ze tří výstupů do volného vesmíru realizovaných členy první pilotované mise (ze tří uskutečněných) k této americké dnes již neexistující orbitální stanici (přičemž první výstup byl realizovám ještě před pevným připojením jejich kosmické lodi ke Skylabu); cílem výstupu bylo rozložení solárního panelu, který se při automatickém rozkládání zasekl, a drobné opravy na dalekohledu ATM; výstup trval přibližně 3 hodiny; práce byly úspěšně vykonány (50 let) [1b], [2a], [2a], [3b], [5], [6], [6], [6]
7. června 1843 zemřel Alexis Bouvard, francouzský astronom; ředitel pařížské observatoře; na základě rozdílů mezi vypočtenými a pozorovanými parametry dráhy planety Uran došel k domněnce, že musí existovat osmá planeta, která je odpovědná za nepravidelnosti v oběžné dráze Uranu; pozici předpovězené planety (Neptunu) pak na základě Bouvardových pozorování vypočetli po jeho smrti nezávisle na sobě John Couch Adams a Urbain Le Verrier (180 let) [1a], [1b], [2]
10. června 2018 se naposledy rádiově ozvalo marsovské vozítko Opportunity; následujících několik měsíců pak ještě probíhaly pokusy o navázání rádiového spojení, vozítko se však již neozvalo; poté, co 13. února 2019 proběhla poslední neúspěšná zkouška o navázání spojení, byla mise vozítka oficiálně ukončena; ztráta spojení zřejmě souvisela s nedostatkem elektrické energie vozítka poté, co marsovská prachová bouře pokryla jeho fotovoltaické panely prachem; ze Země vozítko odstartovalo 8. července 2003 03:18 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. června 2003 17:58:46 UTC odstartovala ze Země z Cape Canaveral Air Force Station raketa Delta 2 s marsovským šestikolovým vozítkem Spirit, označovaným též jako MER-A (neboli Mars Exploration Rover – A) nebo MER-2; vozítko úspěšně přistálo na Marsu 4. ledna 2004 a úspěšně pracovalo 6 let; jeho sesterské šestikolové marsovké vozítko Opportunity, též označované jako MER-B nebo MER-1, odstartovalo ze stejného kosmodromu 8. července 2003 03:18 UTC, přistálo na Marsu 25. ledna 2004 05:05 UTC a pracovalo na Marsu dokonce 15 let; jednalo se o poslední americká vozítka, která k výrobě elektrické energie pro svůj pohyb a přístroje využívala solární panely, pozdější vozítka Curiosity (rok startu ze Země 2011, rok přistání na Marsu 2012) a Perseverance (rok startu ze Země 2020, rok přistání na Marsu 2021) již místo solárních panelů využivala tzv. radioizotopový termoelektrický generátor energie (20 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [1b], [3a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. června 1973 14:13:00 UTC odstartovala do vesmíru americká družice Explorer 49 (též označovaná jako Radio Astronomy Explorer-2 nebo RAE-B); z vysoce excentrické oběžné dráhy Země byla převedena na oběžnou dráhu Měsíce a odtud prováděla vědecká měření; díky dlouhým anténám pro měření rádiového záření planet, Slunce a naší Galaxie šlo asi o nejdelší družici vůbec (50 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 2013 09:38:02 UTC odstartovala čínská pilotovaná kosmická loď Šen-čou 10 (anglicky Shenzhou-10) s tříčlennou posádkou; při tomto letu se uskutečnil druhý čínský let ženy do vesmíru; cílem letu bylo spojení s čínskou orbitální ministanicí Tchien-kung 1 (anglicky Tiangong-1) vypuštěnou do kosmu v roce 2011; zpět na Zemi se přistávací modul Šen-čou 10 úspěšně vrátil 26. června 2013 00:07 UTC (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 2008 16:05 UTC (tj. 12:05 p.m. EDT) byl z Cape Canaveral nosnou raketou Delta 7920 vypuštěn Fermi Gamma Ray Space Telescope (označovaný také zkratkou FGST, původně se tato vesmírná observatoř jmenovala Gamma-ray Large Area Space Telescope a bývala označována zkratkou GLAST), tento vesmírný dalekohled pozoroval vesmír z nízké oběžné dráhy Země (obíhal ve výšce kolem 500 km nad