V době od 11. do 20. srpna 2023 se bude konat tradiční letní astronomický tábor, který je určen mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních. Cena zůstává stejná, jako minulý rok – 4000.-
Účastník se může těšit na přednášky z celé části astronomie – od úplných základů až po náročnější témata, jako jsou kosmologie nebo černé díry, alespoň zevrubně. Za jasného počasí se konají denní i noční pozorování s důrazem na samostatnost účastníka. Zkušenější mohou zkusit fotografování noční oblohy nebo měření změn jasností proměnných hvězd. V případě nevhodného počasí je připravena sada fyzikálních i astronomických pokusů či astronomická praktika – jako měření vzdálenosti Slunce, určení polohy na Zemi z pozorování denní hvězdy a hvězd či měření výšky pozorovaných meteorů.
I když je odborný program obsáhlý, celá akce samozřejmě nabízí i dostatek volného času. Ten může účastník strávit podle svého uvážení, ať už odpočinkem ve stínu s knížkou nebo hraním různých her. Jako fotbal nebo frisbee, máme i hřiště na volejbal/nohejbal. Dále různá házedla a jiné létající hračky nebo žonglování s velkou variací žonglérských pomůcek. V nabídce jsou dále vnitřní, hlavně deskové hry, ať již s astronomickou či neastronomickou tématikou. A také rakety…
Akce se koná v areálu hvězdárny, který je dosti rozlehlý. Nachází se na něm již zmíněné hřiště, „lesíky“ i ohniště. Hvězdárna samotná leží na kopci nad městem a je tedy relativně izolovaná od rušívých vlivů „okolního světa“. To se podepisuje i na kvalitě noční oblohy, která umožní pohled i do nejvzdálenějších koutů vesmíru. A pokud dokážete být potichu, překvapí vás množství fauny, kterou zde potkáte. Zejména sojky jsou ve dne vděčným objektem našeho zájmu.
Ostatně, co se dělo v posledních letech naleznete zde.
Vůbec první expedice se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického roje Perseid. Tak tomu bude i letos.
A opět je tu další měsíc, již pomalu jarní březen. Již se těšíme na teplo, ale vzpomeňme na pranostiku “březen, za kamna vlezem”. Tak uvidime.
Planety
Hned 2. března nás čeká přiblížení, neboli konjunkce, planet Jupitera a Venuše. Bude je na večerní obloze oddělovat úhlová vzdálenost 0,49 stupně, tedy o něco více než Měsíc v úplňku. Nesmíme čekat však moc dlouho, neboť planety zapadají nedlouho po západu Slunce.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
24. března se opět planeta Venuše potká s úzkým srpkem Měsíce. Budou od sebe necelý stupeň a i tato skupinka zapadne poměrně brzy. Nedaleko bude i planeta Uran, tu však očima asi neuvidíme, byť je na hranici viditelnosti očima.
zdroj: Stellarium (www.stellarium.org)
Slunce
Aktivita Slunce stále roste, zdá se že dokonce více, než předvídaly dřívější predikce.
zdroj: Royal observatory of Belgium (https://www.astro.oma.be)
Dne 20. března ve 22 hodin a 24 minut vstupuje Slunce do znamení Berana a začíná astronomické jaro.
Pozorovatelnost Lunar-X v březnu 2023
V březnu 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 29. března 2023 kolem 5:00 UT tj. kolem 7:00 SELČ a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, na denní obloze, tedy Lunar-X bude v březnu 2023 z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v březnu 2023 prostým okem
Do přibližně 10.3.2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem na noční obloze pouze v ranních hodinách, zhruba mezi 11.3.2023 a 15.3.2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice na noční obloze prostým okem nepozorovatelná, zhruba od 16.3.2023 do 3.4.2023 je z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná na noční obloze prostým okem pouze ve večerních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce března
1. března 2018 odstartovala na zemskou orbitu na nosné raketě Atlas V 541 americká družice GOES-17 (dříve označovaná jako GOES-S), jde o geostacionární meteorologickou družici (5 let) [1b], [3b], [3b], [5], [6], [6], [6], [6], [6]
1. března 2013 15:10 UTC započal startem ze Země historicky čtvrtý orbitální let nákladní kosmické lodi Dragon společnosti Space-X (mise SpaceX CRS-2); tomuto letu tohoto typu kosmické lodi předcházely dva bezpilotní orbitální lety testovací (první bez připojení k Mezinárodní kosmické stanici a druhý s připojením k Mezinárodní kosmické stanici) a jeden regulérní zásobovací bezpilotní let (s připojením k Mezinárodní kosmické stanici); z mise SpaceX CRS-2 se kosmická loď vrátila na Zemi přistáním na padácích na hladinu Tichého oceánu 26. března 2013 16:34 UTC (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6]
2. března 1978 odstartoval v sovětské kosmické lodi Sojuz 28 k sovětské vesmírné stanici Saljut 6 společně se sovětským kosmonautem Vladimírem Gubarevem první československý kosmonaut Vladimír Remek (Remek byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA); na kosmické stanici se setkali s posádkou, která přiletěla Sojuzem 26, sovětskými kosmonauty Romaněnkem a Grečkem, kteří byli na Saljutu 6 na přibližně tříměsíčním pobytu; na Zem se Remek a Gubarev úspěšně vrátili 10. března 1978 (45 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
