MĚSÍC
I když astronomové považují Měsíc většinou za “nepřítele”, neboť ruší jejich pozorování slabých objektů, i na něho je hezký pohled. zejména v první čtvrti. Ta v srpnu nastane 5. srpna ve 13:06 našeho času. Ideální možnost návštěvy hvězdárny s dětmi. Měsíc je pro ně opravdu vděčným objektem. Krátery jsou totiž hezky plasticky nasvíceny.
Zajímavý bude v tomto měsíci i úplněk. Ten nastává 12. srpna a zároveň bude v konjunkci s planetou Saturn.
MARS V KONJUNKCI S URANEM
Krátce po půlnoci z 1. na 2. srpna nás čeká konjunkce červené planety Mars s namodralým Uranem. Planeta Mars je velmi dobře viditelná pouhým okem. Planeta Uran je na hranici viditelnosti v dobrých pozorovacích podmínkách. Ovšem již v triedru bychom měli obě tělesa pohodlně pozorovat. Následující mapka ukazuje stav okolo 3. hodiny ranní, kdy budou obě tělesa již vysoko nad obzorem. Obě tělesa budou od sebe 1,31 stupňů.
zdroj: Stellarium
MAXIMUM METEORICKÉHO ROJE PERSEID
Slavný meteorický roj Perseid, nebo též “Slzy svatého Vavřince” byl velmi aktivní zejména ve druhé polovině 20. století. Ovšem i když jeho aktivita je v současné době slabší, přesto se očekává možnost vidět několik desítek meteorů za hodinu. Zenitová hodinový frekvence se odhaduje na 100 meteorů/hodinu.
Zenitová hodinová frekvence (angl. zenit hour rate, zkr. ZHR) představuje počet pozorovaných meteorů za ideálních pozorovacích podmínek, při poloze radiantu v zenitu, po celé obloze a jedné hodině pozorování. Ve skutečnosti tedy meteorů uvidíme méně.
Roj je tvořen 3 složkami – starou, mladší a mladou. V centru roje převládají jasné meteory, maximum frekvence slabých meteorů je plošší. Také v počátcích aktivity roje koncem července je zastoupení jasných meteorů v roji zvýšeno. Vyhodnocením materiálů z více let byl zjištěn posun maxima frekvencí slabých meteorů vůči jasným: maximum jasných meteorů nastává až o 1,5 hodiny později. Roj souvisí s kometou 109P/Swift‑Tuttle s oběžnou dobou asi 130 let, v blízkosti komety se nacházejí meteory mladých vláken. Koncem minulého století bylo možné sledovat recentně vznikající oblak projevující se od roku 1988, v letech 1991 až 1997 se projevil menšími meteorickými dešti velmi jasných meteorů s frekvencí asi 250–350 meteorů za hodinu. Konec aktivity je nejasný, některé práce udávají zřetelnou aktivitu i v půlce září (zdroj: Hvězdářská ročenka 2022).
Skutečnost, že je roj Perseid je aktivní již na konci července ukazuje tento obrázek.
Pozorovatelnost Lunar-X v srpnu 2022
V srpnu 2022 bude Lunar-X (měsíční X) z České republiky pozorovatelné 4. srpna 2022 mezi 22. až 24. hodinou SELČ (tj. mezi 20. až 22. hodinou UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky nad západním obzorem.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti; pozorovatelné pouze s použitím dalekohledu za jasného počasí
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v srpnu 2022 prostým okem:
V srpnu 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice prostým okem většinou nepozorovatelná, pouze zhruba mezi 25. až 30. srpnem bude prostým okem pozorovatelná z České republiky časně ráno, většinou před východem Slunce.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce srpna:
1. srpna 2012 poprvé letěla ruská kosmická loď k Mezinárodní kosmické stanici s pomocí nového letového profilu, označovaného jako rychlý letový profil, trvajícího namísto pro tyto cesty do té doby obvyklých 50 hodin pouhých 6 hodin (4 oblety Země); šlo o ruskou nákladní loď Progress M-16M, let byl tedy bez posádky; poprvé 6 hodinový let k Mezinárodní kosmické stanici s lidskou posádkou proběhl v rámci mise Sojuz TMA-08M se startem ze Země 28. března 2013; v roce 2018 byl při misi Progress MS-09 poprvé u bezpilotního Progressu úspěšně užit tzv. superrychlý letový profil trvající kolem 3,5 hodiny (2 oběhy Země); konečně v roce 2020 pak dokázala doletět k Mezinárodní kosmické stanici s využítím superrychlého letového profilu první z ruských pilotovaných kosmických lodí, Sojuz MS-17 (10 let) [1b], [1a], [1a], [1b], [5], [5], [5], [5], [3], [6], [6], [6]
1. srpna 1967 odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Orbiter 5; pokračovala v mapování Měsíce v rámci příprav projektu Apollo (touto misí byl dvouletý program Lunar Orbiter ukončen plným úspěchem) a pořizovala také různé snímky pro vědecké účely (bylo zmapováno 99% přivrácené a 95% odvrácené strany Měsíce), kromě toho nesla přístroje pro sledování meteoroidů, ionizujících záření a gravitačního pole; sonda zanikla řizeným dopadem na povrch Měsíce 1. února 1968 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