zemským povrchem) a byl jedním ze zařízení schopných detekovat vesmírné gama záblesky (15 let) [1a], [1b], [2b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 2003 22:38 UT úspěšně vynesla raketa Ariane 5 po startu z kosmodromu Kourou stacionární telekomunikační družici Optus C1 (též zvanou Optus and Defence C1) a stacionární telekomunikační družici BSAT-2c; šlo o předposlední start ve variantě G, což byla první varianta, v jaké Ariane 5 létala; první (ale neúspěšný) start raketa Ariane uskutečnila 4. června 1996 12:34 UT (20 let) [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. června 1998 18:00:18 UTC úspěšně přistál zpět na Zemi v rámci mise STS-91 raketoplán Discovery; raketoplán při této misi mimo jiné nesl přístoj Alpha Magnetic Spectrometer 1 (zkratkou AMS-1, během vývoje byl přístroj označován jako Antimatter Spectrometer, šlo o první zjednodušenou verzi přístroje), úkolem AMS-1 bylo hledání antihmoty a temné hmoty a studium v oblasti astrofyziky, na AMS-1 později navázal přístroj AMS-2, který byl namontován 19. května 2011 na Mezinárodní vesmírnou stanici; k misi STS-91 Discovery odstartoval 2. června 1998 22:06:24 UTC (25 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. června 1963 veřejně oznámil tehdejší administrátor NASA James E. Webb, že letem Mercury-Atlas 9 končí program Mercury a mise Mercury-Atlas 10, o které se ještě diskutovalo, nebude realizována; program Mercury měl za úkol bezpečně dopravit amerického astronauta na oběžnou dráhu Země a zpět na Zem, což se v rámci tohoto programu podařilo několikrát (60 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6]
13. června 1983 překročila americká meziplanetární sonda Pioneer 10 oběžnou dráhu planety Neptun, vzhledem k tomu, že Neptun je dnes brán za poslední planetu sluneční soustavy, lze z jistého pohledu říci, že se tím Pioneer 10 stal prvním lidským výtvorem, který opustil sluneční soustavu; někdy se za opuštění sluneční soustavy bere překročení heliopauzy, tu Pioneer 10 překročí kolem roku 2057 jako v pořadí pátá kosmická sonda; ze Země Pioneer 10 odstartoval 3. března 1972 01:49:04 UTC (40 let) [1a], [1], [1b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. června 2008 v 15:15:19 UTC se na Zem z mise STS-124 úspěšně vrátil raketoplán Discovery; k této misi ze Země odstartoval 31. května 2008 21:02:12 UTC; hlavním cílem letu k Mezinárodní kosmické stanici bylo vynesení dvou částí tvořících japonskou laboratoř Kibo; na palubě bylo sedm astronautů; při misi byl vystřídán jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice (15 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. června 1963 11:58:58 UTC odstartovala do vesmíru kosmická loď Vostok 5; šlo o jednomístnou kosmickou loď; na palubě byl Valerij Fiodorovič Bykovskij; podobně jako Vostok 3 a Vostok 4 byly Vostok 5 a Vostok 6 (ten startoval dva dny po Vostoku 5) spojené mise a podobně jako Vostoky 3 a 4 i Vostoky 5 a 6 se k sobě na oběžné dráze přiblížily a navázaly rádiové spojení (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. června 1978 20:16:45 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru kosmická loď Sojuz 29; na palubě byli sovětští kosmonauté Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov a cílem letu bylo připojení k sovětské dnes již neexistující kosmické stanici Saljut 6; šlo v pořadí o třetí základní posádku této orbitální stanice; zpět na Zem se Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov vydali dne 2. listopadu 1978 v Sojuzu 31 zatímco Sojuz 29 se odpojil již 3. září 1978 a vrátili se v něm na Zem sovětský kosmonaut Valerij Fjodorovič Bykovskij a kosmonaut Německé demokratické republiky Sigmund Jähn (tako dvojice k Saljutu 6 přiletěla v Sojuzu 31 dne 27. srpna 1978); během přítomnosti Vladimira Kovaljonoka