2. března 1968 odstartovala automatická bezpilotní kosmická loď Zond 4 (odvozená od kosmických lodí Sojuz); program Zond byl sovětský program kosmických průletových sond k planetám sluneční soustavy a od mise Zond 4 bezpilotních kosmických lodí vysílaných do vesmíru v rámci testování techniky k předpokládanému budoucímu obletu Měsíce; při návratu k Zemi se ukázalo, že by kosmická loď Zond 4 mohla (oproti plánu) dopadnout či vstoupit do atmosféry jinde než nad územím Sovětského svazu, a tak byla úmyslně zničena dálkovým povelem a jeji zbytky zřejmě zanikly v zemské atmosféře přibližně mezi 4. až 10. březnem 1968 (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. března 1933 (numerologové by měli radost:-) se narodil Steven Weinberg, americký teoretický fyzik, který zasvětil život kvantové teorii pole; pracovně působil například v Berkeley, Harvardu nebo MIT; v češtině vyšla například jeho kniha První tři minuty (v originále The First three minutes, v originále vydáno 1977) (90 let) [1a], [1b], [6], [6]
5. března 1958 18:27:57 GMT nebo 18:27:59 GMT startovala ze Země americká kosmická sonda Explorer 2, druhá americká sonda programu Explorer; v té době (v době, která byla úplným počátkem dobývání vesmíru) se ale USA snažilo o vyslání kosmických sond či umělých družic Země také v rámci programu Vanguard; sonda byla vybavena, podobně jako její úspěšná předchůdkyně sonda Explorer 1, například Geiger-Müllerovým počítačem, teploměrem nebo detektorem dopadů mikrometeoritů; start byl ale neúspěšný, nosná raketa Juno 1 nedosáhla oběžné dráhy kvůli chybě činnosti motoru čtvrtého (tedy posledního zažehávaného) stupně (65 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
6. března 2003 byl americkými astronomy objeven asteroid označovaný jako (196256) 2003 EH1; tento asteroid je často považován za mateřské tělěso meteorického roje Kvadrantid, roje aktivního každoročně v první polovině ledna (20 let) [1a], [1b], [3], [6], [6]
7. března 1958 se narodil americký astronom Alan Hale; například v roce 1997 objevil známou jasnou kometu dnes označovanou C/1995 O1 (Hale-Bopp), která byla v roce 1997 viditelná na noční obloze prostým okem i z České republiky; nezávisle na něm byla objevena také Thomasem Boppem (65 let) [1a], [1b], [1b], [3b], [6]
7. března 1693 se narodil anglický astronom James Bradley, který v roce 1727 objevil aberaci světla a v roce 1748 nutaci zemské osy (330 let) [1a], [1b], [1a], [1a], [3b], [6]
mezi 4. až 10. březnem 1968 zanikla (zřejmě v atmosféře Země po záměrné destrukci spuštěné dálkovým povelem) bezpilotní kosmická loď Zond 4 (odvozená od kosmických lodí Sojuz); program Zond byl sovětský program kosmických průletových sond k planetám sluneční soustavy a a od mise Zond 4 bezpilotních kosmických lodí vysílaných do vesmíru v rámci testování techniky k předpokládanému budoucímu obletu Měsíce; ze Země odstartovala 2. března 1968 (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
9. března 2008 poprvé odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď typu ATV; tyto automatické kosmické lodě byly vyráběny a provozovány pro Evropskou kosmickou agenturu a vynášeny evropskými raketami Ariane; tento konkrétní exemplář nesl označení ATV-1 Jules Verne; po splnění úkolu plánovaně zanikla v zemské atmosféře 29. září 2008; loď typu ATV letěla k Mezinárodní kosmické stanici celkem 5x, poslední exemplář letěl 29. července 2014 a nesl označení ATV-5 Georges Lemaître; let všech lodí ATV byl úspěšný (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. března 1978 přistál úspěšně zpět na Zemi návratový modul Sojuzu 28, na palubě byli Vladimír Gubarev a první československý kosmonaut Vladimír Remek; ze Země odstartovali 2. března 1978 a několik dní pobyli na sovětské dnes již neexistující kosmické stanici Saljut 6 (45 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. března 1628 se narodil Constantijn Huygens Jr., starší bratr slavnějšího Christiaana Huygense; sám či spolu s bratrem vyrobil několik dalekohledů a jiných astronomických přístrojů (395 let) [1b], [1a]
11. března 2008 06:28:14 UTC odstartoval ze Země raketoplán Endeavour se sedmičlennou posádkou k misi STS-123, hlavním cílem letu byla doprava první části laboratoře Kibó na Mezinárodní kosmickou stanici; z této mise se Endeavour úspěšně vrátil 27. března 2008 00:40:41 UTC (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. března 1963 se narodil první brazilský kosmonaut Marcos Cesar Pontes; jeho jediný kosmický let, 10. návštěvní expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 2006, trval necelých deset dní (70 let) [1a], [1a], [1b], [6], [6], [6]
12. března 1923 se narodil americký astronaut Walter Marty Schirra, Jr., zúčastnil se tří kosmických misí, Mercury-Atlas 8 (3. října 1962), Gemini 6A (15. prosince 1965 – 16. prosince 1965) a Apollo 7 (11. října 1968 – 22. října 1968); vzhledem k tomu, že při misi Apollo 7 (poslední pilotovaná mise Apollo, při které ještě kosmická loď nebyla nasměrována k obletu Měsíce nebo k přistání na něm) při vzájemných rozhovorech členů posádky i při komunikaci s pozemním personálem probíhaly menší hádky, NASA Shirru ani žádného dalšího člena posádky Apollo 7 nevybrala do hlavních posádek dalších misí Apollo; další zajímavostí je, že absolvoval let do kosmu na třech různých typech kosmických lodí (Mercury, Gemini, Apollo) (100 let) [1a], [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6]
14. března 2018 zemřel teoretický fyzik Stephen Hawking, kromě řady vědeckých publikací a článků je autorem i populárně naučných knih pro veřejnost; v češtině vyšla například jeho Stručná historie času (5 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [3], [3], [3b], [6], [6], [6]
14. března 1963 se narodil španělský kosmonaut Pedro Francisco Duque; zúčastnil se dvou výprav do kosmického prostoru, letu STS-95 raketoplánu Discovery roku 1998 a návštěvnické mise na Mezinárodní kosmickou stanici (s dopravou Sojuzem TMA-3 tam a Sojuzem TMA-2 zpět), kde pobyl několik dní roku 2003 (60 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
14. března 1928 se narodil americký astronaut Frank Frederick Borman, účastník dvou kosmických misí, mise Gemini 7 (4. prosinec 1965 – 18. prosinec 1965) a mise Apollo 8 (21. prosinec 1968 – 27. prosinec 1968) (95 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
15. března 1713 se narodil francouzský astronom Nicolas-Louis de Lacaille (někdy psaný také jako Nicolase Louis de La Caille); zabýval se například pozorováním a katalogizací jižní oblohy z observatoře, kterou vybudoval na jihu Afriky poblíž Mysu Dobré naděje (310 let) [1a], [1b], [3], [3b], [6]
16. března 2013 03:06 UTC úspěšně přistál přistávací modul kosmické lodi Sojuz TMA-06M s třemi pasažery; šlo let k Mezinárodní kosmické stanici; tato kosmická loď (s jinou posádkou) ze Země odstartovala 23. října 2012 10:51:11 UTC (10 let) [1a], [1b], [2], [2], [5], [5], [6]
16. března 1978 přistál úspěšně zpět na Zemi přistávací modul mise Sojuz 27; na palubě při přistání byli Jurij Romaněnko a Georgij Grečko, zatímco při startu tvořili posádku Sojuzu 27 Vladimir Džanibekov a Oleg Makarov; šlo o let k sovětské dnes již neexistující orbitální stanici Saljut 6, kde připojením na druhý volný připojovací uzel (na jednom připojovacím uzlu již byla kosmická loď Sojuz 26) byl vytvořen historicky první komplex tří spojených umělých kosmických těles; ze Země Sojuz 27 odstartoval 10. ledna 1978 12:26:00 UTC (45 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. března 2013 03:06 UTC (16. března lokálního času) úspěšně (severovýchodně od města Arkalyk v Kazachstánu) přistál návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-06M s kosmonauty Olegem Novickim, Jevgenijem Tarelkinem a Kevinem Fordem na palubě; tato kosmická loď (se stejnou posádkou) odstartovala ze Země 23. října 2012 10:51:11 UTC (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. března 1958 odstartovala na oběžnou dráhu Země družice Vanguard 1, historicky čtvrtá úspěšná umělá družice Země a zároveň historicky druhá americká úspěšná umělá družice Země (po sovětském Sputniku 1, sovětském Sputniku 2 a americkém Exploreru 1); byla to historicky první umělá družice Země se solárními články; mise/nosná raketa je někdy označována Vanguard TV-4 (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
17. března 1853 zemřel rakouský fyzik a matematik Christian Doppler (též česky označovaný jako Kristián Doppler či Kristian Doppler); po něm pojmenováný Dopplerův jev je efekt, kdy frekvence (například vlnová délka světla) vydávaná pohybujícím se objektem (například hvězdou) se pro pozorovatele zkracuje, přibližuje-li se objekt k pozorovateli, či prodlužuje, vzdaluje-li se objekt od pozorovatele; jevu se využívá napřiklad při spektroskopickém studiu dvojhvězd či spektroskopickém hledání exoplanet (170 let) [1a], [1b], [3a], [6], [6], [6], [6], [6]
21. března 2018 17:44 UTC odstartovala ze Země k Mezinárodní kosmické stanici kosmická loď Sojuz MS-08; posádku tvořili Oleg Artemyev, Andrew Jay Feustel a Richard Robert Arnold; Andrew Jay Feustel, jehož manželka má české předky, si mezi svými osobními věcmi vzal na palubu figurku Krtečka, postavičky z československých večerníčků, a vzal ho do vesmíru již podruhé (v tomto případě šlo o jiný, menší exemplář); vzal si také kopii obrazu Měsíční krajina od Petra Ginze, dílo malého chlapce, který v koncentračním táboře Terezín vydával časopis Vedem a později zemřel v Osvětimi; na Zem se tento Sojuz se stejnou posádkou úspěšně vrátil 4. října 2018 11:45 UTC (5 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [3b], [3b], [5], [5], [5], [6], [6]
21. března 2013 Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila mapu reliktního záření, která souvisela s druhým zveřejněným balíkem výsledků měření evropského kosmického teleskopu Planck; z těchto měření byl zároveň odvozen nový odhad stáří vesmíru 13,8 miliardy let (předchozí odhad byl 13,7 miliardy let) (10 let) [1a], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6]
24. března 1993 byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9; kometa byla objevena na fotografii z 23. března 1993 a další fotografie odhalily, že se jedná o množství úlomků doprovázených prachovou stopou nikoli jedno těleso; kometa neobíhala Slunce ale planetu Jupiteru (na jeho oběžné dráze byla zřejmě zachycena 20 až 30 let před jejím objevem); Jupiter tuto kometu roztrhal (pravděpodobně 7. července 1992 při průletu ve vzdálenosti asi 21 tisíc km) na nejméně 21 kusů a ty postupně dopadaly počínaje 16. červencem 1994 do Jupiterovy oblačné atmosféry; tuto unikátní srážku se podařilo pozorovat z vesmíru i ze Země a kometární jádra zanechala v atmosféře planety poměrně výrazné skvrny (30 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [1b], [2], [3], [3b], [6]
24. března 1893 se narodil německý astronom Walter Baade; od roku 1931 působil v USA; například se mu podařílo jako prvnímu rozlišit jednotlivé hvězdy v centrálních oblastech galaxie M31 v Andromedě; spolu s Fritzem Zwickym přišli s myšlenkou, že supernova může vytvořit neutronovou hvězdu; byl také objevitelem deseti planetek (130 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [5]
25. března 1928 se narodil americký astronaut James Arthur Lovell, Jr. (zvaný často Jim Lovell); letěl 4x do vesmíru, z toho 2x k Měsíci, ale ani jednou se po Měsíci neprošel (Apollo 8 ještě nemělo naplánováno přistání na Měsíci a Apollo 13 se kvůli problémům na palubě muselo přistání na povrchu Měsíce vzdát) (95 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6]
25. března 1538 se narodil Christopher Clavius, německý jezuitský matematik a astronom, jeden z osmi členů komise sestavené papežem Řehořem XIII. kvůli reformě kalendáře (485 let) [1a], [1b], [3b]
26. března 2013 se nákladní kosmická loď Dragon společnosti Space-X úspěšně po misi CRS-2 (druhý regulérní zásobovací let lodi Dragon soukromé americké společnosti Space-X k Mezinárodní kosmické stanici, přičemž exemplářů nákladní lodi Dragon je více než jeden) vrátila zpět na Zem; přistála na padácích na hladinu Tichého oceánu i s nákladem, který se plánoval takto dopravit z Mezinárodní kosmické stanice na Zem (byly to například výsledky vědeckých experimentů); na tuto misi uvedená kosmická loď odstartovala 1. března 2013; k Mezinárodní kosmické stanici byla připojena (za pomoci robotického ramene) 3. března 2013 (10 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [3a], [3a], [3a], [3a], [5], [6]
26. března 1958 odstartovala na oběžnou dráhu Země družice Explorer 3; šlo o druhou úspěšnou americkou umělou družici Země z amerického programu Explorer (po úspěšném Exploreru 1 a neúspěšném Exploreru 2, který se kvůli chybě motoru nedostal na oběžnou dráhu Země); družice zkoumala kosmické záření (65 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. března 2008 00:40:41 UTC se z letu STS-123 zpět na Zemi úspěšně vrátil raketoplán Endeavour se sedmi pasažéry na palubě, hlavním cílem letu byla doprava první části laboratoře Kibó na Mezinárodní kosmickou stanici, ze Země k tomuto letu Endavour odstartoval 11. března 2008 06:28:14 UTC (15 let) [1a], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
27. března 1968 zemřel při rutinním tréninkovém letu na letounu MiG-15UTI první kosmonaut světa Jurij Alexejevič Gagarin (55 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6]
28. března 2013 20:43 UTC odstarovala k Mezinárodní kosmické stanici z Bajkonuru pomocí nosné rakety Sojuz-FG ruská pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-08M (u NASA označovaná také jako Soyuz 34 nebo Soyuz 34S); na palubě byli Pavel Vinogradov, Alexandr Misurkin a Christopher Cassidy; let byl úspěšný; šlo o první pilotovanou loď k Mezinárodní kosmické stanici, která využila rychlý letový profil trvající 6 hodin místo do té doby obvyklých dvou dnů (10 let) [1a], [1b], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
Hvězdárna v Úpici má co nabídnout i školám a školkám. Nabízíme Vám nejen informace o Sluneční soustavě či vzdáleném vesmíru, ale i specializované programy, astronomické a fyzikální pokusy a samozřejmě pozorování oblohy.
Kromě jednorázových akcí a programů nabízíme i akce typu Noc na hvězdárně s možností přespání ve vlastních stanech s využitím areálu hvězdárny včetně sociálního zázemí, kuchyňky, ohniště, sportovního vyžití a wifi. Možno využít i pro školní výlety.
Podrobné informace naleznete buď na stránkách hvězdárny www.obsupice.cz, nebo přímo na odkazech:
Nabídka programů: http://www.hvezdarnavupici.cz/?page_id=652
Seznámení s možnostmi areálu: http://www.hvezdarnavupici.cz/?page_id=654
Základní školy mohou do 30.10.2023 využít pro podporu svých aktivit dotačního programu Královéhradeckého kraje, který částečně přispívá na dopravu žáků do kulturních a vzdělávacích institucí kraje. Mezi tyto instituce patří i Hvězdárna v Úpici. Uvedený dotační program je realizován skrze místní akční skupiny, v území ORP Trutnov kontaktujte MAS Království – Jestřebí hory, o.p.s. Kontakty jsou zde.
V době od 11. do 20. srpna 2023 se bude konat tradiční letní astronomický tábor, který je určen mladým zájemcům o astronomii od druhého stupně základní školy po žáky škol středních. Cena zůstává stejná, jako minulý rok – 4000.-
Účastník se může těšit na přednášky z celé části astronomie – od úplných základů až po náročnější témata, jako jsou kosmologie nebo černé díry, alespoň zevrubně. Za jasného počasí se konají denní i noční pozorování s důrazem na samostatnost účastníka. Zkušenější mohou zkusit fotografování noční oblohy nebo měření změn jasností proměnných hvězd. V případě nevhodného počasí je připravena sada fyzikálních i astronomických pokusů či astronomická praktika – jako měření vzdálenosti Slunce, určení polohy na Zemi z pozorování denní hvězdy a hvězd či měření výšky pozorovaných meteorů.
když je odborný program obsáhlý, celá akce samozřejmě nabízí i dostatek volného času. Ten může účastník strávit podle svého uvážení, ať už odpočinkem ve stínu s knížkou nebo hraním různých her. Jako fotbal nebo frisbee, máme i hřiště na volejbal/nohejbal. Dále různá házedla a jiné létající hračky nebo žonglování s velkou variací žonglérských pomůcek. V nabídce jsou dále vnitřní, hlavně deskové hry, ať již s astronomickou či neastronomickou tématikou. A také rakety…
Akce se koná v areálu hvězdárny, který je dosti rozlehlý. Nachází se na něm již zmíněné hřiště, „lesíky“ i ohniště. Hvězdárna samotná leží na kopci nad městem a je tedy relativně izolovaná od rušívých vlivů „okolního světa“. To se podepisuje i na kvalitě noční oblohy, která umožní pohled i do nejvzdálenějších koutů vesmíru. A pokud dokážete být potichu, překvapí vás množství fauny, kterou zde potkáte. Zejména sojky jsou ve dne vděčným objektem našeho zájmu.
Ostatně, co se dělo v posledních letech naleznete zde.
Vůbec první expedice se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Zpočátku se jednalo o zácvikové pozorovací meteorické expedice sloužící k získání pozorovatelských zkušeností pro meteorické expedice celostátní, postupem času se ovšem program obohatil o téměř všechny obory astronomie. S odkazem na historii této akce se koná, pokud Měsíc dovolí, v období maxima letního meteorického roje Perseid. Tak tomu bude i letos.
Jak již informovaly sdělovací prostředky, dnes v noci – přesněji v 1:17:32,6 světového času (2:17:32,6 SEČ) – došlo v centrálním Turecku k mohutnému zemětřesení, jenž si vyžádalo přes 1000 životů, tisíce zraněných a značné materiální škody. Magnitudo tohoto otřesu bylo stanoveno na 7,8. Epicentrum leželo na pozici 37° 13′ 48″ severní šířky a 37° 1′ 12″ východní délky, hloubka 10 km. Mapka je zde
Do České republiky dorazily vlny okolo 1:22:13,9 UT, což je čas z Průhonic. Náš seismogram je zde
a z něj je jasně vidět mohutnost otřesu. A navíc v dané oblasti již bylo zaregistrováno dalších 10 otřesů, jejichž magnituda převyšují hodnotu 5, těch slabších je tam přes 20.
A přes moje ranní přání, aby se situace zklidnila, nestalo se tak. V 10:24:50,4 UT došlo v oblasti k dalšímu silnému otřesu, tentokrát magnitudo dosáhlo na 7,5. I zde byla hloubka 10 km, souřadnice epicentra jsou 38° 3′ 0″ severní šířky a 37° 15′ 0″ východní délky. A hned o 11 minut (10:35:59,3 UT) další s magnitudem 5,7 a v 10:51:31,6 ještě o desetinu magnituda víc. Mapka pro druhý silný otřes je zde:
a seismogram tady:
Zdroj:
EMSC (https://www.emsc-csem.org/#2),
Geofyzikální ústav AVČR (https://www.ig.cas.cz),
Hvězdárna v Úpici (https://www.hvezdarnavupici.cz).
Komety:
Kometa C/2022 E3 (ZTF), kterou média přezdívají jako “Neandrtálská kometa”, protože její poslední návrat ke Slunci a k Zemi nastal zhruba před 47 500 roky je již za perihelem i přízemím a pomalu slábne. Navíc na počátku měsíce její viditelnost zhoršuje úplňkový Měsíc. Pozorovatelnosti nepomáhá ani špatné počasí.
Měsíc:
úplňek 5.2.
poslední čtvrť 12.2.
nov 20.2.
první čtvrť 27.2.
Obloha:
Ze zajímavých jevů na obloze jmenujme tentokrát pouze hezké seskupení Měsíce, Marse, Aldebaranu a Plejád večer nad západním obzorem.
zdroj: program Stellarium (www.stellarium.org)
Ostatní jevy tohoto měsíce nejsou příliš zajímavé a tak přinášíme již pouze tradiční viditelnosti ISS a Lunar-X a přehled výročí.
Pozorovatelnost Lunar-X v únoru 2023
V únoru 2023 nastane potřebné nasvícení měsíčního povrchu pro vytvoření Lunar-X (měsíčního X) dne 27. února 2023 zhruba kolem 16:00 hodiny SEČ (tj. kolem 15:00 UT) a v této chvíli bude Měsíc při pohledu z České republiky, bohužel, na denní obloze, tedy Lunar-X bude v únoru 2023 z České republiky amatérsky špatně pozorovatelné až nepozorovatelné.
-poznámky: převzato z marysastronomyblogs.blogspot.com a http://www.philharrington.net; geocentrický pohled na Měsíc pro daný den a hodinu si můžete nasimulovat například v NASA Scientific Visualisation Studio; Lunar-X je obrazec podobný písmenu “X” vytvořený ze Sluncem nasvícených horních partií některých měsíčních kráterů při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků na terminátoru v období kolem první čtvrti
Pozorovatelnost Mezinárodní kosmické stanice v únoru 2023 prostým okem
Do přibližně 4. února 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná pouze ve večerních hodinách (většinou jen krátce nízko nad obzorem), zhruba mezi 5. a 15. únorem 2023 nebude z České republiky prostým okem na nočním nebi pozorovatelná, zhruba od 16. února 2023 bude z České republiky Mezinárodní kosmická stanice pozorovatelná prostým okem pouze v ranních hodinách.
-poznámky: přesné časy přeletů vygenerujete (po vložení vaší polohy) na www.heavens-above.com; pozorovatelné jen za jasného počasí; hledejte jasně svítící tečku putující mezi hvězdami
Výběr zajímavých výročí měsíce února
1. února 2003 se vzňal a rozpadl při klesání k Zemi během první části přistávacího manévru několik minut po vstupu do zemské atmosféry raketoplán Columbia; nikdo z posádky neúspěšné přistání nepřežil; na palubě bylo sedm astonautů, mezi kterými byly dvě ženy a první izraelský astronaut Ilan Ramon, který měl na palubě originál kresby čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze znázorňující pohled z Měsíce na Zem, chlapce který zahynul v plynové komoře v Osvětimi; Columbia k tomuto letu odstartovala 16. ledna 2003 15:39 UTC (20 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
1. února 1958 03:47:56 GMT (31. ledna 1958 10:48 p.m. EST) odstartovala pomocí rakety Juno-1 první americká družice Explorer 1; na rozdíl od Sputniku 1, který odstartoval 4. října 1957, nesl Explorer 1 množství vědeckých zařízení a přinesl zajímavá vědecká data, například díky měření jeho Geigerova-Müllerova počítače byly objeveny Van Allenovy radiační pásy; Explorer 1 přestal vysílat 23. května 1958 poté, co přestaly fungovat baterie; zanikl 31. března 1970, tedy více než 12 let po startu, vstupem do zemské atmosféry nad Tichým oceánem (65 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
3. února 2018 úspěšně odstartovala z japonské základny Uchinoura japonská nosná raketa SS-520-5, která v hlavici nesla družici Tricom-1R (též označovanou jako Tasuki) o hmotnosti 3 kg; jednalo se o druhý pokus pomocí této velmi malé rakety (například průměr rakety byl pouhých 52 centimetrů) vynést tuto družici, první pokus proběhl se stejnou družicí (Tricom-1) 15. ledna 2017, ale byl neúspěšný, neboť tehdy při zapalování druhého stupně došlo k závadě, tento druhý start byl již úspěšný (5 let) [1b], [1b], [2], [3], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [5], [5]
5. února 1843 se na obloze objevila jedna z nejjasnějších komet 19. století, kometa C/1843 D1 (tzv. Velká březnová kometa), přísluním prošla 27. února 1843, na konci února 1843 byla vidět i ve dne (180 let) [1a], [1a], [1b], [3b]
6. února 2018 poprvé ze Země (z Vandenbergovy letecké základny) odstartovala nosná raketa Falcon Heavy; nákladem (neužitečným) byl automobil Tesla Roadster; start byl úspěšný a náklad se úspěšně oddělil; oba boční stupně pak úspěšně přistály ve svislé poloze na základně, z které raketa startovala; hlavní stupeň se (kvůli nedostatku paliva pro přistání) zřítil do oceánu; mise se obvykle označuje FH Demo (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [6], [6]
6. února 1923 zemřel Edward Emerson Barnard, americký astronom a průkopník astrofotografie; například objevil (okem s použitím dalekohledu, bez použití fotografie) Jupiterův měsíc Amalthea, objevil hvězdu s tehdy největším známým vlastním pohybem, která byla na jeho počet nazvána Barnardova hvězda (též Barnardova šipka), jako první vyfotografoval emisní mlhovinu později nazvanou Barnard’s Loop v souhvězdí Orionu nebo sestavil katalog temných mlhovin (100 let) [1a], [1b], [1a], [1b], [1b], [1a], [1b], [3], [6]
7. února 2008 19:45 UTC odstartoval ze Země na raketoplánu Atlantis (šlo o let STS-122, 29. let raketoplánu Atlantis, 24. let raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici, 9. let raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici) evropský modul Mezinárodní kosmické stanice jménem Columbus; vynesení i připojení k Mezinárodní kosmické stanici byly úspěšné; modul funguje jako vědecká laboratoř, zároveň s modulem Columbus byla na Mezinárodní kosmickou stanici při misi STS-122 dopravena vědecká zařízení, která pak byla namontovaná na vnější povrch modulu Columbus, bylo mezi nimi i zařízení pro sledování Slunce zvané Solar Monitoring Observatory (SMO/SOLAR); při této misi byl také vystřídán jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice; z mise se raketoplán úspěšně vrátil 20. února 2008 (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
10. února 1923 zemřel Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik; 8. listopadu 1895 při experimentech s katodovou trubicí objevil záření, které působilo na fotografickou desku podobně jako záření světelné, ale procházelo například černým papírem; objevil tak záření, jež nazval paprsky X (v českém jazyce je toto záření známé jako rentgenové nebo Röntgenovo), později bylo zjištěno, že jde o elektromagnetické záření s krátkou vlnovou délkou (100 let) [1a], [1b], [6], [6], [6]
11. února 2013 úspěšně ze Země na nosné raketě Atlas V 401 (AV-035) odstartovala na oběžnou dráhu Země ve výšce 705 kilometrů družice Landsat 8, dříve nazývaná Landsat Data Continuity Mission (LDCM); družice je výsledkem spolupráce NASA a U.S. Geological Survey (10 let) [1a], [1b], [2], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
11. února 2013 14:41:46 UTC odstartovala ze Země z Bajkonuru na nosné raketě Sojuz-U nákladní kosmická loď Progress M-18M, šlo o historicky třetí let Progressu, při němž byl využit takzvaný rychlý letový profil, při něm je doba mezi startem ze Země a připojením k Mezinárodní kosmické stanici kolem šesti hodin a k připojení dochází během 6. oběhu kolem Země (10 let) [2a], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
11. února 1868 zemřel Jean Bernard Léon Foucault, francouzský fyzik; proslavil se pokusem s tzv. Foucaultovým kyvadlem, které umístil nejdříve u sebe doma, pak v chodbě Pařížské hvězdárny a nakonec v pařížském Pantheonu, a kterým ukázal, že Země je v důsledku své rotace neinerciální vztažná soustava; také se zabýval například měřením rychlosti světla, vynalezl gyroskop a objevil takzvané vířivé (Foucaultovy) proudy, jež jsou indukované v plošných vodičích umístěných v proměnném magnetickém poli (155 let) [1a], [1b], [6], [6]
12. února 1918 se narodil Julian Seymour Schwinger, americký fyzik; autor teorie kvantové elektrodynamiky (105 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
13. února 2018 odstartovala ze Země na nosné raketě Sojuz-2.1a nákladní kosmická loď Progress MS-08; původně mělo jít o první Progress, který při letu k Mezinárodní kosmické stanici využije takzvaný superrychlý letový profil (za tímto účelem byl Progress MS-08 jako první vybaven automatickým pilotovacím systémem Kurs NA), při něm je doba mezi startem ze Země a připojením k Mezinárodní kosmické stanici kolem tří hodin (2 oběhy Země), ale poté, co byl start Progressu MS-08 (11. února 2013) na poslední chvíli zrušen, když při startu raketové motory nenaběhly, bylo u něj od superrychlého letového profilu upuštěno a k připojení k Mezinárodní kosmické stanici došlo za využití standardního letového profilu během 34. oběhu okolo Země po přibližně 2 dnech od startu (5 let) [1a], [1b], [3b], [3b], [3b], [5], [5], [5], [5], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
13. února 2013 ve večerních hodinách zanikl nad Českem horní stupeň nosné rakety, která vynesla na oběžnou dráhu nákladní kosmickou loď Progress M-18M; piloti dopravních letadel oznámili středisku Řízení letového provozu pozorování “hořícího objektu”; šlo o historicky třetí let Progressu, při němž byl využit takzvaný rychlý letový profil; tento Progress ze Země odstartoval 11. února 2013 (10 let) [2a], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 1963 startoval z Cape Canaveral na nosné raketě Delta B historicky první radiokomunikační satelit s označením Syncom-1 určený k umístění na oběžné dráze Země; z důvodu chyby na elektronice během vynášení svou funkci nikdy nezačal plnit (60 let) [1b], [2a], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
14. února 1898 se narodil švýcarský astronom (působící v USA na California Institute of Technology) Fritz Zwicky; studoval výbuchy supernov a spolu s německým astronomem Walterem Baade doporučoval používat supernovy jako standardní svíčky, tj. jako zdroje o známé absolutní svítivosti, tedy jako objekty, jejich vzdálenost se dá určit ze svítivosti pozorované a změřené na Zemi; také si při pozorování galaxií v kupě Coma všiml, že je zde méně svítivé hmoty, než by se dalo z pohybů galaxií očekávat, a z toho usoudil na existenci zvláštního typu hmoty, které se dnes říká temná hmota; o podstatě temné hmoty se dodnes vedou vědecké diskuse (125 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [2b], [6]
15. února 2013 zazářil nad ruským Čeljabinskem velmi jasný meteor neboli bolid; těleso, které bolid způsobilo, v atmosféře vybuchlo; výbuch byl příčinou značných škod, zejména rozbil okna a jejich střepy pak způsobily zranění u oken stojícím osobám; zbytky tělesa dopadly nejméně do tří míst; jeden kus vytvořil díru v ledu v zamrzlém jezeře Čebarkul; poblíž místa díry byly nalezeny malé úlomky meteoritu a z jezera byl po nějaké době vyzvednut největší fragment o hmotnosti přes 570 kg (10 let) [1a], [2a], [2a], [2a], [2a], [2a], [3b]
15. února 2013 proletěla ve výšce 27 700 km nad zemským povrchem planetka (367943) Duende (též označovaná jako 367943 Duende nebo též známá pod předběžným označením 2012 DA14) s odhadovaným průměrem 30 metrů a předpokládanou hmotností 40 000 tun; proletěla níže, než je výška, v které jsou umístěny geostacionární družice (ty jsou nad rovníkem ve výšce 35 786 km) (10 let)
[1a], [1b], [1a], [2a], [2a]
15. února 2003 naposledy odstartovala raketa Ariane 4; při svém posledním startu vynesla družici Intelsat 907 (International Telecommunication Satellite 907); následovníkem rakety Ariane 4 se stala raketa Ariane 5, ta poprvé odstartovala 4. června 1996 (start byl ale z důvodu softwarové chyby neúspěšný, raketa krátce po startu explodovala) a je schopná nést větší užitečné zatížení (20 let) [1a], [1b], [1b], [1b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
15. února 1858 se narodil americký astronom William Henry Pickering; například objevil měsíc Saturnu dnes zvaný Phoebe (v roce 1899 na fotografických deskách pořízených o rok dříve); jeho bratr Edward Charles byl také astronom (165 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [4]
16. února 1948 objevil nizozemsko-americký astronom Gérard Kuiper měsíc Uranu dnes nazývaný Miranda; velikostí se jedná o pátý největší měsíc této planety (75 let) [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3b], [6]
16. února 1698 se narodil francouzský geofyzik, geodet, astronom a matematik Pierre Bouguer; věnoval se tíhovému poli Země (325 let) [1a], [1b], [2b]
17. února 1723 se narodil Tobias Mayer, německý matematik, astronom a selenograf, který vytvořil podrobné mapy Měsíce; jeho syn Johann Tobias Mayer se věnoval matematice a přírodním vědám (300 let) [1a], [1b], [1b]
18. února 1838 se narodil Ernst Waldfried Mach, rakouský filozof a fyzik; zabýval se akustikou a optikou (190 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
19. února 1998 přistál úspěšně po misi k dnes již neexistující sovětské kosmické stanici MIR zpět na Zemi Sojuz TM-26; hlavním úkolem mise bylo dopravit na stanici dva speciálně trénované kosmonauty, Anatolije Solovjova a Pavla Vinogradova, za účelem opravy části stanice (šlo o závažné problémy s napájením, které vznikly při nárazu nákladní kosmické lodi Progress M-34 do modulu Spektr 25. června 1997); třetí místo bylo při startu Sojuzu TM-26 neobsazené; Sojuz TM-26 ze Země startoval 5. srpna 1997; při zpátečním letu se vrátili oba sovětští speciálně trénovaní kosmonauté a navíc s nimi na Zemi letěl francouzský kosmonaut Léopold Eyharts (ten měl letět k Miru na Sojuzu TM-26, ale vzhledem k nedostatku elektrické energie pro pokusy, které měl na MIRu provádět, letěl k MIRu až 29. ledna 1998 v Sojuzu TM-27) (25 let) [1a], [1a], [1a], [1a], [1b], [1b], [1a], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
19. února 1473 se narodil Mikoláš Koperník, též v českém jazyce uváděný jako Mikuláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik (450 let) [1a], [1b], [2a], [3b], [6], [6], [6], [6]
20. února 2008 zpět na Zemi přistál raketoplán Atlantis (šlo o let STS-122), při letu byl na Mezinárodní kosmickou stanici dopraven evropský modul jménem Columbus; vynesení i připojení k Mezinárodní kosmické stanici byly úspěšné; modul funguje jako vědecká laboratoř; vystřídán byl také jeden člen posádky Mezinárodní kosmické stanice; ze Země k tomuto letu Atlantis odstartoval 7. února 2008 (15 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2a], [2a], [4], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. února 1968 došlo k poslednímu rádiovému kontaktu se sondou Surveyor 7, poslední sondou amerického programu Surveyor zaměřeného na poznávání povrchu Měsíce před zahájením pilotovaných letů Apollo (poslední nepilotované Apollo, Apollo 6, startovalo 4. dubna 1968); Surveyor 7 ze Země odstartoval 7. ledna 1968 06:30 UTC a měkce přistál na měsíčním povrchu 20 km od kráteru Tycho 10. ledna 1968; pořídil desetitisíce fotografií a provedl chemický rozbor tří vzorků měsíčního povrchu (55 let) [1a], [1b], [3b], [4], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
21. února 1938 zemřel George Ellery Hale, americký sluneční astronom (detekoval například, že sluneční skvrny mají nižší teplotu než okolí); pomáhal základat několik observatoří, například observatoř Yerkes (v ní se nachází největší čočkový dalekohled světa), observatoř Mount Wilson a Haleho sluneční laboratoř (85 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [1b], [3], [6]
22. února 2018 byly v rámci mise Paz vyneseny (jako sekundární náklad) raketou Falcon 9 americké soukromé společnosti Space-X dva testovací satelity Tintin A a B; šlo o testovací předchůdce velmi známých satelitů Starlink sloužících k poskytování družicového přístupu k internetu (5 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
22. února 1923 (podle jiných údajů 22. března 1923) se narodil významný český astronom Josip Kleczek; narodil se na území tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tedy v pozdější Jugoslávii) ve smíšeném manželství; je autorem knihy Astronomical dictionary in six Languages a mnoha dalších astronomických knih (100 let) [1a], [1], [3b], [3], [3], [3], [6], [6], [6]
24. února 1968 vyšel v časopisu Nature článek popisující objev prvního pulsaru; objevili ho Jocelyn Bellová Burnellová a Antony Hewish z Univerzity v Cambridgi poté, co si 6. srpna 1967 Jocelyn Bellová Burnellová všimla na záznamu radioteleskopu zvláštního pulsujícího radiového signálu; vzhledem k tomu, že nebylo známo, že by vesmírné objekty mohly vydávat pravidelné rádiové pulsy, označili tehdy svůj nález nejdříve zkratkou LGM (z anglického Little Green Men neboli malí zelení mužíčci) (55 let) [1a], [1a], [1b], [1b], [2b], [3b], [6], [6], [6]
25. února 2013 bylo na indické raketě PSLV-CA C20 vyneseno 7 satelitů včetně první kanadské vojenské družice nazvané Sapphire, která je zaměřená na sledování provozu na zemské orbitě včetně sledování kosmického smetí, a včetně kanadské družice NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite), která je určena pro sledování okolozemního prostoru, detekci asteroidů a sledování objektů na geocentrických drahách (10 let) [1b], [1b], [2a], [2], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6], [6]
26. února 1998 07:07 UTC odstartovala do vesmíru za pomoci rakety Pegasus XL (raketa vypouštěná uvolněním z podvěsu letícího letadla) družice Student Nitric Oxide Explorer (též označovaná jako SNOE, STEDI 1 nebo Explorer 72); šlo o studenskou družici postavenou a provozovanou Universitou of Colorado (za pomoci organizace NASA) (25 let) [1a], [1b], [4], [6], [6], [6], [6], [6]
27. února 1978 se narodil francouzský letecký pilot a astronaut Thomas Pesquet (45 let) [1a], [1b], [2b], [6], [6]
28. února 2018 02:31 UTC úspěšně přistála (po pobytu u Mezinárodní kosmické stanice) ruská kosmická loď Sojuz MS-06 s třemi pasažéry na palubě; přistála se stejnou posádkou s jakou 12. září 2017 21:17:02 UTC z Bajkonuru odstartovala; posádku tvořili Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acabá (5 let) [1a], [1b], [3b], [6], [6], [6], [6], [6]
(c) 2021 Hvězdárna v Úpici
