Hvězdárna v Úpici
+420 499 882 289
Menu

Obloha v prosinci 2022


Obloha v prosinci 2022
0 Komentářů

Zimní měsíce jsou tady a s nimi vláda zimních souhvězdí My však začneme jednotlivými úkazy.

Měsíc:

08.12. úplněk

16.12. poslední čtvrť

23.12. nov

30.12. první čtvrť

Asi nejzajímavější událostí nad našimi hlavami bude zákryt planety Mars Měsícem 8.12. Měsíc je v úplňku vlastně v opozici, stejně jako bude planeta Mars. Obě planety tak ve stejný den.

Zároveň bude 1.12. Mars v tzv. přízemí ve vzdálenosti 81,5 miliónů kilometrů od Země. Kotouček planety bude mít průměr 17″. Bohužel, toto přiblížení není z největších a tak sice na Marsu uvidíme více detailů než obvykle, ale nebude to žádný velký „zázrak“.

Vstup planety za měsíční disk bude vzhledem k jejímu úhlovému rozměru trvat okolo půl minuty. Za okrajem měsíčního kotouče Mars zmizí v 6:04 SEČ, opět se na druhé straně Měsíce Mars začne objevovat v 6:58 SEČ. Tyto údaje platí pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky, jinde se bude mírně v rámci minut lišit.

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)

Takto tedy bude vypadat vstup a výstup.

Meteory:

Zajímavým úkazem budou jistě Geminidy, v noci z 13. na 14. prosince 2022. Jedná se o meteorický roj, který má radiant v souhvězdí Blíženců (latinsky Geminy). Jeho částice pocházejí pravděpodobně z planetky Phaeton. Maximum roje Geminid nastane kolem poledne 14. prosince. I když bude Měsíc v poslední čtvrti, přesto se vyplatí 13. i 14. prosince noční oblohu sledovat.

Slunce:

Slunce je stále ve stavu zvýšené aktivity a jeho aktuální snímky (pokud je jasno) přinášíme na webu a FB hvězdárny. Zajímavostí tohoto měsíce tak bude asi pouze začátek astronomické zimy, tedy vstup Slunce do znamení Kozoroha 21.12. 2022 ve 22 hodin a 48 minut.

Pozorovatelnost Lunar-X v prosinci 2022

V prosinci 2022 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 30. prosince 2022 zhruba kolem 11. hodiny SEČ (tj. kolem 10. hodiny UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, pod obzorem, tedy Lunar-X bude v prosinci 2022 z České republiky nepozorovatelné.

-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu „X“ vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti

 

Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v prosinci 2022 prostým okem:

Do přibližně 8. prosince 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze ve večerních hodinách, zhruba mezi 9. a 15. prosincem 2022 nebude z České republiky prostým okem na nočním nebi pozorovatelná, zhruba od 16. prosince 2022 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem pouze v ranních hodinách.

-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami

 

Výběr zajímavých výročí měsíce prosince:

2. prosince 1992 odstartoval ze Země k letu STS-53 raketoplán Discovery s pětičlennou posádkou; šlo 15. let tohoto raketoplánu; při letu byla (zřejmě úspěšně) vypuštěna družice pro ministerstvo obrany USA; raketoplán zpět na Zemi přistál 9. prosince 1992 (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

3. prosince 1882 zemřel James Challis, anglický fyzik a astronom; zabýval se otázkami nebeské mechaniky (140 let) [1b]

3. prosince 1867 se narodil český astronom František Nušl, spoluzakladatel Ondřejovské hvězdárny a dlouholetý předseda České astronomické společnosti; v roce 2002 po něm byla pojmenována hvězdárna v Jindřichově Hradci, jeho rodišti (155 let) [1a], [1b], [3b]

5. prosince 1997 přistál v rámci mise STS-87 raketoplán Columbia; jedním z šesti členů posádky byl i ukrajinec Leonid Konstantinovič Kadenjuk, který se díky tomuto letu stal prvním ukrajinským kosmonautem; během letu byly realizovány experimenty pomocí zařízení „United States Microgravity Payload (USMP-4)“, provedeny dva výstupy do otevřeného kosmického prostoru a byl uvolněn a znovuzachycen modul SPARTAN-201, ten byl určen ke sledování koróny Slunce, ale vzhledem k poruše SPARTANu po vypuštění se pozorování neuskutečnila, k jeho plánovanému znovuzachycení po poruše se musela obětovat část programu v rámci jednoho výstupu do volného kosmického prostoru; ze Země raketoplán odstartoval 19. listopadu 1997; šlo o 24. let raketoplánu Columbia z jeho 28 letů (25 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

6. prosince 1957 se USA dva měsíce po triumfu Sputniku neúspěšně pokusily vyslat na oběžnou dráhu Země svoji družici Vanguard TV3 s pomocí stejnojmenné třístupňové rakety; 2 sekundy po vzletu ve výšce asi 1,2 metru raketa ztratila tah a spadla zpět na startovací rampu; nosným raketám Vanguard se příliš nedařilo, z celkem jedenácti pokusů o vypuštění umělé družice byly jen tři úspěšné (65 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

6. prosince 1882 proběhl ze Země pozorovatelný transit Venuše před Sluncem, v pořadí šestý od vynálezu dalekohledu; od vynálezu dalekohledu bylo pouze 8 příležitostí pozorovat ze Země přechod neboli transit planety Venuše a to v letech 1631, 1639, 1761, 1769, 1874, 1882, 2004 a 2012, další příležitosti budou v letech 2117, 2125, 2247, 2255 a dalších (140 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [6]

7. prosince 1972 odstartovala ze Země mise Apollo 17, zatím poslední americká výprava, u které, stejně jako misí Apollo 11, Apollo 12, Apollo 14, Apollo 15 a Apollo 16, dva ze tří členů posádky chodili po povrchu Měsíce; astronauté na povrchu Měsíce využili také lunární rover, s kterým najezdili přibližně 35,9 km, nejvíce z měsíčních expedic; kromě toho posádka vyfotografovala během letu k Měsíci legendární snímek zvaný „The Blue Marble“, česky „Modrá skleněnka“, zachycující Sluncem plně osvětlenou planetu Zemi se zřetelným Indickým oceánem a některými dalšími oceány, Afrikou a některými dalšími kontinenty a oblačností nad zemských povrchem (50 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

8. prosince 1917 byla v posluchárně prof. Františka Nušla na ČVUT v Praze založena Česká astronomická společnost, českou zkratkou ČAS (105 let) [1a], [3], [3b]

9. prosince 1992 přistál zpět na Zemi po letu STS-53 raketoplán Discovery s pětičlennou posádkou; šlo 15. let tohoto raketoplánu; při letu byla (zřejmě úspěšně) vypuštěna družice pro ministerstvo obrany USA, ze Země raketoplán odstartoval 2. prosince 1992 (30 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

10. prosince 1982 úspěšně přistál zpět na Zemi (po letu k sovětské dnes již neexistující kosmické stanici Saljut 7) Sojuz T-7, přistáli v něm Anatolij Berezovoj a Valentin Lebeděv (třetí sedadlo nebylo nikým obsazené); ze Země tato kosmická loď odstartovala 19. srpna 1982 s posádkou Leonid Popov, Alexandr Serebrov a Světlana Savická, tito tři kosmonauté pobyli na Saljutu 7 pouze od 19. srpna 1982 do 27. srpna 1982, k letu k Zemi využili druhou kosmickou loď, která byla tehdy u Saljutu 7 připojena (z technického hlediska byla připojena dlouhou dobu a bylo tedy žádoucí ji již dopravit na Zemi) (40 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

10. prosince 1977 odstartovala z Bajkonuru s pomocí nosné rakety Sojuz U ze Země kosmická loď Sojuz 26; šlo o Sojuz, který se jako první úspěšně spojil s orbitální stanicí Saljut 6; na palubě byli Jurij Romaněnko a Georgij Grečko, kosmická loď přistála (s jinou posádkou) 16. ledna 1978 11:24 UTC (45 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

11. prosince 2012 potřetí k orbitálnímu letu odstartoval americký vojenský bezpilotní miniraketoplán X-37B (potřetí v rámci typu miniraketoplánu, počet vyrobených exemplářů X-37B je větší než 1); šlo o let OTV-3 (Orbital Test Vehicle 3) označovaný též USA-240; miniraketoplán odstartoval s pomocí nosné rakety Atlas V z Cape Canaveral Space Force Station na Floridě; po 674 dnech a 22 hodinách miniraketoplán v pořádku přistál na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii (10 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

11. prosince 1972 přistál na povrchu Měsíce v údolí Taurus-Littrow v měsíčním moři Mare Serenitatis lunární modul výpravy Apollo 17 s posádkou Eugene A. Cernan a Harrison Schmitt, zatím posledními lidmi, kteří chodili po povrchu Měsíce, astronomové odebrali při této misi 110,5 kg měsíční horniny, kterou dopravili na Zemi (50 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

12. prosince 2012 odpálila Severní Korea raketu UNHA s náhradním satelitem Kwangmjongsong-3 (první Kwangmjongsong-3 byl zničen při neúspěšném startu 13. dubna 2012); údajně se jednalo o meteorologický satelit, ale o startu Kwangmjongsong-3 se spekuluje jako o zkoušce vojenské rakety, která by v budoucnu mohla být nosičem například nukleárních hlavic (10 let) [1a], [1b], [6], [6]

13. prosince 2012 proletěla čínská sonda Čchang-e 2 (též označovaná Chang’e 2) ve vzdálenosti pouze 3,2 km od planetky Toutatis; během průletu pořídila několik fotografií; událo se to jeden den po největším přiblížení této planetky k Zemi toho roku; tato planetka se přibližuje k Zemi jednou za 4 roky; ze Země sonda odstartovala 1. října 2010 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

13. prosince 1967 ze Země odstartovala sonda Pioneer 8 určená k výzkumu meziplanetárního prostoru; její pracovní náplň byla podobná jako u sond Pioneer 6 či Pioneer 7, šlo například o měření částic a magnetických polí (55 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]

13. prosince 1867 se narodil norský vědec, fyzik a vynálezce Kristian Olaf Bernhard Birkeland, objevitel podstaty vzniku polárních září (155 let) [1a], [1b], [3b], [6]

14. prosince 2017, 05:14 UTC se od Mezinárodní kosmické stanice odpojila kosmická loď Sojuz MS-05, na Zemi pak úspěšně přistála 14. prosince 2017, 08:38 UTC; posádku tvořili Sergej Rjazanskij, Randolph Bresnik a Paolo Nespoli; na Mezinárodní kosmické stanici je nahradili Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanai, kteří na ni přiletěli v Sojuzu MS-07 (ten u Mezinárodní kosmické stanice zadokoval 19. prosince 2017, 08:39 UTC, tedy 5 dní po odletu Sojuzu MS-05) (5 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3b], [3b], [5], [5]

14. prosince 1962 proletěla americká sonda Mariner 2 kolem hlavního cílového objektu, kterým byla planeta Venuše (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6]

Z 15. prosince 1612 pochází zřejmě nejstarší z písemných záznamů o pozorování galaxie M31 v souhvězdí Andromedy dalekohledem, pozorovatelem u dalekohledu byl německý astronom Simon Marius, za ještě starší záznam o jejím pozorování (nikoli ale dalekohledem) jsou považována například pozorování perského astronoma jménem Abd al-Rahman al-Sufi (903–986), který byl znám také pod jménem Azophi (410 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6]

16. prosince 1962 odstartovala ze Země sonda Explorer 16, byla určená k výzkumu mikrometeoroidů (60 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

16. prosince 1857 se narodil Edward Emerson Barnard, americký astronom a průkopník astrofotografie; například objevil (dalekohledem, bez použití fotografie) Jupiterův měsíc Amalthea, objevil hvězdu s tehdy největším známým vlastním pohybem, která byla na jeho počet nazvána Barnardova hvězda (též Barnardova šipka), jako první vyfotografoval emisní mlhovinu později nazvanou Barnard’s Loop v souhvězdí Orionu nebo sestavil katalog temných mlhovin (165 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1a], [1b], [3b], [6]

17. prosince 2017 ze Země odstartoval Sojuz MS-07; na palubě byli Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanai; cílem letu byla Mezinárodní kosmická stanice, ke které se úspěšně připojili 19. prosince 2017 (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]

17. prosince 1967 došlo ke ztrátě kontaktu se sondou Surveyor 5 na povrchu Měsíce, sonda ze Země odstartovala 8. září 1967 (55 let) [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

17. prosince 1907 zemřel britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce William Thomson, známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu; stanovil například teplotu absolutní nuly, je po něm pojmenována jednotka jedné z teplotních stupnic a je také autorem prvního a druhého termodynamického zákona (115 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [6], [6]

18. prosince 2017 bylo dokončeno zprovozňování meteorologické družice GOES-R (též označované GOES-16) na oběžné dráze Země; kromě přístrojů ke sledování Země je satelit vybaven i dvěma přístroji pro sledování Slunce v ultrafialové (SUVI) a extrémně ultrafialové a rentgenové (EXIS) oblasti elektromagnetického záření (5 let) [1b]

19. prosince 2012 odstartoval k Mezinárodní kosmické stanici z Bajkonuru Sojuz TMA-07M s tříčlennou posádkou, let byl úspěšný, po dvou dnech (tedy 21. prosince) se kosmická loď připojila k Mezinárodní kosmické stanici a 14. května 2013 se posádka ve stejném složení vrátila v přistávacím modulu této kosmické lodi zpět na Zemi (10 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6]

19. prosince 1972 se členové zatím poslední lidské expedice na měsíční povrch, Apolla 17, vrátili úspěšné zpět na Zemi, ze Země odstartovali 7. prosince 1972 (50 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

19. prosince 1852 se narodil americký fyzik Albert Abraham Michelson, který se na konci 19. století experimentálně podílel na prokázání konstantní rychlosti světla a vyloučení možnosti existence éteru (170 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]

21. prosince 2012, tedy o zimním slunovratu roku 2012 (podle některých jiných tvrzení například 23.12.2012), měl nastat konec světa kvůli údajné předpovědi v mayském kalendáři, případně díky konci mayského kalendáře nebo kvůli začátku nového cyklu mayského kalendáře; vzhledem k tomu, že čtete tento text, zdá se, že zřejmě tato předpovězená apokalypsa nenastala 🙂 (10 let) [1a], [1a], [2a], [6]

21. prosince 1967 (podle některých údajů 31. prosince 1967) byla ukončena komunikace se sondou Mariner 4 poté, co 7. prosince 1967 došlo palivo v systému pro kontrolu orientace sondy; sonda byla určena ke studiu planety Mars při průletu kolem něj, tento průlet proběhl mezi 14. a 15. červencem 1965 ve vzdálenosti 9 846 km (55 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

21. prosince 1922 se narodila Cécile DeWitt-Morette(ová), francouzská fyzička a matematička (100 let) [1b]

23. prosince 1672 byl objeven Saturnův měsíc Rhea; objevitelem se stal Giovanni Domenico Cassini; s průměrem 1 528 km jde o druhý největší Saturnův měsíc a objeven byl jako v pořadí třetí Saturnův měsíc (350 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6]

26. prosince 1827 se narodil francouzský umělec, astronom a amatérský entomolog Étienne Léopold Trouvelot, zabýval se astronomickými kresbami, k známým patří například jeho obrázek takzvané Velké komety roku 1881 (195 let) [1b], [6]

27. prosince 1982 zemřel John Swigert, jeden ze tří účastníku mise Apollo 13, mise známé tím, že při ní kosmická loď kvůli výbuchu kyslíkové nádrže během letu nebyla schopná dosáhnout přesné trajektorie pro dosažení požadované oběžné dráhy Měsíce a i návrat astronautů na Zemi byl velice komplikovaný pro posádku i pro pozemní let zabezpečující personál; šlo o Swigertův jediný let do kosmu; o události byl v USA v roce 1995 natočený film (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

28. prosince 1882 se narodil britský astrofyzik sir Arthur S. Eddington; známý je například díky výpravě roku 1919 na africký ostrov Principe v Guinejském zálivu, při které bylo fotografováno úplné zatmění Slunce, pořízená fotografie pak posloužila jako jeden z důkazů platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity (140 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [3], [6], [6]

29. prosince 2002 odstartovala ze Země na její oběžnou dráhu v pořadí čtvrtá čínská bezpilotní kosmická loď Šen-čou 4 (též Shenzhou 4); na palubě byly dvě figuríny; další čínskou kosmickou lodí vyslanou na zemskou orbitu již byla loď pilotovaná (tj. obsazená astronautem), byla jí Šen-čou 5 (20 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

29. prosince 1987 přistála zpět na Zemi po pobytu u sovětské kosmické stanice MIR kosmická loď Sojuz TM-3, na její palubě při přistání byli Jurij Romaněnko, Alexandr Pavlovič Alexandrov a Anatolij Levčenko; ze Země tento Sojuz odstartoval 22. července 1987, kdy na palubě byli Alexandr Viktorenko, Alexandr Pavlovič Alexandrov a Muhammed Ahmad Fariz a po připojení na modul Kvant této kosmické stanice se setkali s J. Romaněnkem a A. Lavejkinem, kteří na stanici pracovali již 169 dní (35 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

29. prosince 1962 se narodil Barry Eugene Wilmore, americký astronaut, který pobýval na Mezinárodní kosmické stanici od 18. listopadu 2009 16:51 UTC do 25. listopadu 2009 9:53 UTC (mise Sojuz TMA-14M) a od 26. září 2014 02:11 UTC do 11. března 2015 22:44 UTC (raketoplán Atlantis, mise STS-129) (60 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]

Napsat komentář