Měsíc červen není příliš astronomicky přívětivý. Zejména pro pozorování noční oblohy.
Prakticky u nás v červnu nenastává takzvaná astronomická noc – což je stav, kdy Slunce klesá více než 18 stupňů pod obzor. Proto jsou letní noci okolo slunovratu (cca 2 týdny před a 2 týdny po) velmi světlé. Hezky tuto situaci ukazuje následující graf ze serveru https://kalendar.beda.cz/:
zdroj: kalendar.beda.cz (https://kalendar.beda.cz/graficke-znazorneni-svitani-a-soumraku-v-roce)
O letní slunovratu se můžete dočíst více například na Wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunovrat).
Sluneční aktivita stále roste, jak ostatně ukazuje i graf vývoje slunečních skvrn (https://www.sidc.be), i snímky z Hvězdárny v Úpici.
zdroj: Royal Observatory of Belgium (https://www.sidc.be)
Protože nám jeho aktivita roste, je dost pravděpodobné, že na něm uvidíte sluneční skvrny, případně třeba detaily v jeho chromosféře.
Během tohoto měsíce nás bude zvečera po západu Slunce doprovázet planeta Venuše nad západním obzorem. S postupujícím večerem se sice díky stále tmavší obloze bude její viditelnost zlepšovat, bude však klesat stále níže k obzoru a její pozorovatelnost se zhoršuje.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
22. června bude nad západním obzorem po západu Slunce pozorovatelné seskupení Měsíce a planet Mars a Venuše. Při pozorování této skupinky těles si musíme vystihnout správný okamžik, kdy nám je ještě nezakryjí pozemské překážky bránící výhledu a bude již dostatečná tma zejména pro pozorování slabšího Marsu.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Akce pro školy:
Pozorovatelnost Lunar-X v červnu 2023
V červnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 25. června 2023 kolem 18:02 UT tj. kolem 20:02 SELČ, bohužel, v tuto chvíli bude Měsíc na denní obloze, lunární X tedy bude v červnu 2023 amatérsky jen obtížně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v červnu 2023 prostým okem
Od začátku června 2023 do zhruba 27. června 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice nepozorovatelná. Zhruba od 28. června 2023 do konce června 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná v popůlnočních hodinách, ale někdy jen nízko nad obzorem.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce června
2. června 2003 17:45 UTC odstartovala ze Země na nosné raketě Sojuz-FG/Fregat z kosmodromu Bajkonur sonda Mars Express, první sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) mířící k Marsu; o půl roku později dosáhla oběžné dráhy rudé planety; mapovala povrch a prováděla dálkovou analýzu atmosféry; sonda obsahovala také přistávací modul Beagle 2, s modulem se ale po jeho přistání nepodařilo navázat spojení (20 let) [1a], [1b], [2a], [2b], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. června 1998 22:06:24 UTC vzlétl v rámci mise STS-91 raketoplán Discovery s šesti astronauty; cílem letu byla návštěva dnes již neexistující ruské/sovětské orbitální stanice MIR (šlo o devátý a poslední let nějakého raketoplánu k MIRu, MIR již byl, například i kvůli kolizi s nákladní lodí Progress M-34 25. června 1997, u konce své reálné životnosti); raketoplán při této misi také nesl přístoj Alpha Magnetic Spectrometer 1 (zkratkou AMS-1, během vývoje byl přístroj označován jako Antimatter Spectrometer, šlo o první zjednodušenou verzi přístroje), úkolem AMS-1 bylo hledání antihmoty a temné hmoty a studium v oblasti astrofyziky, na AMS-1 později navázal přístroj AMS-2, který byl namontován 19. května 2011 na Mezinárodní vesmírnou stanici; z tohoto letu se zpět na Zem raketoplán Discovery (se sedmi astronauty) úspěšně vrátil 12. června 1998 13:29 UTC (25 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. června 1983 02:38:39 UTC odstartovala z Bajkonuru sovětská meziplanetární sonda Veněra 15; v říjnu téhož roku se dostala na oběžnou dráhu planety Venuše a začala podrobně dálkově prozkoumávat povrch planety; její sesterská sonda Veněra 16 odstartovala 7. června 1983 a taktéž úspěšně doletěla k Venuši a úspěšně ji studovala (40 let) [1a], [1b], [1a], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. června 1858 byla poprvé pozorována kometa dnes označovaná jako C/1858 L1 nebo 1858 VI; prvním jejím pozorovatelem byl italský astronom Giovanni Battista Donati a užívá se pro ni tedy i označení Kometa Donati či Donatiho kometa; tako kometa se někdy považuje za historicky druhou kometou, kterou se podařilo zachytit fotograficky; vzhledem k tomu, že šlo o jednu z dobře prostým okem viditelných komet 19. století, je zachycena i na mnoha dobových kresbách (165 let) [1a], [1a], [1a], [3a], [3b], [6]
3. června 2018 12:39 UTC přistála zpět na Zemi pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-07; z pobytu na Mezinárodní kosmické stanici se v ní vrátili Sergej Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanai; Sojuz MS-07 ze Země odstartoval se stejnou posádkou 17. prosince 2017 7:21 UTC (5 let) [1a], [1b], [2b], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. června 1993 poprvé odstartovala jihokorejská raketa KSR (Korean Sounding Rocket) konkrétně KSR-1, označovaná též KSR-I (Korean Sounding Rocket-I), šlo o jednostupňovou suborbitální raketu, druhý let rakety typu KSR-1 proběhl 1. září 1993, 11. června 1998 již pak odstartovala dvoustupňová jihokorejská raketa KSR-2 (30 let) [1b], [2b], [5]
5. června 2013 21:52:11 UTC počtvrté odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď typu ATV; tyto automatické kosmické lodě byly vyráběny a provozovány pro Evropskou kosmickou agenturu a vynášeny evropskými raketami Ariane; tento konkrétní exemplář nesl označení ATV-4 Albert Einstein; po splnění úkolu loď ATV plánovaně zanikla v zemské atmosféře 2. listopadu 2013 12:04 UTC; loď typu ATV letěla k Mezinárodní kosmické stanici celkem 5x, poslední exemplář letěl 29. července 2014 a nesl označení ATV-5 Georges Lemaître; let všech lodí ATV byl úspěšný (15 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a] [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
5. června 2013 NASA oficiálně ukončila činnost své družice Landsat 5 (též označovaná jako Landsat D’ nebo Landsat E), byly vypojeny všechny systémy družice a posledním příkazem byl vypnut i vysílač družice; družice snímkovala zemský povrch v optické a blízké infračervené oblasti elektromagnetického záření; na oběžnou dráhu Země odstartovala (společně s družicí Uosat 2 též zvanou jako UO 11 nebo UoSAT-OSCAR 11) dne 1. března 1984 (10 let) [1b], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. června 2018 11:12:41 UTC odstartovali v Sojuzu MS-09 z Bajkonuru k Mezinárodní kosmické stanici astronauté Sergej Prokopjev z Ruska, Serena Auñónová z USA a Alexander Gerst z Německa; zpět na Zemi přistáli 20. prosince 2018 05:02 UTC v tomtéž Sojuzu (5 let) [1a], [1b], [2b], [2b], [2b], [2b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. června 1988 14:03:13 UTC odstartovala k dnes již neexistující sovětské orbitální stanici MIR sovětská kosmická loď Sojuz TM-5; kromě dvou sovětských kosmonautů byl na palubě také historicky druhý kosmonaut Bulharska Alexandr Panajotov Alexandrov; tento Sojuz úspěšně přistál (s jinou posádkou) na Zemi 7. září 1988 00:49:38 UTC (tedy po přibližně 91 dni); původní posádka Sojuzu TM-5 na Zemi úspěšně přistála v Sojuzu TM-4 dne 17. června 1988 10:12:32 UTC (35 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. června 1983 02:32:00 UTC odstartovala z Bajkonuru sovětská meziplanetární sonda Veněra 16; 11. října téhož roku se dostala na oběžnou dráhu planety Venuše a začala podrobně dálkově prozkoumávat povrch planety; její sesterská sonda Veněra 15 odstartovala 2. června 1983 a taktéž úspěšně doletěla k Venuši a úspěšně ji studovala (40 let) [1a], [1b], [1a], [3a], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. června 1973 15:15 UTC zahájili astronauté Charles Conrad a Joseph Kerwin výstup do volného vesmíru ze stanice Skylab; šlo o druhý ze tří výstupů do volného vesmíru realizovaných členy první pilotované mise (ze tří uskutečněných) k této americké dnes již neexistující orbitální stanici (přičemž první výstup byl realizovám ještě před pevným připojením jejich kosmické lodi ke Skylabu); cílem výstupu bylo rozložení solárního panelu, který se při automatickém rozkládání zasekl, a drobné opravy na dalekohledu ATM; výstup trval přibližně 3 hodiny; práce byly úspěšně vykonány (50 let) [1b], [2a], [2a], [3b], [5], [6], [6], [6]