V období mezi 2. a 11. srpnem 1972 byla zaznamenána geomagnetická bouře spojená se sluneční erupcí a vyjímečně velkým výronem koronální hmoty; 4. srpna 1972 způsobila geomagnetická bouře explozi 4000 kusů námořních min v oceánu v okolí Severního Vietnamu (geomagnetická bouře související s předcházející sluneční erupcí a výronem koronální hmoty byla jako příčina explozí odhalena až dodatečně); 7. srpna 1972 byl na pozemní sluneční observatoři “Big Bear” pořízený snímek aktivní oblasti na Slunci, který bývá podle zachyceného tvaru aktivní oblasti někdy nazýván “seahorse flare” (50 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [3], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. srpna 2007 odstartovala ze Země z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station marsovská sonda Phoenix, první sonda v tehdy nové řadě malých levných sond programu Mars Scout; 25. května 2008 na Marsu úspěšně přístála a pak prováděla vědecká měření (15 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
6. srpna 2012 na Marsu úspěšně přistálo automatické vozítko Curiosity (10 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5]
7. srpna 2012 zaznamenaly meziplanetární sondy Pioneer 9 a Pioneer 10 svými přístroji známky silné sluneční bouře (10 let) [4]
8. srpna 1977 řízeně zanikla v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 5; prováděly se na ní tajné vojenské experimenty a snímkoval se z ní zemský povrch; dvakrát hostila lidskou posádku, ze Země byla vynesena 22. června 1976 (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
10. srpna 1972 byl z části USA a Kanady pozorovatelný jasný denní bolid; jednalo se o tečný bolid, po rozjasnění se a ztrátě části své hmoty při průletu zemskou atmosférou zas odletěl do vesmíru (50 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6]
11. srpna 1962 do vesmíru letěl kosmonaut Andrijan Grigorjevič Nikolajev, byl čuvašské národnosti (jedna z republik Sovětského svazu); v letech 1963 až 1980 byl manželem kosmonautky Valentiny Těreškovové; letěl jako jediný pasažér kosmické lodi Vostok 3; let byl naplánován jako skupinový, což znamenalo, že o den později vystartovala do vesmíru podobná kosmická loď, kterou byl Vostok 4, a kosmické lodi byly v rádiovém spojení a během letu se vzájemně přiblížily, nejmenší vzdálenost mezi loděmi byla kolem 6 km (60 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3b], [6], [6], [6]
12. srpna 2007 zemřel Ralph Asher Alpher, americký teoretický fyzik, který se například podílel na teorii velkého třesku a předpovědi reliktního záření (15 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6]
12. srpna 1962 poprvé do vesmíru letěl kosmonaut ukrajinské národnosti, byl jím Pavel Romanovič Popovič; letěl jako jediný pasažér kosmické lodi Vostok 4; let byl naplánován jako skupinový, což znamenalo, že o den dříve vystartovala do vesmíru podobná kosmická loď, kterou byl Vostok 3, a kosmické lodi byly v rádiovém spojení a během letu se vzájemně přiblížily, nejmenší vzdálenost mezi loděmi byla kolem 6 km (60 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3b], [6], [6], [6]
12. srpna 1897 se narodil americký astronom Otto Struve; narodil se a vystudoval v Charkově na území dnešní Ukrajiny (125 let) [1a], [1b]
12. srpna 1877, v době přiblížení planet Země a Mars, objevil americký astronom Asaph Hall menší ze dvou malých Marsových měsíců, měsíc Deimos; objev uskutečnil 12. srpna 1877 kolem 07:48 UTC, což odpovídá 11. srpnu 1877 washingtonského středního času; objev uskutečnil na United States Naval Observatory in Washington, D.C. (145 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [4], [6]
14. srpna 2017 byly gravitační vlny ze splynutí dvou černých děr zaznamenány poprvé paralelně na dvou detektorech gravitačních vln a to na v Itálii umístěném detektoru Virgo a na v USA umístěném detektoru Advanced LIGO (5 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [6], [6]
15. srpna 1977 zachytil americký astronom Jerry R. Ehman pomocí radioteleskopu „Big Ear“ Státní univerzity v Ohio obzvláště silný radiový signál; tento signál do historie radioastronomie vešel ve známost jako “Wow! signál”, podle slov, která Jerry R. Ehman připsal na papírový výstup registrační aparatury; o původu signálu se dodnes vedou vědecké diskuse (45 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
18. srpna 1877, v době přiblížení planet Země a Mars, objevil americký astronom Asaph Hall větší ze dvou malých Marsových měsíců, měsíc Phobos; objev uskutečnil 18. srpna 1877 kolem 9:40 greenwichského středního času, to odpovídá 17. srpnu 1877 washingtonského středního času; objev uskutečnil na United States Naval Observatory in Washington, D.C. (145 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6]
19. srpna 1887 zemřel Alvan Clark, americký astronom a výrobce hvězdářských dalekohledů, jeho synové George Bassett Clark a Alvan Graham Clark byli taktéž astronomové (135 let) [1b], [1a], [1b], [1b]
20. srpna 1977 odstartoval ze Země na svou cestu k vnějším planetám sluneční soustavy Voyager 2, odstartoval o 15 dní dříve než jeho sesterská meziplanetární sonda Voyager 1; na své dlouhé cestě vesmírem prolétl kolem planet Jupiter, Saturn, Uran a Neptun; původní jméno této sondy bylo Mariner 12 (45 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. srpna 2017 nastalo úplné zatmění Slunce, jehož pás pozorovatelnosti se táhl, kromě jiného, přes celé Spojené státy americké od východního až k západnímu pobřeží (5 let) [3b], [6]
21. srpna 1972 odstartovala na oběžnou dráhu Země na raketě Atlas-Centaur z Cape Canaveral družice OAO-3 (Copernicus), která nesla detektor rentgenového záření a 80 cm ultrafilalový dalekohled, družice byla společným dílem USA a Velké Británie (50 let) [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6]
21. srpna 1957 provedl Sovětský svaz (po nejméně dvou neúspěšných letových testech) úspěšný letový test vojenské mezikontinentální balistické rakety R-7; tento typ rakety pak 4. října 1957 (po určitých úpravách, které spočívaly v odstranění těžké konstrukce pro upevnění bojové hlavice s termonukleární náloží a rádiového řídicího systému) vynesl pod názvem Sputnik-PS první umělou družici Země, ruský Sputnik 1 (65 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [6], [6]
22. až 31. srpna 1967 poprvé hostila Praha kongres Mezinárodní astronomické unie (XIII. kongres Mezinárodní astronomické unie); podruhé hostila kongres Mezinárodní astronomické unie v roce 2006; Praha je jedním z pouhých tří měst, v nichž se tato konference konala dvakrát, kromě Prahy se to povedlo pouze Římu a Sydney, víc než dvě shromáždění nemá žádné město (55 let) [6], [3]
22. srpna 1932 se narodil americký astronaut Gerald Paul Carr, v rámci mise Skylab 4 pobyl téměř 3 měsíce na dnes již neexistující americké kosmické stanici Skylab, během pobytu společně s dalšími dvěma členy posádky například přímo z kosmické stanice Skylab pozoroval Kohoutkovu kometu; zajímavostí jejich pobytu bylo také vyhlášení stávky na protest proti příliš dlouhé denní pracovní době (90 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6]
25. srpna 2012 překročila meziplanetární sonda Voyager 1 heliopauzu; heliopauza je často brána jako rozhraní mezi sluneční soustavou a mezihvězdným prostorem (10 let) [1a], [1b], [4]
25. srpna 2012 zemřel Neil Armstrong, člověk, který jako první vkročil na povrch Měsíce (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [5], [6]
25. srpna 1997 byla z Cape Canaveral nosnou raketou Delta II 7920-8 vypuštěna sonda pro průzkum Slunce označovaná ACE neboli Advanced Composition Explorer (též nazývaná Explorer 71); sonda při pozorování obíhá librační bod L1 soustavy Země-Slunce a zkoumá chemické a izotopové složení hmoty pocházející ze sluneční koróny, meziplanetárního, lokálního mezihvězdného a mezigalaktického prostředí (25 let) [1b], [3b], [6], [6], [6], [6]
26. srpna 1942 se narodil americký astronaut s českými předky John Blaha; v letech 1989–1997 podnikl pět výprav do vesmíru, z nichž jediný pobyt delší než 14 dní byla přibližně čtyřměsíční návštěva kosmické stanice MIR na přelomu let 1996 a 1997 (80 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
27. srpna 1962 odstartovala ze Země americká meziplanetární sonda Mariner 2, první sonda, která zkoumala planetu Venuši z malé vzdálenosti, objevila například její pomalou retrográdní rotaci; kolem Venuše proletěla 14. prosince 1962 ve vzdálenosti 34 752 km od povrchu; sonda byla aktivní i v meziplanetárním prostoru, odkud vysílala například údaje o kosmickém záření či četnosti meteoroidů (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
28. srpna 2002 odstartovala z Guyanského kosmického centra na raketě Ariane 5 na geostacionární oběžnou dráhu Země meteorologická družice Meteosat-8, též MSG-1 neboli Meteosat Second Generation-1, první z druhé generace těchto družic (20 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
30. srpna 2012 byla z Cape Canaveral na oběžnou dráhu Země vynesena společně dvojice družic Van Allen Probes (VAP), původně označovaná jako Radiation Belt Storm Probes (RBSP) (10 let) [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
30. srpna 1992 byla objevena planetka Albion, první objevené transneptunické těleso po Plutu a Charonu; toto transneptunické těleso neslo od svého objevení až do ledna roku 2018 označení QB1 (30 let) [1a], [1b], [3b]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici