Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Obloha v červenci 2024 a uzavření hvězdárny po dobu astrotábora


Obloha v červenci 2024 a uzavření hvězdárny po dobu astrotábora
0 Komentářů

Upozorňujeme, že úpická hvězdárna je v rozmezí od 4. července 2024 do 14. července 2024 pro veřejnost uzavřená a denní ani večerní pozorování pro veřejnost se nekonají. Každoroční astronomický tábor pro děti a mládež konaný na úpické hvězdárně (tradičně zvaný Expedice Úpice) totiž bude letos probíhat právě v termínu čtvrtek 4. července 2024 až neděle 14. července. Na úvodním obrázku přehledu úkazů na obloze tentokrát vidíte fotku z loňského astronomického tábora.

 

Meteorické roje:

V červenci 2024 neočekáváme žádné výraznější ze severní zemské polokoule pozorovatelné meteorické roje, nejbližším výraznějším ze severní zemské polokoule pozorovatelným meteorickým rojem budou až srpnové Perseidy.

 

Fáze Měsíce:

6. července 2024 (sobota) je nov
14. července 2024 (neděle) je první čtvrt
22. července 2024 (pondělí) je úplněk
28. července 2024 (neděle) je poslední čtvrt

 

Možnosti pozorování Měsíce v červenci 2024 ve večerních hodinách:

Večerní pozorování noční oblohy pro veřejnost na úpické hvězdárně jsou v červenci mimo neděle a svátky mezi 22:00 a 24:00 SELČ. Vzhledem k tomu, že v období, kdy se na hvězdárně koná astronomický dětský tábor (čtvrtek 4. července až neděle 14. července), bude hvězdárna pro veřejnost uzavřena, bude možné Měsíc zkusit z naší hvězdárny pozorovat během večerních pozorování pro veřejnost zhruba od 15. července 2024 do zhruba 18. července 2024. Ale Měsíc můžete zkusit pozorovat i sami doma třeba mysliveckým triedrem. Okamžiky pro jednotlivé dny v měsíci červenci, v kterých Měsíc (při pohledu z České republiky) vychází nad obzor a zachází za obzor, najdete například na https://www.meteogram.cz/mesic-casy-kalendar/.

 

Pozorovatelnost Lunar-X v červenci 2024:

V červenci 2024 nastává potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 13. července 2024 kolem 14:48 UT tj. 13. července 2024 kolem 16:48 SELČ. V tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky na denní obloze (přibližně 27 úhlových stupňů nad ideálním obzorem), v červenci 2024 tedy bude Lunar-X z České republiky amatérsky obtížně pozorovatelné.

-poznámky: převzato z cloudynights.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrt.

 

Pozorovatelnost vybraných planet v červenci 2024:

Planeta Mars je v červenci 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná každodenně (za předpokladu jasné oblohy) vždy před ránem (například mezi 3:00 a 4:00 SELČ) přibližně nad východním obzorem.

Planeta Jupiter je v červenci 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná každodenně (za předpokladu jasné oblohy) vždy před ránem (například mezi 3:00 a 4:00 SELČ) přibližně nad severovýchodním obzorem.

Planeta Saturn je v červenci 2024 z České republiky (i prostým okem jako hvězdě podobný objekt) pozorovatelná každodenně (za předpokladu jasné oblohy) vždy před ránem (například mezi 3:00 a 4:00 SELČ) přibližně nad jihovýchodním obzorem.

Situaci na předranní obloze pro 6. července 2024 (období kolem měsíčního novu) pro 3:00 SELČ (tehdy jsou všechny tři uváděné planety nad obzorem) zachycuje obrázek níže. Obrázek je simulací sestavenou v programu Stellarium, velikost zobrazené částí oblohy (v úhlových stupních, na šířku) a další údaje jsou při dolním okraji obrázku. Obrázek navíc zachycuje polohu v té době viditelné (i prostým okem) hvězdokupy jménem Plejády (na obrázku se nachází mezi růžky zaobleného čtverečku).

 

 

Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červenci 2024 prostým okem:

Od 1. 7. 2024 do zhruba 14. 7. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná mezi 23. hodinou večerní SELČ a 4. hodinou ranní SELČ.
Zhruba od 15. 7. 2024 do zhruba 25. 7. 2024 je z České republiky prostým okem pozorovatelná mezi 22. hodinou večerní SELČ a 2. hodinou ranní SELČ.
Zhruba od 26. 7. 2024 do 31. 7. 2024 je z České republiky prostým okem nepozorovatelná.

-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami

 

Astronomická přednáška v Josefově:

Dne 4. července 2024 (čtvrtek) můžete, nemáte-li to daleko, zajít v Josefově na Bastion 1 a navštívit povídání o vesmíru a všem kolem něj. Přednáška pojmenovaná “Astronomie všemi smysly” bude doprovázená pokusy a experimenty a koná se od 17 hodin, vstup zdarma.

 

Letní kino v areálu úpické hvězdárny:

Dne 18. července 2024 se na pozemku úpické hvězdárny bude konat letní kino. Společnost Kino na kolečkách přiveze a promítne nový český film Prázdniny s broučkem. Promítání se bude konat pouze v případě příznivého počasí, promítání začne v 21:15 a areál hvězdárny se pro příchozí otevře hodinu před začátkem promítání. Vstupné je 140 Kč. Před promítáním si bude možné zakoupit občerstvení.

 

Výběr zajímavých výročí měsíce července:

1. července 1994 12:24:50 UTC úspěšně odstartovala k sovětské/ruské kosmické stanici Mir kosmická loď Sojuz TM-19; na palubě byli Malenčenko a Musabajev; tento Sojuz se se stejnou posádkou po návštěvě Miru zpět na Zem úspěšně vrátil 4. listopadu 1994 11:18:26 UTC (30 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

2. července 2019 kolem 21:16 SELČ nastalo úplné zatmění Slunce, jehož pás totality vedl přes observatoř La Silla (v Chile), což je jedna z největších světových observatoří (5 let) [3], [3], [3b], [6], [6]

2. července 2014 09:56:23 UTC úspěšně odstartovala americká družice pro měření množství oxidu uhličitého v atmosféře Země označovaná OCO 2, což je zkratka pro Orbiting Carbon Observatory 2 (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

3. července 1974 18:51:08 UTC byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna pilotovaná kosmická loď Sojuz 14; letěla k orbitální stanici Saljut 3; po návštěvě orbitální stanice Saljut 3 (šlo o sovětskou orbitální stanici vojenského zaměření a spadala do řady vojenských orbitálních stanic Almaz) a odpojení od stanice následovalo přistání přistávacího modulu této kosmické lodě (na padácích), které úspěšně proběhlo 19. července 12:21:36 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

Zřejmě 4. července 1054 juliánského kalendáře (10. července 1054 gregoriánského kalendáře) byla poprvé spatřena na obloze čínskými a arabskými astronomy nová hvězda, dnes označovaná SN 1054, tedy supernova z roku 1054; arabští astronomové uvádějí, že byla viditelná přes den 23 dní a v noci 653 dní; jejím pozůstatkem je Krabí mlhovina, která v Messierově katalogu nese označení M1 (mlhovina se promítá do souhvězdí Býka a má uprostřed pulsar, mlhovina byla zřejmě poprvé pozorovaná v roce 1731 anglický fyzikem a zároveň amatérským astronomem Johnem Bevisem) (970 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6]

5. července 2019 7:41:46 SELČ byla raketou Sojuz 2.1b ze vzletové rampy 1S kosmodromu Vostočnyj v Rusku vynesena (společně s mnoha dalšími satelity, z nichž nejvýznamnější je asi meteorologická družice Meteor-M No.2-2) česká minidružice Lucky-7; šlo o družici typu CubeSat 1U (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

8. července 1994 16:43:01 UTC odstartoval z Cape Canaveral raketoplán Columbia k letu STS-65 se sedmičlennou posádkou na palubě a s modulem Spacelab IML 2 (International Microgravity Laboratory 2, laboratorní modul po celou dobu letu umístěný v nákladovém prostoru raketoplánu); z tohoto letu se Columbie na Zem úspěšně vrátila 23. července 1994 10:38:01 UTC (30 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

9. července 2014 poprvé odstartovala z kosmodromu Pleseck (na severu evropské části Ruska) ruská raketa Angara; v tomto případě šlo o verzi A1.2PP, kde PP je zkratka pro Pervyj Pusk (v překladu do češtiny první start); šlo o suborbitální testovací let, který byl úspěšný; raketa nesla pouze neužitečnou testovací zátěž (vážící 1430 kg); další její lety již byly orbitální; první let Angary z Plesecku s dopravou makety družice na oběžnou dráhu Země (oběžnou dráhu přechodovou ke geostacionární) se pak uskutečnil 23. prosince 2014; výstavba a rozvoj kosmodromu Pleseck a vývoj raket Angara provádí Rusko s cílem eliminovat potřebu využívání neruských kosmodromů (především kazašského Bajkonuru) a neruských raketových továren (především ukrajinských výrobních závodů Južnoje a Južmaš) v rámci svého kosmického programu (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6]

9. července 1974 byla z kosmodromu Pleseck nosnou raketou Vostok vypuštěna vědecká družice Meteor 1-18 (též označovaná Meteor-Priroda 1), jedna z řady sovětských meteorologických družic (50 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

11. července 1979 byla ukončena činnost americké kosmické stanice Skylab; stanice vstoupila do atmosféry Země (vstup do zemské atmosféry započal kolem 16:37 UTC), částečně v atmosféře shořela (nad Tichým oceánem a západní Austrálií), některé části dopadly do Austrálie do okolí města Perthu; správní rada jednoho australského regionu následně poslala americké agentuře NASA pokutu za znečišťování veřejného prostranství; ze Země Skylab odstartoval 14. května 1973 17:30:00 UT a na oběžné dráze 34 981 krát obletěl Zemi (45 let) [1a], [1b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

11. července 1964 21:51 UTC byly z Bajkonuru na raketě Vostok 8K72K vypuštěny družice Elektron 3 a Elektron 4 určené ke studium radiačních pásů Země (60 let) [1a], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

13. července 2019 12:30:57 GMT (13. června 2019 15:30:56.955 moskevského času) úspěšně odstartoval ze Země (z Bajkonuru) rusko-německý vesmírný dalekohled Spektr-RG; ve vesmíru obíhá librační bod L2 systému Slunce – Země; vesmír měl pozorovat pomocí dvou zařízení (ruského rentgenového detektoru ART-XC a německého rentgenového detektoru eROSITA); již 26. února 2022 však bylo provozování německé části této vesmírné observatoře Německem zrušeno či omezeno jako reakce na invazi Ruska na Ukrajinu (5 let) [1b], [3b], [3b], [3b], [3b], [2a], [2], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

13. července 2014 16:52:14 UTC odstartovala na nosiči Antares 120 ze Země (z kosmodromu Mid-Atlantic Regional Spaceport, Wallops Island) k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise nazvané Cygnus Orb-2 (zkráceně CRS Orb-2) jedna z nákladních kosmických lodí Cygnus; potřetí v historii nákladní loď typu Cygnus nebo její maketa odstartovala na oběžnou dráhu Země; podruhé v historii se nákladní loď typu Cygnus připojila k Mezinárodní kosmické stanici a zároveň poprvé v historii provedla regulérní zásobovací let k Mezinárodní kosmické stanici (první její let s připojením k Mezinárodní kosmické stanici byl proveden jako demonstrační let, nikoli jako regulérní zásobovací let); kromě obvyklých zásob a vybavení dopravila na Mezinárodní kosmickou stanic také tři roboty ve tvaru bowlingových koulí; jednalo se o roboty s vlastní inteligencí a schopností uvnitř Mezinárodní kosmické stanice volně poletovat; k Mezinárodní kosmické stanici se tento Cygnus připojil 16. července 2014 12:53 UTC, přičemž k zachycení této dopravní kosmické lodi došlo 16. července 2014 v 10:36 UT, zachycena byla robotickým ramenem Canadarm 2 (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

15. července 2004 10:01:51 UTC úspěšně odstartovala z Vandenbergu s pomocí nosné rakety Delta 7920-10L americká vědecká družice Aura (též označovaná EOS-CHEM 1); šlo o družici amerického systému EOS (Earth Observing System) (20 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [4], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6]

Od 16. července 1994 do 22. července 1994 dopadaly úlomky komety Shoemaker-Levy 9 do oblačné atmosféry planety Jupiter, což se podařilo předem předpovědět a také pak pozorovat ze Země (30 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3b], [3], [3], [3], [6]

16. července 1994 zemřel Julian Seymour Schwinger, americký teoretický fyzik a autor teorie kvantové elektrodynamiky (30 let) [1a], [1b], [2], [6], [6]

16. července 1969 13:32:00 UTC odstartovala ze Země americká mise Apollo 11, první kosmická mise, při níž se živí lidé úspěšně prošli po povrchu Měsíce; lunární lander s dvěma astronauty úspěšně na povrchu Měsíce přistál 20. července 1969 20:17:40 UTC (třetí ze zúčastněných astronautů po dobu výsadku na měsíční povrch zůstal v kosmické lodi Apollo 11 na oběžné dráze Měsíce); celá tříčlenná posádka pak zpět na Zemi úspěšně přistála 24. července 1969 16:50:35 UTC; zajímavostí emblému mise bylo, že se na něm naposledy v číslovce použily arabské číslice, od mise Apollo 12 emblémy misí Apollo používaly římské číslice (55 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [3], [4], [4], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

17. července 1984 17:40:54 UTC byla z Bajkonuru vypuštěna pilotovaná sovětská kosmická loď Sojuz T-12; letěla k sovětské dnes již neexistující orbitální stanici Saljut 7; let byl úspěšný a Sojuz T-12 se připojil 18. června 1984 20.:17 SEČ k zadnímu spojovacímu uzlu stanice; na palubě byli Džanibekov, Savická a Volk; Savická se během tohoto letu stala první ženou, která provedla výstup do volného kosmického prostoru; zpět na Zemi tento Sojuz měkce (na padácích) přistál (se stejnou posádkou) 29.července 1984 12:55:30 UTC (40 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

17. července 1894 se narodil belgický kněz a kosmolog Georges Lemaître, celým jménem Georges Henri Joseph Édouard Lemaître; již před Edwinem Powellem Hubblem objevil matematický vztah mezi posuvem spektrálních čar u spekter galaxií (tzv. rudý posuv) a rychlostí vzdalování se těchto galaxií; vztah je dnes většinou označován jako Hubbleův-Lemaîtrův zákon (130 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]

19. července 1964 odstartovalo v rámci testovacího vesmírného balistického letu v hlavici čínské rakety T-7A-S osm bílých myší (60 let) [ [1b], [2a]

20. července 2019 16:28:21 UTC úspěšně odstartoval ze Země (z Bajkonuru) k Mezinárodní kosmické stanici Sojuz MS-13 s posádkou Skvorcov, Parmitano a Morgan (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

21. července 1994 10:55:00 UT byla čínskou nosnou raketou CZ 3-9 z čínského kosmodromu Xichang vypuštěna geostacionární komunikační družice Apstar 1 (zkratka z Asia Pacific Star, družice je označovaná též Apstar A1, později byla přejmenovaná na ZX 5E, též se používá označení ChinaSat 5E); šlo o družici hongkongské společnosti APT Satellite Holdings (formálně sídlící na Bermudských ostrovech); později byla nahrazena družicí Apstar 5, která ze Země úspěšně odstartovala 29. června 2004 04:00 UT (30 let) [1b], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

22. července 2019 09:13:12 UTC odstartovala na indické nosné raketě LVM 3 (dříve označované také jako Geosynchronous Satellite Launch Vehicle Mark III neboli GSLV Mk.3) indická sonda/družice Čandraján-2 určená k průzkumu Měsíce; její součástí byly orbiter (tj. část, která zůstala na oběžné dráze Měsíce), lander (tj. přistávací modul, pojmenovaný Vikram) a rover (tj. vozítko); při přistávání bylo s landerem (který nesl rover) ztraceno spojení a při následném dopadu na měsíční povrch byl lander s roverem zničen (5 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

22. července 1784 se narodil se Friedrich Wilhelm Bessel, německý astronom, matematik a fyzik (240 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6]

23. července 2014 21:44:44 UT odstartovala z kosmodromu Bajkonur nákladní vesmírná loď Progress-M 24M, která pak na Mezinárodní kosmickou stanici úspěšně dopravila náklad o celkové hmotnosti přibližně 2,8 UT t (2,8 americké tuny též 2,8 krátké tuny odpovídá zhruba 2,5 až 2,6 tuny soustavy jednotek SI); let k Mezinárodní kosmické stanici trval přibližně 6 hodin; v rámci části experimentu nazvaného “Regeneration-1” nebo též “Regeneracija-1” byli při tomto letu na Mezinárodní kosmickou stanici dopraveni živí hlemýždi; před příletem této kosmické lodi k Mezinárodní kosmické stanici (k připojení došlo 24. července 2014 03:31 UTC) byla, jak je před připojováním kosmických lodí obvyklé, zvýšena střední výška dráhy Mezinárodní kosmické stanice nad zemským povrchem (zvýšení bylo provedeno pomocí motorů služebního modulu Zvezda, motory byly spuštěny 11. července ve 14:53 UT, pracovaly 67 vteřin a zvýšily rychlost o 0,95 m/s, výsledná střední výška dráhy Mezinárodní kosmické stanice tak byla zvýšena o 1,7 km a dosáhla 416,7 km) (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

23. července 1999 04:30:59.984 UTC odstartoval k letu STS-93 raketoplán Columbia (s pětičlennou posádkou) a vynesl do vesmíru rentgenový teleskop Chandra (též označovaný AXAF-I nebo CXO), vesmírný dalekohled, který pracuje na eliptické oběžné dráze Země a je pojmenovaný podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara (25 let) [1a], [1b], [2], [4], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

23. července 1984 se uskutečnilo na Evropské jižní observatoři na dalekohledu v Chile pozorování prstence planety Neptun; nešlo a první pozorování nebo měření poukazující na existenci prstenců kolem planety Neptun, ale šlo a jedno z nejdůležitějších pozorování pro všeobecné vědecké uznání jejich existence (40 let) [1a], [1b], [2a], [3], [6], [6], [6]

25. července 2004 07:05 UTC byla z čínského kosmodromu Taiyuan s pomocí nosné rakety Cjang Zheng 2C-24 (též Chang Zheng 2C, CZ-2C, Dlouhý pochod 2C či Long March 2C) vypuštěna vědecká družice Tan Ce 2 (v angličtině označovaná Double Star 2); šlo o druhý ze dvou satelitů evropsko-čínského projektu na sledování vlivu Slunce na prostředí na planetě Zemi (20 let) [1a], [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

25. července 1984 uskutečnila sovětská kosmonautka Světlana Savická první výstup ženy do volného kosmického prostoru; výstup trval tři hodiny a 35 minut a byly prováděny experimenty se svářením; její výstup se uskutečnil při pobytu na sovětské dnes již neexistující orbitální stanici Saljut 7; Savická letěla na stanici Saljut 7 (tam i zpět) v rámci mise Sojuz T-12 (40 let) [1a], [1b], [1b], [4], [4], [2a], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

26. července 1919 se narodil James Ephraim Lovelock, anglický vědec a environmentalista, zastánce názoru, že na planetu Zemi a její fungování bychom měli nahlížet jako na jeden živoucí organismus s prvky zpětnovazební samoregulace; je autorem knih The Ages of Gaia, vydáno 1988 (česky Gaia: Živoucí planeta; česky vydáno 1994), Gaia: A New Look at Life on Earth, vydáno 1979 (česky Gaia – Nový pohled na život na Zemi; česky vydáno 2001) a The Revenge of Gaia: Why the Earth Is Fighting Back – and How We Can Still Save Humanity, vydáno 2006 (česky Gaia vrací úder: Proč se Země brání a jak ještě můžeme zachránit lidstvo; česky vydáno 2009) (105 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

26. července 1919 se narodil významný český astronom Luboš Perek; jeho jméno nese například dvoumetrový (co se týká průměru) dalekohled v Ondřejově u Prahy nebo jedna z planetek (105 let) [1a], [1b], [3b], [3], [3], [3], [3], [3], [3], [3], [6]

27. července 1844 zemřel John Dalton, anglický fyzik a chemik; zabýval se například teorií atomů; daltonismus (neboli barvoslepost) je pojmenován po něm, neboť jednou z forem barvosleposti trpěl a barvoslepost studoval a objasnil; také jednotka hmotnosti dalton, respektive kilodalton, používaná například v molekulární biologii, je odvozena od jeho příjmení (180 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]

28. července 1989 objevil Stephen Synnott na snímcích sondy Voyager 2 měsíce Neptunu, které byly později pojmenované Despina a Galatea; obíhají Neptun stejným směrem, jako se Neptun otáčí (na rozdíl od největšího měsíce Tritonu) a pohybují se uvnitř oblasti slabých prstenců v rovině rovníku planety (25 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]

28. července 1964 16:50:07 UTC odstartovala s pomocí nosné rakety Atlas Agena B americká lunární sonda Ranger 7; jejím cílem bylo dopadnout na Měsíc a před dopadem pořídit a odeslat na Zemi fotografie Měsíce, což se zdařilo; na Měsíc dopadla 31. července 1964 (60 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

29. července 2014 23:47:38 UTC odstartovala ze Země (z Kourou) k Mezinárodní kosmické stanici nákladní kosmická loď ATV-5 (let bývá označován VA219); nesla pojmenování Georges Lemaître; let byl úspěšný; k připojení k Mezinárodní kosmické stanici došlo 12. srpna 2014; nákladní kosmické lodě ATV byly stavěny a provozovány pro Evropskou kosmickou agenturu; po tomto (pátém) letu nákladní kosmické lodi typu ATV již další lety tohoto typu lodě nebyly realizovány ani plánovány (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2], [2], [2], [2], [2], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

31. července 1999 zanikla řízeným tvrdým dopadem na povrch Měsíce (po splnění své mise na oběžné dráze Měsíce a po navedení na sestupovou dráhu) americká měsíční kosmická sonda Lunar Prospektor (též označovaná Discovery 3); z oběžné dráhy Měsíce hledala na jeho povrchu známky přítomnosti zmrzlé vody ve vnitřních částech kráterů, kam nedopadá sluneční světlo; také například zkoumala gravitační pole Měsíce a zkoumala magnetické vlastnosti měsíčního povrchu; sonda ze Země odstartovala 7. ledna 1998 02:28:44 UTC (25 let) [1a], [1b], [2b], [3], [3a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

31. července 1969 05:19:07 UT úspěšně proletěla americká sonda Mariner 6 ve vzdálenosti 3431 km nad povrchem Marsu, svého cílového tělesa; šlo o průletovou sondu, která pořizovala především snímky planety; ze Země Mariner 6 odstartoval 25. února 1969 01:29:02 UT (tj. 24. února 1969 8:29:02 p.m. EST) (55 let) [1a], [1b], [2b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

Použité zkratky: SELČ … středoevropský letní čas (máte na hodinkách/mobilu); SEČ … středoevropský čas; UT/UTC … Universal Time (světový čas)

Napsat komentář

PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com