7. června 1843 zemřel Alexis Bouvard, francouzský astronom; ředitel pařížské observatoře; na základě rozdílů mezi vypočtenými a pozorovanými parametry dráhy planety Uran došel k domněnce, že musí existovat osmá planeta, která je odpovědná za nepravidelnosti v oběžné dráze Uranu; pozici předpovězené planety (Neptunu) pak na základě Bouvardových pozorování vypočetli po jeho smrti nezávisle na sobě John Couch Adams a Urbain Le Verrier (180 let) [1a], [1b], [2]
10. června 2018 se naposledy rádiově ozvalo marsovské vozítko Opportunity; následujících několik měsíců pak ještě probíhaly pokusy o navázání rádiového spojení, vozítko se však již neozvalo; poté, co 13. února 2019 proběhla poslední neúspěšná zkouška o navázání spojení, byla mise vozítka oficiálně ukončena; ztráta spojení zřejmě souvisela s nedostatkem elektrické energie vozítka poté, co marsovská prachová bouře pokryla jeho fotovoltaické panely prachem; ze Země vozítko odstartovalo 8. července 2003 03:18 UTC (5 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. června 2003 17:58:46 UTC odstartovala ze Země z Cape Canaveral Air Force Station raketa Delta 2 s marsovským šestikolovým vozítkem Spirit, označovaným též jako MER-A (neboli Mars Exploration Rover – A) nebo MER-2; vozítko úspěšně přistálo na Marsu 4. ledna 2004 a úspěšně pracovalo 6 let; jeho sesterské šestikolové marsovké vozítko Opportunity, též označované jako MER-B nebo MER-1, odstartovalo ze stejného kosmodromu 8. července 2003 03:18 UTC, přistálo na Marsu 25. ledna 2004 05:05 UTC a pracovalo na Marsu dokonce 15 let; jednalo se o poslední americká vozítka, která k výrobě elektrické energie pro svůj pohyb a přístroje využívala solární panely, pozdější vozítka Curiosity (rok startu ze Země 2011, rok přistání na Marsu 2012) a Perseverance (rok startu ze Země 2020, rok přistání na Marsu 2021) již místo solárních panelů využivala tzv. radioizotopový termoelektrický generátor energie (20 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [1b], [3a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. června 1973 14:13:00 UTC odstartovala do vesmíru americká družice Explorer 49 (též označovaná jako Radio Astronomy Explorer-2 nebo RAE-B); z vysoce excentrické oběžné dráhy Země byla převedena na oběžnou dráhu Měsíce a odtud prováděla vědecká měření; díky dlouhým anténám pro měření rádiového záření planet, Slunce a naší Galaxie šlo asi o nejdelší družici vůbec (50 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 2013 09:38:02 UTC odstartovala čínská pilotovaná kosmická loď Šen-čou 10 (anglicky Shenzhou-10) s tříčlennou posádkou; při tomto letu se uskutečnil druhý čínský let ženy do vesmíru; cílem letu bylo spojení s čínskou orbitální ministanicí Tchien-kung 1 (anglicky Tiangong-1) vypuštěnou do kosmu v roce 2011; zpět na Zemi se přistávací modul Šen-čou 10 úspěšně vrátil 26. června 2013 00:07 UTC (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 2008 16:05 UTC (tj. 12:05 p.m. EDT) byl z Cape Canaveral nosnou raketou Delta 7920 vypuštěn Fermi Gamma Ray Space Telescope (označovaný také zkratkou FGST, původně se tato vesmírná observatoř jmenovala Gamma-ray Large Area Space Telescope a bývala označována zkratkou GLAST), tento vesmírný dalekohled pozoroval vesmír z nízké oběžné dráhy Země (obíhal ve výšce kolem 500 km nad zemským povrchem) a byl jedním ze zařízení schopných detekovat vesmírné gama záblesky (15 let) [1a], [1b], [2b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. června 2003 22:38 UT úspěšně vynesla raketa Ariane 5 po startu z kosmodromu Kourou stacionární telekomunikační družici Optus C1 (též zvanou Optus and Defence C1) a stacionární telekomunikační družici BSAT-2c; šlo o předposlední start ve variantě G, což byla první varianta, v jaké Ariane 5 létala; první (ale neúspěšný) start raketa Ariane uskutečnila 4. června 1996 12:34 UT (20 let) [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. června 1998 18:00:18 UTC úspěšně přistál zpět na Zemi v rámci mise STS-91 raketoplán Discovery; raketoplán při této misi mimo jiné nesl přístoj Alpha Magnetic Spectrometer 1 (zkratkou AMS-1, během vývoje byl přístroj označován jako Antimatter Spectrometer, šlo o první zjednodušenou verzi přístroje), úkolem AMS-1 bylo hledání antihmoty a temné hmoty a studium v oblasti astrofyziky, na AMS-1 později navázal přístroj AMS-2, který byl namontován 19. května 2011 na Mezinárodní vesmírnou stanici; k misi STS-91 Discovery odstartoval 2. června 1998 22:06:24 UTC (25 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
12. června 1963 veřejně oznámil tehdejší administrátor NASA James E. Webb, že letem Mercury-Atlas 9 končí program Mercury a mise Mercury-Atlas 10, o které se ještě diskutovalo, nebude realizována; program Mercury měl za úkol bezpečně dopravit amerického astronauta na oběžnou dráhu Země a zpět na Zem, což se v rámci tohoto programu podařilo několikrát (60 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6]
13. června 1983 překročila americká meziplanetární sonda Pioneer 10 oběžnou dráhu planety Neptun, vzhledem k tomu, že Neptun je dnes brán za poslední planetu sluneční soustavy, lze z jistého pohledu říci, že se tím Pioneer 10 stal prvním lidským výtvorem, který opustil sluneční soustavu; někdy se za opuštění sluneční soustavy bere překročení heliopauzy, tu Pioneer 10 překročí kolem roku 2057 jako v pořadí pátá kosmická sonda; ze Země Pioneer 10 odstartoval 3. března 1972 01:49:04 UTC (40 let) [1a], [1], [1b], [3], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. června 2008 v 15:15:19 UTC se na Zem z mise STS-124 úspěšně vrátil raketoplán Discovery; k této misi ze Země odstartoval 31. května 2008 21:02:12 UTC; hlavním cílem letu k Mezinárodní kosmické stanici bylo vynesení dvou částí tvořících japonskou laboratoř Kibo; na palubě bylo sedm astronautů; při misi byl vystřídán jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice (15 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. června 1963 11:58:58 UTC odstartovala do vesmíru kosmická loď Vostok 5; šlo o jednomístnou kosmickou loď; na palubě byl Valerij Fiodorovič Bykovskij; podobně jako Vostok 3 a Vostok 4 byly Vostok 5 a Vostok 6 (ten startoval dva dny po Vostoku 5) spojené mise a podobně jako Vostoky 3 a 4 i Vostoky 5 a 6 se k sobě na oběžné dráze přiblížily a navázaly rádiové spojení (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. června 1978 20:16:45 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru kosmická loď Sojuz 29; na palubě byli sovětští kosmonauté Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov a cílem letu bylo připojení k sovětské dnes již neexistující kosmické stanici Saljut 6; šlo v pořadí o třetí základní posádku této orbitální stanice; zpět na Zem se Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov vydali dne 2. listopadu 1978 v Sojuzu 31 zatímco Sojuz 29 se odpojil již 3. září 1978 a vrátili se v něm na Zem sovětský kosmonaut Valerij Fjodorovič Bykovskij a kosmonaut Německé demokratické republiky Sigmund Jähn (tako dvojice k Saljutu 6 přiletěla v Sojuzu 31 dne 27. srpna 1978); během přítomnosti Vladimira Kovaljonoka a Alexandra Ivančenkova navštívila Saljut 6 také dvojice Pjotr Iljič Klimus ze SSSR a Mirosław Hermaszewski z Polska, kteří přiletěli a odletěli v Sojuzu 30 (45 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. června 1973 07:21 UTC vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce americká radioastronomická družice Explorer 49, díky dlouhým anténám pro měření rádiového záření planet, Slunce a naší Galaxie šlo asi o nejdelší družici vůbec; ze Země odstartovala 10. června 1973 14:13:00 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. června 1963 09:29:52 UTC odstartovala v jednomístné kosmické lodi Vostok 6 do vesmíru poprvé žena; byla jí Valentina Vladimirovna Těreškovová; Vostok 6 byla jednomístná kosmická loď; podobně jako Vostok 3 a Vostok 4 byly Vostok 5 (ten startoval dva dny před Vostokem 6) a Vostok 6 spojené mise a podobně jako Vostoky na 3 a 4 i Vostoky 5 a 6 se k sobě na oběžné dráze přiblížily a navázaly rádiové spojení; mise Vostoku 6 trvala 70 hodin a 41 minut a Tereškovová přitom 48x obletěla Zemi (60 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3a], [3b], [4], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. června 1888 se narodil Alexandr Alexandrovič Fridman (též uváděný jako Friedmann), ruský matematik; nově řešil Einsteinovy rovnice (135 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
17. června 2013 12:25 UTC byla Herschellova kosmická observatoř navedena na takovou heliocentrickou dráhu, která zaručuje, že se nejméně několik set let nestřetne se Zemí; oficiálně byla mise této kosmické observatoře ukončena již 29. dubna 2013, neboť v dubnu 2013 došlo ke spotřebování chladícího media; tato kosmická observatoř během svého fungování obíhala kolem libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce (podobně jako dnes Webbův kosmický dalekohled) a pozorovala (opět podobně jako Webbův kosmický dalekohled) v infračervené oblasti spektra elektromagnetického záření; do vesmíru tato kosmická observatoř odstartovala (společně se sondou Planck) 14. května 2009 13:12:02 UTC; průměrem zrcadla 3,5 metru tato vesmírná observatoř překonávala Hubbleův vesmírný dalekohled, ten měl průměr zrcadla 2,4 metru, na konci roku 2021 je oba překonal Webbův kosmický dalekohled, který má průměr zrcadla 6,5 metru (25 let)) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. června 1988 10:12:32 UTC na Zemi úspěšně přistál Sojuzu TM-4, jedním ze tří členů přistávající posádky byl historicky druhý kosmonaut Bulharska Alexandr Panajotov Alexandrov; členové posádky strávili v kosmickém postoru přibližně 10 dní a navštívili sovětskou dnes již neexistující orbitální stanici MIR; k MIRu tato posádka odstartovala v kosmické lodi Sojuz TM-5 dne 7. červen 1988 14:03:13 UTC (35 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
18. června 1998 zemřel první brazilský kosmonaut Marcos Cesar Pontes, jeho jediný kosmický let, 10. návštěvní expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici realizovaná v roce 2006 (Sojuzem TMA-8 tam, Sojuzem TMA-7 zpět), trval necelých deset dní (25 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6]
18. června 1983 11:33:00 UTC odstartoval do vesmíru k misi STS-7 raketoplán Challenger, šlo o jeho druhý let do vesmíru a sedmý let raketoplánu celkově; při tomto letu se poprvé do vesmíru vydala Američanka, byla jí Sally Kristen Ride(ová); poprvé bylo při letu raketoplánu na palubě 5 lidí, předchozích letů se účastnili vždy 2 nebo 4 astronauté; raketoplán pak úspěšně přistál zpět na Zemi 24. června 1983 14:56:59 UTC (40 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. června 1963 se sovětská meziplanetární sonda Mars 1 (označovaná též Sputnik 23) stala první vesmírnou sondou, která proletěla kolem planety Mars; proletěla ve vzdálenosti kolem 190 000 km; plánovaná vzdálenost sondy a Marsu při průletu kolem něj byla 11 000 km, sonda odstartovala ze Země 1. listopadu 1962 (60 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. června 1963 přistály pilotované kosmické lodi Vostok 5 (start ze Země 14. června 1963 11:58:58 UTC, na palubě sovětský kosmonaut Vladimír Bykovský) a Vostok 6 (start ze Země 16. června 1963 09:29:52 UTC, na palubě sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová) úspěšně zpět na Zemi (60 let) [1a], [1b]
19. června 1933 se narodil ruský/sovětský raketový inženýr a kosmonaut Viktor Ivanovič Pacajev; do vesmíru letěl jednou a to v roce 1971 v Sojuzu 11 k sovětské orbitální stanici Saljut 1 (90 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. června 1953 se narodil americký astronaut Brian Duffy; absolvoval 4 lety do vesmíru na amerických raketoplánech (70 let) [1a], [1b], [2a], [5], [6], [6], [6]
21. června 1993 13:07 UTC (tj. 09:07 EDT) odstartoval do vesmíru z Kenedyho vesmírného centra raketoplán Endeavour k misi STS-57; cílem letu bylo provádění medicínských a materiálových experimentů v laboratoři SPACEHUB, která byla po celou dobu letu v nákladovém prostoru raketoplánu; na palubě bylo při tomto letu 6 astronautů; zpět na Zem se z tohoto letu Endeavour úspěšně vrátil 1. července 1993 12:52 UTC (30 let) [1b], [1b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. června 1863 se narodil Maximilian Franz Joseph Cornelius Wolf, německý astronom a průkopník astrofotografie; objevil několik komet, několik nov a velké množství planetek (160 let) [1a], [1b], [2a], [3a]
22. června 1978 objevil americký astronom James Christy při zevrubné prohlídce zvětšených snímků Pluta poblíž Pluta slabou “hvězdu”, která se na snímcích periodicky objevovala a měnila polohu; uvědomil si, že zřejmě jde o měsíc obíhající trpasličí planetu Pluto (Pluto mělo tehdy ještě statut řádné planety); tento první objevený měsíc Pluta byl později pojmenován Charon; samotné Pluto bylo objeveno 18. února 1930 (45 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3a], [3b]
22. června 1973 13:49:48 UTC se po pobytu u americké orbitální stanice Skylab (někdy též označované jako Skylab 1) na Zem úspěšně vrátila kosmická loď Skylab 2 s třemi astronauty na palubě; k této misi Skylab 2 odstartoval 25. května 1973 13:00:00 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. června 1983 14:56:59 UTC úspěšně přistál zpět na Zemi v rámci mise STS-7 raketoplán Challenger; šlo o jeho druhý let do vesmíru a sedmý let raketoplánu celkově; při tomto letu se poprvé do vesmíru vydala Američanka, byla jí Sally Kristen Ride(ová); poprvé bylo při letu raketoplánu na palubě 5 lidí, předchozích letů se účastnili vždy 2 nebo 4 astronauté; během letu byly vypuštěny dvě družice a na další družici bylo testováno její opětovné zachycení krátce po jejím uvolnění; raketoplán k tomuto letu odstartoval 18. června 1983 11:33:00 UTC (40 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. června 1928 byly slavnostně otevřeny stavebně dokončené východní křídlo a východní kopule Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně, veřejnosti byly stavebně dokončené části Štefánikovy hvězdárny zpřístupněny až 1. května 1929 (95 let) [1a], [3], [3]
25. června 2013 úspěšně odstartovala z Bajkonuru na raketě Sojuz 2-1B ruská družice Resurs-P (označovaná též Resurs-P 1), komerční družice pro snímkování Země ve vysokém rozlišení (10 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
26. června 2013 00:07 UTC zpět na Zemi úspěšně přistál návratový modul čínské pilotované kosmické lodi Šen-čou 10 (anglicky Shenzhou-10) s tříčlennou posádkou, úspěšně splněným cílem letu bylo spojení s čínskou orbitální ministanicí Tchien-kung 1 (anglicky Tiangong-1) vypuštěnou na oběžnou dráhu Země v roce 2011; ze Země Šen-čou 10 odstartovala 11. června 2013 09:38:02 UTC (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. června 1973 došlo na sovětském kosmodromu Pleseck při tankování rakety Kosmos-3M k výbuchu; zahynulo 9 lidí; Sověti tuto havárii dlouhá desetiletí tajili; raketa měla vynést družici s předpokládaným jménem Kosmos (576) nebo též Tselina-O 19 (50 let) [1b], [2a], [5], [6], [6]
27. června 2018 mezi 9:30 a 9:35 “japonského” času (tj. mezi 2:30 a 2:35 SELČ) došlo k desáté korekci dráhy letu japonské sondy Hayabusa 2, čímž byl dokončen přílet této sondy k planetce nazvané Ryugu!; cílem mise této sondy bylo odebrat z povrchu uvedené planetky materiál a dopravit ho na Zemi; k odebrání materiálu došlo dvakrát, 21. února 2019 a 11. července 2019; návratové pouzdro obsahující odebrané vzorky úspěšně přistálo na Zemi 6. prosince 2020; na svou cestu vesmírem se sonda ze Země vydala 3. prosince 2014 04:22:04 UTC (5 let) [1a], [2b], [3a], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. června 2013 “amerického” času (28. června 2013 UT) odstartovala pomocí rakety Pegasus XL (raketa, která se zažehává po vynesení letadlem a po uvolnění za letu z jeho podvěsu) na sun-synchronní oběžnou dráhu Země družice IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph, označovaná též jako SMEX 12 nebo Explorer 94) určená ke studiu sluneční chromosféry; letadlo L-1011 Stargazer odstartovalo 28. června 2013 v 01:30 UT z letiště základny Vandenberg AFB a raketu Pegasus XL uvolnilo 28. června 2013 v 02:27 UT nad Tichým oceánem (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4], [5], [6], [6], [6], [6]
27. června 1983 09:12 UTC odstartovala z Bajkonuru sovětská pilotovaná kosmická loď Sojuz T-9; na palubě byli sovětští kosmonauté Vladimir Ljachov a Alexandr Pavlovič Alexandrov; po pobytu na dnes již neexistující sovětské orbitální stanici Saljut 7 se na Zem ve stejné kosmické lodi úspěšně vrátili 23. listopadu 1983 19:58:00 UTC (40 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. června 1978 15:27:21 UTC odstartoval podruhé v historii v sovětské kosmické lodi zástupce jiného státu než Sovětského svazu; byl jím Polák Mirosław Hermaszewski; při letu lodi Sojuz 30 s ním letěl Rus Pjotr Klimuk; společně navštívili sovětskou orbitální stanici Saljut 6 (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
29. června 1868 se narodil George Ellery Hale, americký sluneční astronom;detekoval například, že sluneční skvrny mají nižší teplotu než okolí; pomáhal základat několik observatoří, například observatoř Yerkes (v ní se nachází největší čočkový dalekohled světa), observatoř Mount Wilson a Haleho sluneční laboratoř (155 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3a], [3], [6]
30. června 2003 14:15:12 UT odstartovala (společně s osmi dalšími satelity) na ruské raketě Rokot/Briz-KM česká družice MIMOSA (Micromeasurements of Satellite Acceleration, česky Mikroměření satelitních zrychlení); po startu se úspěšně oddělila od nosné rakety a bylo s ní navázáno první radiové spojení, ale v následujících dnech se však objevily technické problémy, které znemožnily zamýšlená vědecká měření; pokud mezi české družice budeme počítat i družice československé, šlo historicky o šestou českou družici (po Magionu 1 až Magionu 5) (20 let) [1a], [1a], [1b], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. června 1908 gregoriánského kalendáře byl nedaleko řeky Podkamenná Tunguska slyšet silný výbuch; událost je připisována výbuchu přiletivšího kosmického tělesa (neboli asteroidu, později pojmenovaného Tunguzský meteorit) s rozměry 50 až 190 metrů, které explodovalo ve výšce asi 5 až 10 km nad zemským povrchem; později byl rezolucí Valného shromáždění OSN 30. červen prohlášen Mezinárodním dnem asteroidů (115 let) [1a], [1b], [2a], [3a], [3b], [6], [6], [6]
Slunce
Slunce je stále aktivnější, jak ostatně můžete sledovat i na webu Hvězdárny v Úpici (též snímky pod následujícím grafem).
credit: McIntosh, Leamon a Egeland – Deciphering solar magnetic activity: The (solar) hale cycle terminator of 2021 (https://www.frontiersin.org/…/fspas.2023.1050523/full)
V tomto článku, ze kterého je výše uvedený graf, autoři ukazují, že dle vývoje sluneční aktivity by jeho maximum mohlo přijít již na přelomu roku 2023 a 2024. Tedy téměř o 1 až 1,5 roku dříve než ukazovaly stávající předpovědi. Navíc bude pravděpodobně silnější, než se předpokládalo.
Měsíc
13. a 14. května 2023 před svítáním (kolem 4:16 SELČ) lze pozorovat planetu Saturn poblíž Měsíce nad jihovýchodním obzorem; Měsíc je ve fázi kolem poslední čtvrti. Samotný okamžik konjunkce nastává 13. května 2023 v 17 hodin SEČ.
Z úkazů spojených s Měsícem bude asi nejzajímavější seskupení s planetami Mars a Venuše a hvězdami Castor a Pollux 23. a 24. května zvečera.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
5. května nás čeká polostínové zatmění Měsíce, z České republiky bude vidět jen část jeho průběhu a vzhledem k tomu, že se jedná o prostým okem i dalekohledem špatně postřehnutelný jev, možná pro někoho bude jeho nevýraznost zklamáním. Pozorovatelné (tedy spíše nepozorovatelné) bude večer při východu Měsíce nad východní obzor kolem 21:22 SELČ.
Meteory
V měsíci květnu nás čeká silný meteorický roj, ovšem jeho maximum bude v době měsíčního úplňku. Jeho svit tak silně omezí pozorovatelnost roje.
Jedná se o roj eta Aquariids (ETA), který je aktivní od 15. dubna do 27. května s maximem v noci z 5. na 6. května. Očekáváme 10-30 meteorů během jedné hodiny. Mateřskou kometou je 1/P Halley.
Na rozdíl od většiny hlavních meteorických rojů nemá tento žádné ostré maximum. To se spíše podobá zvýšené aktivitě přibližně jeden týden kolem 6. května.
Radiant bude pro Českou republiku vycházet nad obzor kolem 3. hodiny ranní SELČ, vhodný čas k pozorování z České republiky bude kolem 4. hodiny ranní.
Deep-sky objekty
V květnu bývá při večerních pozorováních z celého roku nejvýše na obloze galaxie M101. Jde o galaxii, která se pozemským pozorovatelům promítá do souhvězdí Velké medvědice, vhodná doba na její pozorování bude kolem novu, který nastává v pátek 19. května. Tato galaxie je také známá pod označením Větrník, její pozorování z hvězdárny v Úpici je v tomto měsíci možné při večerních pozorováních pro veřejnost (za předpokladu jasné oblohy)
Každoročně na jaře a začátkem léta jsou hvězdářskými dalekohledy pěkně pozorovatelné galaxie Messier 81 (též označovaná Bodeho galaxie) a Messier 82 (též označovaná Doutníková galaxie), opět platí, že vhodná doba k jejich pozorování je kolem měsíčního novu a že jejich pozorování z hvězdárny v Úpici je v tomto měsíci možné při večerních pozorováních pro veřejnost (za předpokladu jasné oblohy). I tyto dvě galaxie se pozemským pozorovatelům promítají do souhvězdí Velké medvědice
V druhé polovině března, v dubnu a začátkem května bývá při večerních pozorováních vysoko na obloze také souhvězdí Lva, ve kterém se hvězdářskými dalekohledy dají pozorovat 3 galaxie, jde o galaxie Messier 65, Messier 66 a NGC 3628, jako i u jiných galaxií bude vhodná doba na jejich pozorování kolem měsíčního novu.
Poslední tip, co se týká galaxií, je pozorování Markarianova řetízku galaxií, i ten se každoročně v dubnu až květnu dostává nejvýše nad obzor. Velká výška nad obzorem opět vytváří dobré podmínky k jejich pozorování hvězdářskými dalekohledy, opět ideálně kolem měsíčního novu, pozemským pozorovatelům se tyto galaxie promítají mezi souhvězdí Lva, Panny a Vlasů Bereniky.
Chcete-li pozorovat uvedené deep-sky objekty vaším vlastním amatérským hvězdářským dalekohledem, bude v mnoha případech potřeba použít takový, který se dá namířit do oblasti poblíž nadhlavníku.
Pozorovatelnost Lunar-X v květnu 2023
V květnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 27. května 2023 kolem 06:28 UT tj. kolem 08:28 SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky pod obzorem, lunární X tedy bude v květnu 2023 z České republiky nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v květnu 2023 prostým okem
Do přibližně 12. května 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem na noční obloze pouze v popůlnočních či ranních hodinách, zhruba mezi 13. květnem 2023 a 29. květnem 2023 se její pozorovatelnost na noční obloze prostým okem z České republiky postupně posunuje do předpůlnočních a večerních hodin, zhruba od 30. května 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice na noční obloze prostým okem nepozorovatelná.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce května
3. května 1998 16:09 UTC se z letu STS-90 zpět na Zem úspěšně vrátil raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab, v které během letu prováděla posádka vědecké experimenty, vesmírného modulu, který nebyl nikdy projektován k samostatnému letu ve vesmíru bez raketoplánu a po celou dobu letu se nacházel v nákladovém prostoru raketoplánu; k tomuto letu raketoplán odstartoval 17. dubna 1998 18:19 UTC (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. května 2003 skončil návratem od Mezinárodní kosmické stanice zpět na Zem let ruské kosmické lodi Sojuz TMA-1; šlo o první let Sojuzu v provedení TMA (měl oproti předchůdci Sojuzu TM například vyšší nosnost a digitalizovaný řídící systém lodi); návrat byl komplikovaný, při sestupu se při otvírání padáku přetrhla jedna ze šňůr a kvůli tomu byla poškozena i anténa, loď přistála 480 km od plánované oblasti, jeden ze tří kosmonautů utrpěl drobné poranění zad, zbylým dvěma se nic nestalo (20 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. května 1718 se narodil Jean-Philippe Loys de Chéseaux, astronom z Lausanne ve Švýcarsku, objevil například dvě komety, napozoroval a vytvořil seznam mlhovin na obloze, z nichž některé ve své době sám objevil (305 let) [1a], [1b], [1b], [3b]
5. května 2018 odstartovala ze Země mise InSight nesoucí marsovský lander InSight (též označovaný Discovery 12); úspěšně na Marsu přistál 26. listopadu 2018; činnost tohoto landeru byla prohlášena za ukončenou k datu 15. prosince 2022, kdy došlo k poslední komunikaci s landerem (5 let) [1a], [1b], [3], [3b], [3b], [4], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
6. května 1993 14:29:59 UTC (tj. 7:29:59 a.m. PDT) se zpět na Zem po letu STS-55 úspěšně vrátil raketoplán Columbia se sedmi pasažéry na palubě; přistál v Kalifornii na Edwards Air Force Base; hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab-D2; ze Země k tomuto letu raketoplán odstartoval 26. dubna 1993 14:50:00 UTC (tj. 10:50:00 EDT) z Kennedyho vesmírného centra na Floridě (30 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. května 2013 02:06:31 UTC úspěšně z kosmodromu Kourou odstartovala lehkotonážní evropská raketa Vega, šlo o historicky druhý start této rakety (první proběhl 13. února 2012 a byl také úspěšný), vynesena přitom společně s dvěma většími satelity (158 kilogramovým satelitem Evropské kosmické agentury nazvaným PROBA V určeným pro vědecké snímkování Země a vietnamským 120 kilogramovým satelitem nazvaným VNREDSat-1 taktéž určeným pro vědecké snímkování Země) byla první estonská družice (cubesat o rozměrech 100 x 100 x 113,5 mm) s názvem ESTCube-1 (někdy označovaná jako ESTSat-1) (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. května 2003 04:29:25 UTC odstartovala japonská kosmická sonda Hayabusa (před startem označovaná jako Muses-C), která nejen, že v listopadu 2003 podrobně prozkoumala malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj na Zem dopravila vzorky (byť jen v podobě malých zrnek prachu, protože se jí nepodařilo po dosednutí na asteroid na něm provést předpokládaný odběr vzorků); vzorky v návratovém pouzdře přistály na Zemi 13. června 2010 (v Austrálii) (20 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. května 2013 nastalo prstencové zatmění Slunce pozorovatelné z části Austrálie a z některých ostrovů Tichého oceánu (10 let) [3], [6], [6]
11. května 1963 zemřel Theodore von Kármán, maďarsko-americký matematik, fyzik a letecký inženýr, je po něm pojmenována Kármánova hranice, výška nad Zemí, v které rychlost pro dosažení potřebného aerodynamického vztlaku okřídleného stroje překračuje orbitální rychlost, tudíž nemá smysl používat křídla (60 let) [1a], [1a], [1b]
11. května 1918 se narodil americký teoretický fyzik Richard Phillips Feynman, zabýval se fyzikou elementárních částic a jadernými přeměnami (105 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6]
12. května 2013 02:31 UT byla americkou sondou pro pozorování dějů na Slunci nazvanou Solar Dynamics Observatory zaznamenána sluneční erupce třídy X1.7; k dalším erupcím třídy X pak došlo také 12. května 2013 16:45 UT a 13. května 2013 01:46 UT; v souladu s předpovědí amerického Space Weather Prediction Center zapříčinily erupce na Zemi několikahodinové omezení rádiové komunikace; k další výrazné erupci, ale již nižší než třídy X, pak došlo například také 22. května 2013; jednalo se o období kolem posledního maxima sluneční aktivity (poslední maximum sluneční aktivity mělo, při hodnocení podle měsíčního vyhlazeného počtu slunečních skvrn, dvojitý vrchol s maximy v březnu 2012 a v dubnu 2014) (10 let) [2a], [4], [4], [6], [6], [6]
14. května 2013 se úspěšně zpět na Zemi po pobytu na Mezinárodní kosmické stanici vrátili v přistávacím modulu Sojuzu TMA-07M Roman Romaněnko, Christopher Hadfield a Thomas Marshburn; do kosmického prostoru se v této kosmické lodi vydali 19. prosince 2012 (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
14. května 1973 byla nosnou raketou Saturn 5 vynesena na oběžnou dráhu Země americká orbitální stanice Skylab (vynesení je obvykle označováno jako mise SL-1, zároveň šlo o historicky poslední start rakety Saturn); po vynesení se na stanici projevila řada závad, takže byly pochybnosti, zda bude stanice obyvatelná, například se plně neotevřely sluneční panely a nadměrně stoupala vnitřní teplota; k anomáliím orbitální stanice Skylab byla 22. května 1973 zřízena vyšetřovací komise vedená Bruce T. Lundinem; během fungování stanice (nakonec úspěšně létala 2248 dní, tedy přibližně šest let) ji navštívily posádky tří pilotovaných kosmických lodí (mise SL-2, SL-3 a SL-4); stanice zanikla navedením do zemské atmosféry 11. července 1979, částečně v atmosféře shořela (nad Tichým oceánem a západní Austrálií), některé části dopadly do Austrálie do okolí města Perthu; správní rada jednoho australského regionu následně poslala americké agentuře NASA pokutu za znečišťování veřejného prostranství (50 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. května 1963 13:04:13 UTC (tj. 8:04 a.m. EDT) odstartoval v rámci letu Mercury-Atlas 9 (zkráceně MA-9) na oběžnou dráhu Země v jednomístné kabině nazvané Faith 7 americký astronaut Gordon Cooper, šlo o poslední a nejdelší let (22 obletů Země, 1 den, 10 hodin, 20 minut) amerického programu Mercury, programu, jehož cílem bylo dopravit bezpečně amerického astronauta na zemskou orbitu a zpět; pilotovaných letů proběhlo v tomto programu šest (včetně dvou suborbitálních, kdy bylo dosaženo kosmického prostoru, ale kosmická loď nebyla převedena na oběžnou dráhu Země) a pilotovaným letům předcházelo téměř 20 bezpilotních zkušebních letů včetně několika letů živých šimpanzů (60 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [3a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. května 1958 07:00:35 UTC úspěšně odstartovala sovětská družice Sputnik 3; jednalo se u něj o druhý pokus o vypuštění, první, který se uskutečnil 27. dubna 1958, totiž skončil explozí rakety; družice nesla řadu vědeckých přístrojů, například zařízení pro zkoumání slunečního záření, magnetismu či kosmického prostředí, a fungovala díky bateriím přibližně 6 týdnů (65 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
16. května 1963 23:24:02 UTC přistál po 34 hodinovém letu Mercury-Atlas 9 (zkráceně MA-9) úspěšně zpět na Zemi americký astronaut Gordon Cooper (60 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
20. května 1978 13:13:00 UTC odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1 (též označovaná PV-1, Pioneer Venus Orbiter nebo Pioneer 12); na eliptickou oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala mezi 4. a 6. prosincem 1978; z oběžné dráhy provedla radarové mapování planety (45 let) [1a], [1b], [3b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
21. května 1973 08:47 UT startovala ze základy Kourou raketa Diamant B s družicemi Castor a Pollux (vědecké družice testující hydrazinový pohon); Diamant byla první francouzská nosná raketa a zároveň první nosná raketa nepostavená Spojenými státy ani Sovětským svazem, před tímto letem provedla 6 úspěšných, jeden částečně neúspěšný a jeden neúspěšný start; start 21. května 1973 byl ale neúspěšný, druhý pokus o vynesení uvedených družic (opět raketou Diamant ze základy Kourou) pak proběhl o dva roky později a opakovaný pokus byl již úspěšný (50 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
23. května 1958, poté, co přestaly fungovat baterie, přestal vysílat Explorer 1, první americká družice; ze Země odstartoval 1. února 1958 03:47:56 GMT (tj. 31. ledna 1958 10:48 p.m. EST) (65 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
24. května 1543 zemřel Mikoláš Koperník, též v českém jazyce uváděný jako Mikuláš Koperník, polským jménem Mikołaj Kopernik či Nikolaj Kopernik (480 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6]
25. května 2008 23:53:44 UTC přistála na Marsu sonda Phoenix, první sonda v tehdy nové řadě malých, levných sond programu Mars Scout; na povrchu Marsu prováděla vědecká měření; odstartovala ze Země z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station 4. srpna 2007 09:26 UTC (15 let) [1a], [1b], [3b], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
25. května 1973 13:00:00 UTC odstartovala do vesmíru pilotovaná mise Skylab 2 (i kosmická loď nesla označení Skylab 2); k americké orbitální stanici Skylab se v ní vydali tři američtí astronauté, jejichž hlavním úkolem bylo nejprve opravit částečně nefunkční stanici Skylab, která se přehřívala a nevyklopil se jeden ze dvou solárních panelů; opravy se z velké části povedly; kosmická loď Skylab 2 se s posádkou na Zem úspěšně vrátila 22. června 1973 13:49:48 UTC (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5], [6], [6]
26. května 1973 byl proveden první výstup do otevřeného kosmického prostoru na americké kosmické stanici Skylab; výstup provedli Charles “Pete” Conrad, Joseph Kerwin a Paul J. Weitz, účastníci první pilotované mise k této kosmické stanici; jejich mise je nazývána Skylab 2 nebo též Apollo Skylab 2 či SL-2 (vzhledem k tomu, že v průběhu příprav pilotované mise kohosi napadlo, že označení SL-1 by měl dostat start samotného Skylabu); hlavním cílem výstupu bylo zprovoznit zaseklý nerozevřený solární panel (50 let) [1b], [1a], [2a], [3b], [5], [6], [6]
28. května 2013 20:31:24 UTC odstartoval Sojuz TMA-09M s třemi pasažéry, tato kosmická loď využila rychlý letový profil, při kterém mezi startem ze Země a připojením k Mezinárodní kosmické stanici uběhne přibližně 6 hodin (k Mezinárodní kosmické stanici se připojila 29. května 02:10:29 UT); rychlý letový profil byl při této příležitosti využit pro pilotovaný let k Mezinárodní kosmické stanici podruhé, poprvé to u pilotovaného Sojuzu bylo při letu Sojuz TMA-08M, který startoval 28. března 2013 (10 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [4] [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. května 1973 předčasně zanikla (shořela vstupem do atmosféry Země nad Tichým oceánem) po 55 dnech letu sovětská orbitální stanice pro veřejnost nazvaná Saljut 2; šlo o jednu z vojenských sovětských orbitálních stanic Almaz; ze Země odstartovala 3. dubna 1973 (50 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
30. května 1963 se narodila britská kosmonautka Helen Patricie Sharman(ová); při svém jediném letu do vesmíru v trvání přibližně 8 dnů navštívila v květnu 1991 sovětskou/ruskou kosmickou stanici MIR; odstartovala v Sojuzu TM-12 a vrátila se v Sojuzu TM-11; aby i při přistání měla k dispozici svoje anatomicky tvarované křeslo, byla její sedačka 25. května 1991 přemístěna ze Sojuzu TM-12 do Sojuzu TM-11 (60 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6]
31. května 2008 21:02:12 UTC odstartoval k misi STS-124 raketoplán Discovery, hlavním cílem letu k Mezinárodní kosmické stanici bylo vynesení dvou částí tvořících japonskou laboratoř Kibo; na palubě bylo sedm astronautů; při misi byl vystřídán jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice; na Zem se z této mise Discovery úspěšně vrátil 14. června 2008 15:15:19 UTC (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Na úvod úkazů na obloze jedna informace z Hvězdárny v Úpici. Vzhledem ke změně času a posouvání stmívání se v dubnu až srpnu večerní pozorování konají od 22. do 24. hodiny.
A nyní již k tomu nejzajímavějšímu na obloze.
Slunce
Slunce je stále aktivnější a aktivnější. To ostatně ukazuje i graf výskytu slunečních skvrn tvořený na Royal Observatory of Belgium.
Dokonce byly v noci z 23. na 24. března vidět polární záře až na Floridě.
Měsíc
6.4. úplněk
13.4. poslední čtvrt
20.4. nov
27.4. první čtvrt
Pro pozorování Měsíce a samozřejmě i pro návštěvu hvězdárny s malými dětmi je nejvhodnější období pro pozorování okolo první čtvrti. Měsíc je totiž viditelný večer, je plasticky nasvícený a zejména menší děti nemají s jeho sledováním v dalekohledu problémy.
Pro sledování hvězdných mlhavých objektů jsou zase vhodná období okolo novu.
Merkur
V první polovině měsíce večer nad západním obzorem.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.com)
Jak je ale vidět z výše uvedené mapky, je nutno jej sledovat ještě za soumraku nízko nad západním obzorem (na mapce je vidět mezi 2 stromy).
Venuše
Pozorovatelná večer nad západním obzorem.
Mars
Pozorovatelný v průběhu první poloviny noci. Poznáme jej podle načervenalé barvy. 25. dubna budeme moci nedaleko sledovat dorůstající srpek Měsíce.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.com)
Jupiter
nepozorovatelný
Saturn
prakticky nepozorovatelný – až na konci měsíce vychází krátce před východem Slunce
Meteory
Ve druhé polovině dubna bude pozorovatelný meteorický roj Lyrid (15.-29. duben). Roj Lyrid patří mezi ty silnější z rojů, zejména v období tří dnů okolo maxima. To nastane v noci z 22. na 23. dubna (okolo 2. hodiny ranní 23. dubna).
Meteory, jejichž mateřským tělesem je kometa C/1861 G1 Thatcher, vstupují do zemské atmosféry průměrnou rychlostí 46,8 km/h a zenitová přepočtená četnost se očekává 18 meteorů za hodinu. Radiant roje je v souhvězdí Lyry.
Lyrida z roku 2020
Hvězdné objekty
Dnes se zaměříme na několik hezkých dvojhvězd, které v dubnu vystupují vysoko nad obzor.
Hvězda Castor ze souhvězdí Blíženců je v dostatečně zvětšujícím a dostatečně kvalitním hvězdářském dalekohledu viditelná jako dvojhvězda, pozorovat ji můžeme i během večerních pozorování z úpické hvězdárny.
Castor s jasností 1,6 magnitudy leží ve vzdálenosti asi 52 světelných roků a jde o gravitačně svázaný systém 6-ti hvězd. Zjednodušeně bychom jej mohli popsat jako 3 dvojhvězdy. Již malý dalekohled s průměrem objektivu okolo 5 centimetrů jej rozloží na dvě stálice 2,0. a 2,8. magnitudy Castor A a Castor B. Více naleznete například na webu Průvodce hvězdnou oblohou (http://hvezdnouoblohou.wz.cz/blizenci.php#kastor).
zdroj: Stellarium (www.stellarium.com)
Druhou dvojhvězdou je Gama Lva, Algieba
Skládá se z dvojice hvězd 2,3. a 3,5. magnitudy. Dvojhvězdu rozliší již menší dalekohled. Obě složky mají v dalekohledu nažloutlou barvu. Ovšem někdy slabší složka v kontrastu s jasnějším společníkem může mít i nazelenalý odstín. Více se dozvíte například opět na serveru “Průvodce hvězdnou oblohou” (http://hvezdnouoblohou.wz.cz/lev.php#algieba(gamalva)).
Pozorovatelnost Lunar-X v dubnu 2023
V dubnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 27. dubna 2023 kolem 18:00 UT tj. kolem 20:00 SELČ, bohužel v tuto chvíli bude Měsíc na denní (soumrakové) obloze, lunární X tedy bude v dubnu amatérsky jen obtížně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v dubnu 2023 prostým okem
Do přibližně 2. dubna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem na noční obloze pouze ve večerních hodinách (nízko nad jihozápadním obzorem), zhruba mezi 3. dubnem 2023 a 24. dubnem 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice na noční obloze prostým okem nepozorovatelná, zhruba od 25. dubna 2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná na noční obloze prostým okem pouze v popůlnočních či ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce dubna
2. dubna 2018 00:15 nebo 00:16 UTC zanikla shořením v zemské atmosféře či částečným dopadem do oceánu první čínská orbitální stanice Tchien-kung 1 (anglicky Tiangong-1, v doslovném překladu Nebeský palác 1); vypuštěna byla z čínského kosmického střediska Jiuquan na severozápadě Číny 29. září 2011 v 13:16 UTC (21:16 tamějšího místního času) (5 let) [1a], [1b], [2], [3b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 2018 20:30 UTC odstartovala ze Země v rámci zásobovací mise CRS-14 nákladní kosmická loď Dragon společnosti Space-X; kromě jiného dopravila na Mezinárodní kosmickou stanici pokusnou družici pro testování zachycování vesmírného dopadu metodami “harpunace” a “vystřelovací sítě”; tato družice i se svým cvičným cílem pak byla v roce 2019 z Mezinárodní kosmické stanice vypuštěna do kosmického prostoru a provedla úspěšné testy (5 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1998 02:42:39 UTC odstartovala do vesmíru solární kosmická observatoř (též sluneční vesmírný dalekohled) TRACE (neboli Transition Region and Coronal Explorer, také označovaná jako SMEX-4 nebo Explorer 73); jedná se o zástupce slunečních observatoří NASA, tam patří také například SOHO (odstartovala ze Země 2. prosince 1995), Ulysses (odstartovala ze Země 6. října 1990), Genesis (odstartovala ze Země 8. srpna 2001) a dvojice sond STEREO A, STEREO B (odstartovaly ze Země 26. října 2006); Slunce studovala z oběžné dráhy Země více než 12 let (25 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [1a], [1a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1963 08:00 nebo 08:16 UTC odstartovala sovětská měsíční sonda Luna 4; měla měkce přistát na jeho povrchu, ale kvůli chybě v navigaci Měsíc minula (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. dubna 1618 se narodil italský fyzik, optik, astronom, matematik a jezuitský kněz Francesco Maria Grimaldi, zabýval se například volným pádem a kyvadly nebo některými optickými jevy (405 let) [1a], [1b], [1], [3b]
3. dubna 1973 odstartovala ze Země sovětská orbitální stanice pro veřejnost nazvaná Saljut 2, šlo o jednu z vojenských sovětských orbitálních stanic Almaz; zanikla předčasně (shořela vstupem do atmosféry Země nad Tichým oceánem) po 55 dnech (50 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. dubna 1983 ze Země odstartoval raketoplán Challenger k misi STS-6; při letu byla vypuštěna družice TDRS 1, což byla geostacionární družice plnící telekomunikační, sledovací a retranslační funkce; během letu byl v rámci testování skafandrů a testování nástrojů pro práci mimo raketoplán proveden výstup 2 astronautů do volného kosmického prostoru; z mise se raketoplán úspěšně vrátil 9. dubna 1983 (40 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
4. dubna 1968 odstartovala ze Země mise Apollo 6, poslední mise Apollo, při které ještě nebyli na palubě lidé; oběžné dráhy Země kosmická loď dosáhla jen s velkými problémy, přesto bylo rozhodnuto, že při následující misi, Apollo 7, již lidé poletí (55 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1973 odstartovala do vesmíru americká meziplanetární sonda Pioneer 11 (alternativní názvy jsou Pioneer G a Pioneer-Saturn); jejím úkolem bylo prozkoumat planety Jupiter a Saturn, což se podařilo; v současné době se již sonda nachází dále od Slunce než trpasličí planeta Pluto a letí směrem ke hvězdě λ Aql v souhvězdí Orla (50 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. dubna 1963 se pokusila odstartovat do vesmíru sovětská raketa Kosmos 2 s družicí typu DS-P1 (družice pro kalibraci radarů); start byl neúspěšný (60 let) [2a], [6], [6], [6]
6. dubna 1963 proletěla sovětská sonda Luna 4 kolem Měsíce; měla měkce přistát na jeho povrchu, ale kvůli chybě v navigaci Měsíc minula (60 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
7. dubna 1968 10:09:32 UTC odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14; tato sonda měla za úkol Měsíc jen obíhat, což splnila; studovala gravitaci a měřila částice kosmického a slunečního záření (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
8. dubna 1993 odstartoval ke svému šestnáctému letu do vesmíru raketoplán Discovery s pěti astronauty na palubě; hlavní náplní mise STS-56 byl vědecký průzkum, byl například vypuštěn autonomní satelit SPARTAN-201, který byl poté zachycen a dopraven na Zemi a který sledoval sluneční vítr a korónu, na palubě byl také přístroj Atlas 2 určený k průzkumu interakce slunečního záření a atmosféry se zaměřením na ozónovou vrstvu, který byl během letu vypuštěn (30 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. dubna 1983 se raketoplán Challenger z mise STS-6 úspěšně vrátil na Zemi se čtyřčlennou posádkou; ze Země odstartoval 4. dubna 1983 (40 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1993 18:03:25,7 UTC tvrdě dopadla japonská sonda Hiten (označovaná též jako Celestial Maiden nebo jako MUSES-A) na povrch Měsíce poblíž kráteru Furnerius; šlo o první misi k Měsíci od roku 1976 (od Luny 24); šlo o první japonskou sondu, která zkoumala Měsíc; šlo o první kosmickou sondu, která patřila jiné zemi než Sovětskému svazu nebo Spojeným státům; po startu ze Země 24. ledna 1990 byla umístěna na vysoce excentrickou oběžnou dráhu Země, z které mohla zkoumat Měsíc; při prvním přiblížení k Měsíci vypustila na jeho oběžnou dráhu malý měsíční orbiter nazvaný Hagoromo (30 let) [1a], [1b], [3], [3], [3], [3], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. dubna 1968 19:25 UTC vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce sovětská sonda Luna 14; ze Země sonda odstartovala 7. dubna 1968 (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. dubna 1963 úspěšně z ruského/sovětského kosmodromu Kapustin Jar odstartovala sovětská družice Kosmos 14 (též označovaná Omega 1 či Omega No.1); testovala technologie pro navigační družice (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1998 18:19 UTC odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska k letu STS-90 raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou; hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab, zařízení, které nebylo nikdy projektováno k samostatnému letu ve vesmíru bez raketoplánu a po celou dobu letu se nacházelo v jeho nákladovém prostoru; během letu v něm posádka prováděla vědecké experimenty; z tohoto letu se na Zem raketoplán úspěšně vrátil 3. května 1998 16:09 UTC (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1993 11:37:19 UTC se zpět na Zemi z mise STS-56 úspěšně vrátil raketoplán Discovery (30 let) [1a], [1b], [2b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1963 byli tři sovětští členové dvacetičlenné jednotky prvních kosmonautů SSSR, Grigorij Něljubov, Ivan Anikejev a Valentin Ignaťjevič Filaťjev propuštěni z oddílu kosmonautů kvůli výtržnictví a opilství, jejich členství a propuštění bylo dlouho utajováno, například Něljubov byl vymazán ze společných fotografií a o jeho existenci se veřejnost dozvěděla až v 80. letech 20. století (60 let) [1a], [1a], [1a], [2a], [6], [6], [6], [6]
17. dubna 1598 se narodil italský astronom a teolog Giovanni Battista Riccioli; znám je především jako autor „Nového Almagestu“, v kterém mapy Měsíce vytvořené jiným italským astronomem Francescem Grimaldim doplnil o řadu názvů používaných dodnes (425 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b]
18. dubna 2018 22:51:30 UTC odstartovala (na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX) do vesmíru kosmická observatoř TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite, jinými názvy též MIDEX 7 či Explorer 95) určená k hledání exoplanet (i relativně malých) u nejjasnějších hvězd blízkých Slunci; exoplanety hledala fotometricky, tedy měřením poklesu jasnosti hvězd v době přechodu planet před kotoučem hvězdy (z pohledu sondy TESS coby pozorovatele); tato kosmická observatoř je umístěna na excetrické oběžné dráze Země; primární mise vesmírného dalekohledu TESS byla rozdělena na snímání jižní nebeské sféry a severní nebeské sféry, přičemž se dohromady nasnímalo 75% hvězdného nebe, pak následovala nadstavbová mise, kdy opět byla snímána jižní a pak severní obloha, ale s rychlejším pořizováním snímků (5 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [3b], [3b], [3b], [4], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
20. dubna 1983 13:10:54 UTC (tj. 14:11 SEČ, tj. 15:11 SELČ) odstartovala z Bajkonuru sovětská pilotovaná kosmická loď Sojuz T-8 s třemi pasažéry na palubě; letěla k orbitální stanici Saljut 7; jelikož se nevyklopila anténa systému IGLA, nemohlo dojít ke spojení; let byl předčasně ukončen a loď s pasažéry přistála 22. dubna 1983 13:28:42 UTC (40 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. dubna 2013 21:00:02 UT poprvé odstartovala americká nosná raketa Antares; při premiérovém letu vynesla hmotnostně odpovídající maketu nákladní kosmické lodi Cygnus (nosná raketa Antares je navržená jako nosič pro americké nákladní kosmické lodě Cygnus) a čtyři cubesaty; raketa startovala z malého kosmodromu Wallops Flight Center u východního pobřeží USA (10 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. dubna 1793 zemřel v Anglii působící kněz John Michell; vzdělání získal na Queens’ College, jedné z nejstarších součástí Univerzity v Cambridgi, a později tu v letech 1751 až 1764 také v různých oborech působil jako učitel; věnoval se gravitaci, geologii, seismologii, magnetismu, matematice a astronomii; od roku 1760 byl členem Královské společnosti v Londýně; zřejmě jako první (ve svém konceptu z roku 1784) uvažoval o hypotetické hvězdě, která by byla natolik hmotná, že by z ní nemohlo uniknout ani světlo (230 let) [1a], [1b], [3], [5], [6]
22. dubna 1983 13:28:42 UTC přistála po neúspěšném letu k orbitální stanici Saljut 7 kosmická loď Sojuz T-8 s třemi pasažéry na palubě; ze Země odstartovala 20. dubna 1983 13:10:54 UTC (40 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. dubna 1963 úspěšně z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur odstartovala sovětská družice Kosmos 15 (též označovaná Zenit-2 9 či Zenit-2 #9); náplní její práce bylo snímkování Země (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
23. dubna 1858 se narodil Max Planck, německý fyzik často považovaný za zakladatele kvantové teorie (165 let) [1a], [1b], [3a], [3b], [3], [6], [6]
24. dubna 2013 10:12:16 UTC odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici z ruského Bajkonuru ruská zásobovací kosmická loď Progress M-19M; start i navedení na potřebnou dráhu proběhlo v pořádku, ale následně se nevyklopila jedna z antén systému Kurs, talířovitá anténa sloužící ke komunikaci mezi lodí a stanicí během přibližovacího manévru; přesto se kosmická loď k Mezinárodní kosmické stanici úspěšně automaticky připojila podle náhradního postupu při nevyklopené anténě systému Kurs (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3b], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 1993 14:50:00 UTC (tj. 10:50:00 EDT) odstartoval k letu STS-55 raketoplán Columbia se sedmi pasažéry na palubě, hlavním cílem letu byl let laboratoře Spacelab-D2, na Zem se poté raketoplán úspěšně vrátil 6. května 1993 14:29:59 UTC (tj. 10:30:59 EDT) (30 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. dubna 1933 se narodil Arno Allan Penzias, který společně s Robertem Wilsonem objevil reliktní záření (90 let) [1a], [1b], [6], [6]
27. dubna 2013 v 7:47 UT byl detekován blízký gama záblesk GRB 130427A, jehož fotony dosáhly rekordních 95 GeV; záblesk zjistila americká kosmická observatoř Swift (10 let) [1a], [1b], [1b], [2a], [6]
28. dubna 2008 poprvé úspěšně (z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur) odstartovala ukrajinská nosná raketa Zenit ve verzi Zenit-3SLB; vynesla izraelskou stacionární telekomunikační družici Amos 3 (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 2003 odstartoval do vesmíru (na nízkou oběžnou dráhu Země) s pomocí rakety Pegasus XL uvolněné za letu z podvěsu letadla L-1011 vesmírný teleskop GALEX (Galaxy Evolution Explorer, jinými označeními též SMEX 7 či Explorer 83); tento vesmírný dalekohled provozovala NASA a pracoval v ultrafialové oblasti elektromagnetického záření (20 let) [1a], [1b], [4], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1963 09:36:00 GMT úspěšně z ruského/sovětského kosmodromu Bajkonur odstartovala sovětská družice Kosmos 16 (též označovaná Zenit-2 10 či Zenit-2 #10); jednalo se o desátou nebo jedenáctou úspěšně vypuštěnou družici řady Kosmos; náplní její práce bylo snímkování Země; 8. května 1963 byla družice deorbitována a na padácích ve stepích Kazachstánu přistála na Zemi návratová kapsle s exponovaným filmem (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
28. dubna 1928 se narodil Eugene Merle Shoemaker, objevitel a spoluobjevitel velkého množství komet včetně komety Shoemaker-Levy 9, komety, která atypicky neobíhala Slunce, ale planetu Jupiter (kometa byla v minulosti zachycena na Jupiterově oběžné dráze), a jejíž úlomky dopadaly od 16. července 1994 do 22. července 1994 na tuto planetu, což se podařilo pozorovat dalekohledy ze Země (95 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [2b], [2a], [2], [6], [6], [6]
29. dubna 2013 ESA (European Space Agency) oznámila, že bylo spotřebováno tekuté hélium sloužící k chlazení přístrojů a detektorů Herschelovy vesmírné observatoře a tím skončila její pozorovací mise; tato vesmírná observatoř obíhala, podobně jako dnes Webbův vesmírný dalekohled, kolem libračního bodu L2 soustavy Země – Slunce a, také jako on, pozorovala v infračervené oblasti spektra (10 let) [1a], [1b], [2a], [6], [7]
29. dubna 1893 se narodil americký fyzikální chemik Harold Clayton Urey; mimo jiné se zajímat o systematiku atomových jader, což vedlo k objevu deuteria; roce 1931 objevil těžkou vodu (130 let) [1a], [1b], [6]
[7] Petr Kulhánek, Dalekohled Jamese Webba, Astropis 130 (2022), str. 7
V době od 11. do 20. srpna 2023 se bude konat tradiční letní astronomický tábor, který je určen mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních. Cena zůstává stejná, jako minulý rok – 4000.-
Účastník se může těšit na přednášky z celé části astronomie – od úplných základů až po náročnější témata, jako jsou kosmologie nebo černé díry, alespoň zevrubně. Za jasného počasí se konají denní i noční pozorování s důrazem na samostatnost účastníka. Zkušenější mohou zkusit fotografování noční oblohy nebo měření změn jasností proměnných hvězd. V případě nevhodného počasí je připravena sada fyzikálních i astronomických pokusů či astronomická praktika – jako měření vzdálenosti Slunce, určení polohy na Zemi z pozorování denní hvězdy a hvězd či měření výšky pozorovaných meteorů.
I když je odborný program obsáhlý, celá akce samozřejmě nabízí i dostatek volného času. Ten může účastník strávit podle svého uvážení, ať už odpočinkem ve stínu s knížkou nebo hraním různých her. Jako fotbal nebo frisbee, máme i hřiště na volejbal/nohejbal. Dále různá házedla a jiné létající hračky nebo žonglování s velkou variací žonglérských pomůcek. V nabídce jsou dále vnitřní, hlavně deskové hry, ať již s astronomickou či neastronomickou tématikou. A také rakety…
Akce se koná v areálu hvězdárny, který je dosti rozlehlý. Nachází se na něm již zmíněné hřiště, „lesíky“ i ohniště. Hvězdárna samotná leží na kopci nad městem a je tedy relativně izolovaná od rušívých vlivů „okolního světa“. To se podepisuje i na kvalitě noční oblohy, která umožní pohled i do nejvzdálenějších koutů vesmíru. A pokud dokážete být potichu, překvapí vás množství fauny, kterou zde potkáte. Zejména sojky jsou ve dne vděčným objektem našeho zájmu.
Ostatně, co se dělo v posledních letech naleznete zde.
Vůbec první expedice se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického roje Perseid. Tak tomu bude i letos.
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