a Alexandra Ivančenkova navštívila Saljut 6 také dvojice Pjotr Iljič Klimus ze SSSR a Mirosław Hermaszewski z Polska, kteří přiletěli a odletěli v Sojuzu 30 (45 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. června 1973 07:21 UTC vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce americká radioastronomická družice Explorer 49, díky dlouhým anténám pro měření rádiového záření planet, Slunce a naší Galaxie šlo asi o nejdelší družici vůbec; ze Země odstartovala 10. června 1973 14:13:00 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. června 1963 09:29:52 UTC odstartovala v jednomístné kosmické lodi Vostok 6 do vesmíru poprvé žena; byla jí Valentina Vladimirovna Těreškovová; Vostok 6 byla jednomístná kosmická loď; podobně jako Vostok 3 a Vostok 4 byly Vostok 5 (ten startoval dva dny před Vostokem 6) a Vostok 6 spojené mise a podobně jako Vostoky na 3 a 4 i Vostoky 5 a 6 se k sobě na oběžné dráze přiblížily a navázaly rádiové spojení; mise Vostoku 6 trvala 70 hodin a 41 minut a Tereškovová přitom 48x obletěla Zemi (60 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3a], [3b], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. června 1888 se narodil Alexandr Alexandrovič Fridman (též uváděný jako Friedmann), ruský matematik; nově řešil Einsteinovy rovnice (135 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
17. června 2013 12:25 UTC byla Herschellova kosmická observatoř navedena na takovou heliocentrickou dráhu, která zaručuje, že se nejméně několik set let nestřetne se Zemí; oficiálně byla mise této kosmické observatoře ukončena již 29. dubna 2013, neboť v dubnu 2013 došlo ke spotřebování chladícího media; tato kosmická observatoř během svého fungování obíhala kolem libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce (podobně jako dnes Webbův kosmický dalekohled) a pozorovala (opět podobně jako Webbův kosmický dalekohled) v infračervené oblasti spektra elektromagnetického záření; do vesmíru tato kosmická observatoř odstartovala (společně se sondou Planck) 14. května 2009 13:12:02 UTC; průměrem zrcadla 3,5 metru tato vesmírná observatoř překonávala Hubbleův vesmírný dalekohled, ten měl průměr zrcadla 2,4 metru, na konci roku 2021 je oba překonal Webbův kosmický dalekohled, který má průměr zrcadla 6,5 metru (25 let)) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. června 1988 10:12:32 UTC na Zemi úspěšně přistál Sojuzu TM-4, jedním ze tří členů přistávající posádky byl historicky druhý kosmonaut Bulharska Alexandr Panajotov Alexandrov; členové posádky strávili v kosmickém postoru přibližně 10 dní a navštívili sovětskou dnes již neexistující orbitální stanici MIR; k MIRu tato posádka odstartovala v kosmické lodi Sojuz TM-5 dne 7. červen 1988 14:03:13 UTC (35 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. června 1998 zemřel první brazilský kosmonaut Marcos Cesar Pontes, jeho jediný kosmický let, 10. návštěvní expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici realizovaná v roce 2006 (Sojuzem TMA-8 tam, Sojuzem TMA-7 zpět), trval necelých deset dní (25 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6]
18. června 1983 11:33:00 UTC odstartoval do vesmíru k misi STS-7 raketoplán Challenger, šlo o jeho druhý let do vesmíru a sedmý let raketoplánu celkově; při tomto letu se poprvé do vesmíru vydala Američanka, byla jí Sally Kristen Ride(ová); poprvé bylo při letu raketoplánu na palubě 5 lidí, předchozích letů se účastnili vždy 2 nebo 4 astronauté; raketoplán pak úspěšně přistál zpět na Zemi 24. června 1983 14:56:59 UTC (40 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. června 1963 se sovětská meziplanetární sonda Mars 1 (označovaná též Sputnik 23) stala první vesmírnou sondou, která proletěla kolem planety Mars; proletěla ve vzdálenosti kolem 190 000 km; plánovaná vzdálenost sondy a Marsu při průletu kolem něj byla 11 000 km, sonda odstartovala ze Země 1. listopadu 1962 (60 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. června 1963 přistály pilotované kosmické lodi Vostok 5 (start ze Země 14. června 1963 11:58:58 UTC, na palubě sovětský kosmonaut Vladimír Bykovský) a Vostok 6 (start ze Země 16. června 1963 09:29:52 UTC, na palubě sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová) úspěšně zpět na Zemi (60 let) [1a], [1b]
19. června 1933 se narodil ruský/sovětský raketový inženýr a kosmonaut Viktor Ivanovič Pacajev; do vesmíru letěl jednou a to v roce 1971 v Sojuzu 11 k sovětské orbitální stanici Saljut 1 (90 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. června 1953 se narodil americký astronaut Brian Duffy; absolvoval 4 lety do vesmíru na amerických raketoplánech (70 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6], [6]
21. června 1993 13:07 UTC (tj. 09:07 EDT) odstartoval do vesmíru z Kenedyho vesmírného centra raketoplán Endeavour k misi STS-57; cílem letu bylo provádění medicínských a materiálových experimentů v laboratoři SPACEHUB, která byla po celou dobu letu v nákladovém prostoru raketoplánu; na palubě bylo při tomto letu 6 astronautů; zpět na Zem se z tohoto letu Endeavour úspěšně vrátil 1. července 1993 12:52 UTC (30 let) [1b], [1b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. června 1863 se narodil Maximilian Franz Joseph Cornelius Wolf, německý astronom a průkopník astrofotografie; objevil několik komet, několik nov a velké množství planetek (160 let) [1a], [1b], [2a], [3a]
22. června 1978 objevil americký astronom James Christy při zevrubné prohlídce zvětšených snímků Pluta poblíž Pluta slabou “hvězdu”, která se na snímcích periodicky objevovala a měnila polohu; uvědomil si, že zřejmě jde o měsíc obíhající trpasličí planetu Pluto (Pluto mělo tehdy ještě statut řádné planety); tento první objevený měsíc Pluta byl později pojmenován Charon; samotné Pluto bylo objeveno 18. února 1930 (45 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3a], [3b]
22. června 1973 13:49:48 UTC se po pobytu u americké orbitální stanice Skylab (někdy též označované jako Skylab 1) na Zem úspěšně vrátila kosmická loď Skylab 2 s třemi astronauty na palubě; k této misi Skylab 2 odstartoval 25. května 1973 13:00:00 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. června 1983 14:56:59 UTC úspěšně přistál zpět na Zemi v rámci mise STS-7 raketoplán Challenger; šlo o jeho druhý let do vesmíru a sedmý let raketoplánu celkově; při tomto letu se poprvé do vesmíru vydala Američanka, byla jí Sally Kristen Ride(ová); poprvé bylo při letu raketoplánu na palubě 5 lidí, předchozích letů se účastnili vždy 2 nebo 4 astronauté; během letu byly vypuštěny dvě družice a na další družici bylo testováno její opětovné zachycení krátce po jejím uvolnění; raketoplán k tomuto letu odstartoval 18. června 1983 11:33:00 UTC (40 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. června 1928 byly slavnostně otevřeny stavebně dokončené východní křídlo a východní kopule Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně, veřejnosti byly stavebně dokončené části Štefánikovy hvězdárny zpřístupněny až 1. května 1929 (95 let) [1a], [3], [3]
25. června 2013 úspěšně odstartovala z Bajkonuru na raketě Sojuz 2-1B ruská družice Resurs-P (označovaná též Resurs-P 1), komerční družice pro snímkování Země ve vysokém rozlišení (10 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
26. června 2013 00:07 UTC zpět na Zemi úspěšně přistál návratový modul čínské pilotované kosmické lodi Šen-čou 10 (anglicky Shenzhou-10) s tříčlennou posádkou, úspěšně splněným cílem letu bylo spojení s čínskou orbitální ministanicí Tchien-kung 1 (anglicky Tiangong-1) vypuštěnou na oběžnou dráhu Země v roce 2011; ze Země Šen-čou 10 odstartovala 11. června 2013 09:38:02 UTC (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. června 1973 došlo na sovětském kosmodromu Pleseck při tankování rakety Kosmos-3M k výbuchu; zahynulo 9 lidí; Sověti tuto havárii dlouhá desetiletí tajili; raketa měla vynést družici s předpokládaným jménem Kosmos (576) nebo též Tselina-O 19 (50 let) [1b], [2a], [5], [6], [6]
27. června 2018 mezi 9:30 a 9:35 “japonského” času (tj. mezi 2:30 a 2:35 SELČ) došlo k desáté korekci dráhy letu japonské sondy Hayabusa 2, čímž byl dokončen přílet této sondy k planetce nazvané Ryugu!; cílem mise této sondy bylo odebrat z povrchu uvedené planetky materiál a dopravit ho na Zemi; k odebrání materiálu došlo dvakrát, 21. února 2019 a 11. července 2019; návratové pouzdro obsahující odebrané vzorky úspěšně přistálo na Zemi 6. prosince 2020; na svou cestu vesmírem se sonda ze Země vydala 3. prosince 2014 04:22:04 UTC (5 let) [1a], [2b], [3a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. června 2013 “amerického” času (28. června 2013 UT) odstartovala pomocí rakety Pegasus XL (raketa, která se zažehává po vynesení letadlem a po uvolnění za letu z jeho podvěsu) na sun-synchronní oběžnou dráhu Země družice IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph, označovaná též jako SMEX 12 nebo Explorer 94) určená ke studiu sluneční chromosféry; letadlo L-1011 Stargazer odstartovalo 28. června 2013 v 01:30 UT z letiště základny Vandenberg AFB a raketu Pegasus XL uvolnilo 28. června 2013 v 02:27 UT nad Tichým oceánem (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6]
27. června 1983 09:12 UTC odstartovala z Bajkonuru sovětská pilotovaná kosmická loď Sojuz T-9; na palubě byli sovětští kosmonauté Vladimir Ljachov a Alexandr Pavlovič Alexandrov; po pobytu na dnes již neexistující sovětské orbitální stanici Saljut 7 se na Zem ve stejné kosmické lodi úspěšně vrátili 23. listopadu 1983 19:58:00 UTC (40 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. června 1978 15:27:21 UTC odstartoval podruhé v historii v sovětské kosmické lodi zástupce jiného státu než Sovětského svazu; byl jím Polák Mirosław Hermaszewski; při letu lodi Sojuz 30 s ním letěl Rus Pjotr Klimuk; společně navštívili sovětskou orbitální stanici Saljut 6 (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. června 1868 se narodil George Ellery Hale, americký sluneční astronom;detekoval například, že sluneční skvrny mají nižší teplotu než okolí; pomáhal základat několik observatoří, například observatoř Yerkes (v ní se nachází největší čočkový dalekohled světa), observatoř Mount Wilson a Haleho sluneční laboratoř (155 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3a], [3], [6]
30. června 2003 14:15:12 UT odstartovala (společně s osmi dalšími satelity) na ruské raketě Rokot/Briz-KM česká družice MIMOSA (Micromeasurements of Satellite Acceleration, česky Mikroměření satelitních zrychlení); po startu se úspěšně oddělila od nosné rakety a bylo s ní navázáno první radiové spojení, ale v následujících dnech se však objevily technické problémy, které znemožnily zamýšlená vědecká měření; pokud mezi české družice budeme počítat i družice československé, šlo historicky o šestou českou družici (po Magionu 1 až Magionu 5) (20 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. června 1908 gregoriánského kalendáře byl nedaleko řeky Podkamenná Tunguska slyšet silný výbuch; událost je připisována výbuchu přiletivšího kosmického tělesa (neboli asteroidu, později pojmenovaného Tunguzský meteorit) s rozměry 50 až 190 metrů, které explodovalo ve výšce asi 5 až 10 km nad zemským povrchem; později byl rezolucí Valného shromáždění OSN 30. červen prohlášen Mezinárodním dnem asteroidů (115 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici